Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Kompletní dokument bude představen až příští rok. Očekává se ale, že naznačení jeho obsahu proběhne už ve středu a další detaily se objeví do týdne. „Západní politika funguje v cyklech volebních, ale čínská politika funguje v cyklech plánovacích,“ vysvětluje Neil Thomas, odborník na čínskou politiku z Asia Society Policy Institute. Pětileté plány podle něj jasně definují, čeho chce Čína dosáhnout, signalizují směr, kterým se chce vedení ubírat, a přesouvají zdroje státu k předem stanoveným cílům.
Ačkoliv se může zdát, že jednání byrokratů jsou nezáživná, historické události dokládají, že jejich rozhodnutí mají často obrovské globální dopady. Zde jsou tři případy, kdy Pětiletý plán Číny zásadně přetvořil světovou ekonomiku.
Přesné určení začátku čínské ekonomické expanze je složité, ale mnozí ve straně odkazují na datum 18. prosince 1978. Čínská ekonomika byla po téměř tři desetiletí striktně řízena státem. Nicméně centrální plánování sovětského stylu nedokázalo pozvednout prosperitu a miliony lidí stále živořily v chudobě. Země se tehdy zotavovala z ničivé vlády Mao Ce-tunga.
Nový vůdce Teng Siao-pching na 11. plénu Ústředního výboru prohlásil, že je čas přijmout určité prvky volného trhu. Jeho politika „reformy a otevírání se“ se stala ústřední součástí následující Pětiletky, která začala v roce 1981. Dle Neila Thomase cíle tohoto plánu nemohly být naplněny důrazněji. „Čína je dnes za hranicí nejdivočejších snů lidí ze 70. let,“ říká.
Vytvoření speciálních ekonomických zón s volným obchodem, které přitahovaly zahraniční investice, transformovalo životy v Číně. Tento proces zásadně přetvořil globální ekonomiku. S nástupem 21. století se miliony západních pracovních míst ve výrobě přesunuly do nových továren v čínských pobřežních regionech. Ekonomové tento jev nazývají „Čínský šok“ a stal se jedním z hlavních hnacích motorů vzestupu populistických hnutí v dřívějších průmyslových oblastech Evropy a Spojených států. Například ekonomická politika Donalda Trumpa, včetně cel a obchodních válek, je cílena na navrácení amerických výrobních míst ztracených ve prospěch Číny.
Status Číny jako „dílnu světa“ byl stvrzen vstupem do Světové obchodní organizace v roce 2001. Vedení Komunistické strany však na přelomu století již plánovalo další kroky. Obávalo se, že Čína uvízne v takzvané „pasti středního příjmu“. Tato situace nastává, když země již nemůže nabízet ultra-nízké mzdy, ale zároveň nemá dostatečnou inovační kapacitu k výrobě špičkových produktů a služeb vyspělých ekonomik.
Místo levné výroby se Čína zaměřila na „strategická rozvíjející se odvětví“ – termín oficiálně použitý poprvé v roce 2010. Pro čínské lídry to znamenalo investice do zelených technologií, jako jsou elektrická vozidla (EV) a solární panely. S rostoucí důležitostí klimatických změn v západní politice Čína mobilizovala do těchto nových odvětví nebývalé zdroje.
Dnes je Čína nejen nesporným světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů a elektromobilů. Má také téměř monopol na dodavatelské řetězce vzácných zemin, které jsou nezbytné pro jejich výrobu. Tyto klíčové suroviny jsou důležité i pro výrobu čipů a umělou inteligenci (AI). Díky tomu má Peking silnou globální pozici, což se ukázalo, když nedávno zpřísnil kontrolu vývozu vzácných zemin. Tuto akci tehdy Trump označil za pokus Číny „držet svět v zajetí“. I když byly „strategické rozvíjející se síly“ zakotveny až v Pětiletém plánu v roce 2011, zelené technologie byly identifikovány jako motor růstu již na počátku tisíciletí.
Tato snaha o co největší ekonomickou a technologickou soběstačnost je pevnou součástí ideologie Komunistické strany Číny. Proto se poslední Pětileté plány pod vedením Si Ťin-pchinga soustředily na „vysoce kvalitní rozvoj“, formálně zavedený v roce 2017. To znamená zpochybnění americké nadvlády v technologiích a posun Číny do čela sektoru.
Domácí úspěchy, jako je aplikace TikTok, telekomunikační gigant Huawei a model umělé inteligence DeepSeek, svědčí o technologickém rozmachu Číny v tomto století. Západní země to však stále více vnímají jako hrozbu pro národní bezpečnost. Následné zákazy či pokusy o zákazy populárních čínských technologií ovlivnily miliony uživatelů po celém světě a vyvolaly ostré diplomatické spory.
Doposud byla technologická expanze Číny poháněna americkými inovacemi, například pokročilými čipy Nvidia. Vzhledem k tomu, že jejich prodej do Číny nyní Washington zablokoval, lze očekávat, že „vysoce kvalitní rozvoj“ přejde v nový slogan Si Ťin-pchinga z roku 2023: „nové kvalitní produktivní síly“. To posouvá fokus ještě více k domácí hrdosti a národní bezpečnosti. Cílem je dostat Čínu na špici v oblasti výroby čipů, počítačových technologií a AI, bez závislosti na Západu a s imunitou vůči embargům.
Soběstačnost ve všech oblastech, zejména na nejvyšší úrovni inovací, bude pravděpodobně ústředním bodem příští Pětiletky. Neil Thomas vysvětluje: „Národní bezpečnost a technologická nezávislost jsou nyní hlavní misí čínské ekonomické politiky. Opět to odkazuje k nacionalistickému projektu, který je základem komunismu v Číně, aby se zajistilo, že už nikdy nebude dominována cizími zeměmi.“
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).