Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Její podstatou je „vyzbrojení všeho“ – tedy využití všech dostupných prostředků k přetvoření mezinárodního uspořádání. Stefan Wolff, profesor mezinárodní bezpečnosti na University of Birmingham, připomíná, že prvním zjevným signálem hybridní války bylo ruské vměšování do prezidentských voleb v USA v roce 2016. Od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 se však intenzita těchto taktik stupňuje.
Ruské hybridní operace pokrývají široké spektrum činností. Zahrnují informační operace, včetně propagandistických a dezinformačních kampaní. Patří sem také útoky na kritickou infrastrukturu, jako jsou podmořské kabely, využití dronů k narušení letecké dopravy a zákeřné kybernetické útoky. Kreml se neštítí ani atentátů na disidenty a přeběhlíky ve Spojeném království a jinde.
Zatímco Rusko se potýká s udržováním tradičního vlivu v postsovětských regionech, jako je Střední Asie a jižní Kavkaz, snaží se zároveň rozšířit svůj vliv do Latinské Ameriky či Afriky. Hlavní cílem hybridní války Kremlu se však stala Evropa. Kontinent je klíčovým bojištěm, kde se Moskva pokouší obnovit své někdejší postavení velmoci a nárokovat si sféru vlivu ve stylu studené války.
Jádrem těchto snah je válka proti Ukrajině. Pro Vladimira Putina není vítězství jen o porážce Kyjeva a trvalém oslabení země. Potřebuje triumf k signalizaci rozsahu své moci a současně k demonstraci impotence Západu, který nedokázal ukrajinské porážce zabránit.
K vítězství na Ukrajině musí Kreml oslabit Západ a jeho odhodlání. Zintenzivnění hybridní války proti evropským spojencům Kyjeva je tak pro Moskvu nástrojem širšího válečného úsilí. Oslabení Západu je navíc cílem samo o sobě, protože silná aliance EU a NATO by zabránila Rusku v navrácení své sféry vlivu do střední a východní Evropy.
Evropa sice pomalu reagovala na potřebu posílit svou obranyschopnost, ale prostá čísla hovoří v její prospěch. Ekonomika EU je zhruba desetkrát větší než Ruska a její populace přesahuje trojnásobek té ruské. Zatímco EU v roce 2024 vydala na obranu téměř 400 miliard USD (1,9 % HDP), Rusko investovalo 145 miliard USD, což představuje neudržitelných 6,8 % jeho HDP.
I když Rusko v paritě kupní síly mírně převyšuje EU, toto se mění, pokud se do rovnice zahrnou i členské státy NATO, které nejsou součástí EU. Zatím se Rusku nepodařilo Ukrajinu na bojišti rozhodně porazit. Dokud transatlantická aliance a podpora USA zůstávají víceméně celistvé, k čemuž se přidává asertivnější koalice evropských spojenců, je nepravděpodobné, že by se situace brzy změnila.
Proto Moskva využívá široké spektrum hybridních nástrojů proti evropským společnostem. Snaží se zasít pochybnosti o jejich schopnosti zvítězit, způsobit vnímané obtíže, které by učinily podporu Ukrajiny neatraktivní. Zároveň podporuje populistické spojence, kteří prosazují proruské narativy, ať už se jedná o vládní strany na Slovensku a v Maďarsku, nebo opoziční strany v Německu a jinde.
Z pohledu Kremlu je logika zřejmě jednoduchá. Využití celého spektra hybridní války signalizuje, že Rusko má vůli i schopnost učinit náklady na podporu Ukrajiny pro Evropu nepřijatelnými. S postupným slábnutím evropské podpory by Rusko buď Ukrajinu na bojišti porazilo, nebo by ji donutilo k ponižujícím ústupkům. Jakýkoliv z těchto výsledků by poškodil důvěryhodnost Evropy a umožnil Moskvě přetvořit bezpečnostní uspořádání kontinentu.
Kreml by to provedl pod heslem „neoddělitelné bezpečnosti“ – jedním z oblíbených bodů Putinových projevů na diskuzním klubu Valdaj. Znamená to upřednostnění ruských zájmů před zájmy sousedů, tedy západní uznání ruské sféry vlivu. Bylo by ale chybou předpokládat, že uznání této sféry vlivu by Kremlu stačilo. Ruské vítězství na Ukrajině by pravděpodobně jen podnítilo sny o další expanzi.
Výroční zpráva Valdajského klubu z roku 2025 s názvem „Dr. Chaos aneb jak přestat se strachem a zamilovat si nepořádek“ naznačuje, že samotný účel války se mohl změnit z vítězství na „udržování rovnováhy nezbytné pro období relativně mírového rozvoje“. Pokud se tento princip promění v reálnou politiku, hybridní válka, kterou Kreml proti Evropě vede už déle než deset let, se stane trvalou součástí vztahů Ruska s kontinentem. Tato vize „řízení chaosu a lásky k nepořádku“ ukazuje meze současných ruských ambicí a nebezpečí, které pro zbytek světa představují.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.