Budoucnost Bundeswehru: Němci vnímají armádu jako symbol temné minulosti, přesto hrozí branná povinnosti

O několik měsíců později, na začátku roku 2025, pozval prezident Donald Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Oválné pracovny. Šokovaný Friedrich Merz, který vedl kampaň na základě nízkých daní a nízkých výdajů, souhlasil se Scholzem, že budou společně pracovat na reformě přísných úvěrových zákonů země. Cílem je co nejrychleji vybudovat obranné kapacity s půjčkou ve výši jednoho bilionu eur.

Podle Lorenza Scarazzata z Mezinárodního institutu pro výzkum míru ve Stockholmu (SIPRI) jsou takové výdaje na obranu v době míru bezprecedentní. Navzdory tomu němečtí zákonodárci plán podpořili a nasměrovali tak armádu k tomu, aby byla nejlépe financovaná v Evropě a čtvrtá největší na světě. Podle Merze se Evropa potřebuje vyzbrojit nejen proti ruské agresi, ale také se „osamostatnit od USA“.

Jedním z cílů je navýšit počet vojáků na 460 tisíc, včetně záložníků. V současné době má armáda 180 tisíc vojáků. Po ukončení studené války se počet vojáků snížil z 500 tisíc na současný stav. Přestože letos se o 20 % zvýšil počet žádostí o vstup do armády, je pravděpodobné, že se vrátí branná povinnost.

Mnoho lidí v Německu vnímá jakoukoli oslavu armády jako něco, co je spojené s temnou minulostí země. Neonacistické skupiny stále používají německé vojenské symboly a historii jako součást své náborové propagandy. V minulosti byla Bundeswehr (německá armáda) sužována krajně pravicovými skandály. Pro některé je snaha vlády o přijetí armády dalším znakem nebezpečné transformace v politickém smýšlení země.

Scarazzato z SIPRI varuje, že by si Německo mělo dávat pozor, aby nevkládalo „všechna vajíčka do jednoho košíku, kterým je armáda“. Upozorňuje, že je třeba pamatovat i na diplomacii a spolupráci. Dále dodává, že posílená armáda „není nutně všelékem na každý problém, kterému čelíme“.

Vojenská základna Heuberg v Bádensku-Württembersku má dlouhou a temnou historii. Dříve sloužila jako kasárna pro německou císařskou armádu. V roce 1933 se pak stala jedním z prvních koncentračních táborů v zemi. V současné době se zde připravuje nová generace německých záložníků. Podle plukovníka Markuse Vollmanna jsou rekruti velmi motivovaní.

Podle průzkumů je pro navýšení výdajů na obranu 45 % Němců, 37 % je proti a 18 % je nerozhodnutých. Tento výsledek se výrazně liší od doby afghánské války, kdy dvě třetiny obyvatel chtěly, aby se německé jednotky stáhly. Mnozí se ale obávají, že navýšení výdajů na armádu povede k omezení sociálních služeb a ochrany klimatu.

Vysoký generál Carsten Breuer tvrdí, že navýšení rozpočtu je nutné. Po konci studené války byly výdaje na vybavení sníženy, což vedlo k tomu, že vojáci dodnes používají zastaralé přilby a třicet let staré radiostanice. Podle něj je obzvláště kritické, že vojáci, kteří byli vysláni na mise do zahraničí, neměli odpovídající vybavení. Dále Breuer říká, že je třeba navýšit stavy armády, jelikož Německo má příliš mnoho vojáků, kteří nikdy neviděli válku.

Podle Breuera se Německo „přesouvá z války, kterou si vybralo, do války, která je nutností“. Předpokládá, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. Říká, že Rusko ročně vyrobí 1 500 bojových tanků, zatímco Německo jich má 300. Proto je pro něj prioritou posílit protivzdušnou obranu, pořídit bojové tanky, drony a posílit personál.

Vzhledem k nedostatku času na vývoj vlastního vybavení bude muset Německo nakupovat ze zahraničí, především od USA. Scarazzato varuje, že nákup složitějších zbraní z USA vytváří závislost na jejich systémech, což může podkopat cíl evropské nezávislosti.

O tom, jak silná by měla být Bundeswehr a zda by vůbec měla existovat, se vedou spory od jejího založení. Instituce existuje od roku 1955, ale její předchůdkyně Wehrmacht (1935–1945) je s Německem spojená s nacistickou érou. Když Spojené státy a jejich spojenci převzali kontrolu nad Německem po druhé světové válce, Wehrmacht rozpustili a zakázali německé vojenské uniformy a symboly.

Podle historika Thorstena Locha bylo rozhodnuto, že vojáci v nové armádě musí být „občané v uniformě“, kteří myslí sami za sebe a neplní rozkazy slepě. V roce 1952 kancléř Konrad Adenauer prohlásil, že každý, kdo „čestně“ bojoval ve Wehrmachtu, aniž by se dopustil válečných zločinů, je v nové armádě vítán. O tom, zda bylo toto „samočištění“ účinné, se ale vedou spory.