Třetí nejteplejší červenec v historii podle údajů klimatické služby Copernicus znamená mírný ústup od rekordních globálních teplot z minulých dvou let. I přesto však klimatická změna pokračuje a projevuje se extrémními jevy po celém světě. V uplynulém měsíci se například v Evropě střídaly vlny veder s katastrofálními povodněmi, což potvrdil i Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus.
Červenec 2025 byl třetím nejteplejším červencem v historii měření, s průměrnou teplotou vzduchu 16,68 °C. To je o 0,45 °C více než průměr z let 1991–2020. I když byl červenec o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023, který je dodnes nejteplejším, a o 0,23 °C chladnější než červenec 2024, byl stále 1,25 °C nad předindustriální úrovní. Celkové období od srpna 2024 do července 2025 bylo dokonce o 1,53 °C nad předindustriální úrovní, což ukazuje na dlouhodobý trend oteplování.
V Evropě byl červenec 2025 čtvrtým nejteplejším, s průměrnou teplotou o 1,30 °C vyšší než je průměr. Největší teplotní anomálie byly zaznamenány ve Fennoskandii, kde se vyskytly vlny veder, a také v jihovýchodní Evropě, kterou postihly lesní požáry a teplotní rekord 50,5 °C v Turecku.
Naopak chladnější teploty panovaly ve střední Evropě, západním Rusku a v některých částech Španělska. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty zaznamenány v Himálaji, Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty naopak panovaly v Severní a Jižní Americe, Austrálii a některých oblastech Afriky.
Průměrná teplota mořské hladiny v červenci 2025 dosáhla 20,77 °C. Jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Norském moři, částech Severního moře a v severním Atlantiku.
Ledová pokrývka v Arktidě byla o 10 % pod průměrem, což je druhá nejnižší červencová hodnota za 47 let satelitního měření. Podprůměrné koncentrace byly obzvláště výrazné v Karském moři a v okolí souostroví Svalbard. Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl o 8 % pod průměrem a jedná se o třetí nejnižší hodnotu v historii.
Srážky byly v červenci nadprůměrné ve většině střední Evropy, severní Francie, na Britských ostrovech, v jižní Skandinávii a v severní Itálii, což vedlo k rozsáhlým záplavám. Naopak sušší podmínky panovaly ve většině Fennoskandie, v Řecku, na Balkáně a v jižní Francii, kde řádily lesní požáry.
Sucho bylo zaznamenáno také v částech USA a Kanady, ve východní Africe, na Arabském poloostrově, v centrální Asii a Austrálii. Naopak nadprůměrné srážky postihly východní a středojižní USA, severní Mexiko a některé oblasti Číny. V mnoha z těchto regionů se objevily záplavy.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.
Americký prezident Donald Trump v neděli nazval kolumbijského prezidenta Gustava Petra „ilegálním drogovým vůdcem“ a oznámil, že škrtne financování Kolumbie ze strany USA. Důvodem je, že Petro podle něj „nedělá nic, aby zastavil“ produkci drog ve své zemi. Toto prohlášení představuje nejnovější známku tření mezi Washingtonem a jedním z jeho nejbližších latinskoamerických spojenců.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
