Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Tento pětatřicetiletý muž se nyní uchýlil do stanu, který si vybudoval ve zničeném kampusu univerzity Al-Azhar, jež funguje jako provizorní uprchlické centrum. Životní podmínky jsou tam téměř nulové: chybí voda, elektřina, školy a mobilní signál je velmi slabý, jak potvrdil Abed pro CNN. Část jeho rodiny se dosud nevrátila kvůli obavám z nestability nového příměří. Abedovi muži zatím připravují prostor pro život, zatímco buldozery pomalu čistí cesty.
Dva roky trvající izraelské bombardování změnily velkou část Gazy k nepoznání. Podle zprávy OSN bylo v prvních pěti měsících konfliktu svrženo přes 25 000 tun výbušnin. Více než 80 % budov bylo poškozeno či zcela zničeno, přičemž takové číslo nemá v moderních dějinách srovnání. Kolaps se týká i infrastruktury. Zastavily se vodovodní a kanalizační systémy, splašky zaplavují ulice, a zemědělská půda byla zničena, což znemožňuje farmaření.
Podle místních zdravotnických úřadů zahynulo téměř 68 000 lidí a civilní obrana odhaduje, že pod troskami se nachází dalších nejméně 10 000 těl. Přibližně 20 000 obětí tvoří děti, které představovaly více než polovinu předválečné populace Gazy. Navíc děti nemohly dva roky chodit do školy. Potraviny jsou stále vzácné, jelikož i přes nárůst humanitární pomoci po příměří stále chybí funkční distribuční systém.
Celkovou nejistotu navíc prohlubují složité otázky budoucí bezpečnosti. O moc v oblasti soupeří zbytky Hamásu, konkurenční klany, gangy a milice. V současné době jsou pro obyvatele Gazy nejpodstatnější základní potřeby, jako je jídlo, voda a přístřeší.
První fáze příměří, která se zaměřila na propuštění rukojmích a palestinských vězňů, se chýlí ke konci. Budoucnost druhé fáze dvacetibodového plánu, podporovaného mezinárodním společenstvím, je však nejasná. Ta by měla zahrnovat odzbrojení Hamásu a předání správy Gazy palestinskému výboru pod dohledem mezinárodní rady vedené Trumpem a bývalým britským premiérem Tonym Blairem. Izrael se má ze většiny enklávy stáhnout až poté, co kontrolu převezmou mezinárodní bezpečnostní síly. Tyto síly, do nichž by se měly zapojit Egypt, Katar, Spojené arabské emiráty, Indonésie a Ázerbájdžán, se teprve formují.
Během jednání diplomatických delegací v Egyptě vzniklo bezpečnostní vakuum, které se snaží využít Hamás k rychlému upevnění své moci v oblastech, odkud se izraelské síly stáhly. Ozbrojenci Hamásu dokonce na ulicích Gazy veřejně popravili osm mužů, což nazvali „bezpečnostní kampaní“. Podle Muhammada Shehady z Evropské rady pro zahraniční vztahy se Hamás snaží co nejrychleji upevnit svou kontrolu. Chce se nechat vidět, aby „vytvořil odstrašující příklady tím nejošklivějším možným způsobem a zastrašil tak ostatní“.
Izrael se navíc po dva roky nedokázal shodnout na plánu poválečné správy Gazy, což k rozpadu pořádku a občanské soudržnosti vedlo. K oslabení Hamásu Izrael vyzbrojil místní milice, které nyní vedou územní války.
Obnova Gazy si vyžádá obrovské finanční prostředky. Společný odhad OSN, Světové banky a EU hovoří o 70 miliardách dolarů. Jen v prvních třech letech bude zapotřebí zhruba 20 miliard dolarů na obnovu základních funkcí. Populace je zcela závislá na pomoci, jelikož Izrael zničil a obsadil velkou část zemědělské půdy. Program OSN pro rozvoj odhaduje, že v první fázi bude nutné odklidit 55 milionů tun sutin. V sutinách se navíc nachází i tisíce nevybuchlých izraelských nábojů.
Ačkoli příměří vyžaduje, aby Izrael povolil vjezd 600 kamionů s pomocí denně, OSN to označuje za pouhou kapku v moři. Ceny potravin, které během války raketově stouply, sice klesají, pro většinu obyvatel však zůstávají nedostupné. Kvůli nedostatku plynu navíc téměř dvě třetiny domácností vaří na spáleném odpadu. Hospodářství Gazy je pohřbeno v ruinách. Pro mnoho obyvatel je konec války hořkým momentem. Jak uvedla Mona Khalil, jejíž syn byl zabit dronem cestou pro falafel: „Válka skončila, ale ať se klidně vrátí. Můj syn je pryč. Co jsem získala?“
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.