Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Tento pětatřicetiletý muž se nyní uchýlil do stanu, který si vybudoval ve zničeném kampusu univerzity Al-Azhar, jež funguje jako provizorní uprchlické centrum. Životní podmínky jsou tam téměř nulové: chybí voda, elektřina, školy a mobilní signál je velmi slabý, jak potvrdil Abed pro CNN. Část jeho rodiny se dosud nevrátila kvůli obavám z nestability nového příměří. Abedovi muži zatím připravují prostor pro život, zatímco buldozery pomalu čistí cesty.
Dva roky trvající izraelské bombardování změnily velkou část Gazy k nepoznání. Podle zprávy OSN bylo v prvních pěti měsících konfliktu svrženo přes 25 000 tun výbušnin. Více než 80 % budov bylo poškozeno či zcela zničeno, přičemž takové číslo nemá v moderních dějinách srovnání. Kolaps se týká i infrastruktury. Zastavily se vodovodní a kanalizační systémy, splašky zaplavují ulice, a zemědělská půda byla zničena, což znemožňuje farmaření.
Podle místních zdravotnických úřadů zahynulo téměř 68 000 lidí a civilní obrana odhaduje, že pod troskami se nachází dalších nejméně 10 000 těl. Přibližně 20 000 obětí tvoří děti, které představovaly více než polovinu předválečné populace Gazy. Navíc děti nemohly dva roky chodit do školy. Potraviny jsou stále vzácné, jelikož i přes nárůst humanitární pomoci po příměří stále chybí funkční distribuční systém.
Celkovou nejistotu navíc prohlubují složité otázky budoucí bezpečnosti. O moc v oblasti soupeří zbytky Hamásu, konkurenční klany, gangy a milice. V současné době jsou pro obyvatele Gazy nejpodstatnější základní potřeby, jako je jídlo, voda a přístřeší.
První fáze příměří, která se zaměřila na propuštění rukojmích a palestinských vězňů, se chýlí ke konci. Budoucnost druhé fáze dvacetibodového plánu, podporovaného mezinárodním společenstvím, je však nejasná. Ta by měla zahrnovat odzbrojení Hamásu a předání správy Gazy palestinskému výboru pod dohledem mezinárodní rady vedené Trumpem a bývalým britským premiérem Tonym Blairem. Izrael se má ze většiny enklávy stáhnout až poté, co kontrolu převezmou mezinárodní bezpečnostní síly. Tyto síly, do nichž by se měly zapojit Egypt, Katar, Spojené arabské emiráty, Indonésie a Ázerbájdžán, se teprve formují.
Během jednání diplomatických delegací v Egyptě vzniklo bezpečnostní vakuum, které se snaží využít Hamás k rychlému upevnění své moci v oblastech, odkud se izraelské síly stáhly. Ozbrojenci Hamásu dokonce na ulicích Gazy veřejně popravili osm mužů, což nazvali „bezpečnostní kampaní“. Podle Muhammada Shehady z Evropské rady pro zahraniční vztahy se Hamás snaží co nejrychleji upevnit svou kontrolu. Chce se nechat vidět, aby „vytvořil odstrašující příklady tím nejošklivějším možným způsobem a zastrašil tak ostatní“.
Izrael se navíc po dva roky nedokázal shodnout na plánu poválečné správy Gazy, což k rozpadu pořádku a občanské soudržnosti vedlo. K oslabení Hamásu Izrael vyzbrojil místní milice, které nyní vedou územní války.
Obnova Gazy si vyžádá obrovské finanční prostředky. Společný odhad OSN, Světové banky a EU hovoří o 70 miliardách dolarů. Jen v prvních třech letech bude zapotřebí zhruba 20 miliard dolarů na obnovu základních funkcí. Populace je zcela závislá na pomoci, jelikož Izrael zničil a obsadil velkou část zemědělské půdy. Program OSN pro rozvoj odhaduje, že v první fázi bude nutné odklidit 55 milionů tun sutin. V sutinách se navíc nachází i tisíce nevybuchlých izraelských nábojů.
Ačkoli příměří vyžaduje, aby Izrael povolil vjezd 600 kamionů s pomocí denně, OSN to označuje za pouhou kapku v moři. Ceny potravin, které během války raketově stouply, sice klesají, pro většinu obyvatel však zůstávají nedostupné. Kvůli nedostatku plynu navíc téměř dvě třetiny domácností vaří na spáleném odpadu. Hospodářství Gazy je pohřbeno v ruinách. Pro mnoho obyvatel je konec války hořkým momentem. Jak uvedla Mona Khalil, jejíž syn byl zabit dronem cestou pro falafel: „Válka skončila, ale ať se klidně vrátí. Můj syn je pryč. Co jsem získala?“
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
