Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Studie, jež analyzovala data z lesů v australském Queenslandu, však odhalila, že extrémní teploty způsobily více úhynů stromů než jejich nového růstu. Hlavní autorka výzkumu, Dr. Hannah Carle z University of Western Sydney, upozorňuje, že toto zjištění má závažné důsledky pro globální cíle snižování emisí. Tyto cíle jsou totiž částečně založeny na předpokladu, že ekosystémy, jako jsou deštné pralesy, dokáží uhlík absorbovat.
Podle zprávy vědců, která vyšla ve vědeckém časopise Nature, modely tak mohou přeceňovat schopnost tropických lesů pomáhat kompenzovat emise z fosilních paliv. S menším počtem nových stromů se z kmenů a větví mrtvých dřevin, známých jako dřevní biomasa, staly zdroje emisí uhlíku, nikoli jeho absorbenty. K tomuto obratu došlo přibližně před 25 lety.
Dr. Carle dále vysvětlila, že pozorovaný nárůst úhynu stromů v posledních desetiletích je důsledkem změny klimatu, včetně častějších extrémních teplot, atmosférického sucha a období sucha. Výsledky byly získány na základě 49 let sběru dat ze dvaceti lesů v Queenslandu. Studie rovněž potvrdila, že stoupající počet a síla cyklonů zabíjí více stromů a ztěžuje růst novým.
„Máme v této studii důkaz, že vlhké tropické lesy v Austrálii jsou první svého druhu na světě, které vykazují tuto změnu,“ uvedla Dr. Carle. Zdůraznila, že jde o velmi významný nález, který by mohl sloužit jako takzvaný „kanárek v uhelném dole“, tedy varovný signál. Patrick Meir, starší autor studie, označil výsledky za velmi znepokojivé a dodal, že je pravděpodobné, že podobně budou reagovat i ostatní tropické lesy.
Austrálie, která patří mezi největší znečišťovatele na obyvatele, nedávno oznámila nové cíle pro snižování uhlíkových emisí. Zavázala se snížit emise o nejméně 62 % ve srovnání s úrovní z roku 2005 během příštích deseti let. Země však nadále čelí mezinárodní kritice za to, že stále spoléhá na fosilní paliva. Například vláda schválila, aby jeden z největších plynových projektů v zemi, Woodside's North West Shelf, mohl fungovat dalších 40 let. Již minulý měsíc jiná zpráva o dopadu změny klimatu zjistila, že Austrálie už dosáhla oteplení přesahujícího 1,5 °C a žádná komunita v zemi nebude imunní vůči „kaskádovitým, složeným a souběžným“ klimatickým rizikům.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy.
Česko si v týdnu opět připomnělo moderátora Patrika Hezuckého, protože proběhl benefiční koncert pro pozůstalé. Rodinu na show zastupovala vdova Nikola, která se objevila se synem i na pódiu. Manželka zesnulé hvězdy Evropy 2 se po akci podělila o své pocity na sociální síti.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.