Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Kompletní dokument bude představen až příští rok. Očekává se ale, že naznačení jeho obsahu proběhne už ve středu a další detaily se objeví do týdne. „Západní politika funguje v cyklech volebních, ale čínská politika funguje v cyklech plánovacích,“ vysvětluje Neil Thomas, odborník na čínskou politiku z Asia Society Policy Institute. Pětileté plány podle něj jasně definují, čeho chce Čína dosáhnout, signalizují směr, kterým se chce vedení ubírat, a přesouvají zdroje státu k předem stanoveným cílům.
Ačkoliv se může zdát, že jednání byrokratů jsou nezáživná, historické události dokládají, že jejich rozhodnutí mají často obrovské globální dopady. Zde jsou tři případy, kdy Pětiletý plán Číny zásadně přetvořil světovou ekonomiku.
Přesné určení začátku čínské ekonomické expanze je složité, ale mnozí ve straně odkazují na datum 18. prosince 1978. Čínská ekonomika byla po téměř tři desetiletí striktně řízena státem. Nicméně centrální plánování sovětského stylu nedokázalo pozvednout prosperitu a miliony lidí stále živořily v chudobě. Země se tehdy zotavovala z ničivé vlády Mao Ce-tunga.
Nový vůdce Teng Siao-pching na 11. plénu Ústředního výboru prohlásil, že je čas přijmout určité prvky volného trhu. Jeho politika „reformy a otevírání se“ se stala ústřední součástí následující Pětiletky, která začala v roce 1981. Dle Neila Thomase cíle tohoto plánu nemohly být naplněny důrazněji. „Čína je dnes za hranicí nejdivočejších snů lidí ze 70. let,“ říká.
Vytvoření speciálních ekonomických zón s volným obchodem, které přitahovaly zahraniční investice, transformovalo životy v Číně. Tento proces zásadně přetvořil globální ekonomiku. S nástupem 21. století se miliony západních pracovních míst ve výrobě přesunuly do nových továren v čínských pobřežních regionech. Ekonomové tento jev nazývají „Čínský šok“ a stal se jedním z hlavních hnacích motorů vzestupu populistických hnutí v dřívějších průmyslových oblastech Evropy a Spojených států. Například ekonomická politika Donalda Trumpa, včetně cel a obchodních válek, je cílena na navrácení amerických výrobních míst ztracených ve prospěch Číny.
Status Číny jako „dílnu světa“ byl stvrzen vstupem do Světové obchodní organizace v roce 2001. Vedení Komunistické strany však na přelomu století již plánovalo další kroky. Obávalo se, že Čína uvízne v takzvané „pasti středního příjmu“. Tato situace nastává, když země již nemůže nabízet ultra-nízké mzdy, ale zároveň nemá dostatečnou inovační kapacitu k výrobě špičkových produktů a služeb vyspělých ekonomik.
Místo levné výroby se Čína zaměřila na „strategická rozvíjející se odvětví“ – termín oficiálně použitý poprvé v roce 2010. Pro čínské lídry to znamenalo investice do zelených technologií, jako jsou elektrická vozidla (EV) a solární panely. S rostoucí důležitostí klimatických změn v západní politice Čína mobilizovala do těchto nových odvětví nebývalé zdroje.
Dnes je Čína nejen nesporným světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů a elektromobilů. Má také téměř monopol na dodavatelské řetězce vzácných zemin, které jsou nezbytné pro jejich výrobu. Tyto klíčové suroviny jsou důležité i pro výrobu čipů a umělou inteligenci (AI). Díky tomu má Peking silnou globální pozici, což se ukázalo, když nedávno zpřísnil kontrolu vývozu vzácných zemin. Tuto akci tehdy Trump označil za pokus Číny „držet svět v zajetí“. I když byly „strategické rozvíjející se síly“ zakotveny až v Pětiletém plánu v roce 2011, zelené technologie byly identifikovány jako motor růstu již na počátku tisíciletí.
Tato snaha o co největší ekonomickou a technologickou soběstačnost je pevnou součástí ideologie Komunistické strany Číny. Proto se poslední Pětileté plány pod vedením Si Ťin-pchinga soustředily na „vysoce kvalitní rozvoj“, formálně zavedený v roce 2017. To znamená zpochybnění americké nadvlády v technologiích a posun Číny do čela sektoru.
Domácí úspěchy, jako je aplikace TikTok, telekomunikační gigant Huawei a model umělé inteligence DeepSeek, svědčí o technologickém rozmachu Číny v tomto století. Západní země to však stále více vnímají jako hrozbu pro národní bezpečnost. Následné zákazy či pokusy o zákazy populárních čínských technologií ovlivnily miliony uživatelů po celém světě a vyvolaly ostré diplomatické spory.
Doposud byla technologická expanze Číny poháněna americkými inovacemi, například pokročilými čipy Nvidia. Vzhledem k tomu, že jejich prodej do Číny nyní Washington zablokoval, lze očekávat, že „vysoce kvalitní rozvoj“ přejde v nový slogan Si Ťin-pchinga z roku 2023: „nové kvalitní produktivní síly“. To posouvá fokus ještě více k domácí hrdosti a národní bezpečnosti. Cílem je dostat Čínu na špici v oblasti výroby čipů, počítačových technologií a AI, bez závislosti na Západu a s imunitou vůči embargům.
Soběstačnost ve všech oblastech, zejména na nejvyšší úrovni inovací, bude pravděpodobně ústředním bodem příští Pětiletky. Neil Thomas vysvětluje: „Národní bezpečnost a technologická nezávislost jsou nyní hlavní misí čínské ekonomické politiky. Opět to odkazuje k nacionalistickému projektu, který je základem komunismu v Číně, aby se zajistilo, že už nikdy nebude dominována cizími zeměmi.“
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.