Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Její podstatou je „vyzbrojení všeho“ – tedy využití všech dostupných prostředků k přetvoření mezinárodního uspořádání. Stefan Wolff, profesor mezinárodní bezpečnosti na University of Birmingham, připomíná, že prvním zjevným signálem hybridní války bylo ruské vměšování do prezidentských voleb v USA v roce 2016. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 se však intenzita těchto taktik stupňuje.
Ruské hybridní operace pokrývají široké spektrum činností. Zahrnují informační operace, včetně propagandistických a dezinformačních kampaní. Patří sem také útoky na kritickou infrastrukturu, jako jsou podmořské kabely, využití dronů k narušení letecké dopravy a zákeřné kybernetické útoky. Kreml se neštítí ani atentátů na disidenty a přeběhlíky ve Spojeném království a jinde.
Zatímco Rusko se potýká s udržováním tradičního vlivu v postsovětských regionech, jako je Střední Asie a jižní Kavkaz, snaží se zároveň rozšířit svůj vliv do Latinské Ameriky či Afriky. Hlavní cílem hybridní války Kremlu se však stala Evropa. Kontinent je klíčovým bojištěm, kde se Moskva pokouší obnovit své někdejší postavení velmoci a nárokovat si sféru vlivu ve stylu studené války.
Jádrem těchto snah je válka proti Ukrajině. Pro Vladimira Putina není vítězství jen o porážce Kyjeva a trvalém oslabení země. Potřebuje triumf k signalizaci rozsahu své moci a současně k demonstraci impotence Západu, který nedokázal ukrajinské porážce zabránit.
K vítězství na Ukrajině musí Kreml oslabit Západ a jeho odhodlání. Zintenzivnění hybridní války proti evropským spojencům Kyjeva je tak pro Moskvu nástrojem širšího válečného úsilí. Oslabení Západu je navíc cílem samo o sobě, protože silná aliance EU a NATO by zabránila Rusku v navrácení své sféry vlivu do střední a východní Evropy.
Evropa sice pomalu reagovala na potřebu posílit svou obranyschopnost, ale prostá čísla hovoří v její prospěch. Ekonomika EU je zhruba desetkrát větší než Ruska a její populace přesahuje trojnásobek té ruské. Zatímco EU v roce 2024 vydala na obranu téměř 400 miliard USD (1,9 % HDP), Rusko investovalo 145 miliard USD, což představuje neudržitelných 6,8 % jeho HDP.
I když Rusko v paritě kupní síly mírně převyšuje EU, toto se mění, pokud se do rovnice zahrnou i členské státy NATO, které nejsou součástí EU. Zatím se Rusku nepodařilo Ukrajinu na bojišti rozhodně porazit. Dokud transatlantická aliance a podpora USA zůstávají víceméně celistvé, k čemuž se přidává asertivnější koalice evropských spojenců, je nepravděpodobné, že by se situace brzy změnila.
Proto Moskva využívá široké spektrum hybridních nástrojů proti evropským společnostem. Snaží se zasít pochybnosti o jejich schopnosti zvítězit, způsobit vnímané obtíže, které by učinily podporu Ukrajiny neatraktivní. Zároveň podporuje populistické spojence, kteří prosazují proruské narativy, ať už se jedná o vládní strany na Slovensku a v Maďarsku, nebo opoziční strany v Německu a jinde.
Z pohledu Kremlu je logika zřejmě jednoduchá. Využití celého spektra hybridní války signalizuje, že Rusko má vůli i schopnost učinit náklady na podporu Ukrajiny pro Evropu nepřijatelnými. S postupným slábnutím evropské podpory by Rusko buď Ukrajinu na bojišti porazilo, nebo by ji donutilo k ponižujícím ústupkům. Jakýkoliv z těchto výsledků by poškodil důvěryhodnost Evropy a umožnil Moskvě přetvořit bezpečnostní uspořádání kontinentu.
Kreml by to provedl pod heslem „neoddělitelné bezpečnosti“ – jedním z oblíbených bodů Putinových projevů na diskuzním klubu Valdaj. Znamená to upřednostnění ruských zájmů před zájmy sousedů, tedy západní uznání ruské sféry vlivu. Bylo by ale chybou předpokládat, že uznání této sféry vlivu by Kremlu stačilo. Ruské vítězství na Ukrajině by pravděpodobně jen podnítilo sny o další expanzi.
Výroční zpráva Valdajského klubu z roku 2025 s názvem „Dr. Chaos aneb jak přestat se strachem a zamilovat si nepořádek“ naznačuje, že samotný účel války se mohl změnit z vítězství na „udržování rovnováhy nezbytné pro období relativně mírového rozvoje“. Pokud se tento princip promění v reálnou politiku, hybridní válka, kterou Kreml proti Evropě vede už déle než deset let, se stane trvalou součástí vztahů Ruska s kontinentem. Tato vize „řízení chaosu a lásky k nepořádku“ ukazuje meze současných ruských ambicí a nebezpečí, které pro zbytek světa představují.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.