Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Tento posun v myšlení se však neodráží u široké veřejnosti. Nová studie, která zkoumala názory téměř 17 000 lidí ve 13 evropských zemích s cílem porozumět pohledu občanů na roli růstu při budování udržitelné společnosti, odhalila výrazný kontrast s akademickými diskusemi. Jasná většina Evropanů, bezmála 60 %, věří, že hospodářský růst je pro dosažení sociálních a ekologických cílů nezbytný. Jasně skeptický postoj naopak zastává méně než jeden z deseti respondentů. Pro většinu veřejnosti není růst něčím, co je třeba omezovat, ale naopak základem moderní společnosti, který umožňuje financovat ochranu životního prostředí a zvyšovat životní spokojenost.
Výsledky ukazují hlubokou propast mezi veřejným míněním a postoji klimatických expertů. V dřívějších průzkumech se pro podporu růstu vyslovilo pouze kolem 14 % vědců, zatímco většina byla skeptická nebo lhostejná. Zatímco tedy mezi unijními experty je skepse vůči růstu rozšířená, mezi řadovými občany zůstává menšinovým názorem. Akademické debaty často prezentují vztah mezi expanzí ekonomiky a ochranou přírody jako zásadní konflikt, lidé to však jako protiklad nevnímají. Zastánci hospodářského růstu nevykazují o nic menší obavy ze změny klimatu ani neodmítají klimatická opatření. Růst pro ně nepředstavuje cíl sám o sobě, ale spíše prostředek k dosažení širších společenských cílů.
Data navíc vyvracejí předpoklad, že podpora ekonomického růstu pramení čistě ze sobectví a snahy o materiální blahobyt. Pro-růstové postoje totiž silně korelují také s hodnotami, jako jsou rovnost, sociální spravedlnost a kolektivní blahobyt. Mnoho lidí tak vnímá hospodářský růst jako způsob, jak podpořit společnost jako celek. Míra podpory se však napříč Evropou liší. Ze speciálně sestaveného indexu vyplývá, že podpora růstu bývá nižší v bohatších a rovnostářštějších státech, kde jsou základní potřeby obyvatel již široce zajištěny. V takovém prostředí se lidé cítí méně závislí na další ekonomické expanzi. Rozdíly se projevují i v pohledu na podobu klimatické politiky, kdy kritici růstu preferují regulace a zákazy emisních aktivit, zatímco zastánci růstu upřednostňují veřejné investice a dotace.
Pro politiky představuje tato propast mezi vědeckou komunitou a veřejností značnou výzvu. Klimatická opatření musí být dostatečně ambiciózní, aby řešila ekologická rizika, zároveň však musí odpovídat tomu, jak občané vnímají hospodářský a sociální pokrok. Pokud budou politické kroky rámovány způsobem, který budí dojem, že ohrožuje ekonomickou stabilitu nebo veřejné služby, mohou narazit na odpor i u populace, která má jinak z klimatických změn obavy.
Pokud mají myšlenky odmítající růst hrát v politice větší roli, musí se jasněji propojit s každodenními starostmi lidí o pracovní místa, bezpečnost a životní úroveň. V opačném případě bude nutné politický narativ o centrální roli hospodářského růstu mnohem přesvědčivěji uvést do souladu s environmentálními cíli. Rozhodující totiž bude, jak občané vnímají roli růstu ve svých životech, a toto vnímání zůstává pevně zakotveno v myšlence, že růst je součástí řešení, nikoli problému.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
Bývalý britský princ Andrew, dnes známý jako Andrew Mountbatten-Windsor, se poprvé po několika měsících objevil na veřejnosti. Informovala o tom britská média. Podle novinářů ale nechtěl být mladší sourozenec krále Karla III. spatřen. To se nicméně nepovedlo.
Spojené státy americké už v sobotu oslaví 250 let od vyhlášení Deklarace nezávislosti. Tento významný moment moderních světových dějin se bude připomínat i v Česku. Zbarví se například sídlo ministerstva zahraničí.
Tropické počasí sice na začátku letních prázdnin v Česku nepanuje, přesto v některých oblastech znovu hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Největší nebezpečí je na Moravě, vyplývá to z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ruská federace čelí ve své válce proti Ukrajině závažným komplikacím, což ve svém nedělním vystoupení nepřímo potvrdil i sám Vladimir Putin. Ruský prezident poprvé veřejně přiznal, že země se potýká s nedostatkem pohonných hmot, který zapříčinily úspěšné ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní ropné rafinerie. Kvůli zintenzivňující se ukrajinské ofenzivě jsou navíc uzavřena některá ruská letiště a armádní logistické trasy vykazují kritická selhání, což doprovází klesající podpora konfliktu mezi ruskou veřejností.
Podobně jako před týdnem v Evropě, i vlna veder, která v těchto dnech sužuje východní pobřeží Spojených států, by byla prakticky nemožná bez znečištění způsobeného fosilními palivy. Ve své páteční zprávě to uvedla vědecká síť World Weather Attribution, která zkoumá vliv klimatických změn na extrémní projevy počasí. Podle klimatoložky Friederike Otto z Imperial College London jsou dopady změn klimatu na každodenní život již zcela zjevné a situace se bude dál zhoršovat, dokud lidstvo nepřejde na čisté zdroje energií.
