Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Kolaps projektu přichází v době, kdy potenciální protivníci masivně investují do sofistikované vrstvené protivzdušné obrany, pokročilých senzorů a systémů elektronického boje. Program FCAS měl na tyto hrozby reagovat po roce 2040 uceleným bojovým systémem, kde by centrální stíhací letoun doplňovaly autonomní doprovodné drony a propojená digitální síť. Finanční a technologická náročnost takto komplexního výzkumu sice nutí evropské vlády sdílet náklady a kapacity, realita však ukázala, že hlavní partneři měli od počátku zcela odlišné strategické cíle.
Francie od nového letounu požadovala nejen náhradu za své stroje Rafale, ale také schopnost nést jaderné zbraně, operovat z letadlových lodí a udržet si suverenitu nad klíčovými technologiemi prostřednictvím vedoucí role firmy Dassault. Německo, zastupované koncernem Airbus, naopak odmítalo financovat projekt, kde by nejhodnotnější know-how a rozhodovací pravomoci zůstaly na dlouhé roky výhradně v rukou francouzské strany. Podobné neshody vedly již v šedesátých letech k rozpadu britsko-francouzského leteckého projektu, zatímco úspěšnější programy jako Tornado nebo Eurofighter Typhoon v osmdesátých letech vznikly až poté, co Francie kvůli vlastním specifickým požadavkům z vyjednávání vystoupila.
Německý ministr obrany Boris Pistorius již nastínil tři možné alternativy k náhradě za zrušený program. První možností je nákup dalších amerických letounů F-35, což by sice vyřešilo okamžitou potřebu armády, ale zároveň by to prohloubilo závislost Berlína na Spojených státech. Druhou variantou je připojení k britsko-italsko-japonskému programu GCAP, který plánuje uvedení své stíhačky šesté generace do služby už kolem roku 2035. Německé finance by projekt sice posílily, stávající partneři se však obávají, že by německé ambice na spolurozhodování mohly celý harmonogram výrazně zbrzdit.
Třetí zvažovanou cestou je spuštění vlastního projektu pod vedením Airbusu a průmyslového sdružení Team Gen 6, do kterého by se mohlo zapojit Španělsko nebo Švédsko. Takový krok by sice ochránil německé průmyslové zájmy, ale byl by extrémně nákladný a vedl by k ještě větší roztříštěnosti evropského trhu s bojovými letadly. Francie čelí podobnému dilematu, zda financovat drahý národní letoun, nebo hledat upravený formát spolupráce. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Friedrich Merz nicméně potvrdili, že prostor pro kooperaci stále existuje, například při společném vývoji doprovodných bezpilotních dronů nebo motorů.
Zánik aliance kolem FCAS ukazuje na hluboký rozpor mezi zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě a neochotou vlád přistoupit k finančním i politickým kompromisům při nákupech vojenské techniky. Na podobné problémy s dlouhodobým financováním obrany doplatil nedávnou rezignací i britský ministr obrany John Healey. Evropské státy se sice shodují na rostoucích hrozbách, jejich obranné programy však zůstávají rukojmími vnitřních sporů.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.