Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Trump na své platformě Truth Social varoval, že by Petro měl drogové operace „raději ukončit, nebo je Spojené státy ukončí za něj, a nebude to provedeno hezky“. Prezident, pobývající ve svém resortu Mar-a-Lago, napsal, že Petro „silně podporuje masovou produkci drog, na velkých i malých polích“ po celé Kolumbii.
Podle Trumpa Petro nic nedělá pro zastavení produkce drog, a to i přes „velké platby a dotace z USA“, které prý nejsou nic jiného než dlouhodobé okrádání Ameriky. „K TOMUTO DNI, TYTO PLATBY, NEBO JAKÁKOLIV JINÁ FORMA PLATEB ČI DOTACÍ, JIŽ NEBUDOU KOLUMBII POSKYTOVÁNY,“ prohlásil Trump. Také uvedl, že Petro má „drzý jazyk vůči Americe“.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro reagoval později v neděli, že Trump je „klamán svými lóžemi a poradci“ v souvislosti s oznámením o ukončení americké pomoci jeho zemi. Petro již dříve v neděli obvinil americkou vládu z atentátu a požadoval vysvětlení po posledním americkém úderu ve vodách Karibiku. USA v sobotu oznámily, že repatriují do Kolumbie a Ekvádoru dva přeživší z tohoto útoku, který byl šestý od začátku září. Při útocích, které USA označují za cílení na domnělé drogové překupníky, bylo zabito nejméně 29 lidí.
Petro uvedl, že při útoku z 16. září byl zabit kolumbijský muž Alejandro Carranza, rybář z pobřežního města Santa Marta. Podle něj Carranza neměl žádné vazby na obchod s drogami a jeho loď byla zasažena kvůli poruše motoru. „Představitelé vlády USA spáchali vraždu a narušili naši suverenitu v teritoriálních vodách,“ napsal Petro na síti X. Podle něj plavidlo Kolumbijce „bylo unášeno proudem a vysílalo nouzový signál, s jedním zdviženým motorem“.
Petro informoval generální prokuraturu a požadoval okamžité zahájení právních kroků na mezinárodní úrovni a u amerických soudů. Uvedl, že Spojené státy „napadly naše národní území, odpálily raketu, aby zabily skromného rybáře, a zničily jeho rodinu, jeho děti“.
Již v září Trumpova administrativa obvinila Kolumbii z nedostatečné spolupráce v boji proti drogám. Nicméně v té době Washington vydal výjimku ze sankcí, která by jinak vedla ke snížení pomoci. Kolumbie je největším světovým vývozcem kokainu a pěstování kokových listů dosáhlo loni podle OSN historického maxima.
Nedávno americké ministerstvo zahraničí odvolalo Petrovi vízum v době, kdy se nacházel v New Yorku na Valném shromáždění OSN. Důvodem byla jeho účast na protestu, kde vyzval americké vojáky, aby „neposlouchali rozkazy Trumpa“ a nesměřovali pušky „proti lidskosti“. Kolumbijský zpravodajský pořad Noticias Caracol uvedl, že muž zraněný při posledním úderu byl po repatriaci hospitalizován a je ve vážném stavu. Kolumbijský ministr vnitra Armando Benedetti nicméně uvedl, že s mužem „bude vedeno trestní řízení“, protože to, co je dosud známo, je, že převážel loď plnou kokainu. Petro uvedl, že muž byl na palubě „narkoponorky“. Také ekvádorské ministerstvo vnitra potvrdilo repatriaci zraněného Ekvádorce a uvedlo, že u něj nebyly zjištěny žádné zločiny.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.