Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.
Při březnové expedici australského ledoborce RSV Nuyina se vědeckému týmu poprvé podařilo dostat do oblastí, které byly dříve po celou sezonu pokryté ledem. Na širém moři nebyla žádná ledová bariéra. Tento extrém však není ojedinělý. Postupné snižování rozsahu mořského ledu od roku 2016 až do dneška naznačuje hlubší změny v oceánském systému, které začínají být nevratné.
Výzkum využíval satelitní pozorování, počítačové modely, plovoucí robotické sondy a data z expedic. Cílem bylo pochopit, jak rychle se mění struktura mořského ledu a jaké to má důsledky pro oceán, klima, ekosystémy a logistiku.
Jedním z nejvážnějších zjištění je, že se Antarktický oceán začal oteplovat způsobem, který se už přes zimu nedokáže „resetovat“. Dříve se v teplejších létech část sluneční energie uložila do povrchových vod, ale v zimě se uvolnila zpět do atmosféry. Od roku 2016 se však teplo v oceánu udržuje po delší dobu – a každé další léto s nízkým ledovým pokryvem stav zhoršuje. Systém se tak dostává do stavu trvalého oteplování.
Dalším dopadem je narůstající počet ledovcových ker. Mořský led totiž funguje jako štít, který chrání pobřeží Antarktidy před mohutnými oceánskými vlnami. Když tento led chybí, vlny zasahují přímo ledovce a urychlují jejich tání i odlamování. Zatímco během běžného léta se odtrhne přibližně 100 ledových ker, v posledních letech s nízkým ledovým pokryvem to bylo dvojnásobně víc.
Změny dramaticky dopadají i na zvířata. Některé kolonie tučňáků císařských zcela selhaly při hnízdění, protože led zmizel dříve, než byli mláďata schopna přežít v moři. Tuleni krabožraví zase po porodu potřebují stabilní ledové plošiny, na kterých zůstanou se svými mláďaty 2–3 týdny. Bez dostatečně rozsáhlého ledu se však zvyšuje jejich zranitelnost vůči predátorům i chladu.
Snížený rozsah ledu ztěžuje také práci vědcům a pracovníkům na antarktických stanicích. Mnoho zásobovacích misí totiž spoléhá na pevný led, po němž je možné vykládat materiál. S jeho ubýváním se však zmenšuje časové okno, kdy je možné zásoby bezpečně dopravit, a bude třeba hledat alternativní metody – například vykládku pomocí malých plavidel.
Vědci zároveň upozorňují na problém, který by mohl ohrozit i samotný výzkum. Data o mořském ledu zajišťuje americké ministerstvo obrany, které minulý měsíc oznámilo, že přestane poskytovat klíčové satelitní údaje veřejnosti. Ačkoliv došlo k dočasnému odkladu do 31. července, budoucnost datového toku zůstává nejistá.
Bez těchto dlouhodobých měření vědci nebudou schopni sledovat změny klimatu přesně a včas. Antarktida přitom představuje jedno z hlavních klimatických „čidel“ planety – to, co se děje v jejích vodách, má přímý vliv na hladinu moří, oceánské proudy i celosvětové ekosystémy.
Situace tak představuje výzvu nejen pro vědu, ale i pro světové společnosti a vlády. Vědci jasně varují: jedinou cestou, jak předejít dalšímu zrychlení těchto dramatických změn, je urychlené opuštění fosilních paliv a dosažení nulových emisí.
Zmizelý antarktický led je nejen varováním, ale i výzvou – pro lidstvo, aby přestalo přehlížet klimatickou realitu.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
