Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Nejmodernější hraniční modely umělé inteligence sice přinášejí obrovský pozitivní potenciál, protože dokážou odhalovat zranitelnosti v zabezpečení s rychlostí a v rozsahu, jaké byly dosud nemyslitelné, což umožňuje efektivní obranu a rychlé záplatování chyb. Ve špatných rukou se však přesně tato schopnost stává zbraní schopnou paralyzovat bankovní infrastrukturu, což staví obránce do pozice, kdy musí neustále dohánět náskok útočníků. Jelikož v současném geopolitickém prostředí neexistuje a pravděpodobně ani nemůže vzniknout žádná jednotná světová organizace pro kybernetickou bezpečnost, je nezbytné posílit spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem. Výzkum a obranná opatření vyžadují značné finanční prostředky, takže státy musí tyto náklady upřednostnit ve svých veřejných výdajích a zajistit si pro ně dostatečný fiskální prostor.
Vzhledem k provázanosti globálního finančního trhu představuje slabé místo v jakékoliv zemi riziko pro celý svět. Pokročilé ekonomiky proto musí pomoci rozvojovému světu s budováním kybernetické obrany, protože případný útok na zranitelnou část systému zasáhne všechny integrované trhy. Vedle kybernetických hrozeb Georgievová upozornila také na makroekonomické riziko spojené s nynějším masivním zájmem o tyto technologie. Existuje sice nízká, ale nikoliv nulová pravděpodobnost, že současné nadšení a boom kolem umělé inteligence vystřídá prudký propad, což by pro finanční sektor znamenalo sice málo pravděpodobný, ale zato extrémně tvrdý dopad.
Šéfka MMF navštívila Evropu, aby představila výroční hospodářské hodnocení eurozóny, jehož výhled výrazně oslabil v důsledku probíhajícího válečného konfliktu na Blízkém východě. Podle aktuálních prognóz fondu dosáhne hospodářský růst v regionu 0,9 procenta a v následujícím roce stoupne na 1,2 procenta, což je méně než předválečné odhady. Naopak inflace v regionu roste a pro letošek se předpokládá její zvýšení na 2,8 procenta s následným mírným poklesem na 2,3 procenta, což překonává původní predikce. Evropští lídři tak budou muset citlivě řídit ekonomické dopady tohoto šoku a zároveň držet své státní výdaje pod přísnou kontrolou.
Plošná finanční podpora ze strany vlád není podle měnového fondu opodstatněná a dočasné uvolnění pravidel pro státní pomoc firmám zasaženým vysokými cenami energií se musí pečlivě sledovat, aby nezpomalilo přechod Evropské unie na zelenou energetiku. Celých 80 procent dosavadních vládních opatření na pomoc domácnostem a podnikům navíc nesplňuje doporučení MMF, aby byla tato podpora pouze cílená a dočasná. Celkový rozsah veřejné podpory je sice podstatně menší než během energetické krize, diplomaté z fiskálně konzervativních unijních zemí i nezávislý unijní orgán pro kontrolu výdajů přesto ostře kritizují rozhodnutí Evropské komise vyjmout zelené investice z unijních rozpočtových pravidel, což podle nich vysílá trhům nesprávný signál.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
