Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Podle ní lidstvo selhává, protože nedokázalo dostatečně chytře řešit hlavní příčiny oteplování, přičemž snahy o zavádění čisté energie stále narážejí na urputný boj proti faktům a vědě. Riberová zdůraznila, že je nutné odmítnout ideologicky motivované lži, které jdou přímo proti zájmům veřejnosti.
Rekordní teploty sice v částech západní Evropy začínají polevovat, vlna veder se však přesunula na východ, kde Německo, Česko, Polsko a Maďarsko zaznamenaly v neděli hodnoty přesahující 40 °C. V pondělí zasáhla extrémní horka také Itálii a Balkán, kde panují obavy z šíření lesních požárů, a ukrajinskou energetickou síť, která kolísá pod náporem teplot nad 36 °C.
Podle Světové zdravotnické organizace si tato raná letní vlna veder vyžádala již více než 1 300 nadbytečných úmrtí, přičemž kvůli horku musely zavřít školy i turistické atrakce, firmy poslaly zaměstnance domů a některé jaderné reaktory musely být odstaveny z provozu. Místopředsedkyně komise upozornila, že teploty, které dříve zažívala v Madridu jen několik dní v roce, nyní trvají i pět týdnů a zasahují města jako Londýn, Paříž nebo Berlín.
Riberová odmítla tvrzení, že by evropská klimatická opatření, známá jako Zelená dohoda (Green Deal), ztratila podporu veřejnosti. Lidé podle ní stále dávají přednost čistému vzduchu, neznečištěné pitné vodě a zdravému ekosystému před zničenou úrodou a neobyvatelnými městy.
Vyzvala proto autority, aby využily současnou situaci k připomenutí toho, že společnost nesmí mlčet tváří v tvář manipulacím ze strany fosilního průmyslu. Ten se podle jejích slov snaží blokovat opatření na ochranu klimatu pouze za účelem zisku pro úzkou skupinu lidí, čímž zrazuje celé lidstvo.
Budoucí hospodářskou konkurenceschopnost Evropy vidí unijní představitelka výhradně v obnovitelných zdrojích, protože evropský průmysl nemůže dlouhodobě spoléhat na fosilní paliva, která sám neprodukuje. Jako příklad úspěšné transformace uvedla Španělsko, kde působila jako ministryně životního prostředí v letech 2018 až 2024.
Díky masivní výstavbě solárních a větrných elektráren a včasnému odklonu od uhlí má nyní Španělsko jedny z nejnižších cen elektřiny v Unii, a to i v době, kdy ostatní evropské země čelí vysokým účtům za energie v důsledku americko-izraelské ofenzívy v Íránu.
Úspěch evropské transformace na nízkouhlíkovou ekonomiku je podle Riberové klíčový pro celý svět, protože případné selhání by mohlo ostatní státy odradit od vlastních ekologických cílů. Evropa proto musí odolat tlakům na zpomalení tempa a delší využívání fosilních paliv, aby vybudovala odolnost vůči teplejší a sušší realitě.
V souvislosti s klimatickou politikou Riberová závěrem varovala také před ekologickými riziky, která představuje umělá inteligence. Vyzvala proto developery datových center, aby dobrovolně snížili svůj dopad na spotřebu vody a dodávky energie, a předešli tak vlně odporu ze strany místních komunit.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
