Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V západní části kontinentu sice vlna nejhorších veder prozatím skončila, vystřídaly ji však silné bouře, které v průběhu večera zasáhnou také středoevropský a východoevropský region. Předpovědi pro západní města jako Londýn, Paříž či Brusel navíc naznačují, že horké počasí se může v horizontu deseti dnů opět vrátit.
Německo se po rekordních víkendových teplotách potýká s rozsáhlými lesními požáry, jejichž likvidaci výrazně komplikuje přítomnost nevybuchlé munice z druhé světové války v zasažených oblastech. S tímto problémem bojují hasiči v obci Gohrischheide na východě země i u vesnice Traisen na jihozápadě, kde muselo být v neděli odpoledne kvůli šíření plamenů evakuováno přibližně 650 obyvatel.
V Berlíně musela policie kvůli ochlazení davů čekajících na koncert amerického zpěváka Bruna Marse u Olympijského stadionu nasadit vodní děla a lidé se před žárem chránili také izotermickými fóliemi. Tyto události vyvolávají v německé společnosti vážné otázky ohledně připravenosti země na stále častější výskyty podobných vln veder způsobených klimatickými změnami.
Extrémní počasí o víkendu zásadním způsobem narušilo železniční dopravu v Německu, Polsku i České republice, kde vlakoví operátoři hlásili hodnová zpoždění, přeplněné soupravy a selhávající klimatizace.
Společnost České dráhy zveřejnila na sociálních sítích vysvětlující text k logistickým výzvám a fungování klimatizačních systémů, které nejsou projektovány na venkovní teploty kolem 40 °C, s tím, že cílem klimatizování vlaků není vytvořit z nich mrazicí boxy.
Francie mezitím vyhodnocuje lidské ztráty za uplynulý týden, kdy úřad Public Health France zaznamenal prudký nárůst úmrtí zejména u starší generace. Ve středu překročil počet nadbytečných úmrtí 1 200, ve čtvrtek stoupl nad 1 400 a stovky obětí nad běžný průměr přibyly také v pátek, přičemž úřady očekávají další nárůst čísel po zpracování všech úmrtních listů.
Francouzský premiér Sébastien Lecornu proto na pondělí svolal krizové zasedání vlády, které má zhodnotit vládní reakci a navrhnout opatření pro lepší připravenost na budoucí vlny veder.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
