Podle nejnovějších dat NASA zažívá planeta dramatický nárůst intenzity extrémního počasí. Události jako povodně a sucha jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají ničivější dopady. V loňském roce byla míra těchto jevů dvojnásobná oproti průměru let 2003–2020.
Výzkum založený na pozorováních družice GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), která sleduje změny v zásobách vody na Zemi, ukazuje na rychlost růstu extrémů, kterou experti nepředpokládali. Vědci přiznávají, že jsou posledními výsledky překvapeni i znepokojeni. Klimatická změna je podle nich nejpravděpodobnější příčinou – ačkoliv intenzita těchto jevů roste rychleji než samotná průměrná globální teplota.
Data zatím neprošla odborným recenzním řízením a vědci upozorňují, že k potvrzení trendu bude potřeba ještě alespoň desetiletí sledování. „Zatím nemůžeme prokázat příčinnou souvislost – chybí nám delší časová řada,“ řekla spoluautorka studie doktorka Bailing Li z Goddardova centra NASA. Přesto podle ní data i ostatní události naznačují, že za rostoucí extrémy skutečně stojí globální oteplování.
Její kolega Matthew Rodell přiznal, že i on pociťuje obavy z možného zrychlování destruktivních jevů: „Je to opravdu děsivé.“
První část dat publikovala NASA už v roce 2023 v časopise Nature Water. Vědci tehdy vyvinuli způsob výpočtu dopadu extrémní události, který zohledňuje rozsah území, trvání a míru sucha nebo vlhkosti. Výsledky ukázaly silnou vazbu mezi intenzitou těchto extrémů a globální teplotou – výrazně silnější než u jiných klimatických jevů, jako je El Niño. Znamená to, že s pokračujícím oteplováním lze očekávat ještě častější a ničivější projevy extrémního počasí.
Aktualizaci statistik si vyžádala výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson varoval, že vodohospodářské společnosti jsou v první linii klimatických dopadů – čelí buď nedostatku vody, nebo jejímu přebytku, případně obojímu zároveň. „Většina podniků není připravena na změny, které už probíhají. Je to extrémně znepokojivé,“ řekl Gasson a vyzval k masivním investicím do infrastruktury.
Profesor Richard Betts z britského meteorologického úřadu a univerzity v Exeteru uvedl, že výzkum NASA potvrzuje dlouho předpovídaný scénář. „Horká planeta znamená závažnější sucha a povodně. Lidé na celém světě stavěli svůj životní styl na minulém klimatu – a to je nyní pryč,“ řekl. Zdůraznil nutnost dvojí reakce: nejen rychle omezit emise, ale zároveň se adaptovat na změny, které už přicházejí.
Na zprávu NASA reagovala také charitativní organizace WaterAid. Ve své nedávné zprávě popsala devastující dopady prudkých přechodů mezi extrémními stavy – tzv. „hydroklimatickými výkyvy“. Řada měst podle ní zažívá extrémy „z jedné krajnosti do druhé“ – například ze sucha do povodní, z veder do mrazů, a naopak.
Královská meteorologická společnost upozornila, že právě náhlé změny – nikoliv jednotlivé jevy – mají často nejničivější dopady na zemědělství, infrastrukturu, zdraví i přírodu. Jejich zpráva tvrdí, že stoupající teploty narušují klíčové klimatické mechanismy jako tryskové proudění nebo polární vír, což vede ke změně vzorců počasí.
Asher Minns z Tyndallova centra pro výzkum změny klimatu při univerzitě ve východní Anglii potvrdil, že i jejich výzkumy z Británie ukazují nárůst intenzity sucha, povodní a výkyvů mezi těmito extrémy.
Podle Světové meteorologické organizace je pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii, celých 80 %. Teploty mají i nadále růst, což přinese další rizika pro společnost, ekonomiku a udržitelný rozvoj.
Nepředvídatelnost extrémních událostí má potenciál výrazně ovlivnit i pojišťovací průmysl, který kalkuluje rizika na základě historických trendů. Pokud se tyto trendy zásadně mění, může to mít dopad na celé ekonomiky.
Extrémní počasí, jako jsou povodně, požáry, vlny veder či sucha, se v důsledku klimatických změn stává čím dál častějším a intenzivnějším jevem po celém světě. Přesto, jak vyplývá z nové mezinárodní studie publikované v prestižním časopise Nature Climate Change, samotná zkušenost s těmito jevy obvykle nevede k výraznější podpoře klimatických opatření. Klíčem ke změně veřejného mínění je teprve jasné propojení těchto událostí s klimatickou změnou.
Vzhledem k tomu, že americká vojenská pomoc Ukrajině pod vedením prezidenta Donalda Trumpa prakticky ustala, přechází Kyjev na novou strategii. Místo přímé žádosti o dodávky zbraní z USA chce Ukrajina získat povolení k jejich nákupu skrze evropské státy. Informaci potvrdilo šest osob obeznámených s vyjednáváním.
Rozhodnutí Pentagonu pozastavit část dodávek zbraní Ukrajině vyvolalo zděšení napříč americkým establishmentem i mezi evropskými spojenci. Krok, který zůstal utajen i pro mnohé zasvěcené, včetně členů Kongresu, diplomatů a představitelů administrativy Donalda Trumpa, byl přijat bez širších konzultací a přinesl obavy o pokračování americké podpory Ukrajině v boji proti ruské agresi.
Jediná dcera Dary Rolins má před sebou poslední měsíce před dovršením plnoletosti. Osmnácté narozeniny oslaví příští rok na jaře. Není proto divu, že už plánuje svou budoucnost po střední škole. V tuto chvíli všechno nasvědčuje tomu, že uteče z rodinného hnízda.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Straší nás meteorologové během aktuální vlny veder až příliš? Někteří lidé v Česku jsou toho názoru. Experti na počasí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se proto ponořili do dat, aby předložili jasné důkazy o tom, že velmi horkých dnů v podstatě každoročně přibývá.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
