Jak zastavit extrémní počasí? Experti navrhují zásadní změnu, která se nikomu líbit nebude

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 4. července 2026 14:46
Sdílej:

Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.

Tento posun v myšlení se však neodráží u široké veřejnosti. Nová studie, která zkoumala názory téměř 17 000 lidí ve 13 evropských zemích s cílem porozumět pohledu občanů na roli růstu při budování udržitelné společnosti, odhalila výrazný kontrast s akademickými diskusemi. Jasná většina Evropanů, bezmála 60 %, věří, že hospodářský růst je pro dosažení sociálních a ekologických cílů nezbytný. Jasně skeptický postoj naopak zastává méně než jeden z deseti respondentů. Pro většinu veřejnosti není růst něčím, co je třeba omezovat, ale naopak základem moderní společnosti, který umožňuje financovat ochranu životního prostředí a zvyšovat životní spokojenost.

Výsledky ukazují hlubokou propast mezi veřejným míněním a postoji klimatických expertů. V dřívějších průzkumech se pro podporu růstu vyslovilo pouze kolem 14 % vědců, zatímco většina byla skeptická nebo lhostejná. Zatímco tedy mezi unijními experty je skepse vůči růstu rozšířená, mezi řadovými občany zůstává menšinovým názorem. Akademické debaty často prezentují vztah mezi expanzí ekonomiky a ochranou přírody jako zásadní konflikt, lidé to však jako protiklad nevnímají. Zastánci hospodářského růstu nevykazují o nic menší obavy ze změny klimatu ani neodmítají klimatická opatření. Růst pro ně nepředstavuje cíl sám o sobě, ale spíše prostředek k dosažení širších společenských cílů.

Data navíc vyvracejí předpoklad, že podpora ekonomického růstu pramení čistě ze sobectví a snahy o materiální blahobyt. Pro-růstové postoje totiž silně korelují také s hodnotami, jako jsou rovnost, sociální spravedlnost a kolektivní blahobyt. Mnoho lidí tak vnímá hospodářský růst jako způsob, jak podpořit společnost jako celek. Míra podpory se však napříč Evropou liší. Ze speciálně sestaveného indexu vyplývá, že podpora růstu bývá nižší v bohatších a rovnostářštějších státech, kde jsou základní potřeby obyvatel již široce zajištěny. V takovém prostředí se lidé cítí méně závislí na další ekonomické expanzi. Rozdíly se projevují i v pohledu na podobu klimatické politiky, kdy kritici růstu preferují regulace a zákazy emisních aktivit, zatímco zastánci růstu upřednostňují veřejné investice a dotace.

Pro politiky představuje tato propast mezi vědeckou komunitou a veřejností značnou výzvu. Klimatická opatření musí být dostatečně ambiciózní, aby řešila ekologická rizika, zároveň však musí odpovídat tomu, jak občané vnímají hospodářský a sociální pokrok. Pokud budou politické kroky rámovány způsobem, který budí dojem, že ohrožuje ekonomickou stabilitu nebo veřejné služby, mohou narazit na odpor i u populace, která má jinak z klimatických změn obavy.

Pokud mají myšlenky odmítající růst hrát v politice větší roli, musí se jasněji propojit s každodenními starostmi lidí o pracovní místa, bezpečnost a životní úroveň. V opačném případě bude nutné politický narativ o centrální roli hospodářského růstu mnohem přesvědčivěji uvést do souladu s environmentálními cíli. Rozhodující totiž bude, jak občané vnímají roli růstu ve svých životech, a toto vnímání zůstává pevně zakotveno v myšlence, že růst je součástí řešení, nikoli problému.

Stalo se
Novinky
Analýza
Vladimir Putin

Jak bude vypadat Rusko po Putinovi? Ve hře jsou dva scénáře

Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.

Novinky
Jensen Huang

Musk a statisíce signatářů chtějí návrat Huanga do čela společnosti Nvidia

Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.

Novinky
Ilustrační fotografie

Jedno zranění každých 30 vteřin. Ruská armáda přichází o vojáky obrovským tempem

Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.

Novinky
Ilustrační foto

Evropské unie oznámí dohodu o zřízení střediska pro deportaci migrantů, poprvé mimo její území

Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.