Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.
Život Mahalaxmi závisel na vládním programu garantované práce pro nejchudší obyvatele venkova. Tento sociální systém podle webu The Guardian zajišťuje chudým rodinám sto dní placené manuální práce ročně a po celé Indii ho využívají desítky milionů lidí.
Pro Mahalaxmi, jejíž manžel byl nemocný a syn handicapovaný, představoval výdělek v přepočtu kolem padesáti korun denně jediný způsob, jak uživit rodinu a splácet dluhy. Toho dne pracovala se skupinou dalších žen na stavbě vodní nádrže v rýžových polích, kde nebylo možné najít ani kousek stínu, zatímco teploty stoupaly nad čtyřicet stupňů Celsia.
Práce na přímém slunci byla vysilující a zásoby pitné vody ženám rychle došly. Spolupracovnice Mahalaxmi vzpomínaly, že jedinou tématem rozhovorů bylo nesnesitelné horko a neustálé závratě. Mahalaxmi však pracovala bez stížností a patřila k nejaktivnějším ve skupině. Po skončení dopolední směny se vyčerpaná vrátila domů, kde bez slov padla na lůžko. Když se ji manžel po několika hodinách pokusil probudit, nenašel žádnou reakci. Přivolaný lékař mohl již pouze konstatovat smrt v důsledku úpalu.
Tragický příběh Mahalaxmi je jedním z mnoha tisíců případů, kdy extrémní počasí v Indii zabíjí. Klimatické změny přinášejí do regionu stále častější a intenzivnější vlny veder, které dosahují hranic lidské snesitelnosti. V letošním roce naměřily meteorologické stanice v některých oblastech až 48 stupňů Celsia a desítky indických měst se pravidelně objevují na seznamu nejteplejších míst planety. Drtivá většina indické pracovní síly přitom působí v neformálním sektoru bez jakékoliv ochrany zdraví.
Miliony dělníků, zemědělců či pouličních prodavačů tráví dlouhé hodiny na přímém slunci v teplotách běžně přesahujících 44 stupňů Celsia. Horko navíc neustupuje ani v nocích, což lidem znemožňuje regeneraci organismu. Závažný úpal má bez včasného zásahu lékařů až osmdesátiprocentní úmrtnost. Případ Mahalaxmi je však výjimečný tím, že úřady jako oficiální příčinu smrti skutečně přiznaly úpal. Většina podobných obětí totiž v oficiálních statistikách zcela chybí.
Odborníci upozorňují, že skutečné počty obětí extrémních teplot jsou v Indii drasticky podhodnocené. Zatímco oficiální státní data vykazují za celé roky s rekordními vlnami veder pouhé stovky úmrtí, akademické studie odhadují reálné ztráty na lidských životech na desítky tisíc. Vědci z kalifornské univerzity se pokusili vytvořit reálnější modely, avšak při sběru dat naráželi na systematické blokování informací ze strany indických úřadů, které se snaží rozsah katastrofy zlehčovat.
Stanovení přesné příčiny smrti bývá u obětí vysokých teplot komplikované, protože úpal nezanechává na těle viditelné stopy jako úraz či utopení. Selhání organismu v důsledku přehřátí a dehydratace vede k kolapsu orgánů nebo k zástavě srdce, přičemž lékaři v kolonkách úmrtních listů často uvádějí pouze tato sekundární selhání. V odlehlých venkovských oblastech navíc většina lidí umírá bez přítomnosti zdravotníků a oficiální příčina smrti zůstává často zcela nevyplněna.
Podobně tragický osud potkal i devětatřicetiletého pracovníka z kmenové vesnice v Ándhrapradéš, který po celodenní těžké práci na spalujícím slunci zkolaboval a zemřel. Přestože rodina i sousedé neměli o příčině pochybnosti, úřední dokumenty úpal nezmiňovaly. Podobná situace panuje také v hlavním městě Dillí, kde extrémní mikroklima a pocitové teploty přesahující 52 stupňů Celsia vedou k hromadným kolapsům obyvatel.
V nemocnicích v metropoli stoupá během vln veder počet pacientů přivezených v kritickém stavu nebo již bez známek života na několikanásobek. Mezi oběťmi bývají nejčastěji lidé bez domova nebo chudí dělníci cestující v přeplněných dopravních prostředcích. Lékaři potvrzují, že pacienti trpí selháním plic i ledvin v důsledku extrémního přehřátí, avšak finální pitevní zprávy končí v administrativních labyrintech ministerstva zdravotnictví bez veřejného výstupu.
Určitý posun nastal v tom, že indické ministerstvo financí nedávno poprvé oficiálně uznalo vlny veder za národní katastrofu. Přijaté krizové plány ministerstva zdravotnictví se však stále zaměřují pouze na obecná zdravotní rizika a otázce smrtelnosti se vyhýbají. Ministerstvo životního prostředí i úřad pro zvládání katastrof na dotazy ohledně chybějících dat nereagují.
Podle expertů je přitom přesné mapování úmrtnosti zásadním předpokladem pro zavedení funkčních varovných systémů a záchranných opatření. Bez včasné reakce a infrastrukturních změn hrozí Indii v důsledku postupující klimatické změny rozsáhlá krize, která může v letních měsících paralyzovat celou společnost a vyžádat si obrovské množství lidských životů.
Ačkoliv některé komunity zakládají svépomocné fondy pro rodiny obětí, systémová podpora ze strany státu pro pozůstalé po dělnících zasažených úpalem prakticky neexistuje. Rodiny zchudlých dělníků tak přicházejí o živitele a zůstávají odkázány pouze na pomoc sousedů. Bez přiznání skutečného rozsahu problému ze strany vlády zůstávají miliony nejchudších Indů vůči narůstajícím teplotám zcela nechráněni.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
