Důrazné varování z NASA: Na to, co extrémní počasí přinese, lidstvo není ani zdaleka připraveno

Výzkum založený na pozorováních družice GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), která sleduje změny v zásobách vody na Zemi, ukazuje na rychlost růstu extrémů, kterou experti nepředpokládali. Vědci přiznávají, že jsou posledními výsledky překvapeni i znepokojeni. Klimatická změna je podle nich nejpravděpodobnější příčinou – ačkoliv intenzita těchto jevů roste rychleji než samotná průměrná globální teplota.

Data zatím neprošla odborným recenzním řízením a vědci upozorňují, že k potvrzení trendu bude potřeba ještě alespoň desetiletí sledování. „Zatím nemůžeme prokázat příčinnou souvislost – chybí nám delší časová řada,“ řekla spoluautorka studie doktorka Bailing Li z Goddardova centra NASA. Přesto podle ní data i ostatní události naznačují, že za rostoucí extrémy skutečně stojí globální oteplování.

Její kolega Matthew Rodell přiznal, že i on pociťuje obavy z možného zrychlování destruktivních jevů: „Je to opravdu děsivé.“

První část dat publikovala NASA už v roce 2023 v časopise Nature Water. Vědci tehdy vyvinuli způsob výpočtu dopadu extrémní události, který zohledňuje rozsah území, trvání a míru sucha nebo vlhkosti. Výsledky ukázaly silnou vazbu mezi intenzitou těchto extrémů a globální teplotou – výrazně silnější než u jiných klimatických jevů, jako je El Niño. Znamená to, že s pokračujícím oteplováním lze očekávat ještě častější a ničivější projevy extrémního počasí.

Aktualizaci statistik si vyžádala výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson varoval, že vodohospodářské společnosti jsou v první linii klimatických dopadů – čelí buď nedostatku vody, nebo jejímu přebytku, případně obojímu zároveň. „Většina podniků není připravena na změny, které už probíhají. Je to extrémně znepokojivé,“ řekl Gasson a vyzval k masivním investicím do infrastruktury.

Profesor Richard Betts z britského meteorologického úřadu a univerzity v Exeteru uvedl, že výzkum NASA potvrzuje dlouho předpovídaný scénář. „Horká planeta znamená závažnější sucha a povodně. Lidé na celém světě stavěli svůj životní styl na minulém klimatu – a to je nyní pryč,“ řekl. Zdůraznil nutnost dvojí reakce: nejen rychle omezit emise, ale zároveň se adaptovat na změny, které už přicházejí.

Na zprávu NASA reagovala také charitativní organizace WaterAid. Ve své nedávné zprávě popsala devastující dopady prudkých přechodů mezi extrémními stavy – tzv. „hydroklimatickými výkyvy“. Řada měst podle ní zažívá extrémy „z jedné krajnosti do druhé“ – například ze sucha do povodní, z veder do mrazů, a naopak.

Královská meteorologická společnost upozornila, že právě náhlé změny – nikoliv jednotlivé jevy – mají často nejničivější dopady na zemědělství, infrastrukturu, zdraví i přírodu. Jejich zpráva tvrdí, že stoupající teploty narušují klíčové klimatické mechanismy jako tryskové proudění nebo polární vír, což vede ke změně vzorců počasí.

Asher Minns z Tyndallova centra pro výzkum změny klimatu při univerzitě ve východní Anglii potvrdil, že i jejich výzkumy z Británie ukazují nárůst intenzity sucha, povodní a výkyvů mezi těmito extrémy.

Podle Světové meteorologické organizace je pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii, celých 80 %. Teploty mají i nadále růst, což přinese další rizika pro společnost, ekonomiku a udržitelný rozvoj.

Nepředvídatelnost extrémních událostí má potenciál výrazně ovlivnit i pojišťovací průmysl, který kalkuluje rizika na základě historických trendů. Pokud se tyto trendy zásadně mění, může to mít dopad na celé ekonomiky.