Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.
Při březnové expedici australského ledoborce RSV Nuyina se vědeckému týmu poprvé podařilo dostat do oblastí, které byly dříve po celou sezonu pokryté ledem. Na širém moři nebyla žádná ledová bariéra. Tento extrém však není ojedinělý. Postupné snižování rozsahu mořského ledu od roku 2016 až do dneška naznačuje hlubší změny v oceánském systému, které začínají být nevratné.
Výzkum využíval satelitní pozorování, počítačové modely, plovoucí robotické sondy a data z expedic. Cílem bylo pochopit, jak rychle se mění struktura mořského ledu a jaké to má důsledky pro oceán, klima, ekosystémy a logistiku.
Jedním z nejvážnějších zjištění je, že se Antarktický oceán začal oteplovat způsobem, který se už přes zimu nedokáže „resetovat“. Dříve se v teplejších létech část sluneční energie uložila do povrchových vod, ale v zimě se uvolnila zpět do atmosféry. Od roku 2016 se však teplo v oceánu udržuje po delší dobu – a každé další léto s nízkým ledovým pokryvem stav zhoršuje. Systém se tak dostává do stavu trvalého oteplování.
Dalším dopadem je narůstající počet ledovcových ker. Mořský led totiž funguje jako štít, který chrání pobřeží Antarktidy před mohutnými oceánskými vlnami. Když tento led chybí, vlny zasahují přímo ledovce a urychlují jejich tání i odlamování. Zatímco během běžného léta se odtrhne přibližně 100 ledových ker, v posledních letech s nízkým ledovým pokryvem to bylo dvojnásobně víc.
Změny dramaticky dopadají i na zvířata. Některé kolonie tučňáků císařských zcela selhaly při hnízdění, protože led zmizel dříve, než byli mláďata schopna přežít v moři. Tuleni krabožraví zase po porodu potřebují stabilní ledové plošiny, na kterých zůstanou se svými mláďaty 2–3 týdny. Bez dostatečně rozsáhlého ledu se však zvyšuje jejich zranitelnost vůči predátorům i chladu.
Snížený rozsah ledu ztěžuje také práci vědcům a pracovníkům na antarktických stanicích. Mnoho zásobovacích misí totiž spoléhá na pevný led, po němž je možné vykládat materiál. S jeho ubýváním se však zmenšuje časové okno, kdy je možné zásoby bezpečně dopravit, a bude třeba hledat alternativní metody – například vykládku pomocí malých plavidel.
Vědci zároveň upozorňují na problém, který by mohl ohrozit i samotný výzkum. Data o mořském ledu zajišťuje americké ministerstvo obrany, které minulý měsíc oznámilo, že přestane poskytovat klíčové satelitní údaje veřejnosti. Ačkoliv došlo k dočasnému odkladu do 31. července, budoucnost datového toku zůstává nejistá.
Bez těchto dlouhodobých měření vědci nebudou schopni sledovat změny klimatu přesně a včas. Antarktida přitom představuje jedno z hlavních klimatických „čidel“ planety – to, co se děje v jejích vodách, má přímý vliv na hladinu moří, oceánské proudy i celosvětové ekosystémy.
Situace tak představuje výzvu nejen pro vědu, ale i pro světové společnosti a vlády. Vědci jasně varují: jedinou cestou, jak předejít dalšímu zrychlení těchto dramatických změn, je urychlené opuštění fosilních paliv a dosažení nulových emisí.
Zmizelý antarktický led je nejen varováním, ale i výzvou – pro lidstvo, aby přestalo přehlížet klimatickou realitu.
I v Česku mohou filmoví fajnšmekři navštívit promítání nového hollywoodského filmu o Michaelu Jacksonovi. Snímek do kin dorazil v roce, kdy dojde na výročí jediného Jacksonova koncertu u nás. Jak na to vzpomínají pamětníci?
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
