Podle nejnovějších dat NASA zažívá planeta dramatický nárůst intenzity extrémního počasí. Události jako povodně a sucha jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají ničivější dopady. V loňském roce byla míra těchto jevů dvojnásobná oproti průměru let 2003–2020.
Výzkum založený na pozorováních družice GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), která sleduje změny v zásobách vody na Zemi, ukazuje na rychlost růstu extrémů, kterou experti nepředpokládali. Vědci přiznávají, že jsou posledními výsledky překvapeni i znepokojeni. Klimatická změna je podle nich nejpravděpodobnější příčinou – ačkoliv intenzita těchto jevů roste rychleji než samotná průměrná globální teplota.
Data zatím neprošla odborným recenzním řízením a vědci upozorňují, že k potvrzení trendu bude potřeba ještě alespoň desetiletí sledování. „Zatím nemůžeme prokázat příčinnou souvislost – chybí nám delší časová řada,“ řekla spoluautorka studie doktorka Bailing Li z Goddardova centra NASA. Přesto podle ní data i ostatní události naznačují, že za rostoucí extrémy skutečně stojí globální oteplování.
Její kolega Matthew Rodell přiznal, že i on pociťuje obavy z možného zrychlování destruktivních jevů: „Je to opravdu děsivé.“
První část dat publikovala NASA už v roce 2023 v časopise Nature Water. Vědci tehdy vyvinuli způsob výpočtu dopadu extrémní události, který zohledňuje rozsah území, trvání a míru sucha nebo vlhkosti. Výsledky ukázaly silnou vazbu mezi intenzitou těchto extrémů a globální teplotou – výrazně silnější než u jiných klimatických jevů, jako je El Niño. Znamená to, že s pokračujícím oteplováním lze očekávat ještě častější a ničivější projevy extrémního počasí.
Aktualizaci statistik si vyžádala výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson varoval, že vodohospodářské společnosti jsou v první linii klimatických dopadů – čelí buď nedostatku vody, nebo jejímu přebytku, případně obojímu zároveň. „Většina podniků není připravena na změny, které už probíhají. Je to extrémně znepokojivé,“ řekl Gasson a vyzval k masivním investicím do infrastruktury.
Profesor Richard Betts z britského meteorologického úřadu a univerzity v Exeteru uvedl, že výzkum NASA potvrzuje dlouho předpovídaný scénář. „Horká planeta znamená závažnější sucha a povodně. Lidé na celém světě stavěli svůj životní styl na minulém klimatu – a to je nyní pryč,“ řekl. Zdůraznil nutnost dvojí reakce: nejen rychle omezit emise, ale zároveň se adaptovat na změny, které už přicházejí.
Na zprávu NASA reagovala také charitativní organizace WaterAid. Ve své nedávné zprávě popsala devastující dopady prudkých přechodů mezi extrémními stavy – tzv. „hydroklimatickými výkyvy“. Řada měst podle ní zažívá extrémy „z jedné krajnosti do druhé“ – například ze sucha do povodní, z veder do mrazů, a naopak.
Královská meteorologická společnost upozornila, že právě náhlé změny – nikoliv jednotlivé jevy – mají často nejničivější dopady na zemědělství, infrastrukturu, zdraví i přírodu. Jejich zpráva tvrdí, že stoupající teploty narušují klíčové klimatické mechanismy jako tryskové proudění nebo polární vír, což vede ke změně vzorců počasí.
Asher Minns z Tyndallova centra pro výzkum změny klimatu při univerzitě ve východní Anglii potvrdil, že i jejich výzkumy z Británie ukazují nárůst intenzity sucha, povodní a výkyvů mezi těmito extrémy.
Podle Světové meteorologické organizace je pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii, celých 80 %. Teploty mají i nadále růst, což přinese další rizika pro společnost, ekonomiku a udržitelný rozvoj.
Nepředvídatelnost extrémních událostí má potenciál výrazně ovlivnit i pojišťovací průmysl, který kalkuluje rizika na základě historických trendů. Pokud se tyto trendy zásadně mění, může to mít dopad na celé ekonomiky.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
