Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Studie, jež analyzovala data z lesů v australském Queenslandu, však odhalila, že extrémní teploty způsobily více úhynů stromů než jejich nového růstu. Hlavní autorka výzkumu, Dr. Hannah Carle z University of Western Sydney, upozorňuje, že toto zjištění má závažné důsledky pro globální cíle snižování emisí. Tyto cíle jsou totiž částečně založeny na předpokladu, že ekosystémy, jako jsou deštné pralesy, dokáží uhlík absorbovat.
Podle zprávy vědců, která vyšla ve vědeckém časopise Nature, modely tak mohou přeceňovat schopnost tropických lesů pomáhat kompenzovat emise z fosilních paliv. S menším počtem nových stromů se z kmenů a větví mrtvých dřevin, známých jako dřevní biomasa, staly zdroje emisí uhlíku, nikoli jeho absorbenty. K tomuto obratu došlo přibližně před 25 lety.
Dr. Carle dále vysvětlila, že pozorovaný nárůst úhynu stromů v posledních desetiletích je důsledkem změny klimatu, včetně častějších extrémních teplot, atmosférického sucha a období sucha. Výsledky byly získány na základě 49 let sběru dat ze dvaceti lesů v Queenslandu. Studie rovněž potvrdila, že stoupající počet a síla cyklonů zabíjí více stromů a ztěžuje růst novým.
„Máme v této studii důkaz, že vlhké tropické lesy v Austrálii jsou první svého druhu na světě, které vykazují tuto změnu,“ uvedla Dr. Carle. Zdůraznila, že jde o velmi významný nález, který by mohl sloužit jako takzvaný „kanárek v uhelném dole“, tedy varovný signál. Patrick Meir, starší autor studie, označil výsledky za velmi znepokojivé a dodal, že je pravděpodobné, že podobně budou reagovat i ostatní tropické lesy.
Austrálie, která patří mezi největší znečišťovatele na obyvatele, nedávno oznámila nové cíle pro snižování uhlíkových emisí. Zavázala se snížit emise o nejméně 62 % ve srovnání s úrovní z roku 2005 během příštích deseti let. Země však nadále čelí mezinárodní kritice za to, že stále spoléhá na fosilní paliva. Například vláda schválila, aby jeden z největších plynových projektů v zemi, Woodside's North West Shelf, mohl fungovat dalších 40 let. Již minulý měsíc jiná zpráva o dopadu změny klimatu zjistila, že Austrálie už dosáhla oteplení přesahujícího 1,5 °C a žádná komunita v zemi nebude imunní vůči „kaskádovitým, složeným a souběžným“ klimatickým rizikům.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
