V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
O několik měsíců později, na začátku roku 2025, pozval prezident Donald Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Oválné pracovny. Šokovaný Friedrich Merz, který vedl kampaň na základě nízkých daní a nízkých výdajů, souhlasil se Scholzem, že budou společně pracovat na reformě přísných úvěrových zákonů země. Cílem je co nejrychleji vybudovat obranné kapacity s půjčkou ve výši jednoho bilionu eur.
Podle Lorenza Scarazzata z Mezinárodního institutu pro výzkum míru ve Stockholmu (SIPRI) jsou takové výdaje na obranu v době míru bezprecedentní. Navzdory tomu němečtí zákonodárci plán podpořili a nasměrovali tak armádu k tomu, aby byla nejlépe financovaná v Evropě a čtvrtá největší na světě. Podle Merze se Evropa potřebuje vyzbrojit nejen proti ruské agresi, ale také se „osamostatnit od USA“.
Jedním z cílů je navýšit počet vojáků na 460 tisíc, včetně záložníků. V současné době má armáda 180 tisíc vojáků. Po ukončení studené války se počet vojáků snížil z 500 tisíc na současný stav. Přestože letos se o 20 % zvýšil počet žádostí o vstup do armády, je pravděpodobné, že se vrátí branná povinnost.
Mnoho lidí v Německu vnímá jakoukoli oslavu armády jako něco, co je spojené s temnou minulostí země. Neonacistické skupiny stále používají německé vojenské symboly a historii jako součást své náborové propagandy. V minulosti byla Bundeswehr (německá armáda) sužována krajně pravicovými skandály. Pro některé je snaha vlády o přijetí armády dalším znakem nebezpečné transformace v politickém smýšlení země.
Scarazzato z SIPRI varuje, že by si Německo mělo dávat pozor, aby nevkládalo „všechna vajíčka do jednoho košíku, kterým je armáda“. Upozorňuje, že je třeba pamatovat i na diplomacii a spolupráci. Dále dodává, že posílená armáda „není nutně všelékem na každý problém, kterému čelíme“.
Vojenská základna Heuberg v Bádensku-Württembersku má dlouhou a temnou historii. Dříve sloužila jako kasárna pro německou císařskou armádu. V roce 1933 se pak stala jedním z prvních koncentračních táborů v zemi. V současné době se zde připravuje nová generace německých záložníků. Podle plukovníka Markuse Vollmanna jsou rekruti velmi motivovaní.
Podle průzkumů je pro navýšení výdajů na obranu 45 % Němců, 37 % je proti a 18 % je nerozhodnutých. Tento výsledek se výrazně liší od doby afghánské války, kdy dvě třetiny obyvatel chtěly, aby se německé jednotky stáhly. Mnozí se ale obávají, že navýšení výdajů na armádu povede k omezení sociálních služeb a ochrany klimatu.
Vysoký generál Carsten Breuer tvrdí, že navýšení rozpočtu je nutné. Po konci studené války byly výdaje na vybavení sníženy, což vedlo k tomu, že vojáci dodnes používají zastaralé přilby a třicet let staré radiostanice. Podle něj je obzvláště kritické, že vojáci, kteří byli vysláni na mise do zahraničí, neměli odpovídající vybavení. Dále Breuer říká, že je třeba navýšit stavy armády, jelikož Německo má příliš mnoho vojáků, kteří nikdy neviděli válku.
Podle Breuera se Německo „přesouvá z války, kterou si vybralo, do války, která je nutností“. Předpokládá, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. Říká, že Rusko ročně vyrobí 1 500 bojových tanků, zatímco Německo jich má 300. Proto je pro něj prioritou posílit protivzdušnou obranu, pořídit bojové tanky, drony a posílit personál.
Vzhledem k nedostatku času na vývoj vlastního vybavení bude muset Německo nakupovat ze zahraničí, především od USA. Scarazzato varuje, že nákup složitějších zbraní z USA vytváří závislost na jejich systémech, což může podkopat cíl evropské nezávislosti.
O tom, jak silná by měla být Bundeswehr a zda by vůbec měla existovat, se vedou spory od jejího založení. Instituce existuje od roku 1955, ale její předchůdkyně Wehrmacht (1935–1945) je s Německem spojená s nacistickou érou. Když Spojené státy a jejich spojenci převzali kontrolu nad Německem po druhé světové válce, Wehrmacht rozpustili a zakázali německé vojenské uniformy a symboly.
Podle historika Thorstena Locha bylo rozhodnuto, že vojáci v nové armádě musí být „občané v uniformě“, kteří myslí sami za sebe a neplní rozkazy slepě. V roce 1952 kancléř Konrad Adenauer prohlásil, že každý, kdo „čestně“ bojoval ve Wehrmachtu, aniž by se dopustil válečných zločinů, je v nové armádě vítán. O tom, zda bylo toto „samočištění“ účinné, se ale vedou spory.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
