Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Tento pětatřicetiletý muž se nyní uchýlil do stanu, který si vybudoval ve zničeném kampusu univerzity Al-Azhar, jež funguje jako provizorní uprchlické centrum. Životní podmínky jsou tam téměř nulové: chybí voda, elektřina, školy a mobilní signál je velmi slabý, jak potvrdil Abed pro CNN. Část jeho rodiny se dosud nevrátila kvůli obavám z nestability nového příměří. Abedovi muži zatím připravují prostor pro život, zatímco buldozery pomalu čistí cesty.
Dva roky trvající izraelské bombardování změnily velkou část Gazy k nepoznání. Podle zprávy OSN bylo v prvních pěti měsících konfliktu svrženo přes 25 000 tun výbušnin. Více než 80 % budov bylo poškozeno či zcela zničeno, přičemž takové číslo nemá v moderních dějinách srovnání. Kolaps se týká i infrastruktury. Zastavily se vodovodní a kanalizační systémy, splašky zaplavují ulice, a zemědělská půda byla zničena, což znemožňuje farmaření.
Podle místních zdravotnických úřadů zahynulo téměř 68 000 lidí a civilní obrana odhaduje, že pod troskami se nachází dalších nejméně 10 000 těl. Přibližně 20 000 obětí tvoří děti, které představovaly více než polovinu předválečné populace Gazy. Navíc děti nemohly dva roky chodit do školy. Potraviny jsou stále vzácné, jelikož i přes nárůst humanitární pomoci po příměří stále chybí funkční distribuční systém.
Celkovou nejistotu navíc prohlubují složité otázky budoucí bezpečnosti. O moc v oblasti soupeří zbytky Hamásu, konkurenční klany, gangy a milice. V současné době jsou pro obyvatele Gazy nejpodstatnější základní potřeby, jako je jídlo, voda a přístřeší.
První fáze příměří, která se zaměřila na propuštění rukojmích a palestinských vězňů, se chýlí ke konci. Budoucnost druhé fáze dvacetibodového plánu, podporovaného mezinárodním společenstvím, je však nejasná. Ta by měla zahrnovat odzbrojení Hamásu a předání správy Gazy palestinskému výboru pod dohledem mezinárodní rady vedené Trumpem a bývalým britským premiérem Tonym Blairem. Izrael se má ze většiny enklávy stáhnout až poté, co kontrolu převezmou mezinárodní bezpečnostní síly. Tyto síly, do nichž by se měly zapojit Egypt, Katar, Spojené arabské emiráty, Indonésie a Ázerbájdžán, se teprve formují.
Během jednání diplomatických delegací v Egyptě vzniklo bezpečnostní vakuum, které se snaží využít Hamás k rychlému upevnění své moci v oblastech, odkud se izraelské síly stáhly. Ozbrojenci Hamásu dokonce na ulicích Gazy veřejně popravili osm mužů, což nazvali „bezpečnostní kampaní“. Podle Muhammada Shehady z Evropské rady pro zahraniční vztahy se Hamás snaží co nejrychleji upevnit svou kontrolu. Chce se nechat vidět, aby „vytvořil odstrašující příklady tím nejošklivějším možným způsobem a zastrašil tak ostatní“.
Izrael se navíc po dva roky nedokázal shodnout na plánu poválečné správy Gazy, což k rozpadu pořádku a občanské soudržnosti vedlo. K oslabení Hamásu Izrael vyzbrojil místní milice, které nyní vedou územní války.
Obnova Gazy si vyžádá obrovské finanční prostředky. Společný odhad OSN, Světové banky a EU hovoří o 70 miliardách dolarů. Jen v prvních třech letech bude zapotřebí zhruba 20 miliard dolarů na obnovu základních funkcí. Populace je zcela závislá na pomoci, jelikož Izrael zničil a obsadil velkou část zemědělské půdy. Program OSN pro rozvoj odhaduje, že v první fázi bude nutné odklidit 55 milionů tun sutin. V sutinách se navíc nachází i tisíce nevybuchlých izraelských nábojů.
Ačkoli příměří vyžaduje, aby Izrael povolil vjezd 600 kamionů s pomocí denně, OSN to označuje za pouhou kapku v moři. Ceny potravin, které během války raketově stouply, sice klesají, pro většinu obyvatel však zůstávají nedostupné. Kvůli nedostatku plynu navíc téměř dvě třetiny domácností vaří na spáleném odpadu. Hospodářství Gazy je pohřbeno v ruinách. Pro mnoho obyvatel je konec války hořkým momentem. Jak uvedla Mona Khalil, jejíž syn byl zabit dronem cestou pro falafel: „Válka skončila, ale ať se klidně vrátí. Můj syn je pryč. Co jsem získala?“
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.