Třetí nejteplejší červenec v historii podle údajů klimatické služby Copernicus znamená mírný ústup od rekordních globálních teplot z minulých dvou let. I přesto však klimatická změna pokračuje a projevuje se extrémními jevy po celém světě. V uplynulém měsíci se například v Evropě střídaly vlny veder s katastrofálními povodněmi, což potvrdil i Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus.
Červenec 2025 byl třetím nejteplejším červencem v historii měření, s průměrnou teplotou vzduchu 16,68 °C. To je o 0,45 °C více než průměr z let 1991–2020. I když byl červenec o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023, který je dodnes nejteplejším, a o 0,23 °C chladnější než červenec 2024, byl stále 1,25 °C nad předindustriální úrovní. Celkové období od srpna 2024 do července 2025 bylo dokonce o 1,53 °C nad předindustriální úrovní, což ukazuje na dlouhodobý trend oteplování.
V Evropě byl červenec 2025 čtvrtým nejteplejším, s průměrnou teplotou o 1,30 °C vyšší než je průměr. Největší teplotní anomálie byly zaznamenány ve Fennoskandii, kde se vyskytly vlny veder, a také v jihovýchodní Evropě, kterou postihly lesní požáry a teplotní rekord 50,5 °C v Turecku.
Naopak chladnější teploty panovaly ve střední Evropě, západním Rusku a v některých částech Španělska. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty zaznamenány v Himálaji, Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty naopak panovaly v Severní a Jižní Americe, Austrálii a některých oblastech Afriky.
Průměrná teplota mořské hladiny v červenci 2025 dosáhla 20,77 °C. Jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Norském moři, částech Severního moře a v severním Atlantiku.
Ledová pokrývka v Arktidě byla o 10 % pod průměrem, což je druhá nejnižší červencová hodnota za 47 let satelitního měření. Podprůměrné koncentrace byly obzvláště výrazné v Karském moři a v okolí souostroví Svalbard. Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl o 8 % pod průměrem a jedná se o třetí nejnižší hodnotu v historii.
Srážky byly v červenci nadprůměrné ve většině střední Evropy, severní Francie, na Britských ostrovech, v jižní Skandinávii a v severní Itálii, což vedlo k rozsáhlým záplavám. Naopak sušší podmínky panovaly ve většině Fennoskandie, v Řecku, na Balkáně a v jižní Francii, kde řádily lesní požáry.
Sucho bylo zaznamenáno také v částech USA a Kanady, ve východní Africe, na Arabském poloostrově, v centrální Asii a Austrálii. Naopak nadprůměrné srážky postihly východní a středojižní USA, severní Mexiko a některé oblasti Číny. V mnoha z těchto regionů se objevily záplavy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.
