Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Studie, jež analyzovala data z lesů v australském Queenslandu, však odhalila, že extrémní teploty způsobily více úhynů stromů než jejich nového růstu. Hlavní autorka výzkumu, Dr. Hannah Carle z University of Western Sydney, upozorňuje, že toto zjištění má závažné důsledky pro globální cíle snižování emisí. Tyto cíle jsou totiž částečně založeny na předpokladu, že ekosystémy, jako jsou deštné pralesy, dokáží uhlík absorbovat.
Podle zprávy vědců, která vyšla ve vědeckém časopise Nature, modely tak mohou přeceňovat schopnost tropických lesů pomáhat kompenzovat emise z fosilních paliv. S menším počtem nových stromů se z kmenů a větví mrtvých dřevin, známých jako dřevní biomasa, staly zdroje emisí uhlíku, nikoli jeho absorbenty. K tomuto obratu došlo přibližně před 25 lety.
Dr. Carle dále vysvětlila, že pozorovaný nárůst úhynu stromů v posledních desetiletích je důsledkem změny klimatu, včetně častějších extrémních teplot, atmosférického sucha a období sucha. Výsledky byly získány na základě 49 let sběru dat ze dvaceti lesů v Queenslandu. Studie rovněž potvrdila, že stoupající počet a síla cyklonů zabíjí více stromů a ztěžuje růst novým.
„Máme v této studii důkaz, že vlhké tropické lesy v Austrálii jsou první svého druhu na světě, které vykazují tuto změnu,“ uvedla Dr. Carle. Zdůraznila, že jde o velmi významný nález, který by mohl sloužit jako takzvaný „kanárek v uhelném dole“, tedy varovný signál. Patrick Meir, starší autor studie, označil výsledky za velmi znepokojivé a dodal, že je pravděpodobné, že podobně budou reagovat i ostatní tropické lesy.
Austrálie, která patří mezi největší znečišťovatele na obyvatele, nedávno oznámila nové cíle pro snižování uhlíkových emisí. Zavázala se snížit emise o nejméně 62 % ve srovnání s úrovní z roku 2005 během příštích deseti let. Země však nadále čelí mezinárodní kritice za to, že stále spoléhá na fosilní paliva. Například vláda schválila, aby jeden z největších plynových projektů v zemi, Woodside's North West Shelf, mohl fungovat dalších 40 let. Již minulý měsíc jiná zpráva o dopadu změny klimatu zjistila, že Austrálie už dosáhla oteplení přesahujícího 1,5 °C a žádná komunita v zemi nebude imunní vůči „kaskádovitým, složeným a souběžným“ klimatickým rizikům.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
