Třetí nejteplejší červenec v historii podle údajů klimatické služby Copernicus znamená mírný ústup od rekordních globálních teplot z minulých dvou let. I přesto však klimatická změna pokračuje a projevuje se extrémními jevy po celém světě. V uplynulém měsíci se například v Evropě střídaly vlny veder s katastrofálními povodněmi, což potvrdil i Carlo Buontempo, ředitel služby Copernicus.
Červenec 2025 byl třetím nejteplejším červencem v historii měření, s průměrnou teplotou vzduchu 16,68 °C. To je o 0,45 °C více než průměr z let 1991–2020. I když byl červenec o 0,27 °C chladnější než rekordní červenec 2023, který je dodnes nejteplejším, a o 0,23 °C chladnější než červenec 2024, byl stále 1,25 °C nad předindustriální úrovní. Celkové období od srpna 2024 do července 2025 bylo dokonce o 1,53 °C nad předindustriální úrovní, což ukazuje na dlouhodobý trend oteplování.
V Evropě byl červenec 2025 čtvrtým nejteplejším, s průměrnou teplotou o 1,30 °C vyšší než je průměr. Největší teplotní anomálie byly zaznamenány ve Fennoskandii, kde se vyskytly vlny veder, a také v jihovýchodní Evropě, kterou postihly lesní požáry a teplotní rekord 50,5 °C v Turecku.
Naopak chladnější teploty panovaly ve střední Evropě, západním Rusku a v některých částech Španělska. Mimo Evropu byly nadprůměrné teploty zaznamenány v Himálaji, Číně a Japonsku. Podprůměrné teploty naopak panovaly v Severní a Jižní Americe, Austrálii a některých oblastech Afriky.
Průměrná teplota mořské hladiny v červenci 2025 dosáhla 20,77 °C. Jde o třetí nejvyšší hodnotu v historii, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány v Norském moři, částech Severního moře a v severním Atlantiku.
Ledová pokrývka v Arktidě byla o 10 % pod průměrem, což je druhá nejnižší červencová hodnota za 47 let satelitního měření. Podprůměrné koncentrace byly obzvláště výrazné v Karském moři a v okolí souostroví Svalbard. Rozsah mořského ledu v Antarktidě byl o 8 % pod průměrem a jedná se o třetí nejnižší hodnotu v historii.
Srážky byly v červenci nadprůměrné ve většině střední Evropy, severní Francie, na Britských ostrovech, v jižní Skandinávii a v severní Itálii, což vedlo k rozsáhlým záplavám. Naopak sušší podmínky panovaly ve většině Fennoskandie, v Řecku, na Balkáně a v jižní Francii, kde řádily lesní požáry.
Sucho bylo zaznamenáno také v částech USA a Kanady, ve východní Africe, na Arabském poloostrově, v centrální Asii a Austrálii. Naopak nadprůměrné srážky postihly východní a středojižní USA, severní Mexiko a některé oblasti Číny. V mnoha z těchto regionů se objevily záplavy.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
