Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.
Při březnové expedici australského ledoborce RSV Nuyina se vědeckému týmu poprvé podařilo dostat do oblastí, které byly dříve po celou sezonu pokryté ledem. Na širém moři nebyla žádná ledová bariéra. Tento extrém však není ojedinělý. Postupné snižování rozsahu mořského ledu od roku 2016 až do dneška naznačuje hlubší změny v oceánském systému, které začínají být nevratné.
Výzkum využíval satelitní pozorování, počítačové modely, plovoucí robotické sondy a data z expedic. Cílem bylo pochopit, jak rychle se mění struktura mořského ledu a jaké to má důsledky pro oceán, klima, ekosystémy a logistiku.
Jedním z nejvážnějších zjištění je, že se Antarktický oceán začal oteplovat způsobem, který se už přes zimu nedokáže „resetovat“. Dříve se v teplejších létech část sluneční energie uložila do povrchových vod, ale v zimě se uvolnila zpět do atmosféry. Od roku 2016 se však teplo v oceánu udržuje po delší dobu – a každé další léto s nízkým ledovým pokryvem stav zhoršuje. Systém se tak dostává do stavu trvalého oteplování.
Dalším dopadem je narůstající počet ledovcových ker. Mořský led totiž funguje jako štít, který chrání pobřeží Antarktidy před mohutnými oceánskými vlnami. Když tento led chybí, vlny zasahují přímo ledovce a urychlují jejich tání i odlamování. Zatímco během běžného léta se odtrhne přibližně 100 ledových ker, v posledních letech s nízkým ledovým pokryvem to bylo dvojnásobně víc.
Změny dramaticky dopadají i na zvířata. Některé kolonie tučňáků císařských zcela selhaly při hnízdění, protože led zmizel dříve, než byli mláďata schopna přežít v moři. Tuleni krabožraví zase po porodu potřebují stabilní ledové plošiny, na kterých zůstanou se svými mláďaty 2–3 týdny. Bez dostatečně rozsáhlého ledu se však zvyšuje jejich zranitelnost vůči predátorům i chladu.
Snížený rozsah ledu ztěžuje také práci vědcům a pracovníkům na antarktických stanicích. Mnoho zásobovacích misí totiž spoléhá na pevný led, po němž je možné vykládat materiál. S jeho ubýváním se však zmenšuje časové okno, kdy je možné zásoby bezpečně dopravit, a bude třeba hledat alternativní metody – například vykládku pomocí malých plavidel.
Vědci zároveň upozorňují na problém, který by mohl ohrozit i samotný výzkum. Data o mořském ledu zajišťuje americké ministerstvo obrany, které minulý měsíc oznámilo, že přestane poskytovat klíčové satelitní údaje veřejnosti. Ačkoliv došlo k dočasnému odkladu do 31. července, budoucnost datového toku zůstává nejistá.
Bez těchto dlouhodobých měření vědci nebudou schopni sledovat změny klimatu přesně a včas. Antarktida přitom představuje jedno z hlavních klimatických „čidel“ planety – to, co se děje v jejích vodách, má přímý vliv na hladinu moří, oceánské proudy i celosvětové ekosystémy.
Situace tak představuje výzvu nejen pro vědu, ale i pro světové společnosti a vlády. Vědci jasně varují: jedinou cestou, jak předejít dalšímu zrychlení těchto dramatických změn, je urychlené opuštění fosilních paliv a dosažení nulových emisí.
Zmizelý antarktický led je nejen varováním, ale i výzvou – pro lidstvo, aby přestalo přehlížet klimatickou realitu.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
