Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Trump na své platformě Truth Social varoval, že by Petro měl drogové operace „raději ukončit, nebo je Spojené státy ukončí za něj, a nebude to provedeno hezky“. Prezident, pobývající ve svém resortu Mar-a-Lago, napsal, že Petro „silně podporuje masovou produkci drog, na velkých i malých polích“ po celé Kolumbii.
Podle Trumpa Petro nic nedělá pro zastavení produkce drog, a to i přes „velké platby a dotace z USA“, které prý nejsou nic jiného než dlouhodobé okrádání Ameriky. „K TOMUTO DNI, TYTO PLATBY, NEBO JAKÁKOLIV JINÁ FORMA PLATEB ČI DOTACÍ, JIŽ NEBUDOU KOLUMBII POSKYTOVÁNY,“ prohlásil Trump. Také uvedl, že Petro má „drzý jazyk vůči Americe“.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro reagoval později v neděli, že Trump je „klamán svými lóžemi a poradci“ v souvislosti s oznámením o ukončení americké pomoci jeho zemi. Petro již dříve v neděli obvinil americkou vládu z atentátu a požadoval vysvětlení po posledním americkém úderu ve vodách Karibiku. USA v sobotu oznámily, že repatriují do Kolumbie a Ekvádoru dva přeživší z tohoto útoku, který byl šestý od začátku září. Při útocích, které USA označují za cílení na domnělé drogové překupníky, bylo zabito nejméně 29 lidí.
Petro uvedl, že při útoku z 16. září byl zabit kolumbijský muž Alejandro Carranza, rybář z pobřežního města Santa Marta. Podle něj Carranza neměl žádné vazby na obchod s drogami a jeho loď byla zasažena kvůli poruše motoru. „Představitelé vlády USA spáchali vraždu a narušili naši suverenitu v teritoriálních vodách,“ napsal Petro na síti X. Podle něj plavidlo Kolumbijce „bylo unášeno proudem a vysílalo nouzový signál, s jedním zdviženým motorem“.
Petro informoval generální prokuraturu a požadoval okamžité zahájení právních kroků na mezinárodní úrovni a u amerických soudů. Uvedl, že Spojené státy „napadly naše národní území, odpálily raketu, aby zabily skromného rybáře, a zničily jeho rodinu, jeho děti“.
Již v září Trumpova administrativa obvinila Kolumbii z nedostatečné spolupráce v boji proti drogám. Nicméně v té době Washington vydal výjimku ze sankcí, která by jinak vedla ke snížení pomoci. Kolumbie je největším světovým vývozcem kokainu a pěstování kokových listů dosáhlo loni podle OSN historického maxima.
Nedávno americké ministerstvo zahraničí odvolalo Petrovi vízum v době, kdy se nacházel v New Yorku na Valném shromáždění OSN. Důvodem byla jeho účast na protestu, kde vyzval americké vojáky, aby „neposlouchali rozkazy Trumpa“ a nesměřovali pušky „proti lidskosti“. Kolumbijský zpravodajský pořad Noticias Caracol uvedl, že muž zraněný při posledním úderu byl po repatriaci hospitalizován a je ve vážném stavu. Kolumbijský ministr vnitra Armando Benedetti nicméně uvedl, že s mužem „bude vedeno trestní řízení“, protože to, co je dosud známo, je, že převážel loď plnou kokainu. Petro uvedl, že muž byl na palubě „narkoponorky“. Také ekvádorské ministerstvo vnitra potvrdilo repatriaci zraněného Ekvádorce a uvedlo, že u něj nebyly zjištěny žádné zločiny.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.