Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Studie, jež analyzovala data z lesů v australském Queenslandu, však odhalila, že extrémní teploty způsobily více úhynů stromů než jejich nového růstu. Hlavní autorka výzkumu, Dr. Hannah Carle z University of Western Sydney, upozorňuje, že toto zjištění má závažné důsledky pro globální cíle snižování emisí. Tyto cíle jsou totiž částečně založeny na předpokladu, že ekosystémy, jako jsou deštné pralesy, dokáží uhlík absorbovat.
Podle zprávy vědců, která vyšla ve vědeckém časopise Nature, modely tak mohou přeceňovat schopnost tropických lesů pomáhat kompenzovat emise z fosilních paliv. S menším počtem nových stromů se z kmenů a větví mrtvých dřevin, známých jako dřevní biomasa, staly zdroje emisí uhlíku, nikoli jeho absorbenty. K tomuto obratu došlo přibližně před 25 lety.
Dr. Carle dále vysvětlila, že pozorovaný nárůst úhynu stromů v posledních desetiletích je důsledkem změny klimatu, včetně častějších extrémních teplot, atmosférického sucha a období sucha. Výsledky byly získány na základě 49 let sběru dat ze dvaceti lesů v Queenslandu. Studie rovněž potvrdila, že stoupající počet a síla cyklonů zabíjí více stromů a ztěžuje růst novým.
„Máme v této studii důkaz, že vlhké tropické lesy v Austrálii jsou první svého druhu na světě, které vykazují tuto změnu,“ uvedla Dr. Carle. Zdůraznila, že jde o velmi významný nález, který by mohl sloužit jako takzvaný „kanárek v uhelném dole“, tedy varovný signál. Patrick Meir, starší autor studie, označil výsledky za velmi znepokojivé a dodal, že je pravděpodobné, že podobně budou reagovat i ostatní tropické lesy.
Austrálie, která patří mezi největší znečišťovatele na obyvatele, nedávno oznámila nové cíle pro snižování uhlíkových emisí. Zavázala se snížit emise o nejméně 62 % ve srovnání s úrovní z roku 2005 během příštích deseti let. Země však nadále čelí mezinárodní kritice za to, že stále spoléhá na fosilní paliva. Například vláda schválila, aby jeden z největších plynových projektů v zemi, Woodside's North West Shelf, mohl fungovat dalších 40 let. Již minulý měsíc jiná zpráva o dopadu změny klimatu zjistila, že Austrálie už dosáhla oteplení přesahujícího 1,5 °C a žádná komunita v zemi nebude imunní vůči „kaskádovitým, složeným a souběžným“ klimatickým rizikům.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
