Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Kompletní dokument bude představen až příští rok. Očekává se ale, že naznačení jeho obsahu proběhne už ve středu a další detaily se objeví do týdne. „Západní politika funguje v cyklech volebních, ale čínská politika funguje v cyklech plánovacích,“ vysvětluje Neil Thomas, odborník na čínskou politiku z Asia Society Policy Institute. Pětileté plány podle něj jasně definují, čeho chce Čína dosáhnout, signalizují směr, kterým se chce vedení ubírat, a přesouvají zdroje státu k předem stanoveným cílům.
Ačkoliv se může zdát, že jednání byrokratů jsou nezáživná, historické události dokládají, že jejich rozhodnutí mají často obrovské globální dopady. Zde jsou tři případy, kdy Pětiletý plán Číny zásadně přetvořil světovou ekonomiku.
Přesné určení začátku čínské ekonomické expanze je složité, ale mnozí ve straně odkazují na datum 18. prosince 1978. Čínská ekonomika byla po téměř tři desetiletí striktně řízena státem. Nicméně centrální plánování sovětského stylu nedokázalo pozvednout prosperitu a miliony lidí stále živořily v chudobě. Země se tehdy zotavovala z ničivé vlády Mao Ce-tunga.
Nový vůdce Teng Siao-pching na 11. plénu Ústředního výboru prohlásil, že je čas přijmout určité prvky volného trhu. Jeho politika „reformy a otevírání se“ se stala ústřední součástí následující Pětiletky, která začala v roce 1981. Dle Neila Thomase cíle tohoto plánu nemohly být naplněny důrazněji. „Čína je dnes za hranicí nejdivočejších snů lidí ze 70. let,“ říká.
Vytvoření speciálních ekonomických zón s volným obchodem, které přitahovaly zahraniční investice, transformovalo životy v Číně. Tento proces zásadně přetvořil globální ekonomiku. S nástupem 21. století se miliony západních pracovních míst ve výrobě přesunuly do nových továren v čínských pobřežních regionech. Ekonomové tento jev nazývají „Čínský šok“ a stal se jedním z hlavních hnacích motorů vzestupu populistických hnutí v dřívějších průmyslových oblastech Evropy a Spojených států. Například ekonomická politika Donalda Trumpa, včetně cel a obchodních válek, je cílena na navrácení amerických výrobních míst ztracených ve prospěch Číny.
Status Číny jako „dílnu světa“ byl stvrzen vstupem do Světové obchodní organizace v roce 2001. Vedení Komunistické strany však na přelomu století již plánovalo další kroky. Obávalo se, že Čína uvízne v takzvané „pasti středního příjmu“. Tato situace nastává, když země již nemůže nabízet ultra-nízké mzdy, ale zároveň nemá dostatečnou inovační kapacitu k výrobě špičkových produktů a služeb vyspělých ekonomik.
Místo levné výroby se Čína zaměřila na „strategická rozvíjející se odvětví“ – termín oficiálně použitý poprvé v roce 2010. Pro čínské lídry to znamenalo investice do zelených technologií, jako jsou elektrická vozidla (EV) a solární panely. S rostoucí důležitostí klimatických změn v západní politice Čína mobilizovala do těchto nových odvětví nebývalé zdroje.
Dnes je Čína nejen nesporným světovým lídrem v oblasti obnovitelných zdrojů a elektromobilů. Má také téměř monopol na dodavatelské řetězce vzácných zemin, které jsou nezbytné pro jejich výrobu. Tyto klíčové suroviny jsou důležité i pro výrobu čipů a umělou inteligenci (AI). Díky tomu má Peking silnou globální pozici, což se ukázalo, když nedávno zpřísnil kontrolu vývozu vzácných zemin. Tuto akci tehdy Trump označil za pokus Číny „držet svět v zajetí“. I když byly „strategické rozvíjející se síly“ zakotveny až v Pětiletém plánu v roce 2011, zelené technologie byly identifikovány jako motor růstu již na počátku tisíciletí.
Tato snaha o co největší ekonomickou a technologickou soběstačnost je pevnou součástí ideologie Komunistické strany Číny. Proto se poslední Pětileté plány pod vedením Si Ťin-pchinga soustředily na „vysoce kvalitní rozvoj“, formálně zavedený v roce 2017. To znamená zpochybnění americké nadvlády v technologiích a posun Číny do čela sektoru.
Domácí úspěchy, jako je aplikace TikTok, telekomunikační gigant Huawei a model umělé inteligence DeepSeek, svědčí o technologickém rozmachu Číny v tomto století. Západní země to však stále více vnímají jako hrozbu pro národní bezpečnost. Následné zákazy či pokusy o zákazy populárních čínských technologií ovlivnily miliony uživatelů po celém světě a vyvolaly ostré diplomatické spory.
Doposud byla technologická expanze Číny poháněna americkými inovacemi, například pokročilými čipy Nvidia. Vzhledem k tomu, že jejich prodej do Číny nyní Washington zablokoval, lze očekávat, že „vysoce kvalitní rozvoj“ přejde v nový slogan Si Ťin-pchinga z roku 2023: „nové kvalitní produktivní síly“. To posouvá fokus ještě více k domácí hrdosti a národní bezpečnosti. Cílem je dostat Čínu na špici v oblasti výroby čipů, počítačových technologií a AI, bez závislosti na Západu a s imunitou vůči embargům.
Soběstačnost ve všech oblastech, zejména na nejvyšší úrovni inovací, bude pravděpodobně ústředním bodem příští Pětiletky. Neil Thomas vysvětluje: „Národní bezpečnost a technologická nezávislost jsou nyní hlavní misí čínské ekonomické politiky. Opět to odkazuje k nacionalistickému projektu, který je základem komunismu v Číně, aby se zajistilo, že už nikdy nebude dominována cizími zeměmi.“
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.