Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Tropické cyklóny mají kvůli globálnímu oteplování větší tendenci se rychle zintenzivnit, což ohrožuje pobřežní populace, které jsou připraveny na tropickou bouři, ale náhle čelí mnohem nebezpečnějšímu hurikánu.
Rychlá intenzifikace je definována jako nárůst maximální trvalé rychlosti větru bouře o alespoň 56 km/h za 24 hodin. V posledních letech ale bouře, a to včetně hurikánu Erin, tento práh daleko přesahují. Například hurikán Milton loni zesílil o 145 km/h za 24 hodin.
Podle odborníků není překvapivé, že hurikány zesilují rychleji. Gabe Vecchi, klimatolog z Princetonské univerzity, říká, že je patrný nárůst podílu hurikánů, které procházejí rychlou a extrémně rychlou intenzifikací v severním Atlantiku i po celém světě.
Daniel Gilford, klimatolog z organizace Climate Central, upozorňuje na souvislost mezi rostoucím podílem rychle se zintenzivňujících hurikánů a oteplujícími se oceány. Právě kvůli nim se totiž mohou tyto jevy vyskytovat častěji. Ve své analýze také dospěli k závěru, že oteplující se oceány v důsledku znečištění klimatu s největší pravděpodobností přispěly k tomu, že hurikán Erin dosáhl páté kategorie.
Kim Wood, atmosférická vědkyně z Arizonské univerzity, dodává, že maximální intenzita hurikánu není závislá jen na teplotě oceánů. Záleží také na atmosférických faktorech, včetně teplotního rozdílu mezi spodní a horní atmosférou. Proto podle ní nelze říct, že by se oteplování oceánů přímo pojilo s vyššími sazbami intenzifikace.
Vědkyně ve své analýze zjistila, že hurikány s vyšší intenzitou, jako byl hurikán Erin, zaznamenávají v Atlantiku největší nárůst frekvence. Část oteplování v severním Atlantiku v posledních desetiletích je také paradoxně spojena se snížením znečišťujících látek, jako jsou sulfátové aerosoly, a to díky zákonům o čistotě ovzduší v Severní Americe a Evropě.
Bez ohledu na příčiny se experti shodují na tom, že čím je svět teplejší, tím je pravděpodobnější, že hurikány využijí teplejších oceánů a dalších faktorů k prudkému nárůstu intenzity. Gilford uvedl, že v budoucnosti bude více podobných bouří, jako byla Erin.
Meteorologové sice zlepšili svou schopnost předpovídat rychlou intenzifikaci, nicméně předpovědi pro rychlost bouře jsou stále spolehlivější než ty pro její intenzitu. Podle odborníků je potřeba investovat do zlepšení přesnosti předpovědí, a zároveň snížit emise skleníkových plynů. Tyto kroky jsou nezbytné pro snížení rizik, která hurikány představují.
Týmy z Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) se snaží předvídat, kdy bouře projdou rychlou intenzifikací. Přesto, jako v případě hurikánu Erin, mohou předpovědi za rychlými změnami bouří zaostávat. Rychlá intenzifikace činí hurikány „neobvykle nebezpečnými“, protože se jejich potenciál poškodit majetek a ohrozit životy může změnit velmi rychle.
Americký prezident Donald Trump v neděli pozdě večer navrhl, aby válka na Ukrajině byla zmrazena podél současných frontových linií. K tomuto prohlášení došlo jen několik dní po jeho údajně napjatém setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě.
Území Pásma Gazy představuje pouhých 40 km na délku a 11 km na šířku, přičemž jeho rozloha 360 čtverečních kilometrů je srovnatelná s centrálním Sydney. Pro porovnání, Praha je o více než 130 čtverečních kilometrů větší. V tomto stísněném prostoru se tísní zhruba 2,3 milionu obyvatel. V průběhu tisíciletí zde žily a bojovaly různé národy a impéria, které oblast opakovaně budovaly a ničily.
Evropští představitelé, včetně Spojeného království, projevují stále větší důvěru v možnost dohody o půjčce pro Ukrajinu ve výši 140 miliard eur. Tato půjčka by byla zajištěna zmrazenými vklady ruské centrální banky a měla by být schválena do konce roku. Je považována za zásadní pro udržení ukrajinského obranného úsilí.
Planeta se potýká s „novou realitou“, protože dosáhla prvního z řady katastrofických a potenciálně nevratných klimatických „bodů zvratu“: rozšířeného úhynu korálových útesů. Vyplývá to z přelomové zprávy, kterou vypracovalo 160 vědců z celého světa. V důsledku spalování fosilních paliv a zvyšování teplot se na Zemi již projevují silnější vlny veder, záplavy, sucha a lesní požáry.
Severokorejský voják přeběhl do Jižní Koreje přes silně opevněnou hranici mezi oběma rivaly. Informovala o tom dnes jihokorejská armáda. Jedná se o první hlášený přeběh severokorejského vojáka přes 248 kilometrů dlouhé demilitarizované pásmo od srpna 2024.
Evropská unie usiluje o posílení pravomocí svých členských států, aby mohly provádět inspekce plavidel takzvané ruské „stínové flotily“. Tato plavidla, často plující pod různými vlajkami a pomáhající obcházet sankce EU, slouží k přepravě ruské ropy. Podle dokumentu Evropské služby pro vnější činnost (EEAS) připraveného pro pondělní jednání ministrů zahraničí EU, který získala redakce Policito, představují tato plavidla hrozbu pro životní prostředí i námořní bezpečnost.
Zpravodajským titulkům obvykle dominují případy sériových vrahů a násilných trestných činů. Kriminální psycholožka Julia Shaw se pro The Guardian zamýšlí nad tím, jak by se náš pohled na svět změnil, kdyby se ekocida a znečišťování životního prostředí dostaly do popředí zpráv a byly pokrývány stejným způsobem. To, jakým způsobem jsou tyto typy zločinů prezentovány, totiž hluboce ovlivňuje naše vnímání toho, co jsou ve společnosti ty nejnaléhavější problémy.
Subramanyam "Subu" Vedam, Američan, který strávil ve vězení více než 43 let za vraždu, kterou nespáchal, byl konečně zproštěn viny. Nové důkazy ho tento měsíc očistily z vraždy jeho bývalého spolubydlícího. Než se ale mohl setkat se svou rodinou, byl okamžitě zadržen americkou Imigrační a celní správou (ICE). Ta usiluje o jeho deportaci do Indie, země, ve které nežil od útlého dětství.
Nadcházející týden přinese do České republiky výrazné oteplení. Zatímco v současné době klesají noční teploty nezřídka i pod bod mrazu, v průběhu příštích dnů se budou pohybovat i kolem deseti stupňů. Denní maxima dokonce podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) překvapivě vystoupají těsně pod hranici 20 stupňů.
Pařížský Louvre, nejnavštěvovanější muzeum na světě, se v neděli stal cílem ozbrojené loupeže, při níž došlo ke krádeži historických šperků. Incident se odehrál v ranních hodinách, krátce po otevření, a kvůli „výjimečným důvodům“ muselo být muzeum po zbytek dne uzavřeno.
Po nedávném útoku na izraelské jednotky v Rafáhu, který je vnímán jako narušení křehkého příměří ze strany Hamásu, Izrael obnovil letecké údery v Pásmu Gazy. Nálety zasáhly Rafáh na jihu a podle zpráv regionálních médií se bojovalo také ve městě Džabalíja na severu. Tato eskalace přichází navzdory dohodě zprostředkované Spojenými státy.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.
