Podle nejnovějších dat NASA zažívá planeta dramatický nárůst intenzity extrémního počasí. Události jako povodně a sucha jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají ničivější dopady. V loňském roce byla míra těchto jevů dvojnásobná oproti průměru let 2003–2020.
Výzkum založený na pozorováních družice GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment), která sleduje změny v zásobách vody na Zemi, ukazuje na rychlost růstu extrémů, kterou experti nepředpokládali. Vědci přiznávají, že jsou posledními výsledky překvapeni i znepokojeni. Klimatická změna je podle nich nejpravděpodobnější příčinou – ačkoliv intenzita těchto jevů roste rychleji než samotná průměrná globální teplota.
Data zatím neprošla odborným recenzním řízením a vědci upozorňují, že k potvrzení trendu bude potřeba ještě alespoň desetiletí sledování. „Zatím nemůžeme prokázat příčinnou souvislost – chybí nám delší časová řada,“ řekla spoluautorka studie doktorka Bailing Li z Goddardova centra NASA. Přesto podle ní data i ostatní události naznačují, že za rostoucí extrémy skutečně stojí globální oteplování.
Její kolega Matthew Rodell přiznal, že i on pociťuje obavy z možného zrychlování destruktivních jevů: „Je to opravdu děsivé.“
První část dat publikovala NASA už v roce 2023 v časopise Nature Water. Vědci tehdy vyvinuli způsob výpočtu dopadu extrémní události, který zohledňuje rozsah území, trvání a míru sucha nebo vlhkosti. Výsledky ukázaly silnou vazbu mezi intenzitou těchto extrémů a globální teplotou – výrazně silnější než u jiných klimatických jevů, jako je El Niño. Znamená to, že s pokračujícím oteplováním lze očekávat ještě častější a ničivější projevy extrémního počasí.
Aktualizaci statistik si vyžádala výzkumná organizace Global Water Intelligence. Její šéf Christopher Gasson varoval, že vodohospodářské společnosti jsou v první linii klimatických dopadů – čelí buď nedostatku vody, nebo jejímu přebytku, případně obojímu zároveň. „Většina podniků není připravena na změny, které už probíhají. Je to extrémně znepokojivé,“ řekl Gasson a vyzval k masivním investicím do infrastruktury.
Profesor Richard Betts z britského meteorologického úřadu a univerzity v Exeteru uvedl, že výzkum NASA potvrzuje dlouho předpovídaný scénář. „Horká planeta znamená závažnější sucha a povodně. Lidé na celém světě stavěli svůj životní styl na minulém klimatu – a to je nyní pryč,“ řekl. Zdůraznil nutnost dvojí reakce: nejen rychle omezit emise, ale zároveň se adaptovat na změny, které už přicházejí.
Na zprávu NASA reagovala také charitativní organizace WaterAid. Ve své nedávné zprávě popsala devastující dopady prudkých přechodů mezi extrémními stavy – tzv. „hydroklimatickými výkyvy“. Řada měst podle ní zažívá extrémy „z jedné krajnosti do druhé“ – například ze sucha do povodní, z veder do mrazů, a naopak.
Královská meteorologická společnost upozornila, že právě náhlé změny – nikoliv jednotlivé jevy – mají často nejničivější dopady na zemědělství, infrastrukturu, zdraví i přírodu. Jejich zpráva tvrdí, že stoupající teploty narušují klíčové klimatické mechanismy jako tryskové proudění nebo polární vír, což vede ke změně vzorců počasí.
Asher Minns z Tyndallova centra pro výzkum změny klimatu při univerzitě ve východní Anglii potvrdil, že i jejich výzkumy z Británie ukazují nárůst intenzity sucha, povodní a výkyvů mezi těmito extrémy.
Podle Světové meteorologické organizace je pravděpodobnost, že alespoň jeden z následujících pěti let překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii, celých 80 %. Teploty mají i nadále růst, což přinese další rizika pro společnost, ekonomiku a udržitelný rozvoj.
Nepředvídatelnost extrémních událostí má potenciál výrazně ovlivnit i pojišťovací průmysl, který kalkuluje rizika na základě historických trendů. Pokud se tyto trendy zásadně mění, může to mít dopad na celé ekonomiky.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
