Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Tropické cyklóny mají kvůli globálnímu oteplování větší tendenci se rychle zintenzivnit, což ohrožuje pobřežní populace, které jsou připraveny na tropickou bouři, ale náhle čelí mnohem nebezpečnějšímu hurikánu.
Rychlá intenzifikace je definována jako nárůst maximální trvalé rychlosti větru bouře o alespoň 56 km/h za 24 hodin. V posledních letech ale bouře, a to včetně hurikánu Erin, tento práh daleko přesahují. Například hurikán Milton loni zesílil o 145 km/h za 24 hodin.
Podle odborníků není překvapivé, že hurikány zesilují rychleji. Gabe Vecchi, klimatolog z Princetonské univerzity, říká, že je patrný nárůst podílu hurikánů, které procházejí rychlou a extrémně rychlou intenzifikací v severním Atlantiku i po celém světě.
Daniel Gilford, klimatolog z organizace Climate Central, upozorňuje na souvislost mezi rostoucím podílem rychle se zintenzivňujících hurikánů a oteplujícími se oceány. Právě kvůli nim se totiž mohou tyto jevy vyskytovat častěji. Ve své analýze také dospěli k závěru, že oteplující se oceány v důsledku znečištění klimatu s největší pravděpodobností přispěly k tomu, že hurikán Erin dosáhl páté kategorie.
Kim Wood, atmosférická vědkyně z Arizonské univerzity, dodává, že maximální intenzita hurikánu není závislá jen na teplotě oceánů. Záleží také na atmosférických faktorech, včetně teplotního rozdílu mezi spodní a horní atmosférou. Proto podle ní nelze říct, že by se oteplování oceánů přímo pojilo s vyššími sazbami intenzifikace.
Vědkyně ve své analýze zjistila, že hurikány s vyšší intenzitou, jako byl hurikán Erin, zaznamenávají v Atlantiku největší nárůst frekvence. Část oteplování v severním Atlantiku v posledních desetiletích je také paradoxně spojena se snížením znečišťujících látek, jako jsou sulfátové aerosoly, a to díky zákonům o čistotě ovzduší v Severní Americe a Evropě.
Bez ohledu na příčiny se experti shodují na tom, že čím je svět teplejší, tím je pravděpodobnější, že hurikány využijí teplejších oceánů a dalších faktorů k prudkému nárůstu intenzity. Gilford uvedl, že v budoucnosti bude více podobných bouří, jako byla Erin.
Meteorologové sice zlepšili svou schopnost předpovídat rychlou intenzifikaci, nicméně předpovědi pro rychlost bouře jsou stále spolehlivější než ty pro její intenzitu. Podle odborníků je potřeba investovat do zlepšení přesnosti předpovědí, a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Tyto kroky jsou nezbytné pro snížení rizik, která hurikány představují.
Týmy z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se snaží předvídat, kdy bouře projdou rychlou intenzifikací. Přesto, jako v případě hurikánu Erin, mohou předpovědi za rychlými změnami bouří zaostávat. Rychlá intenzifikace činí hurikány „neobvykle nebezpečnými“, protože se jejich potenciál poškodit majetek a ohrozit životy může změnit velmi rychle.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
Rusko začalo Íránu poskytovat pokročilé rady ohledně taktiky nasazení dronů, které vycházejí z jeho čtyřletých zkušeností z války na Ukrajině. Podle západních zpravodajských služeb mají tyto informace Teheránu pomoci efektivněji zasahovat americké cíle a objekty v zemích Perského zálivu.
Válečný konflikt v Íránu a s ním spojené uzavření Hormuzského průlivu vyvolávají na světových trzích oprávněné obavy. Většina diskusí se však točí kolem cen ropy a plynu, zatímco se přehlíží riziko, které může být pro lidstvo ještě zásadnější: hrozba „hnojivového šoku“. Hormuzský průliv totiž není jen tepnou pro energetiku, ale je naprosto klíčový pro globální produkci potravin a moderní zemědělství.
Ačkoliv se Írán v současnosti nachází pod drtivým tlakem americko-izraelské ofenzivy, představy o jeho brzkém politickém zhroucení se mohou ukázat jako hluboce mylné. Podle analýzy americké Národní zpravodajské rady (NIC) je totiž nepravděpodobné, že by i rozsáhlá vojenská kampaň vedla k pádu režimu nebo k dosažení politických cílů Washingtonu. Islámská republika prokázala, že disponuje institucionálními mechanismy, které jí umožňují absorbovat externí šoky a zachovat politickou kontinuitu.
Světové trhy s ropou zažívají jeden z nejbouřlivějších týdnů v historii. V důsledku válečného konfliktu mezi Íránem na jedné straně a USA s Izraelem na straně druhé došlo k drastickému omezení plynulosti dopravy v Hormuzském průlivu. Tato úzká vodní cesta, oddělující Írán od Ománu, se stala „geografickou zbraní“ v rukou teheránského režimu, který tak reaguje na probíhající údery proti svému území.
Pět let po smrti Jeffreyho Epsteina zůstávají dvě jména v centru pozornosti vyšetřovatelů i obětí: Richard Kahn a Darren Indyke. Přestože tito muži nebyli nikdy veřejně známými tvářemi, jako Epsteinův dlouholetý účetní a právník dnes drží v rukou klíč k jeho zbývajícímu majetku i nejtemnějším tajemstvím. Právě nyní čelí zvýšenému tlaku, neboť byli předvoláni k výpovědi před kontrolní výbor americké Sněmovny reprezentantů.
Island by mohl uzavřít přístupové rozhovory s Evropskou unií během pouhého roku a půl a stát se tak její v pořadí 28. členskou zemí. V rozhovoru pro server Politico to uvedla islandská ministryně zahraničí Þorgerður Katrín Gunnarsdóttir. Klíčovým milníkem bude referendum naplánované na 29. srpna, v němž obyvatelé ostrova rozhodnou, zda si přejí obnovit dříve přerušená jednání o vstupu do bloku.
