Třetí nejteplejší červenec v historii podle údajů klimatické služby Copernicus znamená mírný ústup od rekordních globálních teplot z minulých dvou let. I přesto však klimatická změna pokračuje a projevuje se extrémními jevy po celém světě. V uplynulém měsíci se například v Evropě střídaly vlny veder s katastrofálními povodněmi, což potvrdil i Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus.
Červenec 2025 byl třetím nejteplejším červencem v historii měření, s průměrnou teplotou vzduchu 16,68 °C. To je o 0,45 °C více než průměr z let 1991–2020. I když byl červenec o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023, který je dodnes nejteplejším, a o 0,23 °C chladnější než červenec 2024, byl stále 1,25 °C nad předindustriální úrovní. Celkové období od srpna 2024 do července 2025 bylo dokonce o 1,53 °C nad předindustriální úrovní, což ukazuje na dlouhodobý trend oteplování.
V Evropě byl červenec 2025 čtvrtým nejteplejším, s průměrnou teplotou o 1,30 °C vyšší než je průměr. Největší teplotní anomálie byly zaznamenány ve Fennoskandii, kde se vyskytly vlny veder, a také v jihovýchodní Evropě, kterou postihly lesní požáry a teplotní rekord 50,5 °C v Turecku.
Naopak chladnější teploty panovaly ve střední Evropě, západním Rusku a v některých částech Španělska. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty zaznamenány v Himálaji, Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty naopak panovaly v Severní a Jižní Americe, Austrálii a některých oblastech Afriky.
Průměrná teplota mořské hladiny v červenci 2025 dosáhla 20,77 °C. Jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Norském moři, částech Severního moře a v severním Atlantiku.
Ledová pokrývka v Arktidě byla o 10 % pod průměrem, což je druhá nejnižší červencová hodnota za 47 let satelitního měření. Podprůměrné koncentrace byly obzvláště výrazné v Karském moři a v okolí souostroví Svalbard. Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl o 8 % pod průměrem a jedná se o třetí nejnižší hodnotu v historii.
Srážky byly v červenci nadprůměrné ve většině střední Evropy, severní Francie, na Britských ostrovech, v jižní Skandinávii a v severní Itálii, což vedlo k rozsáhlým záplavám. Naopak sušší podmínky panovaly ve většině Fennoskandie, v Řecku, na Balkáně a v jižní Francii, kde řádily lesní požáry.
Sucho bylo zaznamenáno také v částech USA a Kanady, ve východní Africe, na Arabském poloostrově, v centrální Asii a Austrálii. Naopak nadprůměrné srážky postihly východní a středojižní USA, severní Mexiko a některé oblasti Číny. V mnoha z těchto regionů se objevily záplavy.
Počet lidí, kteří budou muset čelit extrémním vedrům, se do roku 2050 více než zdvojnásobí, pokud globální oteplování dosáhne hranice 2 °C. Nová studie publikovaná v časopise Nature Sustainability varuje, že dopady pocítí celý svět a žádný region nezůstane imunní. Zatímco nejtvrději budou zasaženy tropy a jižní polokoule, severní země budou mít značné problémy s adaptací, protože jejich infrastruktura byla historicky budována pro chladnější klima.
Americká letadlová loď USS Abraham Lincoln a doprovodná flotila torpédoborců s řízenými střelami dorazily do oblasti Blízkého východu. Tento přesun vojenských sil, spadajících pod centrální velení USA, vyvolává ve světě vážné obavy, že by prezident Donald Trump mohl vydat rozkaz k přímému úderu na Írán. Washington tímto krokem reaguje na krvavé potlačování masových protestů, které v posledních týdnech ochromily íránská města.
Evropští spojenci Spojených států se po začátku roku ocitli v další fázi politické nejistoty, kterou vyvolaly kroky a prohlášení prezidenta Donalda Trumpa. Podle analýz z posledních týdnů se ukazuje, že starý mezinárodní řád definitivně skončil a Evropa se musí připravit na realitu, kde namísto tiché spolupráce nastupuje otevřený odpor a snaha o strategickou autonomii.
Právní bitva o suverenitu státu Minnesota a bezpečnost jejích občanů se v pondělí přesunula do soudní síně, kde se právníci státu snaží zastavit masivní nasazení federálních agentů. Právní zástupce Brian Carter před federální soudkyní Kate Menendezovou argumentoval, že přítomnost zhruba 3 000 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE) představuje „v podstatě armádu“. Podle Cartera je cílem této operace záměrně vyvolávat napětí prostřednictvím násilného a nezákonného jednání, které narušuje klid v regionu.
Příběh Keňana Stephena Oduora, který se v srpnu loňského roku vydal do Ruska za vidinou práce instalatéra, odhaluje mrazivou realitu náborových metod ruské armády. Namísto slibovaného měsíčního výdělku ve výši 100 000 keňských šilinků (přibližně 16 000 korun) se čtyřiadvacetiletý muž ocitl v Petrohradu, kde mu byly odebrány osobní věci a pod nátlakem podepsal dokumenty v ruštině. Až při vystavování vojenského průkazu mu jeden z přítomných Rusů cynicky vysvětlil, že přicestoval z Nairobi, aby se stal vojákem v probíhající válce na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump v pondělí ráno na své sociální síti Truth Social oznámil, že do Minnesoty vysílá Toma Homana, který v jeho administrativě zastává roli takzvaného hraničního cara. Homan, který se dosud v této oblasti přímo neangažoval, má za úkol podávat prezidentovi přímá hlášení o situaci v Minneapolisu. Trump své rozhodnutí odůvodnil potřebou dohledu nad probíhajícími nepokoji a popsal Homana jako tvrdého, ale spravedlivého profesionála, který má k regionu a tamním lidem dobrý vztah.
Administrativa Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň s cílem eliminovat cizí vliv na západní polokouli, přičemž úder ve Venezuele je vnímán pouze jako začátek širšího úsilí. Ministerstvo zahraničí USA ve svém novém strategickém plánu otevřeně deklaruje prioritu kontroly nad klíčovými body, jako je Panamský průplav. Washington již nehodlá tolerovat, aby cizí protivníci využívali obchod a investice jako zástěrku pro ovládnutí kritické infrastruktury a strategických území v regionu.
Snaha Spojených států o kontrolu nad Grónskem by se měla opírat spíše o diplomatický šarm než o nátlak a hrozby. Podle analýzy Agniy Grigasové pro Atlantic Council není problémem samotný zájem prezidenta Donalda Trumpa o tento strategický ostrov, ale zvolená metodika.
Světové ekonomické fórum ve švýcarském Davosu se stalo dějištěm dvou zásadně odlišných projevů. Kanadský premiér Mark Carney oslovil politické a obchodní špičky v úterý 20. ledna jako zkušený lídr s hlubokou znalostí financí. Ve své řeči mluvil o „trhlině“ v globálním uspořádání a o povinnosti národů spojovat se do koalic pro společný prospěch. Ačkoliv Spojené státy přímo nejmenoval, hovořil o „velmocích“ a „hegemonech“ v souvislosti s tím, že USA již nebudou tvořit pojivo mezinárodních aliancí.
Evropská komise zahájila vyšetřování sociální sítě X Elona Muska kvůli podezření, že její nástroj umělé inteligence Grok byl využíván k vytváření sexuálně explicitních snímků skutečných lidí. Tento krok následuje po podobném oznámení britského regulátora Ofcom z ledna letošního roku. Europoslankyně Regina Dohertyová, zastupující Irsko, uvedla, že Komise posoudí, zda byly tyto zmanipulované snímky zobrazovány uživatelům v rámci Evropské unie.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
