Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Tropické cyklóny mají kvůli globálnímu oteplování větší tendenci se rychle zintenzivnit, což ohrožuje pobřežní populace, které jsou připraveny na tropickou bouři, ale náhle čelí mnohem nebezpečnějšímu hurikánu.
Rychlá intenzifikace je definována jako nárůst maximální trvalé rychlosti větru bouře o alespoň 56 km/h za 24 hodin. V posledních letech ale bouře, a to včetně hurikánu Erin, tento práh daleko přesahují. Například hurikán Milton loni zesílil o 145 km/h za 24 hodin.
Podle odborníků není překvapivé, že hurikány zesilují rychleji. Gabe Vecchi, klimatolog z Princetonské univerzity, říká, že je patrný nárůst podílu hurikánů, které procházejí rychlou a extrémně rychlou intenzifikací v severním Atlantiku i po celém světě.
Daniel Gilford, klimatolog z organizace Climate Central, upozorňuje na souvislost mezi rostoucím podílem rychle se zintenzivňujících hurikánů a oteplujícími se oceány. Právě kvůli nim se totiž mohou tyto jevy vyskytovat častěji. Ve své analýze také dospěli k závěru, že oteplující se oceány v důsledku znečištění klimatu s největší pravděpodobností přispěly k tomu, že hurikán Erin dosáhl páté kategorie.
Kim Wood, atmosférická vědkyně z Arizonské univerzity, dodává, že maximální intenzita hurikánu není závislá jen na teplotě oceánů. Záleží také na atmosférických faktorech, včetně teplotního rozdílu mezi spodní a horní atmosférou. Proto podle ní nelze říct, že by se oteplování oceánů přímo pojilo s vyššími sazbami intenzifikace.
Vědkyně ve své analýze zjistila, že hurikány s vyšší intenzitou, jako byl hurikán Erin, zaznamenávají v Atlantiku největší nárůst frekvence. Část oteplování v severním Atlantiku v posledních desetiletích je také paradoxně spojena se snížením znečišťujících látek, jako jsou sulfátové aerosoly, a to díky zákonům o čistotě ovzduší v Severní Americe a Evropě.
Bez ohledu na příčiny se experti shodují na tom, že čím je svět teplejší, tím je pravděpodobnější, že hurikány využijí teplejších oceánů a dalších faktorů k prudkému nárůstu intenzity. Gilford uvedl, že v budoucnosti bude více podobných bouří, jako byla Erin.
Meteorologové sice zlepšili svou schopnost předpovídat rychlou intenzifikaci, nicméně předpovědi pro rychlost bouře jsou stále spolehlivější než ty pro její intenzitu. Podle odborníků je potřeba investovat do zlepšení přesnosti předpovědí, a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Tyto kroky jsou nezbytné pro snížení rizik, která hurikány představují.
Týmy z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se snaží předvídat, kdy bouře projdou rychlou intenzifikací. Přesto, jako v případě hurikánu Erin, mohou předpovědi za rychlými změnami bouří zaostávat. Rychlá intenzifikace činí hurikány „neobvykle nebezpečnými“, protože se jejich potenciál poškodit majetek a ohrozit životy může změnit velmi rychle.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
