Extrémní počasí mění vše. Vědci museli vymyslet nový způsob, jak měřit El Niño a La Niña

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 17. února 2026 18:36
Sdílej:

Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.

Dosavadní metoda, známá jako Oceanic Niño Index (ONI), fungovala na principu srovnávání aktuální teploty v klíčové oblasti tropického Pacifiku s průměrem za posledních 30 let. Pokud teplota výrazně stoupla nad tento průměr, byl vyhlášen El Niño. Problém však spočívá v tom, že v posledních letech se v důsledku klimatických změn ohřívá celý tropický Pacifik tak rychle, že anomálie spojené s El Niñem v tomto „tepelném šumu“ zanikaly nebo byly naopak uměle zveličovány.

Nový index nese název RONI (Relative Oceanic Niño Index) a využívá jednoduchý, ale geniální matematický trik. Vědci nyní od teploty v klíčové oblasti odečítají průměrnou teplotu zbytku tropických oceánů. Tímto způsobem se z rovnice v podstatě „vymaže“ vliv globálního oteplování, který je patrný všude, a zůstane pouze čistý signál konkrétního jevu. El Niño je díky tomu snadněji rozpoznatelný i v situaci, kdy je oceán přehřátý jako celek.

Podle Michelle L’Heureux z NOAA, která vede tým pro předpovídání těchto jevů, nový index lépe zachycuje interakci mezi oceánem a atmosférou. Stará metoda se totiž stále častěji soustředila na změny teploty vody, které se ale už neodrážely v pohybech vzdušných mas nad nimi. Přirovnala to k situaci, kdy se vědci dříve dívali na Pacifik skrze rozmazané brýle, zatímco s indexem RONI získali nové dioptrie, díky nimž vidí kontury El Niña mnohem ostřeji.

Také vědkyně Emily Becker z University of Miami potvrzuje, že v posledním desetiletí se síla těchto jevů měřená tradičním způsobem začala rozcházet s tím, jaké dopady reálně měly na počasí ve světě. Globální oceány se ohřívaly příliš rychle na to, aby s nimi starý baseline dokázal držet krok. Nový systém měření intenzitu těchto událostí zachycuje přesněji, protože pracuje s aktuálním stavem klimatu, nikoliv s desítky let starými tabulkami.

Schopnost přesně detekovat El Niño a La Niña je pro lidstvo kriticky důležitá. Tyto jevy totiž ovlivňují počasí tisíce kilometrů daleko, způsobují miliardové škody při povodních nebo suchu a mají přímý vliv na intenzitu hurikánové sezóny v Atlantiku. Díky indexu RONI mohou meteorologové tyto změny zaznamenat dříve a s větší jistotou, což umožní lepší přípravu na extrémní výkyvy počasí, které s sebou tyto „klimatické houpačky“ přinášejí.

Vědecký pokrok tak posunul vnímání „The Niña“ od komediálních skečů z 90. let k preciznímu datovému modelu 21. století. I když se svět ohřívá, vědci mají nyní v rukou nástroj, který jim umožní lépe rozumět tomu, jak se v tomto teplejším prostředí chovají přirozené planetární cykly. Přesnější předpovědi by měly vést k lepším dlouhodobým výhledům počasí, což pocítí zemědělci, vodohospodáři i záchranné složky po celém světě.

Stalo se