Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Ministři v Lucemburku schválili plán Evropské komise, který počítá s postupným ukončením dovozu jak plynu potrubím, tak zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Návrh ještě musí schválit Evropský parlament. Dánský ministr energetiky Lars Aagaard, jehož země drží rotující předsednictví EU, označil tento krok za „zásadní“ pro dosažení energetické nezávislosti Evropy. Přiznal, že ačkoliv EU v posledních letech tvrdě pracovala na vytlačení ruského plynu a ropy z Evropy, cíl dosud nebyl zcela splněn.
Komise zároveň usiluje o to, aby byl dovoz LNG ukončen o rok dříve, tedy do ledna 2027, v rámci nového balíčku sankcí zaměřených na snížení financování moskevské válečné mašinérie. V současné době tvoří ruský plyn 12 % celkového dovozu plynu do EU, což je výrazný pokles z 45 % před invazí na Ukrajinu v roce 2022. I tak jej stále odebírají země jako Maďarsko, Francie a Belgie.
Evropská komise navrhla opatření tak, aby mohla projít i přes předpokládaný odpor Maďarska a Slovenska. Zatímco sankce vyžadují jednomyslný souhlas všech 27 členských států, obchodní omezení stačí schválit váženou většinou 15 zemí. Peter Szijjarto, maďarský ministr zahraničních věcí, prohlásil: „Skutečným dopadem tohoto nařízení bude zničení naší bezpečné dodávky energie v Maďarsku.“ Maďarská vláda argumentuje, že země, která nemá přístup k moři, je kvůli geografickým omezením nucena dovážet plyn z Ruska.
Podle schváleného návrhu, u kterého se očekává podpora Evropského parlamentu, bude dovoz ruského plynu na základě nových smluv zakázán od 1. ledna 2026. Stávající smlouvy získají přechodné období: dodávky v rámci krátkodobých smluv budou povoleny do 17. června příštího roku a ty s dlouhodobými smlouvami až do 1. ledna 2028. Ačkoliv dovoz potrubního plynu z Ruska od invaze prudce klesl, některé evropské státy zvýšily nákupy ruského LNG přepravovaného po moři.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.
Klimatická krize v Africe už dávno není budoucím rizikem, ale krutou realitou dneška. Záplavy ničí infrastrukturu budovanou desítky let, sucha likvidují úrodu a extrémní vedra vyčerpávají zdravotní systémy i produktivitu práce. Přestože je potřeba masivních investic do adaptace a odolnosti nezpochybnitelná, globální finanční systém v této zkoušce podle odborníků fatálně selhává, a to hned v několika rovinách současně.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.