Podle nejnovějších dat NASA zažívá planeta dramatický nárůst intenzity extrémního počasí. Události jako povodně a sucha jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají ničivější dopady. V loňském roce byla míra těchto jevů dvojnásobná oproti průměru let 2003–2020.
Výzkum založený na pozorováních družice GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), která sleduje změny v zásobách vody na Zemi, ukazuje na rychlost růstu extrémů, kterou experti nepředpokládali. Vědci přiznávají, že jsou posledními výsledky překvapeni i znepokojeni. Klimatická změna je podle nich nejpravděpodobnější příčinou – ačkoliv intenzita těchto jevů roste rychleji než samotná průměrná globální teplota.
Data zatím neprošla odborným recenzním řízením a vědci upozorňují, že k potvrzení trendu bude potřeba ještě alespoň desetiletí sledování. „Zatím nemůžeme prokázat příčinnou souvislost – chybí nám delší časová řada,“ řekla spoluautorka studie doktorka Bailing Li z Goddardova centra NASA. Přesto podle ní data i ostatní události naznačují, že za rostoucí extrémy skutečně stojí globální oteplování.
Její kolega Matthew Rodell přiznal, že i on pociťuje obavy z možného zrychlování destruktivních jevů: „Je to opravdu děsivé.“
První část dat publikovala NASA už v roce 2023 v časopise Nature Water. Vědci tehdy vyvinuli způsob výpočtu dopadu extrémní události, který zohledňuje rozsah území, trvání a míru sucha nebo vlhkosti. Výsledky ukázaly silnou vazbu mezi intenzitou těchto extrémů a globální teplotou – výrazně silnější než u jiných klimatických jevů, jako je El Niño. Znamená to, že s pokračujícím oteplováním lze očekávat ještě častější a ničivější projevy extrémního počasí.
Aktualizaci statistik si vyžádala výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson varoval, že vodohospodářské společnosti jsou v první linii klimatických dopadů – čelí buď nedostatku vody, nebo jejímu přebytku, případně obojímu zároveň. „Většina podniků není připravena na změny, které už probíhají. Je to extrémně znepokojivé,“ řekl Gasson a vyzval k masivním investicím do infrastruktury.
Profesor Richard Betts z britského meteorologického úřadu a univerzity v Exeteru uvedl, že výzkum NASA potvrzuje dlouho předpovídaný scénář. „Horká planeta znamená závažnější sucha a povodně. Lidé na celém světě stavěli svůj životní styl na minulém klimatu – a to je nyní pryč,“ řekl. Zdůraznil nutnost dvojí reakce: nejen rychle omezit emise, ale zároveň se adaptovat na změny, které už přicházejí.
Na zprávu NASA reagovala také charitativní organizace WaterAid. Ve své nedávné zprávě popsala devastující dopady prudkých přechodů mezi extrémními stavy – tzv. „hydroklimatickými výkyvy“. Řada měst podle ní zažívá extrémy „z jedné krajnosti do druhé“ – například ze sucha do povodní, z veder do mrazů, a naopak.
Královská meteorologická společnost upozornila, že právě náhlé změny – nikoliv jednotlivé jevy – mají často nejničivější dopady na zemědělství, infrastrukturu, zdraví i přírodu. Jejich zpráva tvrdí, že stoupající teploty narušují klíčové klimatické mechanismy jako tryskové proudění nebo polární vír, což vede ke změně vzorců počasí.
Asher Minns z Tyndallova centra pro výzkum změny klimatu při univerzitě ve východní Anglii potvrdil, že i jejich výzkumy z Británie ukazují nárůst intenzity sucha, povodní a výkyvů mezi těmito extrémy.
Podle Světové meteorologické organizace je pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii, celých 80 %. Teploty mají i nadále růst, což přinese další rizika pro společnost, ekonomiku a udržitelný rozvoj.
Nepředvídatelnost extrémních událostí má potenciál výrazně ovlivnit i pojišťovací průmysl, který kalkuluje rizika na základě historických trendů. Pokud se tyto trendy zásadně mění, může to mít dopad na celé ekonomiky.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
