Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Kolaps projektu přichází v době, kdy potenciální protivníci masivně investují do sofistikované vrstvené protivzdušné obrany, pokročilých senzorů a systémů elektronického boje. Program FCAS měl na tyto hrozby reagovat po roce 2040 uceleným bojovým systémem, kde by centrální stíhací letoun doplňovaly autonomní doprovodné drony a propojená digitální síť. Finanční a technologická náročnost takto komplexního výzkumu sice nutí evropské vlády sdílet náklady a kapacity, realita však ukázala, že hlavní partneři měli od počátku zcela odlišné strategické cíle.
Francie od nového letounu požadovala nejen náhradu za své stroje Rafale, ale také schopnost nést jaderné zbraně, operovat z letadlových lodí a udržet si suverenitu nad klíčovými technologiemi prostřednictvím vedoucí role firmy Dassault. Německo, zastupované koncernem Airbus, naopak odmítalo financovat projekt, kde by nejhodnotnější know-how a rozhodovací pravomoci zůstaly na dlouhé roky výhradně v rukou francouzské strany. Podobné neshody vedly již v šedesátých letech k rozpadu britsko-francouzského leteckého projektu, zatímco úspěšnější programy jako Tornado nebo Eurofighter Typhoon v osmdesátých letech vznikly až poté, co Francie kvůli vlastním specifickým požadavkům z vyjednávání vystoupila.
Německý ministr obrany Boris Pistorius již nastínil tři možné alternativy k náhradě za zrušený program. První možností je nákup dalších amerických letounů F-35, což by sice vyřešilo okamžitou potřebu armády, ale zároveň by to prohloubilo závislost Berlína na Spojených státech. Druhou variantou je připojení k britsko-italsko-japonskému programu GCAP, který plánuje uvedení své stíhačky šesté generace do služby už kolem roku 2035. Německé finance by projekt sice posílily, stávající partneři se však obávají, že by německé ambice na spolurozhodování mohly celý harmonogram výrazně zbrzdit.
Třetí zvažovanou cestou je spuštění vlastního projektu pod vedením Airbusu a průmyslového sdružení Team Gen 6, do kterého by se mohlo zapojit Španělsko nebo Švédsko. Takový krok by sice ochránil německé průmyslové zájmy, ale byl by extrémně nákladný a vedl by k ještě větší roztříštěnosti evropského trhu s bojovými letadly. Francie čelí podobnému dilematu, zda financovat drahý národní letoun, nebo hledat upravený formát spolupráce. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Friedrich Merz nicméně potvrdili, že prostor pro kooperaci stále existuje, například při společném vývoji doprovodných bezpilotních dronů nebo motorů.
Zánik aliance kolem FCAS ukazuje na hluboký rozpor mezi zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě a neochotou vlád přistoupit k finančním i politickým kompromisům při nákupech vojenské techniky. Na podobné problémy s dlouhodobým financováním obrany doplatil nedávnou rezignací i britský ministr obrany John Healey. Evropské státy se sice shodují na rostoucích hrozbách, jejich obranné programy však zůstávají rukojmími vnitřních sporů.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.