Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Podle ní lidstvo selhává, protože nedokázalo dostatečně chytře řešit hlavní příčiny oteplování, přičemž snahy o zavádění čisté energie stále narážejí na urputný boj proti faktům a vědě. Riberová zdůraznila, že je nutné odmítnout ideologicky motivované lži, které jdou přímo proti zájmům veřejnosti.
Rekordní teploty sice v částech západní Evropy začínají polevovat, vlna veder se však přesunula na východ, kde Německo, Česko, Polsko a Maďarsko zaznamenaly v neděli hodnoty přesahující 40 °C. V pondělí zasáhla extrémní horka také Itálii a Balkán, kde panují obavy z šíření lesních požárů, a ukrajinskou energetickou síť, která kolísá pod náporem teplot nad 36 °C.
Podle Světové zdravotnické organizace si tato raná letní vlna veder vyžádala již více než 1 300 nadbytečných úmrtí, přičemž kvůli horku musely zavřít školy i turistické atrakce, firmy poslaly zaměstnance domů a některé jaderné reaktory musely být odstaveny z provozu. Místopředsedkyně komise upozornila, že teploty, které dříve zažívala v Madridu jen několik dní v roce, nyní trvají i pět týdnů a zasahují města jako Londýn, Paříž nebo Berlín.
Riberová odmítla tvrzení, že by evropská klimatická opatření, známá jako Zelená dohoda (Green Deal), ztratila podporu veřejnosti. Lidé podle ní stále dávají přednost čistému vzduchu, neznečištěné pitné vodě a zdravému ekosystému před zničenou úrodou a neobyvatelnými městy.
Vyzvala proto autority, aby využily současnou situaci k připomenutí toho, že společnost nesmí mlčet tváří v tvář manipulacím ze strany fosilního průmyslu. Ten se podle jejích slov snaží blokovat opatření na ochranu klimatu pouze za účelem zisku pro úzkou skupinu lidí, čímž zrazuje celé lidstvo.
Budoucí hospodářskou konkurenceschopnost Evropy vidí unijní představitelka výhradně v obnovitelných zdrojích, protože evropský průmysl nemůže dlouhodobě spoléhat na fosilní paliva, která sám neprodukuje. Jako příklad úspěšné transformace uvedla Španělsko, kde působila jako ministryně životního prostředí v letech 2018 až 2024.
Díky masivní výstavbě solárních a větrných elektráren a včasnému odklonu od uhlí má nyní Španělsko jedny z nejnižších cen elektřiny v Unii, a to i v době, kdy ostatní evropské země čelí vysokým účtům za energie v důsledku americko-izraelské ofenzívy v Íránu.
Úspěch evropské transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku je podle Riberové klíčový pro celý svět, protože případné selhání by mohlo ostatní státy odradit od vlastních ekologických cílů. Evropa proto musí odolat tlakům na zpomalení tempa a delší využívání fosilních paliv, aby vybudovala odolnost vůči teplejší a sušší realitě.
V souvislosti s klimatickou politikou Riberová závěrem varovala také před ekologickými riziky, která představuje umělá inteligence. Vyzvala proto developery datových center, aby dobrovolně snížili svůj dopad na spotřebu vody a dodávky energie, a předešli tak vlně odporu ze strany místních komunit.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
