Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Kompletní dokument bude představen až příští rok. Očekává se ale, že naznačení jeho obsahu proběhne už ve středu a další detaily se objeví do týdne. „Západní politika funguje v cyklech volebních, ale čínská politika funguje v cyklech plánovacích,“ vysvětluje Neil Thomas, odborník na čínskou politiku z Asia Society Policy Institute. Pětileté plány podle něj jasně definují, čeho chce Čína dosáhnout, signalizují směr, kterým se chce vedení ubírat, a přesouvají zdroje státu k předem stanoveným cílům.
Ačkoliv se může zdát, že jednání byrokratů jsou nezáživná, historické události dokládají, že jejich rozhodnutí mají často obrovské globální dopady. Zde jsou tři případy, kdy Pětiletý plán Číny zásadně přetvořil světovou ekonomiku.
Přesné určení začátku čínské ekonomické expanze je složité, ale mnozí ve straně odkazují na datum 18. prosince 1978. Čínská ekonomika byla po téměř tři desetiletí striktně řízena státem. Nicméně centrální plánování sovětského stylu nedokázalo pozvednout prosperitu a miliony lidí stále živořily v chudobě. Země se tehdy zotavovala z ničivé vlády Mao Ce-tunga.
Nový vůdce Teng Siao-pching na 11. plénu Ústředního výboru prohlásil, že je čas přijmout určité prvky volného trhu. Jeho politika „reformy a otevírání se“ se stala ústřední součástí následující Pětiletky, která začala v roce 1981. Dle Neila Thomase cíle tohoto plánu nemohly být naplněny důrazněji. „Čína je dnes za hranicí nejdivočejších snů lidí ze 70. let,“ říká.
Vytvoření speciálních ekonomických zón s volným obchodem, které přitahovaly zahraniční investice, transformovalo životy v Číně. Tento proces zásadně přetvořil globální ekonomiku. S nástupem 21. století se miliony západních pracovních míst ve výrobě přesunuly do nových továren v čínských pobřežních regionech. Ekonomové tento jev nazývají „Čínský šok“ a stal se jedním z hlavních hnacích motorů vzestupu populistických hnutí v dřívějších průmyslových oblastech Evropy a Spojených států. Například ekonomická politika Donalda Trumpa, včetně cel a obchodních válek, je cílena na navrácení amerických výrobních míst ztracených ve prospěch Číny.
Status Číny jako „dílnu světa“ byl stvrzen vstupem do Světové obchodní organizace v roce 2001. Vedení Komunistické strany však na přelomu století již plánovalo další kroky. Obávalo se, že Čína uvízne v takzvané „pasti středního příjmu“. Tato situace nastává, když země již nemůže nabízet ultra-nízké mzdy, ale zároveň nemá dostatečnou inovační kapacitu k výrobě špičkových produktů a služeb vyspělých ekonomik.
Místo levné výroby se Čína zaměřila na „strategická rozvíjející se odvětví“ – termín oficiálně použitý poprvé v roce 2010. Pro čínské lídry to znamenalo investice do zelených technologií, jako jsou elektrická vozidla (EV) a solární panely. S rostoucí důležitostí klimatických změn v západní politice Čína mobilizovala do těchto nových odvětví nebývalé zdroje.
Dnes je Čína nejen nesporným světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů a elektromobilů. Má také téměř monopol na dodavatelské řetězce vzácných zemin, které jsou nezbytné pro jejich výrobu. Tyto klíčové suroviny jsou důležité i pro výrobu čipů a umělou inteligenci (AI). Díky tomu má Peking silnou globální pozici, což se ukázalo, když nedávno zpřísnil kontrolu vývozu vzácných zemin. Tuto akci tehdy Trump označil za pokus Číny „držet svět v zajetí“. I když byly „strategické rozvíjející se síly“ zakotveny až v Pětiletém plánu v roce 2011, zelené technologie byly identifikovány jako motor růstu již na počátku tisíciletí.
Tato snaha o co největší ekonomickou a technologickou soběstačnost je pevnou součástí ideologie Komunistické strany Číny. Proto se poslední Pětileté plány pod vedením Si Ťin-pchinga soustředily na „vysoce kvalitní rozvoj“, formálně zavedený v roce 2017. To znamená zpochybnění americké nadvlády v technologiích a posun Číny do čela sektoru.
Domácí úspěchy, jako je aplikace TikTok, telekomunikační gigant Huawei a model umělé inteligence DeepSeek, svědčí o technologickém rozmachu Číny v tomto století. Západní země to však stále více vnímají jako hrozbu pro národní bezpečnost. Následné zákazy či pokusy o zákazy populárních čínských technologií ovlivnily miliony uživatelů po celém světě a vyvolaly ostré diplomatické spory.
Doposud byla technologická expanze Číny poháněna americkými inovacemi, například pokročilými čipy Nvidia. Vzhledem k tomu, že jejich prodej do Číny nyní Washington zablokoval, lze očekávat, že „vysoce kvalitní rozvoj“ přejde v nový slogan Si Ťin-pchinga z roku 2023: „nové kvalitní produktivní síly“. To posouvá fokus ještě více k domácí hrdosti a národní bezpečnosti. Cílem je dostat Čínu na špici v oblasti výroby čipů, počítačových technologií a AI, bez závislosti na Západu a s imunitou vůči embargům.
Soběstačnost ve všech oblastech, zejména na nejvyšší úrovni inovací, bude pravděpodobně ústředním bodem příští Pětiletky. Neil Thomas vysvětluje: „Národní bezpečnost a technologická nezávislost jsou nyní hlavní misí čínské ekonomické politiky. Opět to odkazuje k nacionalistickému projektu, který je základem komunismu v Číně, aby se zajistilo, že už nikdy nebude dominována cizími zeměmi.“
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).