Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Trump na své platformě Truth Social varoval, že by Petro měl drogové operace „raději ukončit, nebo je Spojené státy ukončí za něj, a nebude to provedeno hezky“. Prezident, pobývající ve svém resortu Mar-a-Lago, napsal, že Petro „silně podporuje masovou produkci drog, na velkých i malých polích“ po celé Kolumbii.
Podle Trumpa Petro nic nedělá pro zastavení produkce drog, a to i přes „velké platby a dotace z USA“, které prý nejsou nic jiného než dlouhodobé okrádání Ameriky. „K TOMUTO DNI, TYTO PLATBY, NEBO JAKÁKOLIV JINÁ FORMA PLATEB ČI DOTACÍ, JIŽ NEBUDOU KOLUMBII POSKYTOVÁNY,“ prohlásil Trump. Také uvedl, že Petro má „drzý jazyk vůči Americe“.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro reagoval později v neděli, že Trump je „klamán svými lóžemi a poradci“ v souvislosti s oznámením o ukončení americké pomoci jeho zemi. Petro již dříve v neděli obvinil americkou vládu z atentátu a požadoval vysvětlení po posledním americkém úderu ve vodách Karibiku. USA v sobotu oznámily, že repatriují do Kolumbie a Ekvádoru dva přeživší z tohoto útoku, který byl šestý od začátku září. Při útocích, které USA označují za cílení na domnělé drogové překupníky, bylo zabito nejméně 29 lidí.
Petro uvedl, že při útoku z 16. září byl zabit kolumbijský muž Alejandro Carranza, rybář z pobřežního města Santa Marta. Podle něj Carranza neměl žádné vazby na obchod s drogami a jeho loď byla zasažena kvůli poruše motoru. „Představitelé vlády USA spáchali vraždu a narušili naši suverenitu v teritoriálních vodách,“ napsal Petro na síti X. Podle něj plavidlo Kolumbijce „bylo unášeno proudem a vysílalo nouzový signál, s jedním zdviženým motorem“.
Petro informoval generální prokuraturu a požadoval okamžité zahájení právních kroků na mezinárodní úrovni a u amerických soudů. Uvedl, že Spojené státy „napadly naše národní území, odpálily raketu, aby zabily skromného rybáře, a zničily jeho rodinu, jeho děti“.
Již v září Trumpova administrativa obvinila Kolumbii z nedostatečné spolupráce v boji proti drogám. Nicméně v té době Washington vydal výjimku ze sankcí, která by jinak vedla ke snížení pomoci. Kolumbie je největším světovým vývozcem kokainu a pěstování kokových listů dosáhlo loni podle OSN historického maxima.
Nedávno americké ministerstvo zahraničí odvolalo Petrovi vízum v době, kdy se nacházel v New Yorku na Valném shromáždění OSN. Důvodem byla jeho účast na protestu, kde vyzval americké vojáky, aby „neposlouchali rozkazy Trumpa“ a nesměřovali pušky „proti lidskosti“. Kolumbijský zpravodajský pořad Noticias Caracol uvedl, že muž zraněný při posledním úderu byl po repatriaci hospitalizován a je ve vážném stavu. Kolumbijský ministr vnitra Armando Benedetti nicméně uvedl, že s mužem „bude vedeno trestní řízení“, protože to, co je dosud známo, je, že převážel loď plnou kokainu. Petro uvedl, že muž byl na palubě „narkoponorky“. Také ekvádorské ministerstvo vnitra potvrdilo repatriaci zraněného Ekvádorce a uvedlo, že u něj nebyly zjištěny žádné zločiny.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".