Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Kolaps projektu přichází v době, kdy potenciální protivníci masivně investují do sofistikované vrstvené protivzdušné obrany, pokročilých senzorů a systémů elektronického boje. Program FCAS měl na tyto hrozby reagovat po roce 2040 uceleným bojovým systémem, kde by centrální stíhací letoun doplňovaly autonomní doprovodné drony a propojená digitální síť. Finanční a technologická náročnost takto komplexního výzkumu sice nutí evropské vlády sdílet náklady a kapacity, realita však ukázala, že hlavní partneři měli od počátku zcela odlišné strategické cíle.
Francie od nového letounu požadovala nejen náhradu za své stroje Rafale, ale také schopnost nést jaderné zbraně, operovat z letadlových lodí a udržet si suverenitu nad klíčovými technologiemi prostřednictvím vedoucí role firmy Dassault. Německo, zastupované koncernem Airbus, naopak odmítalo financovat projekt, kde by nejhodnotnější know-how a rozhodovací pravomoci zůstaly na dlouhé roky výhradně v rukou francouzské strany. Podobné neshody vedly již v šedesátých letech k rozpadu britsko-francouzského leteckého projektu, zatímco úspěšnější programy jako Tornado nebo Eurofighter Typhoon v osmdesátých letech vznikly až poté, co Francie kvůli vlastním specifickým požadavkům z vyjednávání vystoupila.
Německý ministr obrany Boris Pistorius již nastínil tři možné alternativy k náhradě za zrušený program. První možností je nákup dalších amerických letounů F-35, což by sice vyřešilo okamžitou potřebu armády, ale zároveň by to prohloubilo závislost Berlína na Spojených státech. Druhou variantou je připojení k britsko-italsko-japonskému programu GCAP, který plánuje uvedení své stíhačky šesté generace do služby už kolem roku 2035. Německé finance by projekt sice posílily, stávající partneři se však obávají, že by německé ambice na spolurozhodování mohly celý harmonogram výrazně zbrzdit.
Třetí zvažovanou cestou je spuštění vlastního projektu pod vedením Airbusu a průmyslového sdružení Team Gen 6, do kterého by se mohlo zapojit Španělsko nebo Švédsko. Takový krok by sice ochránil německé průmyslové zájmy, ale byl by extrémně nákladný a vedl by k ještě větší roztříštěnosti evropského trhu s bojovými letadly. Francie čelí podobnému dilematu, zda financovat drahý národní letoun, nebo hledat upravený formát spolupráce. Francouzský prezident Emmanuel Macron i německý kancléř Friedrich Merz nicméně potvrdili, že prostor pro kooperaci stále existuje, například při společném vývoji doprovodných bezpilotních dronů nebo motorů.
Zánik aliance kolem FCAS ukazuje na hluboký rozpor mezi zhoršující se bezpečnostní situací v Evropě a neochotou vlád přistoupit k finančním i politickým kompromisům při nákupech vojenské techniky. Na podobné problémy s dlouhodobým financováním obrany doplatil nedávnou rezignací i britský ministr obrany John Healey. Evropské státy se sice shodují na rostoucích hrozbách, jejich obranné programy však zůstávají rukojmími vnitřních sporů.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.