Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Nová politická scéna v Polsku je znepokojující. Prezident Karol Nawrocki vetoval zákon, který měl prodloužit finanční podporu pro ukrajinské uprchlíky. To vyvolalo obavy, zda Polsko nezačíná měnit svůj postoj. Podobně je tomu i na Slovensku, které sice zpočátku Ukrajinu podporovalo, ale nynější vláda je označována za pátou kolonu Ruska v Evropské unii.
Polsko je klíčovým regionálním hráčem. Pokud dojde k rozdělení názorů na ukrajinskou otázku, bude to mít dopad daleko za jeho hranicemi. Proruské a antiukrajinské postoje se objevují i v jiných zemích.
V Litvě se nová vládnoucí koalice, kterou vede Inga Ruginienė, spojila s politickou skupinou, která má explicitně proruské názory. Někteří její představitelé dokonce podporují vystoupení z NATO a obhajují ruské akce, včetně invaze na Ukrajinu.
V České republice se předpokládá, že premiérem se po říjnových volbách stane Andrej Babiš. Ten během prezidentské kampaně vystupoval jako „kandidát míru“, byl skeptický k vojenské pomoci a zavázal se ukončit iniciativu, která zajišťuje dodávky dělostřeleckých granátů na Ukrajinu. Babišovo hnutí ANO se navíc v Evropském parlamentu přesunulo do skupiny Patriots for Europe, kde jsou i strany s proruským postojem.
Východoevropské země, jako je Polsko, pobaltské státy a Česká republika, tvořily dosud páteř koalice podporující Ukrajinu. Jejich postoj je ale do značné míry závislý na vedení ze strany USA. Lídrům ve Varšavě, Vilniusu a Praze často dávají signály z Washingtonu.
V případě, že tyto signály nejsou jednoznačné, je pravděpodobné, že někteří z těchto regionálních aktérů by mohli začít dělat ústupky. Pokud se navíc podpora Ukrajiny stane ve východní Evropě kontroverzní, ochota jít nad rámec svých možností oslabí.
To by byla špatná zpráva nejen pro Ukrajinu, ale také pro evropskou bezpečnost a americké zájmy v regionu.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.