Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Nejmodernější hraniční modely umělé inteligence sice přinášejí obrovský pozitivní potenciál, protože dokážou odhalovat zranitelnosti v zabezpečení s rychlostí a v rozsahu, jaké byly dosud nemyslitelné, což umožňuje efektivní obranu a rychlé záplatování chyb. Ve špatných rukou se však přesně tato schopnost stává zbraní schopnou paralyzovat bankovní infrastrukturu, což staví obránce do pozice, kdy musí neustále dohánět náskok útočníků. Jelikož v současném geopolitickém prostředí neexistuje a pravděpodobně ani nemůže vzniknout žádná jednotná světová organizace pro kybernetickou bezpečnost, je nezbytné posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Výzkum a obranná opatření vyžadují značné finanční prostředky, takže státy musí tyto náklady upřednostnit ve svých veřejných výdajích a zajistit si pro ně dostatečný fiskální prostor.
Vzhledem k provázanosti globálního finančního trhu představuje slabé místo v jakékoliv zemi riziko pro celý svět. Pokročilé ekonomiky proto musí pomoci rozvojovému světu s budováním kybernetické obrany, protože případný útok na zranitelnou část systému zasáhne všechny integrované trhy. Vedle kybernetických hrozeb Georgievová upozornila také na makroekonomické riziko spojené s nynějším masivním zájmem o tyto technologie. Existuje sice nízká, ale nikoliv nulová pravděpodobnost, že současné nadšení a boom kolem umělé inteligence vystřídá prudký propad, což by pro finanční sektor znamenalo sice málo pravděpodobný, ale zato extrémně tvrdý dopad.
Šéfka MMF navštívila Evropu, aby představila výroční hospodářské hodnocení eurozóny, jehož výhled výrazně oslabil v důsledku probíhajícího válečného konfliktu na Blízkém východě. Podle aktuálních prognóz fondu dosáhne hospodářský růst v regionu 0,9 procenta a v následujícím roce stoupne na 1,2 procenta, což je méně než předválečné odhady. Naopak inflace v regionu roste a pro letošek se předpokládá její zvýšení na 2,8 procenta s následným mírným poklesem na 2,3 procenta, což překonává původní predikce. Evropští lídři tak budou muset citlivě řídit ekonomické dopady tohoto šoku a zároveň držet své státní výdaje pod přísnou kontrolou.
Plošná finanční podpora ze strany vlád není podle měnového fondu opodstatněná a dočasné uvolnění pravidel pro státní pomoc firmám zasaženým vysokými cenami energií se musí pečlivě sledovat, aby nezpomalilo přechod Evropské unie na zelenou energetiku. Celých 80 procent dosavadních vládních opatření na pomoc domácnostem a podnikům navíc nesplňuje doporučení MMF, aby byla tato podpora pouze cílená a dočasná. Celkový rozsah veřejné podpory je sice podstatně menší než během energetické krize, diplomaté z fiskálně konzervativních unijních zemí i nezávislý unijní orgán pro kontrolu výdajů přesto ostře kritizují rozhodnutí Evropské komise vyjmout zelené investice z unijních rozpočtových pravidel, což podle nich vysílá trhům nesprávný signál.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.