V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
O několik měsíců později, na začátku roku 2025, pozval prezident Donald Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Oválné pracovny. Šokovaný Friedrich Merz, který vedl kampaň na základě nízkých daní a nízkých výdajů, souhlasil se Scholzem, že budou společně pracovat na reformě přísných úvěrových zákonů země. Cílem je co nejrychleji vybudovat obranné kapacity s půjčkou ve výši jednoho bilionu eur.
Podle Lorenza Scarazzata z Mezinárodního institutu pro výzkum míru ve Stockholmu (SIPRI) jsou takové výdaje na obranu v době míru bezprecedentní. Navzdory tomu němečtí zákonodárci plán podpořili a nasměrovali tak armádu k tomu, aby byla nejlépe financovaná v Evropě a čtvrtá největší na světě. Podle Merze se Evropa potřebuje vyzbrojit nejen proti ruské agresi, ale také se „osamostatnit od USA“.
Jedním z cílů je navýšit počet vojáků na 460 tisíc, včetně záložníků. V současné době má armáda 180 tisíc vojáků. Po ukončení studené války se počet vojáků snížil z 500 tisíc na současný stav. Přestože letos se o 20 % zvýšil počet žádostí o vstup do armády, je pravděpodobné, že se vrátí branná povinnost.
Mnoho lidí v Německu vnímá jakoukoli oslavu armády jako něco, co je spojené s temnou minulostí země. Neonacistické skupiny stále používají německé vojenské symboly a historii jako součást své náborové propagandy. V minulosti byla Bundeswehr (německá armáda) sužována krajně pravicovými skandály. Pro některé je snaha vlády o přijetí armády dalším znakem nebezpečné transformace v politickém smýšlení země.
Scarazzato z SIPRI varuje, že by si Německo mělo dávat pozor, aby nevkládalo „všechna vajíčka do jednoho košíku, kterým je armáda“. Upozorňuje, že je třeba pamatovat i na diplomacii a spolupráci. Dále dodává, že posílená armáda „není nutně všelékem na každý problém, kterému čelíme“.
Vojenská základna Heuberg v Bádensku-Württembersku má dlouhou a temnou historii. Dříve sloužila jako kasárna pro německou císařskou armádu. V roce 1933 se pak stala jedním z prvních koncentračních táborů v zemi. V současné době se zde připravuje nová generace německých záložníků. Podle plukovníka Markuse Vollmanna jsou rekruti velmi motivovaní.
Podle průzkumů je pro navýšení výdajů na obranu 45 % Němců, 37 % je proti a 18 % je nerozhodnutých. Tento výsledek se výrazně liší od doby afghánské války, kdy dvě třetiny obyvatel chtěly, aby se německé jednotky stáhly. Mnozí se ale obávají, že navýšení výdajů na armádu povede k omezení sociálních služeb a ochrany klimatu.
Vysoký generál Carsten Breuer tvrdí, že navýšení rozpočtu je nutné. Po konci studené války byly výdaje na vybavení sníženy, což vedlo k tomu, že vojáci dodnes používají zastaralé přilby a třicet let staré radiostanice. Podle něj je obzvláště kritické, že vojáci, kteří byli vysláni na mise do zahraničí, neměli odpovídající vybavení. Dále Breuer říká, že je třeba navýšit stavy armády, jelikož Německo má příliš mnoho vojáků, kteří nikdy neviděli válku.
Podle Breuera se Německo „přesouvá z války, kterou si vybralo, do války, která je nutností“. Předpokládá, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. Říká, že Rusko ročně vyrobí 1 500 bojových tanků, zatímco Německo jich má 300. Proto je pro něj prioritou posílit protivzdušnou obranu, pořídit bojové tanky, drony a posílit personál.
Vzhledem k nedostatku času na vývoj vlastního vybavení bude muset Německo nakupovat ze zahraničí, především od USA. Scarazzato varuje, že nákup složitějších zbraní z USA vytváří závislost na jejich systémech, což může podkopat cíl evropské nezávislosti.
O tom, jak silná by měla být Bundeswehr a zda by vůbec měla existovat, se vedou spory od jejího založení. Instituce existuje od roku 1955, ale její předchůdkyně Wehrmacht (1935–1945) je s Německem spojená s nacistickou érou. Když Spojené státy a jejich spojenci převzali kontrolu nad Německem po druhé světové válce, Wehrmacht rozpustili a zakázali německé vojenské uniformy a symboly.
Podle historika Thorstena Locha bylo rozhodnuto, že vojáci v nové armádě musí být „občané v uniformě“, kteří myslí sami za sebe a neplní rozkazy slepě. V roce 1952 kancléř Konrad Adenauer prohlásil, že každý, kdo „čestně“ bojoval ve Wehrmachtu, aniž by se dopustil válečných zločinů, je v nové armádě vítán. O tom, zda bylo toto „samočištění“ účinné, se ale vedou spory.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.
Strach o Lenku Filipovou si na konci října právem dělají fanoušci. Populární hudebnice, jejíž talent zdědila i neméně úspěšná dcera, odložila několik koncertů. Jak vyšlo najevo, důvodem jsou zdravotní potíže způsobené úrazem.
Naše situace v Pokrovsku a jeho okolí je složitá, přiznal velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Aktivita ruských vojáků v oblasti sílí, konstatoval podle BBC. Syrskyj nicméně popřel, že by se ukrajinské jednotky nacházely v obklíčení.
Český dostihový sport postihla ještě během měsíce října, kdy tradičně probíhá Velká pardubická, smutná zpráva. Ve věku 56 let náhle zemřel bývalý žokej a současný trenér Pavel Složil.