Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Její podstatou je „vyzbrojení všeho“ – tedy využití všech dostupných prostředků k přetvoření mezinárodního uspořádání. Stefan Wolff, profesor mezinárodní bezpečnosti na University of Birmingham, připomíná, že prvním zjevným signálem hybridní války bylo ruské vměšování do prezidentských voleb v USA v roce 2016. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 se však intenzita těchto taktik stupňuje.
Ruské hybridní operace pokrývají široké spektrum činností. Zahrnují informační operace, včetně propagandistických a dezinformačních kampaní. Patří sem také útoky na kritickou infrastrukturu, jako jsou podmořské kabely, využití dronů k narušení letecké dopravy a zákeřné kybernetické útoky. Kreml se neštítí ani atentátů na disidenty a přeběhlíky ve Spojeném království a jinde.
Zatímco Rusko se potýká s udržováním tradičního vlivu v postsovětských regionech, jako je Střední Asie a jižní Kavkaz, snaží se zároveň rozšířit svůj vliv do Latinské Ameriky či Afriky. Hlavní cílem hybridní války Kremlu se však stala Evropa. Kontinent je klíčovým bojištěm, kde se Moskva pokouší obnovit své někdejší postavení velmoci a nárokovat si sféru vlivu ve stylu studené války.
Jádrem těchto snah je válka proti Ukrajině. Pro Vladimira Putina není vítězství jen o porážce Kyjeva a trvalém oslabení země. Potřebuje triumf k signalizaci rozsahu své moci a současně k demonstraci impotence Západu, který nedokázal ukrajinské porážce zabránit.
K vítězství na Ukrajině musí Kreml oslabit Západ a jeho odhodlání. Zintenzivnění hybridní války proti evropským spojencům Kyjeva je tak pro Moskvu nástrojem širšího válečného úsilí. Oslabení Západu je navíc cílem samo o sobě, protože silná aliance EU a NATO by zabránila Rusku v navrácení své sféry vlivu do střední a východní Evropy.
Evropa sice pomalu reagovala na potřebu posílit svou obranyschopnost, ale prostá čísla hovoří v její prospěch. Ekonomika EU je zhruba desetkrát větší než Ruska a její populace přesahuje trojnásobek té ruské. Zatímco EU v roce 2024 vydala na obranu téměř 400 miliard USD (1,9 % HDP), Rusko investovalo 145 miliard USD, což představuje neudržitelných 6,8 % jeho HDP.
I když Rusko v paritě kupní síly mírně převyšuje EU, toto se mění, pokud se do rovnice zahrnou i členské státy NATO, které nejsou součástí EU. Zatím se Rusku nepodařilo Ukrajinu na bojišti rozhodně porazit. Dokud transatlantická aliance a podpora USA zůstávají víceméně celistvé, k čemuž se přidává asertivnější koalice evropských spojenců, je nepravděpodobné, že by se situace brzy změnila.
Proto Moskva využívá široké spektrum hybridních nástrojů proti evropským společnostem. Snaží se zasít pochybnosti o jejich schopnosti zvítězit, způsobit vnímané obtíže, které by učinily podporu Ukrajiny neatraktivní. Zároveň podporuje populistické spojence, kteří prosazují proruské narativy, ať už se jedná o vládní strany na Slovensku a v Maďarsku, nebo opoziční strany v Německu a jinde.
Z pohledu Kremlu je logika zřejmě jednoduchá. Využití celého spektra hybridní války signalizuje, že Rusko má vůli i schopnost učinit náklady na podporu Ukrajiny pro Evropu nepřijatelnými. S postupným slábnutím evropské podpory by Rusko buď Ukrajinu na bojišti porazilo, nebo by ji donutilo k ponižujícím ústupkům. Jakýkoliv z těchto výsledků by poškodil důvěryhodnost Evropy a umožnil Moskvě přetvořit bezpečnostní uspořádání kontinentu.
Kreml by to provedl pod heslem „neoddělitelné bezpečnosti“ – jedním z oblíbených bodů Putinových projevů na diskuzním klubu Valdaj. Znamená to upřednostnění ruských zájmů před zájmy sousedů, tedy západní uznání ruské sféry vlivu. Bylo by ale chybou předpokládat, že uznání této sféry vlivu by Kremlu stačilo. Ruské vítězství na Ukrajině by pravděpodobně jen podnítilo sny o další expanzi.
Výroční zpráva Valdajského klubu z roku 2025 s názvem „Dr. Chaos aneb jak přestat se strachem a zamilovat si nepořádek“ naznačuje, že samotný účel války se mohl změnit z vítězství na „udržování rovnováhy nezbytné pro období relativně mírového rozvoje“. Pokud se tento princip promění v reálnou politiku, hybridní válka, kterou Kreml proti Evropě vede už déle než deset let, se stane trvalou součástí vztahů Ruska s kontinentem. Tato vize „řízení chaosu a lásky k nepořádku“ ukazuje meze současných ruských ambicí a nebezpečí, které pro zbytek světa představují.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Tropické počasí bude v následujících hodinách trápit především jižní Moravu. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové zároveň avizují, že již o víkendu by se horké počasí mělo vrátit i na další místa v republice.
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.