Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Podle ní musí být EU "odvážná" a neměla by ustupovat americkým zájmům tím, že by oslabila svá klíčová nařízení, jako je Zákon o digitálních službách (Digital Services Act, DSA) a Zákon o digitálních trzích (Digital Markets Act, DMA).
K jejímu prohlášení došlo jen několik dní poté, co Trump pohrozil, že uvalí cla a další omezení na země, jejichž digitální pravidla "diskriminují" americké firmy. Jeho administrativa opakovaně kritizovala evropský DSA s tím, že jde o cenzuru a regulační přehnanost.
Teresa Ribera zdůraznila, že Evropská unie nemůže být podřízena vůli třetí země a musí hájit svou suverenitu. Komise nehodlá odkládat ani vyšetřování amerických technologických gigantů, jako je například platforma X Elona Muska. Americké technologické společnosti podle ní dosahují na evropském trhu obrovských zisků, ale musí se řídit stejnými zákony a regulacemi jako kdokoli jiný.
S názorem Ribery souhlasí i komisař pro průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Naznačil, že pokud se Trumpovy "záměry" promění v "prohlášení", měla by být obchodní dohoda mezi EU a USA přezkoumána. To je jasný signál, že uvnitř Komise sílí odpor proti reakci na americké výhružky. Dohoda, kterou uzavřeli Ursula von der Leyenová a Donald Trump v červenci, měla předejít totální obchodní válce.
Teresa Ribera vyjádřila pochybnosti i ohledně závazku EU nakoupit americkou energii v hodnotě 750 miliard dolarů, protože podle jejích slov Evropská komise energií neobchoduje. Také kritizovala neschopnost EU dohodnout se na "konkrétních akcích" proti Izraeli kvůli konfliktu v Gaze. Navzdory rostoucímu mezinárodnímu tlaku a zprávám o hladomoru v oblasti nedosáhla Evropská unie v otázce sankcí kvalifikované většiny.
Podle Ribery je potřeba, aby EU pracovala na nalezení smysluplných řešení. Evropská komise už v červenci navrhla částečné pozastavení Izraele v rámci svého vědeckého programu Horizon kvůli obavám z porušování lidských práv, ale ani tento krok nezískal dostatečnou podporu.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.
Podle vědecké zprávy, kterou zveřejnila skupina klimatologů World Weather Attribution, zvýšila klimatická změna pravděpodobnost vzniku lesních požárů v jihovýchodní Evropě desetinásobně. Požáry, které v letošním roce spálily přes jeden milion hektarů půdy, byly o 22 % intenzivnější kvůli globálnímu oteplování. Tento rok se tak stal nejhorší zaznamenanou sezónou lesních požárů v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zahájí diplomatické turné po zemích, které se označují jako „frontové státy“, aby je ujistila o podpoře Evropské unie v boji proti ruské agresi a podpořila jejich obranné výdaje. Její cesta, která potrvá do pondělí, zahrnuje Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko a Polsko – tedy všechny země, které sousedí s Ruskem nebo Běloruskem. Navštíví také Bulharsko a Rumunsko.