V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
O několik měsíců později, na začátku roku 2025, pozval prezident Donald Trump ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Oválné pracovny. Šokovaný Friedrich Merz, který vedl kampaň na základě nízkých daní a nízkých výdajů, souhlasil se Scholzem, že budou společně pracovat na reformě přísných úvěrových zákonů země. Cílem je co nejrychleji vybudovat obranné kapacity s půjčkou ve výši jednoho bilionu eur.
Podle Lorenza Scarazzata z Mezinárodního institutu pro výzkum míru ve Stockholmu (SIPRI) jsou takové výdaje na obranu v době míru bezprecedentní. Navzdory tomu němečtí zákonodárci plán podpořili a nasměrovali tak armádu k tomu, aby byla nejlépe financovaná v Evropě a čtvrtá největší na světě. Podle Merze se Evropa potřebuje vyzbrojit nejen proti ruské agresi, ale také se „osamostatnit od USA“.
Jedním z cílů je navýšit počet vojáků na 460 tisíc, včetně záložníků. V současné době má armáda 180 tisíc vojáků. Po ukončení studené války se počet vojáků snížil z 500 tisíc na současný stav. Přestože letos se o 20 % zvýšil počet žádostí o vstup do armády, je pravděpodobné, že se vrátí branná povinnost.
Mnoho lidí v Německu vnímá jakoukoli oslavu armády jako něco, co je spojené s temnou minulostí země. Neonacistické skupiny stále používají německé vojenské symboly a historii jako součást své náborové propagandy. V minulosti byla Bundeswehr (německá armáda) sužována krajně pravicovými skandály. Pro některé je snaha vlády o přijetí armády dalším znakem nebezpečné transformace v politickém smýšlení země.
Scarazzato z SIPRI varuje, že by si Německo mělo dávat pozor, aby nevkládalo „všechna vajíčka do jednoho košíku, kterým je armáda“. Upozorňuje, že je třeba pamatovat i na diplomacii a spolupráci. Dále dodává, že posílená armáda „není nutně všelékem na každý problém, kterému čelíme“.
Vojenská základna Heuberg v Bádensku-Württembersku má dlouhou a temnou historii. Dříve sloužila jako kasárna pro německou císařskou armádu. V roce 1933 se pak stala jedním z prvních koncentračních táborů v zemi. V současné době se zde připravuje nová generace německých záložníků. Podle plukovníka Markuse Vollmanna jsou rekruti velmi motivovaní.
Podle průzkumů je pro navýšení výdajů na obranu 45 % Němců, 37 % je proti a 18 % je nerozhodnutých. Tento výsledek se výrazně liší od doby afghánské války, kdy dvě třetiny obyvatel chtěly, aby se německé jednotky stáhly. Mnozí se ale obávají, že navýšení výdajů na armádu povede k omezení sociálních služeb a ochrany klimatu.
Vysoký generál Carsten Breuer tvrdí, že navýšení rozpočtu je nutné. Po konci studené války byly výdaje na vybavení sníženy, což vedlo k tomu, že vojáci dodnes používají zastaralé přilby a třicet let staré radiostanice. Podle něj je obzvláště kritické, že vojáci, kteří byli vysláni na mise do zahraničí, neměli odpovídající vybavení. Dále Breuer říká, že je třeba navýšit stavy armády, jelikož Německo má příliš mnoho vojáků, kteří nikdy neviděli válku.
Podle Breuera se Německo „přesouvá z války, kterou si vybralo, do války, která je nutností“. Předpokládá, že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. Říká, že Rusko ročně vyrobí 1 500 bojových tanků, zatímco Německo jich má 300. Proto je pro něj prioritou posílit protivzdušnou obranu, pořídit bojové tanky, drony a posílit personál.
Vzhledem k nedostatku času na vývoj vlastního vybavení bude muset Německo nakupovat ze zahraničí, především od USA. Scarazzato varuje, že nákup složitějších zbraní z USA vytváří závislost na jejich systémech, což může podkopat cíl evropské nezávislosti.
O tom, jak silná by měla být Bundeswehr a zda by vůbec měla existovat, se vedou spory od jejího založení. Instituce existuje od roku 1955, ale její předchůdkyně Wehrmacht (1935–1945) je s Německem spojená s nacistickou érou. Když Spojené státy a jejich spojenci převzali kontrolu nad Německem po druhé světové válce, Wehrmacht rozpustili a zakázali německé vojenské uniformy a symboly.
Podle historika Thorstena Locha bylo rozhodnuto, že vojáci v nové armádě musí být „občané v uniformě“, kteří myslí sami za sebe a neplní rozkazy slepě. V roce 1952 kancléř Konrad Adenauer prohlásil, že každý, kdo „čestně“ bojoval ve Wehrmachtu, aniž by se dopustil válečných zločinů, je v nové armádě vítán. O tom, zda bylo toto „samočištění“ účinné, se ale vedou spory.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.