V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
O několik měsíců později, na začátku roku 2025, pozval prezident Donald Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Oválné pracovny. Šokovaný Friedrich Merz, který vedl kampaň na základě nízkých daní a nízkých výdajů, souhlasil se Scholzem, že budou společně pracovat na reformě přísných úvěrových zákonů země. Cílem je co nejrychleji vybudovat obranné kapacity s půjčkou ve výši jednoho bilionu eur.
Podle Lorenza Scarazzata z Mezinárodního institutu pro výzkum míru ve Stockholmu (SIPRI) jsou takové výdaje na obranu v době míru bezprecedentní. Navzdory tomu němečtí zákonodárci plán podpořili a nasměrovali tak armádu k tomu, aby byla nejlépe financovaná v Evropě a čtvrtá největší na světě. Podle Merze se Evropa potřebuje vyzbrojit nejen proti ruské agresi, ale také se „osamostatnit od USA“.
Jedním z cílů je navýšit počet vojáků na 460 tisíc, včetně záložníků. V současné době má armáda 180 tisíc vojáků. Po ukončení studené války se počet vojáků snížil z 500 tisíc na současný stav. Přestože letos se o 20 % zvýšil počet žádostí o vstup do armády, je pravděpodobné, že se vrátí branná povinnost.
Mnoho lidí v Německu vnímá jakoukoli oslavu armády jako něco, co je spojené s temnou minulostí země. Neonacistické skupiny stále používají německé vojenské symboly a historii jako součást své náborové propagandy. V minulosti byla Bundeswehr (německá armáda) sužována krajně pravicovými skandály. Pro některé je snaha vlády o přijetí armády dalším znakem nebezpečné transformace v politickém smýšlení země.
Scarazzato z SIPRI varuje, že by si Německo mělo dávat pozor, aby nevkládalo „všechna vajíčka do jednoho košíku, kterým je armáda“. Upozorňuje, že je třeba pamatovat i na diplomacii a spolupráci. Dále dodává, že posílená armáda „není nutně všelékem na každý problém, kterému čelíme“.
Vojenská základna Heuberg v Bádensku-Württembersku má dlouhou a temnou historii. Dříve sloužila jako kasárna pro německou císařskou armádu. V roce 1933 se pak stala jedním z prvních koncentračních táborů v zemi. V současné době se zde připravuje nová generace německých záložníků. Podle plukovníka Markuse Vollmanna jsou rekruti velmi motivovaní.
Podle průzkumů je pro navýšení výdajů na obranu 45 % Němců, 37 % je proti a 18 % je nerozhodnutých. Tento výsledek se výrazně liší od doby afghánské války, kdy dvě třetiny obyvatel chtěly, aby se německé jednotky stáhly. Mnozí se ale obávají, že navýšení výdajů na armádu povede k omezení sociálních služeb a ochrany klimatu.
Vysoký generál Carsten Breuer tvrdí, že navýšení rozpočtu je nutné. Po konci studené války byly výdaje na vybavení sníženy, což vedlo k tomu, že vojáci dodnes používají zastaralé přilby a třicet let staré radiostanice. Podle něj je obzvláště kritické, že vojáci, kteří byli vysláni na mise do zahraničí, neměli odpovídající vybavení. Dále Breuer říká, že je třeba navýšit stavy armády, jelikož Německo má příliš mnoho vojáků, kteří nikdy neviděli válku.
Podle Breuera se Německo „přesouvá z války, kterou si vybralo, do války, která je nutností“. Předpokládá, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. Říká, že Rusko ročně vyrobí 1 500 bojových tanků, zatímco Německo jich má 300. Proto je pro něj prioritou posílit protivzdušnou obranu, pořídit bojové tanky, drony a posílit personál.
Vzhledem k nedostatku času na vývoj vlastního vybavení bude muset Německo nakupovat ze zahraničí, především od USA. Scarazzato varuje, že nákup složitějších zbraní z USA vytváří závislost na jejich systémech, což může podkopat cíl evropské nezávislosti.
O tom, jak silná by měla být Bundeswehr a zda by vůbec měla existovat, se vedou spory od jejího založení. Instituce existuje od roku 1955, ale její předchůdkyně Wehrmacht (1935–1945) je s Německem spojená s nacistickou érou. Když Spojené státy a jejich spojenci převzali kontrolu nad Německem po druhé světové válce, Wehrmacht rozpustili a zakázali německé vojenské uniformy a symboly.
Podle historika Thorstena Locha bylo rozhodnuto, že vojáci v nové armádě musí být „občané v uniformě“, kteří myslí sami za sebe a neplní rozkazy slepě. V roce 1952 kancléř Konrad Adenauer prohlásil, že každý, kdo „čestně“ bojoval ve Wehrmachtu, aniž by se dopustil válečných zločinů, je v nové armádě vítán. O tom, zda bylo toto „samočištění“ účinné, se ale vedou spory.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.