Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Podle ní lidstvo selhává, protože nedokázalo dostatečně chytře řešit hlavní příčiny oteplování, přičemž snahy o zavádění čisté energie stále narážejí na urputný boj proti faktům a vědě. Riberová zdůraznila, že je nutné odmítnout ideologicky motivované lži, které jdou přímo proti zájmům veřejnosti.
Rekordní teploty sice v částech západní Evropy začínají polevovat, vlna veder se však přesunula na východ, kde Německo, Česko, Polsko a Maďarsko zaznamenaly v neděli hodnoty přesahující 40 °C. V pondělí zasáhla extrémní horka také Itálii a Balkán, kde panují obavy z šíření lesních požárů, a ukrajinskou energetickou síť, která kolísá pod náporem teplot nad 36 °C.
Podle Světové zdravotnické organizace si tato raná letní vlna veder vyžádala již více než 1 300 nadbytečných úmrtí, přičemž kvůli horku musely zavřít školy i turistické atrakce, firmy poslaly zaměstnance domů a některé jaderné reaktory musely být odstaveny z provozu. Místopředsedkyně komise upozornila, že teploty, které dříve zažívala v Madridu jen několik dní v roce, nyní trvají i pět týdnů a zasahují města jako Londýn, Paříž nebo Berlín.
Riberová odmítla tvrzení, že by evropská klimatická opatření, známá jako Zelená dohoda (Green Deal), ztratila podporu veřejnosti. Lidé podle ní stále dávají přednost čistému vzduchu, neznečištěné pitné vodě a zdravému ekosystému před zničenou úrodou a neobyvatelnými městy.
Vyzvala proto autority, aby využily současnou situaci k připomenutí toho, že společnost nesmí mlčet tváří v tvář manipulacím ze strany fosilního průmyslu. Ten se podle jejích slov snaží blokovat opatření na ochranu klimatu pouze za účelem zisku pro úzkou skupinu lidí, čímž zrazuje celé lidstvo.
Budoucí hospodářskou konkurenceschopnost Evropy vidí unijní představitelka výhradně v obnovitelných zdrojích, protože evropský průmysl nemůže dlouhodobě spoléhat na fosilní paliva, která sám neprodukuje. Jako příklad úspěšné transformace uvedla Španělsko, kde působila jako ministryně životního prostředí v letech 2018 až 2024.
Díky masivní výstavbě solárních a větrných elektráren a včasnému odklonu od uhlí má nyní Španělsko jedny z nejnižších cen elektřiny v Unii, a to i v době, kdy ostatní evropské země čelí vysokým účtům za energie v důsledku americko-izraelské ofenzívy v Íránu.
Úspěch evropské transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku je podle Riberové klíčový pro celý svět, protože případné selhání by mohlo ostatní státy odradit od vlastních ekologických cílů. Evropa proto musí odolat tlakům na zpomalení tempa a delší využívání fosilních paliv, aby vybudovala odolnost vůči teplejší a sušší realitě.
V souvislosti s klimatickou politikou Riberová závěrem varovala také před ekologickými riziky, která představuje umělá inteligence. Vyzvala proto developery datových center, aby dobrovolně snížili svůj dopad na spotřebu vody a dodávky energie, a předešli tak vlně odporu ze strany místních komunit.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
