Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Tato formulace je přitom v naprostém rozporu s květnovým prohlášením Evropské komise, která v dopise adresovaném průmyslovým organizacím ujišťovala, že normy EU pro bezpečnost a životní prostředí nejsou předmětem jednání. Nová situace proto vyvolává poplach u spotřebitelských organizací.
Podle nich by povolení amerických aut v Evropě mohlo ohrozit emisní normy a navíc by mohlo vést k nárůstu počtu úmrtí na silnicích. Americké vozy jsou totiž v průměru větší a těžší než jejich evropští protějšci. Závažným rozdílem jsou také bezpečnostní standardy. Zatímco EU klade velký důraz na ochranu chodců a má zavedený systém nouzového brzdění, USA tuto povinnost zavádějí až od roku 2029.
Přestože dohoda dává naději na změny, cesta k nim je plná překážek. Jakékoli úpravy evropských zákonů by si vyžádaly zásadní revizi schvalovacího procesu a souhlas Evropského parlamentu a členských zemí, což je politicky velmi složité, upozornil server Politico s tím, že nová dohoda tedy neznamená, že by po evropských silnicích najednou začaly jezdit například monster trucky.
Hlavní rozdíly tkví v samotném schvalování vozidel. V USA výrobce jednoduše prohlašuje, že jeho vozidlo odpovídá všem příslušným americkým normám. V Evropské unii musí být každý vůz schválený národním schvalovacím orgánem v jedné ze členských zemí. Ten pak vydá certifikaci, která je platná ve všech zemích Unie. Jedná se o velmi zdlouhavý a složitý proces.
Americké vozy se sice na evropské silnice dostávají, ale jsou schvalovány individuálně, nikoli hromadně. Širší výjimka by tak umožnila výrazně větší a rychlejší export.
Prezident Spojených států Donald Trump dlouhodobě tlačí na to, aby se americké pick-upy objevily v Evropě, a nedostatek těchto vozidel označuje za projev protekcionismu. Otázkou ale zůstává, zda by je evropští spotřebitelé skutečně kupovali.
Americká automobilka Ford, která v Evropě působí dlouhodobě, se zaměřuje na prodej SUV a hatchbacků. Oblíbené pick-upy F-150 zde neprodává. Stejně tak i evropské a americké SUV se od sebe liší velikostí – americké jsou průměrně o metr delší.
Problematické by mohly být i neustálé obchodní spory. Nedávno schválená dohoda je výsledkem snížení cel ze strany USA, které ovšem Trump hrozí znovu navýšit. To by mohlo narušit další jednání a celé dohodě postavit do cesty další významné překážky.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.
Velká Británie je připravena investovat "rozhodně přes" 100 milionů liber do možného nasazení britských ozbrojených sil na Ukrajině. Toto prohlášení učinil ministr obrany John Healey v případě, že prezident Donald Trump zajistí mírovou dohodu s Ruskem. Healey na přednášce v londýnském Mansion House také uvedl, že Vladimir Putin považuje Velkou Británii za svého "nepřítele číslo jedna", a to kvůli její výrazné podpoře Ukrajiny. Zároveň varoval, že svět vstupuje do "nové éry hrozeb".
Ukrajina by se neměla vzdávat svého území v rámci mírové dohody s Ruskem. Toto prohlášení učinila v pondělí nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová poté, co americký prezident Donald Trump vyzval Kyjev, aby se části své země vzdal a ukončil tak válku.
Nejméně 135 zohavených těl Palestinců, které Izrael vrátil do Gazy, bylo drženo v nechvalně proslulém detenčním zařízení. Podle úředníků z ministerstva zdravotnictví Gazy, kteří promluvili pro deník Guardian, toto místo již čelí vážným obviněním z mučení a nezákonných úmrtí ve vazbě.
Ambice amerického prezidenta Donalda Trumpa uspořádat brzkou schůzku s Vladimirem Putinem, prezidentem Ruska, narazily na překážky. Televize CNN získala informace ze zdrojů obeznámených se situací, že plánované úvodní jednání mezi klíčovými poradci obou státníků, které se mělo týkat zahraniční politiky a bylo očekáváno tento týden, bylo prozatím odvoláno.