Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V západní části kontinentu sice vlna nejhorších veder prozatím skončila, vystřídaly ji však silné bouře, které v průběhu večera zasáhnou také středoevropský a východoevropský region. Předpovědi pro západní města jako Londýn, Paříž či Brusel navíc naznačují, že horké počasí se může v horizontu deseti dnů opět vrátit.
Německo se po rekordních víkendových teplotách potýká s rozsáhlými lesními požáry, jejichž likvidaci výrazně komplikuje přítomnost nevybuchlé munice z druhé světové války v zasažených oblastech. S tímto problémem bojují hasiči v obci Gohrischheide na východě země i u vesnice Traisen na jihozápadě, kde muselo být v neděli odpoledne kvůli šíření plamenů evakuováno přibližně 650 obyvatel.
V Berlíně musela policie kvůli ochlazení davů čekajících na koncert amerického zpěváka Bruna Marse u Olympijského stadionu nasadit vodní děla a lidé se před žárem chránili také izotermickými fóliemi. Tyto události vyvolávají v německé společnosti vážné otázky ohledně připravenosti země na stále častější výskyty podobných vln veder způsobených klimatickými změnami.
Extrémní počasí o víkendu zásadním způsobem narušilo železniční dopravu v Německu, Polsku i České republice, kde vlakoví operátoři hlásili hodnová zpoždění, přeplněné soupravy a selhávající klimatizace.
Společnost České dráhy zveřejnila na sociálních sítích vysvětlující text k logistickým výzvám a fungování klimatizačních systémů, které nejsou projektovány na venkovní teploty kolem 40 °C, s tím, že cílem klimatizování vlaků není vytvořit z nich mrazicí boxy.
Francie mezitím vyhodnocuje lidské ztráty za uplynulý týden, kdy úřad Public Health France zaznamenal prudký nárůst úmrtí zejména u starší generace. Ve středu překročil počet nadbytečných úmrtí 1 200, ve čtvrtek stoupl nad 1 400 a stovky obětí nad běžný průměr přibyly také v pátek, přičemž úřady očekávají další nárůst čísel po zpracování všech úmrtních listů.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu proto na pondělí svolal krizové zasedání vlády, které má zhodnotit vládní reakci a navrhnout opatření pro lepší připravenost na budoucí vlny veder.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
