Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Trump na své platformě Truth Social varoval, že by Petro měl drogové operace „raději ukončit, nebo je Spojené státy ukončí za něj, a nebude to provedeno hezky“. Prezident, pobývající ve svém resortu Mar-a-Lago, napsal, že Petro „silně podporuje masovou produkci drog, na velkých i malých polích“ po celé Kolumbii.
Podle Trumpa Petro nic nedělá pro zastavení produkce drog, a to i přes „velké platby a dotace z USA“, které prý nejsou nic jiného než dlouhodobé okrádání Ameriky. „K TOMUTO DNI, TYTO PLATBY, NEBO JAKÁKOLIV JINÁ FORMA PLATEB ČI DOTACÍ, JIŽ NEBUDOU KOLUMBII POSKYTOVÁNY,“ prohlásil Trump. Také uvedl, že Petro má „drzý jazyk vůči Americe“.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro reagoval později v neděli, že Trump je „klamán svými lóžemi a poradci“ v souvislosti s oznámením o ukončení americké pomoci jeho zemi. Petro již dříve v neděli obvinil americkou vládu z atentátu a požadoval vysvětlení po posledním americkém úderu ve vodách Karibiku. USA v sobotu oznámily, že repatriují do Kolumbie a Ekvádoru dva přeživší z tohoto útoku, který byl šestý od začátku září. Při útocích, které USA označují za cílení na domnělé drogové překupníky, bylo zabito nejméně 29 lidí.
Petro uvedl, že při útoku z 16. září byl zabit kolumbijský muž Alejandro Carranza, rybář z pobřežního města Santa Marta. Podle něj Carranza neměl žádné vazby na obchod s drogami a jeho loď byla zasažena kvůli poruše motoru. „Představitelé vlády USA spáchali vraždu a narušili naši suverenitu v teritoriálních vodách,“ napsal Petro na síti X. Podle něj plavidlo Kolumbijce „bylo unášeno proudem a vysílalo nouzový signál, s jedním zdviženým motorem“.
Petro informoval generální prokuraturu a požadoval okamžité zahájení právních kroků na mezinárodní úrovni a u amerických soudů. Uvedl, že Spojené státy „napadly naše národní území, odpálily raketu, aby zabily skromného rybáře, a zničily jeho rodinu, jeho děti“.
Již v září Trumpova administrativa obvinila Kolumbii z nedostatečné spolupráce v boji proti drogám. Nicméně v té době Washington vydal výjimku ze sankcí, která by jinak vedla ke snížení pomoci. Kolumbie je největším světovým vývozcem kokainu a pěstování kokových listů dosáhlo loni podle OSN historického maxima.
Nedávno americké ministerstvo zahraničí odvolalo Petrovi vízum v době, kdy se nacházel v New Yorku na Valném shromáždění OSN. Důvodem byla jeho účast na protestu, kde vyzval americké vojáky, aby „neposlouchali rozkazy Trumpa“ a nesměřovali pušky „proti lidskosti“. Kolumbijský zpravodajský pořad Noticias Caracol uvedl, že muž zraněný při posledním úderu byl po repatriaci hospitalizován a je ve vážném stavu. Kolumbijský ministr vnitra Armando Benedetti nicméně uvedl, že s mužem „bude vedeno trestní řízení“, protože to, co je dosud známo, je, že převážel loď plnou kokainu. Petro uvedl, že muž byl na palubě „narkoponorky“. Také ekvádorské ministerstvo vnitra potvrdilo repatriaci zraněného Ekvádorce a uvedlo, že u něj nebyly zjištěny žádné zločiny.
Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům.
Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.