Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Tento posun v myšlení se však neodráží u široké veřejnosti. Nová studie, která zkoumala názory téměř 17 000 lidí ve 13 evropských zemích s cílem porozumět pohledu občanů na roli růstu při budování udržitelné společnosti, odhalila výrazný kontrast s akademickými diskusemi. Jasná většina Evropanů, bezmála 60 %, věří, že hospodářský růst je pro dosažení sociálních a ekologických cílů nezbytný. Jasně skeptický postoj naopak zastává méně než jeden z deseti respondentů. Pro většinu veřejnosti není růst něčím, co je třeba omezovat, ale naopak základem moderní společnosti, který umožňuje financovat ochranu životního prostředí a zvyšovat životní spokojenost.
Výsledky ukazují hlubokou propast mezi veřejným míněním a postoji klimatických expertů. V dřívějších průzkumech se pro podporu růstu vyslovilo pouze kolem 14 % vědců, zatímco většina byla skeptická nebo lhostejná. Zatímco tedy mezi unijními experty je skepse vůči růstu rozšířená, mezi řadovými občany zůstává menšinovým názorem. Akademické debaty často prezentují vztah mezi expanzí ekonomiky a ochranou přírody jako zásadní konflikt, lidé to však jako protiklad nevnímají. Zastánci hospodářského růstu nevykazují o nic menší obavy ze změny klimatu ani neodmítají klimatická opatření. Růst pro ně nepředstavuje cíl sám o sobě, ale spíše prostředek k dosažení širších společenských cílů.
Data navíc vyvracejí předpoklad, že podpora ekonomického růstu pramení čistě ze sobectví a snahy o materiální blahobyt. Pro-růstové postoje totiž silně korelují také s hodnotami, jako jsou rovnost, sociální spravedlnost a kolektivní blahobyt. Mnoho lidí tak vnímá hospodářský růst jako způsob, jak podpořit společnost jako celek. Míra podpory se však napříč Evropou liší. Ze speciálně sestaveného indexu vyplývá, že podpora růstu bývá nižší v bohatších a rovnostářštějších státech, kde jsou základní potřeby obyvatel již široce zajištěny. V takovém prostředí se lidé cítí méně závislí na další ekonomické expanzi. Rozdíly se projevují i v pohledu na podobu klimatické politiky, kdy kritici růstu preferují regulace a zákazy emisních aktivit, zatímco zastánci růstu upřednostňují veřejné investice a dotace.
Pro politiky představuje tato propast mezi vědeckou komunitou a veřejností značnou výzvu. Klimatická opatření musí být dostatečně ambiciózní, aby řešila ekologická rizika, zároveň však musí odpovídat tomu, jak občané vnímají hospodářský a sociální pokrok. Pokud budou politické kroky rámovány způsobem, který budí dojem, že ohrožuje ekonomickou stabilitu nebo veřejné služby, mohou narazit na odpor i u populace, která má jinak z klimatických změn obavy.
Pokud mají myšlenky odmítající růst hrát v politice větší roli, musí se jasněji propojit s každodenními starostmi lidí o pracovní místa, bezpečnost a životní úroveň. V opačném případě bude nutné politický narativ o centrální roli hospodářského růstu mnohem přesvědčivěji uvést do souladu s environmentálními cíli. Rozhodující totiž bude, jak občané vnímají roli růstu ve svých životech, a toto vnímání zůstává pevně zakotveno v myšlence, že růst je součástí řešení, nikoli problému.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
