Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Dosavadní metoda, známá jako Oceanic Niño Index (ONI), fungovala na principu srovnávání aktuální teploty v klíčové oblasti tropického Pacifiku s průměrem za posledních 30 let. Pokud teplota výrazně stoupla nad tento průměr, byl vyhlášen El Niño. Problém však spočívá v tom, že v posledních letech se v důsledku klimatických změn ohřívá celý tropický Pacifik tak rychle, že anomálie spojené s El Niñem v tomto „tepelném šumu“ zanikaly nebo byly naopak uměle zveličovány.
Nový index nese název RONI (Relative Oceanic Niño Index) a využívá jednoduchý, ale geniální matematický trik. Vědci nyní od teploty v klíčové oblasti odečítají průměrnou teplotu zbytku tropických oceánů. Tímto způsobem se z rovnice v podstatě „vymaže“ vliv globálního oteplování, který je patrný všude, a zůstane pouze čistý signál konkrétního jevu. El Niño je díky tomu snadněji rozpoznatelný i v situaci, kdy je oceán přehřátý jako celek.
Podle Michelle L’Heureux z NOAA, která vede tým pro předpovídání těchto jevů, nový index lépe zachycuje interakci mezi oceánem a atmosférou. Stará metoda se totiž stále častěji soustředila na změny teploty vody, které se ale už neodrážely v pohybech vzdušných mas nad nimi. Přirovnala to k situaci, kdy se vědci dříve dívali na Pacifik skrze rozmazané brýle, zatímco s indexem RONI získali nové dioptrie, díky nimž vidí kontury El Niña mnohem ostřeji.
Také vědkyně Emily Becker z University of Miami potvrzuje, že v posledním desetiletí se síla těchto jevů měřená tradičním způsobem začala rozcházet s tím, jaké dopady reálně měly na počasí ve světě. Globální oceány se ohřívaly příliš rychle na to, aby s nimi starý baseline dokázal držet krok. Nový systém měření intenzitu těchto událostí zachycuje přesněji, protože pracuje s aktuálním stavem klimatu, nikoliv s desítky let starými tabulkami.
Schopnost přesně detekovat El Niño a La Niña je pro lidstvo kriticky důležitá. Tyto jevy totiž ovlivňují počasí tisíce kilometrů daleko, způsobují miliardové škody při povodních nebo suchu a mají přímý vliv na intenzitu hurikánové sezóny v Atlantiku. Díky indexu RONI mohou meteorologové tyto změny zaznamenat dříve a s větší jistotou, což umožní lepší přípravu na extrémní výkyvy počasí, které s sebou tyto „klimatické houpačky“ přinášejí.
Vědecký pokrok tak posunul vnímání „The Niña“ od komediálních skečů z 90. let k preciznímu datovému modelu 21. století. I když se svět ohřívá, vědci mají nyní v rukou nástroj, který jim umožní lépe rozumět tomu, jak se v tomto teplejším prostředí chovají přirozené planetární cykly. Přesnější předpovědi by měly vést k lepším dlouhodobým výhledům počasí, což pocítí zemědělci, vodohospodáři i záchranné složky po celém světě.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
