Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Pitný režim je v horkých dnech naprosto klíčový. Pijte pravidelně vodu, i když necítíte žízeň. Dehydratace může přijít nenápadně a rychle. Vhodné jsou také nápoje s elektrolyty, například minerální voda nebo neslazené iontové nápoje. Zařaďte do jídelníčku potraviny s vysokým obsahem vody – meloun, okurka, rajčata, jahody nebo pomeranče. Pomohou udržet tělesnou hydrataci.
Volte volné, světlé oblečení z prodyšných materiálů – ideálně bavlnu, len nebo moderní syntetické látky odvádějící pot. Tmavé oblečení absorbuje více tepla a může zvyšovat tělesnou teplotu. Klobouk nebo kšiltovka a sluneční brýle nejsou jen módní doplněk – chrání před přímým sluncem a přehřátím hlavy i očí.
Zejména mezi 11:00 a 15:00 hodinou se vyhýbejte přímému slunci. Pokud musíte ven, zdržujte se ve stínu, využívejte parky, stromy, přístřešky nebo klimatizované budovy. V interiéru zatahuje záclony a žaluzie, aby dovnitř nepronikalo přímé sluneční světlo. Okna nechte zavřená během dne a otevřete je až večer, kdy teplota venku klesne.
Při přehřátí je důležité snížit tělesnou teplotu. Pomohou vám vlažná sprcha nebo omytí studenou vodou (ruce, nohy, zátylek), láhev s ledem přiložená na krk nebo zápěstí, větrák nebo ruční vějíř – můžete zesílit účinek pomocí navlhčeného ručníku a mokrý hadřík nebo obklad na čelo a hrudník.
V horku není vhodná fyzická námaha, sport nebo práce venku. Pokud se těmto činnostem nevyhnete, přesuňte je na brzké ranní nebo pozdní večerní hodiny, kdy je vzduch chladnější. Pokud pracujete venku, pravidelně si dělejte přestávky, buďte ve stínu a pijte vodu každých 15–20 minut, i když nemáte žízeň.
Věnujte také pozornost signálům, že tělo nezvládá horko. Mezi ně patří závratě, bolesti hlavy, zmatenost, svalové křeče, nevolnost, zvracení, suchá kůže a žízeň, tmavá moč. Pokud se tyto příznaky objeví, je nutné okamžitě se přesunout do chladu, pít tekutiny a v případě vážného stavu volat záchrannou službu.
Doma používejte ventilátory v kombinaci s miskou s ledem, čímž se vzduch ochladí efektivněji.
Pokud máte klimatizaci, udržujte teplotu v místnosti na optimálních 24–26 °C – příliš chladný vzduch může tělu uškodit. Zhasínejte zbytečná světla a spotřebiče, které vydávají teplo.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
