Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Tento posun v myšlení se však neodráží u široké veřejnosti. Nová studie, která zkoumala názory téměř 17 000 lidí ve 13 evropských zemích s cílem porozumět pohledu občanů na roli růstu při budování udržitelné společnosti, odhalila výrazný kontrast s akademickými diskusemi. Jasná většina Evropanů, bezmála 60 %, věří, že hospodářský růst je pro dosažení sociálních a ekologických cílů nezbytný. Jasně skeptický postoj naopak zastává méně než jeden z deseti respondentů. Pro většinu veřejnosti není růst něčím, co je třeba omezovat, ale naopak základem moderní společnosti, který umožňuje financovat ochranu životního prostředí a zvyšovat životní spokojenost.
Výsledky ukazují hlubokou propast mezi veřejným míněním a postoji klimatických expertů. V dřívějších průzkumech se pro podporu růstu vyslovilo pouze kolem 14 % vědců, zatímco většina byla skeptická nebo lhostejná. Zatímco tedy mezi unijními experty je skepse vůči růstu rozšířená, mezi řadovými občany zůstává menšinovým názorem. Akademické debaty často prezentují vztah mezi expanzí ekonomiky a ochranou přírody jako zásadní konflikt, lidé to však jako protiklad nevnímají. Zastánci hospodářského růstu nevykazují o nic menší obavy ze změny klimatu ani neodmítají klimatická opatření. Růst pro ně nepředstavuje cíl sám o sobě, ale spíše prostředek k dosažení širších společenských cílů.
Data navíc vyvracejí předpoklad, že podpora ekonomického růstu pramení čistě ze sobectví a snahy o materiální blahobyt. Pro-růstové postoje totiž silně korelují také s hodnotami, jako jsou rovnost, sociální spravedlnost a kolektivní blahobyt. Mnoho lidí tak vnímá hospodářský růst jako způsob, jak podpořit společnost jako celek. Míra podpory se však napříč Evropou liší. Ze speciálně sestaveného indexu vyplývá, že podpora růstu bývá nižší v bohatších a rovnostářštějších státech, kde jsou základní potřeby obyvatel již široce zajištěny. V takovém prostředí se lidé cítí méně závislí na další ekonomické expanzi. Rozdíly se projevují i v pohledu na podobu klimatické politiky, kdy kritici růstu preferují regulace a zákazy emisních aktivit, zatímco zastánci růstu upřednostňují veřejné investice a dotace.
Pro politiky představuje tato propast mezi vědeckou komunitou a veřejností značnou výzvu. Klimatická opatření musí být dostatečně ambiciózní, aby řešila ekologická rizika, zároveň však musí odpovídat tomu, jak občané vnímají hospodářský a sociální pokrok. Pokud budou politické kroky rámovány způsobem, který budí dojem, že ohrožuje ekonomickou stabilitu nebo veřejné služby, mohou narazit na odpor i u populace, která má jinak z klimatických změn obavy.
Pokud mají myšlenky odmítající růst hrát v politice větší roli, musí se jasněji propojit s každodenními starostmi lidí o pracovní místa, bezpečnost a životní úroveň. V opačném případě bude nutné politický narativ o centrální roli hospodářského růstu mnohem přesvědčivěji uvést do souladu s environmentálními cíli. Rozhodující totiž bude, jak občané vnímají roli růstu ve svých životech, a toto vnímání zůstává pevně zakotveno v myšlence, že růst je součástí řešení, nikoli problému.
Rusko nezahálí a připravuje se i na možný konflikt se státy Severoatlantické aliance. V tichosti buduje základny, z nichž by výkonné drony mohly proniknout hluboko na západ na území NATO. Upozornil na to britský deník The Telegraph.
Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) se v pondělí prioritně věnovala především problematice sucha. Novelizací také upravila pravidla pro škody způsobené softwarem a umělou inteligencí a podpořila vysokorychlostní tratě.
Britové se dostávají do konfliktu s Moskvou. Rusové je totiž obvinili z úmyslné snahy o eskalaci války na Ukrajině, protože ukrajinští vojáci při posledních útocích na ruské cíle použili drony, které se vyráběly ve Spojeném království. Informovala o tom BBC.
Britská královská rodina se nedávno rozrostla o dalšího člena, kterého v Portugalsku přivedla na svět princezna Eugenie. S manželem si ale ještě nějaký čas nechávala jedno tajemství. S pravdou se rozhodla jít ven až v úvodu tohoto srpnového týdne.
Kdo by byl řekl, že umělá inteligence Čechům zdražuje bydlení. Přestože většina datových center AI stojí tisíce kilometrů daleko, je tomu vskutku tak. Ve Spojených státech totiž v současnosti sílí hned dva mocné zdroje poptávky po kapitálu.
Srdce zřejmě zradilo americkou herečku Hayden Panettiere, jejíž nečekané úmrtí zaskočilo svět v úvodu probíhacího týdne. Panettiere bylo pouhých 36 let, v tomto týdnu by oslavila narozeniny. Americká policie teď vyšetřuje okolnosti jejího odchodu.
Kulturní instituce se musí několikrát do roka připravit na velký zájem návštěvníků. Státní muzea a galerie po celém Česku totiž budou každou první neděli v měsíci přístupné zdarma, rozhodlo ministerstvo kultury.
Víkend ještě nabízel horké letní počasí, ale pondělí přineslo výraznou změnu. Konečně zapršelo víceméně na celém území republiky, uvedli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na problémy se suchem to však bylo málo.
Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.
Více než měsíc po její smrti se dnes ve Velké Británii uskutečnilo poslední rozloučení s ikonickou velšskou zpěvačkou Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v červenci v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům. Bylo jí 75 let.
Společnost Meta Platforms čelí u federálního soudu v kalifornském Oaklandu jednomu z nejzásadnějších soudních procesů ve své historii.
Vojenská situace na Ukrajině nadále zůstává ve fázi pozemního opotřebovávacího boje, v němž ruská armáda navzdory probíhající letní ofenzivě nedosahuje žádných operačně významných územních zisků. Tempo postupu ruských jednotek se již několik měsíců drží na velmi nízkých hodnotách, které výrazně zaostávají za výsledky z předchozích let.
