Třetí nejteplejší červenec v historii podle údajů klimatické služby Copernicus znamená mírný ústup od rekordních globálních teplot z minulých dvou let. I přesto však klimatická změna pokračuje a projevuje se extrémními jevy po celém světě. V uplynulém měsíci se například v Evropě střídaly vlny veder s katastrofálními povodněmi, což potvrdil i Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus.
Červenec 2025 byl třetím nejteplejším červencem v historii měření, s průměrnou teplotou vzduchu 16,68 °C. To je o 0,45 °C více než průměr z let 1991–2020. I když byl červenec o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023, který je dodnes nejteplejším, a o 0,23 °C chladnější než červenec 2024, byl stále 1,25 °C nad předindustriální úrovní. Celkové období od srpna 2024 do července 2025 bylo dokonce o 1,53 °C nad předindustriální úrovní, což ukazuje na dlouhodobý trend oteplování.
V Evropě byl červenec 2025 čtvrtým nejteplejším, s průměrnou teplotou o 1,30 °C vyšší než je průměr. Největší teplotní anomálie byly zaznamenány ve Fennoskandii, kde se vyskytly vlny veder, a také v jihovýchodní Evropě, kterou postihly lesní požáry a teplotní rekord 50,5 °C v Turecku.
Naopak chladnější teploty panovaly ve střední Evropě, západním Rusku a v některých částech Španělska. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty zaznamenány v Himálaji, Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty naopak panovaly v Severní a Jižní Americe, Austrálii a některých oblastech Afriky.
Průměrná teplota mořské hladiny v červenci 2025 dosáhla 20,77 °C. Jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Norském moři, částech Severního moře a v severním Atlantiku.
Ledová pokrývka v Arktidě byla o 10 % pod průměrem, což je druhá nejnižší červencová hodnota za 47 let satelitního měření. Podprůměrné koncentrace byly obzvláště výrazné v Karském moři a v okolí souostroví Svalbard. Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl o 8 % pod průměrem a jedná se o třetí nejnižší hodnotu v historii.
Srážky byly v červenci nadprůměrné ve většině střední Evropy, severní Francie, na Britských ostrovech, v jižní Skandinávii a v severní Itálii, což vedlo k rozsáhlým záplavám. Naopak sušší podmínky panovaly ve většině Fennoskandie, v Řecku, na Balkáně a v jižní Francii, kde řádily lesní požáry.
Sucho bylo zaznamenáno také v částech USA a Kanady, ve východní Africe, na Arabském poloostrově, v centrální Asii a Austrálii. Naopak nadprůměrné srážky postihly východní a středojižní USA, severní Mexiko a některé oblasti Číny. V mnoha z těchto regionů se objevily záplavy.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
