Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Podle ní musí být EU "odvážná" a neměla by ustupovat americkým zájmům tím, že by oslabila svá klíčová nařízení, jako je Zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a Zákon o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA).
K jejímu prohlášení došlo jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že uvalí cla a další omezení na země, jejichž digitální pravidla "diskriminují" americké firmy. Jeho administrativa opakovaně kritizovala evropský DSA s tím, že jde o cenzuru a regulační přehnanost.
Teresa Ribera zdůraznila, že Evropská unie nemůže být podřízena vůli třetí země a musí hájit svou suverenitu. Komise nehodlá odkládat ani vyšetřování amerických technologických gigantů, jako je například platforma X Elona Muska. Americké technologické společnosti podle ní dosahují na evropském trhu obrovských zisků, ale musí se řídit stejnými zákony a regulacemi jako kdokoli jiný.
S názorem Ribery souhlasí i komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Naznačil, že pokud se Trumpovy "záměry" promění v "prohlášení", měla by být obchodní dohoda mezi EU a USA přezkoumána. To je jasný signál, že uvnitř Komise sílí odpor proti reakci na americké výhružky. Dohoda, kterou uzavřeli Ursula von der Leyenová a Donald Trump v červenci, měla předejít totální obchodní válce.
Teresa Ribera vyjádřila pochybnosti i ohledně závazku EU nakoupit americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů, protože podle jejích slov Evropská komise energií neobchoduje. Také kritizovala neschopnost EU dohodnout se na "konkrétních akcích" proti Izraeli kvůli konfliktu v Gaze. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku a zprávám o hladomoru v oblasti nedosáhla Evropská unie v otázce sankcí kvalifikované většiny.
Podle Ribery je potřeba, aby EU pracovala na nalezení smysluplných řešení. Evropská komise už v červenci navrhla částečné pozastavení Izraele v rámci svého vědeckého programu Horizon kvůli obavám z porušování lidských práv, ale ani tento krok nezískal dostatečnou podporu.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.