Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.
Při březnové expedici australského ledoborce RSV Nuyina se vědeckému týmu poprvé podařilo dostat do oblastí, které byly dříve po celou sezonu pokryté ledem. Na širém moři nebyla žádná ledová bariéra. Tento extrém však není ojedinělý. Postupné snižování rozsahu mořského ledu od roku 2016 až do dneška naznačuje hlubší změny v oceánském systému, které začínají být nevratné.
Výzkum využíval satelitní pozorování, počítačové modely, plovoucí robotické sondy a data z expedic. Cílem bylo pochopit, jak rychle se mění struktura mořského ledu a jaké to má důsledky pro oceán, klima, ekosystémy a logistiku.
Jedním z nejvážnějších zjištění je, že se Antarktický oceán začal oteplovat způsobem, který se už přes zimu nedokáže „resetovat“. Dříve se v teplejších létech část sluneční energie uložila do povrchových vod, ale v zimě se uvolnila zpět do atmosféry. Od roku 2016 se však teplo v oceánu udržuje po delší dobu – a každé další léto s nízkým ledovým pokryvem stav zhoršuje. Systém se tak dostává do stavu trvalého oteplování.
Dalším dopadem je narůstající počet ledovcových ker. Mořský led totiž funguje jako štít, který chrání pobřeží Antarktidy před mohutnými oceánskými vlnami. Když tento led chybí, vlny zasahují přímo ledovce a urychlují jejich tání i odlamování. Zatímco během běžného léta se odtrhne přibližně 100 ledových ker, v posledních letech s nízkým ledovým pokryvem to bylo dvojnásobně víc.
Změny dramaticky dopadají i na zvířata. Některé kolonie tučňáků císařských zcela selhaly při hnízdění, protože led zmizel dříve, než byli mláďata schopna přežít v moři. Tuleni krabožraví zase po porodu potřebují stabilní ledové plošiny, na kterých zůstanou se svými mláďaty 2–3 týdny. Bez dostatečně rozsáhlého ledu se však zvyšuje jejich zranitelnost vůči predátorům i chladu.
Snížený rozsah ledu ztěžuje také práci vědcům a pracovníkům na antarktických stanicích. Mnoho zásobovacích misí totiž spoléhá na pevný led, po němž je možné vykládat materiál. S jeho ubýváním se však zmenšuje časové okno, kdy je možné zásoby bezpečně dopravit, a bude třeba hledat alternativní metody – například vykládku pomocí malých plavidel.
Vědci zároveň upozorňují na problém, který by mohl ohrozit i samotný výzkum. Data o mořském ledu zajišťuje americké ministerstvo obrany, které minulý měsíc oznámilo, že přestane poskytovat klíčové satelitní údaje veřejnosti. Ačkoliv došlo k dočasnému odkladu do 31. července, budoucnost datového toku zůstává nejistá.
Bez těchto dlouhodobých měření vědci nebudou schopni sledovat změny klimatu přesně a včas. Antarktida přitom představuje jedno z hlavních klimatických „čidel“ planety – to, co se děje v jejích vodách, má přímý vliv na hladinu moří, oceánské proudy i celosvětové ekosystémy.
Situace tak představuje výzvu nejen pro vědu, ale i pro světové společnosti a vlády. Vědci jasně varují: jedinou cestou, jak předejít dalšímu zrychlení těchto dramatických změn, je urychlené opuštění fosilních paliv a dosažení nulových emisí.
Zmizelý antarktický led je nejen varováním, ale i výzvou – pro lidstvo, aby přestalo přehlížet klimatickou realitu.
V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.