Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Podle ní musí být EU "odvážná" a neměla by ustupovat americkým zájmům tím, že by oslabila svá klíčová nařízení, jako je Zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a Zákon o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA).
K jejímu prohlášení došlo jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že uvalí cla a další omezení na země, jejichž digitální pravidla "diskriminují" americké firmy. Jeho administrativa opakovaně kritizovala evropský DSA s tím, že jde o cenzuru a regulační přehnanost.
Teresa Ribera zdůraznila, že Evropská unie nemůže být podřízena vůli třetí země a musí hájit svou suverenitu. Komise nehodlá odkládat ani vyšetřování amerických technologických gigantů, jako je například platforma X Elona Muska. Americké technologické společnosti podle ní dosahují na evropském trhu obrovských zisků, ale musí se řídit stejnými zákony a regulacemi jako kdokoli jiný.
S názorem Ribery souhlasí i komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Naznačil, že pokud se Trumpovy "záměry" promění v "prohlášení", měla by být obchodní dohoda mezi EU a USA přezkoumána. To je jasný signál, že uvnitř Komise sílí odpor proti reakci na americké výhružky. Dohoda, kterou uzavřeli Ursula von der Leyenová a Donald Trump v červenci, měla předejít totální obchodní válce.
Teresa Ribera vyjádřila pochybnosti i ohledně závazku EU nakoupit americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů, protože podle jejích slov Evropská komise energií neobchoduje. Také kritizovala neschopnost EU dohodnout se na "konkrétních akcích" proti Izraeli kvůli konfliktu v Gaze. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku a zprávám o hladomoru v oblasti nedosáhla Evropská unie v otázce sankcí kvalifikované většiny.
Podle Ribery je potřeba, aby EU pracovala na nalezení smysluplných řešení. Evropská komise už v červenci navrhla částečné pozastavení Izraele v rámci svého vědeckého programu Horizon kvůli obavám z porušování lidských práv, ale ani tento krok nezískal dostatečnou podporu.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.