Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Nejmodernější hraniční modely umělé inteligence sice přinášejí obrovský pozitivní potenciál, protože dokážou odhalovat zranitelnosti v zabezpečení s rychlostí a v rozsahu, jaké byly dosud nemyslitelné, což umožňuje efektivní obranu a rychlé záplatování chyb. Ve špatných rukou se však přesně tato schopnost stává zbraní schopnou paralyzovat bankovní infrastrukturu, což staví obránce do pozice, kdy musí neustále dohánět náskok útočníků. Jelikož v současném geopolitickém prostředí neexistuje a pravděpodobně ani nemůže vzniknout žádná jednotná světová organizace pro kybernetickou bezpečnost, je nezbytné posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Výzkum a obranná opatření vyžadují značné finanční prostředky, takže státy musí tyto náklady upřednostnit ve svých veřejných výdajích a zajistit si pro ně dostatečný fiskální prostor.
Vzhledem k provázanosti globálního finančního trhu představuje slabé místo v jakékoliv zemi riziko pro celý svět. Pokročilé ekonomiky proto musí pomoci rozvojovému světu s budováním kybernetické obrany, protože případný útok na zranitelnou část systému zasáhne všechny integrované trhy. Vedle kybernetických hrozeb Georgievová upozornila také na makroekonomické riziko spojené s nynějším masivním zájmem o tyto technologie. Existuje sice nízká, ale nikoliv nulová pravděpodobnost, že současné nadšení a boom kolem umělé inteligence vystřídá prudký propad, což by pro finanční sektor znamenalo sice málo pravděpodobný, ale zato extrémně tvrdý dopad.
Šéfka MMF navštívila Evropu, aby představila výroční hospodářské hodnocení eurozóny, jehož výhled výrazně oslabil v důsledku probíhajícího válečného konfliktu na Blízkém východě. Podle aktuálních prognóz fondu dosáhne hospodářský růst v regionu 0,9 procenta a v následujícím roce stoupne na 1,2 procenta, což je méně než předválečné odhady. Naopak inflace v regionu roste a pro letošek se předpokládá její zvýšení na 2,8 procenta s následným mírným poklesem na 2,3 procenta, což překonává původní predikce. Evropští lídři tak budou muset citlivě řídit ekonomické dopady tohoto šoku a zároveň držet své státní výdaje pod přísnou kontrolou.
Plošná finanční podpora ze strany vlád není podle měnového fondu opodstatněná a dočasné uvolnění pravidel pro státní pomoc firmám zasaženým vysokými cenami energií se musí pečlivě sledovat, aby nezpomalilo přechod Evropské unie na zelenou energetiku. Celých 80 procent dosavadních vládních opatření na pomoc domácnostem a podnikům navíc nesplňuje doporučení MMF, aby byla tato podpora pouze cílená a dočasná. Celkový rozsah veřejné podpory je sice podstatně menší než během energetické krize, diplomaté z fiskálně konzervativních unijních zemí i nezávislý unijní orgán pro kontrolu výdajů přesto ostře kritizují rozhodnutí Evropské komise vyjmout zelené investice z unijních rozpočtových pravidel, což podle nich vysílá trhům nesprávný signál.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.