Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Dosavadní metoda, známá jako Oceanic Niño Index (ONI), fungovala na principu srovnávání aktuální teploty v klíčové oblasti tropického Pacifiku s průměrem za posledních 30 let. Pokud teplota výrazně stoupla nad tento průměr, byl vyhlášen El Niño. Problém však spočívá v tom, že v posledních letech se v důsledku klimatických změn ohřívá celý tropický Pacifik tak rychle, že anomálie spojené s El Niñem v tomto „tepelném šumu“ zanikaly nebo byly naopak uměle zveličovány.
Nový index nese název RONI (Relative Oceanic Niño Index) a využívá jednoduchý, ale geniální matematický trik. Vědci nyní od teploty v klíčové oblasti odečítají průměrnou teplotu zbytku tropických oceánů. Tímto způsobem se z rovnice v podstatě „vymaže“ vliv globálního oteplování, který je patrný všude, a zůstane pouze čistý signál konkrétního jevu. El Niño je díky tomu snadněji rozpoznatelný i v situaci, kdy je oceán přehřátý jako celek.
Podle Michelle L’Heureux z NOAA, která vede tým pro předpovídání těchto jevů, nový index lépe zachycuje interakci mezi oceánem a atmosférou. Stará metoda se totiž stále častěji soustředila na změny teploty vody, které se ale už neodrážely v pohybech vzdušných mas nad nimi. Přirovnala to k situaci, kdy se vědci dříve dívali na Pacifik skrze rozmazané brýle, zatímco s indexem RONI získali nové dioptrie, díky nimž vidí kontury El Niña mnohem ostřeji.
Také vědkyně Emily Becker z University of Miami potvrzuje, že v posledním desetiletí se síla těchto jevů měřená tradičním způsobem začala rozcházet s tím, jaké dopady reálně měly na počasí ve světě. Globální oceány se ohřívaly příliš rychle na to, aby s nimi starý baseline dokázal držet krok. Nový systém měření intenzitu těchto událostí zachycuje přesněji, protože pracuje s aktuálním stavem klimatu, nikoliv s desítky let starými tabulkami.
Schopnost přesně detekovat El Niño a La Niña je pro lidstvo kriticky důležitá. Tyto jevy totiž ovlivňují počasí tisíce kilometrů daleko, způsobují miliardové škody při povodních nebo suchu a mají přímý vliv na intenzitu hurikánové sezóny v Atlantiku. Díky indexu RONI mohou meteorologové tyto změny zaznamenat dříve a s větší jistotou, což umožní lepší přípravu na extrémní výkyvy počasí, které s sebou tyto „klimatické houpačky“ přinášejí.
Vědecký pokrok tak posunul vnímání „The Niña“ od komediálních skečů z 90. let k preciznímu datovému modelu 21. století. I když se svět ohřívá, vědci mají nyní v rukou nástroj, který jim umožní lépe rozumět tomu, jak se v tomto teplejším prostředí chovají přirozené planetární cykly. Přesnější předpovědi by měly vést k lepším dlouhodobým výhledům počasí, což pocítí zemědělci, vodohospodáři i záchranné složky po celém světě.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
Ukrajinská armáda dosáhla v posledních dnech nejrychlejších územních zisků od poloviny roku 2023. Podle analýzy dat Institutu pro studium války (ISW), kterou zpracovala agentura AFP, se ukrajinským silám podařilo mezi minulou středou a nedělí dobýt zpět 201 kilometrů čtverečních území. Tato rozloha odpovídá téměř všem ruským ziskům za celý loňský prosinec a představuje největší úspěch Kyjeva v tak krátkém čase od protiofenzívy v červnu 2023.
Snaha kalifornského guvernéra Gavina Newsoma profilovat se jako hlavní postava opozice vůči Donaldu Trumpovi získala nečekanou podporu od samotného prezidenta. Poté, co Trump v pondělí ostře zkritizoval Newsomovu poslední cestu po Evropě, poradci guvernéra soukromě oslavují vítězství. Podle nich se potvrdilo, že čím více se Trump nechá vyprovokovat k výpadům, tím větší pozornosti se Newsomovi dostává.
