Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Její podstatou je „vyzbrojení všeho“ – tedy využití všech dostupných prostředků k přetvoření mezinárodního uspořádání. Stefan Wolff, profesor mezinárodní bezpečnosti na University of Birmingham, připomíná, že prvním zjevným signálem hybridní války bylo ruské vměšování do prezidentských voleb v USA v roce 2016. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 se však intenzita těchto taktik stupňuje.
Ruské hybridní operace pokrývají široké spektrum činností. Zahrnují informační operace, včetně propagandistických a dezinformačních kampaní. Patří sem také útoky na kritickou infrastrukturu, jako jsou podmořské kabely, využití dronů k narušení letecké dopravy a zákeřné kybernetické útoky. Kreml se neštítí ani atentátů na disidenty a přeběhlíky ve Spojeném království a jinde.
Zatímco Rusko se potýká s udržováním tradičního vlivu v postsovětských regionech, jako je Střední Asie a jižní Kavkaz, snaží se zároveň rozšířit svůj vliv do Latinské Ameriky či Afriky. Hlavní cílem hybridní války Kremlu se však stala Evropa. Kontinent je klíčovým bojištěm, kde se Moskva pokouší obnovit své někdejší postavení velmoci a nárokovat si sféru vlivu ve stylu studené války.
Jádrem těchto snah je válka proti Ukrajině. Pro Vladimira Putina není vítězství jen o porážce Kyjeva a trvalém oslabení země. Potřebuje triumf k signalizaci rozsahu své moci a současně k demonstraci impotence Západu, který nedokázal ukrajinské porážce zabránit.
K vítězství na Ukrajině musí Kreml oslabit Západ a jeho odhodlání. Zintenzivnění hybridní války proti evropským spojencům Kyjeva je tak pro Moskvu nástrojem širšího válečného úsilí. Oslabení Západu je navíc cílem samo o sobě, protože silná aliance EU a NATO by zabránila Rusku v navrácení své sféry vlivu do střední a východní Evropy.
Evropa sice pomalu reagovala na potřebu posílit svou obranyschopnost, ale prostá čísla hovoří v její prospěch. Ekonomika EU je zhruba desetkrát větší než Ruska a její populace přesahuje trojnásobek té ruské. Zatímco EU v roce 2024 vydala na obranu téměř 400 miliard USD (1,9 % HDP), Rusko investovalo 145 miliard USD, což představuje neudržitelných 6,8 % jeho HDP.
I když Rusko v paritě kupní síly mírně převyšuje EU, toto se mění, pokud se do rovnice zahrnou i členské státy NATO, které nejsou součástí EU. Zatím se Rusku nepodařilo Ukrajinu na bojišti rozhodně porazit. Dokud transatlantická aliance a podpora USA zůstávají víceméně celistvé, k čemuž se přidává asertivnější koalice evropských spojenců, je nepravděpodobné, že by se situace brzy změnila.
Proto Moskva využívá široké spektrum hybridních nástrojů proti evropským společnostem. Snaží se zasít pochybnosti o jejich schopnosti zvítězit, způsobit vnímané obtíže, které by učinily podporu Ukrajiny neatraktivní. Zároveň podporuje populistické spojence, kteří prosazují proruské narativy, ať už se jedná o vládní strany na Slovensku a v Maďarsku, nebo opoziční strany v Německu a jinde.
Z pohledu Kremlu je logika zřejmě jednoduchá. Využití celého spektra hybridní války signalizuje, že Rusko má vůli i schopnost učinit náklady na podporu Ukrajiny pro Evropu nepřijatelnými. S postupným slábnutím evropské podpory by Rusko buď Ukrajinu na bojišti porazilo, nebo by ji donutilo k ponižujícím ústupkům. Jakýkoliv z těchto výsledků by poškodil důvěryhodnost Evropy a umožnil Moskvě přetvořit bezpečnostní uspořádání kontinentu.
Kreml by to provedl pod heslem „neoddělitelné bezpečnosti“ – jedním z oblíbených bodů Putinových projevů na diskuzním klubu Valdaj. Znamená to upřednostnění ruských zájmů před zájmy sousedů, tedy západní uznání ruské sféry vlivu. Bylo by ale chybou předpokládat, že uznání této sféry vlivu by Kremlu stačilo. Ruské vítězství na Ukrajině by pravděpodobně jen podnítilo sny o další expanzi.
Výroční zpráva Valdajského klubu z roku 2025 s názvem „Dr. Chaos aneb jak přestat se strachem a zamilovat si nepořádek“ naznačuje, že samotný účel války se mohl změnit z vítězství na „udržování rovnováhy nezbytné pro období relativně mírového rozvoje“. Pokud se tento princip promění v reálnou politiku, hybridní válka, kterou Kreml proti Evropě vede už déle než deset let, se stane trvalou součástí vztahů Ruska s kontinentem. Tato vize „řízení chaosu a lásky k nepořádku“ ukazuje meze současných ruských ambicí a nebezpečí, které pro zbytek světa představují.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.