Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Tato formulace je přitom v naprostém rozporu s květnovým prohlášením Evropské komise, která v dopise adresovaném průmyslovým organizacím ujišťovala, že normy EU pro bezpečnost a životní prostředí nejsou předmětem jednání. Nová situace proto vyvolává poplach u spotřebitelských organizací.
Podle nich by povolení amerických aut v Evropě mohlo ohrozit emisní normy a navíc by mohlo vést k nárůstu počtu úmrtí na silnicích. Americké vozy jsou totiž v průměru větší a těžší než jejich evropští protějšci. Závažným rozdílem jsou také bezpečnostní standardy. Zatímco EU klade velký důraz na ochranu chodců a má zavedený systém nouzového brzdění, USA tuto povinnost zavádějí až od roku 2029.
Přestože dohoda dává naději na změny, cesta k nim je plná překážek. Jakékoli úpravy evropských zákonů by si vyžádaly zásadní revizi schvalovacího procesu a souhlas Evropského parlamentu a členských zemí, což je politicky velmi složité, upozornil server Politico s tím, že nová dohoda tedy neznamená, že by po evropských silnicích najednou začaly jezdit například monster trucky.
Hlavní rozdíly tkví v samotném schvalování vozidel. V USA výrobce jednoduše prohlašuje, že jeho vozidlo odpovídá všem příslušným americkým normám. V Evropské unii musí být každý vůz schválený národním schvalovacím orgánem v jedné ze členských zemí. Ten pak vydá certifikaci, která je platná ve všech zemích Unie. Jedná se o velmi zdlouhavý a složitý proces.
Americké vozy se sice na evropské silnice dostávají, ale jsou schvalovány individuálně, nikoli hromadně. Širší výjimka by tak umožnila výrazně větší a rychlejší export.
Prezident Spojených států Donald Trump dlouhodobě tlačí na to, aby se americké pick-upy objevily v Evropě, a nedostatek těchto vozidel označuje za projev protekcionismu. Otázkou ale zůstává, zda by je evropští spotřebitelé skutečně kupovali.
Americká automobilka Ford, která v Evropě působí dlouhodobě, se zaměřuje na prodej SUV a hatchbacků. Oblíbené pick-upy F-150 zde neprodává. Stejně tak i evropské a americké SUV se od sebe liší velikostí – americké jsou průměrně o metr delší.
Problematické by mohly být i neustálé obchodní spory. Nedávno schválená dohoda je výsledkem snížení cel ze strany USA, které ovšem Trump hrozí znovu navýšit. To by mohlo narušit další jednání a celé dohodě postavit do cesty další významné překážky.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.