Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Trump na své platformě Truth Social varoval, že by Petro měl drogové operace „raději ukončit, nebo je Spojené státy ukončí za něj, a nebude to provedeno hezky“. Prezident, pobývající ve svém resortu Mar-a-Lago, napsal, že Petro „silně podporuje masovou produkci drog, na velkých i malých polích“ po celé Kolumbii.
Podle Trumpa Petro nic nedělá pro zastavení produkce drog, a to i přes „velké platby a dotace z USA“, které prý nejsou nic jiného než dlouhodobé okrádání Ameriky. „K TOMUTO DNI, TYTO PLATBY, NEBO JAKÁKOLIV JINÁ FORMA PLATEB ČI DOTACÍ, JIŽ NEBUDOU KOLUMBII POSKYTOVÁNY,“ prohlásil Trump. Také uvedl, že Petro má „drzý jazyk vůči Americe“.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro reagoval později v neděli, že Trump je „klamán svými lóžemi a poradci“ v souvislosti s oznámením o ukončení americké pomoci jeho zemi. Petro již dříve v neděli obvinil americkou vládu z atentátu a požadoval vysvětlení po posledním americkém úderu ve vodách Karibiku. USA v sobotu oznámily, že repatriují do Kolumbie a Ekvádoru dva přeživší z tohoto útoku, který byl šestý od začátku září. Při útocích, které USA označují za cílení na domnělé drogové překupníky, bylo zabito nejméně 29 lidí.
Petro uvedl, že při útoku z 16. září byl zabit kolumbijský muž Alejandro Carranza, rybář z pobřežního města Santa Marta. Podle něj Carranza neměl žádné vazby na obchod s drogami a jeho loď byla zasažena kvůli poruše motoru. „Představitelé vlády USA spáchali vraždu a narušili naši suverenitu v teritoriálních vodách,“ napsal Petro na síti X. Podle něj plavidlo Kolumbijce „bylo unášeno proudem a vysílalo nouzový signál, s jedním zdviženým motorem“.
Petro informoval generální prokuraturu a požadoval okamžité zahájení právních kroků na mezinárodní úrovni a u amerických soudů. Uvedl, že Spojené státy „napadly naše národní území, odpálily raketu, aby zabily skromného rybáře, a zničily jeho rodinu, jeho děti“.
Již v září Trumpova administrativa obvinila Kolumbii z nedostatečné spolupráce v boji proti drogám. Nicméně v té době Washington vydal výjimku ze sankcí, která by jinak vedla ke snížení pomoci. Kolumbie je největším světovým vývozcem kokainu a pěstování kokových listů dosáhlo loni podle OSN historického maxima.
Nedávno americké ministerstvo zahraničí odvolalo Petrovi vízum v době, kdy se nacházel v New Yorku na Valném shromáždění OSN. Důvodem byla jeho účast na protestu, kde vyzval americké vojáky, aby „neposlouchali rozkazy Trumpa“ a nesměřovali pušky „proti lidskosti“. Kolumbijský zpravodajský pořad Noticias Caracol uvedl, že muž zraněný při posledním úderu byl po repatriaci hospitalizován a je ve vážném stavu. Kolumbijský ministr vnitra Armando Benedetti nicméně uvedl, že s mužem „bude vedeno trestní řízení“, protože to, co je dosud známo, je, že převážel loď plnou kokainu. Petro uvedl, že muž byl na palubě „narkoponorky“. Také ekvádorské ministerstvo vnitra potvrdilo repatriaci zraněného Ekvádorce a uvedlo, že u něj nebyly zjištěny žádné zločiny.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.