Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.
Při březnové expedici australského ledoborce RSV Nuyina se vědeckému týmu poprvé podařilo dostat do oblastí, které byly dříve po celou sezonu pokryté ledem. Na širém moři nebyla žádná ledová bariéra. Tento extrém však není ojedinělý. Postupné snižování rozsahu mořského ledu od roku 2016 až do dneška naznačuje hlubší změny v oceánském systému, které začínají být nevratné.
Výzkum využíval satelitní pozorování, počítačové modely, plovoucí robotické sondy a data z expedic. Cílem bylo pochopit, jak rychle se mění struktura mořského ledu a jaké to má důsledky pro oceán, klima, ekosystémy a logistiku.
Jedním z nejvážnějších zjištění je, že se Antarktický oceán začal oteplovat způsobem, který se už přes zimu nedokáže „resetovat“. Dříve se v teplejších létech část sluneční energie uložila do povrchových vod, ale v zimě se uvolnila zpět do atmosféry. Od roku 2016 se však teplo v oceánu udržuje po delší dobu – a každé další léto s nízkým ledovým pokryvem stav zhoršuje. Systém se tak dostává do stavu trvalého oteplování.
Dalším dopadem je narůstající počet ledovcových ker. Mořský led totiž funguje jako štít, který chrání pobřeží Antarktidy před mohutnými oceánskými vlnami. Když tento led chybí, vlny zasahují přímo ledovce a urychlují jejich tání i odlamování. Zatímco během běžného léta se odtrhne přibližně 100 ledových ker, v posledních letech s nízkým ledovým pokryvem to bylo dvojnásobně víc.
Změny dramaticky dopadají i na zvířata. Některé kolonie tučňáků císařských zcela selhaly při hnízdění, protože led zmizel dříve, než byli mláďata schopna přežít v moři. Tuleni krabožraví zase po porodu potřebují stabilní ledové plošiny, na kterých zůstanou se svými mláďaty 2–3 týdny. Bez dostatečně rozsáhlého ledu se však zvyšuje jejich zranitelnost vůči predátorům i chladu.
Snížený rozsah ledu ztěžuje také práci vědcům a pracovníkům na antarktických stanicích. Mnoho zásobovacích misí totiž spoléhá na pevný led, po němž je možné vykládat materiál. S jeho ubýváním se však zmenšuje časové okno, kdy je možné zásoby bezpečně dopravit, a bude třeba hledat alternativní metody – například vykládku pomocí malých plavidel.
Vědci zároveň upozorňují na problém, který by mohl ohrozit i samotný výzkum. Data o mořském ledu zajišťuje americké ministerstvo obrany, které minulý měsíc oznámilo, že přestane poskytovat klíčové satelitní údaje veřejnosti. Ačkoliv došlo k dočasnému odkladu do 31. července, budoucnost datového toku zůstává nejistá.
Bez těchto dlouhodobých měření vědci nebudou schopni sledovat změny klimatu přesně a včas. Antarktida přitom představuje jedno z hlavních klimatických „čidel“ planety – to, co se děje v jejích vodách, má přímý vliv na hladinu moří, oceánské proudy i celosvětové ekosystémy.
Situace tak představuje výzvu nejen pro vědu, ale i pro světové společnosti a vlády. Vědci jasně varují: jedinou cestou, jak předejít dalšímu zrychlení těchto dramatických změn, je urychlené opuštění fosilních paliv a dosažení nulových emisí.
Zmizelý antarktický led je nejen varováním, ale i výzvou – pro lidstvo, aby přestalo přehlížet klimatickou realitu.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
