Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Tato formulace je přitom v naprostém rozporu s květnovým prohlášením Evropské komise, která v dopise adresovaném průmyslovým organizacím ujišťovala, že normy EU pro bezpečnost a životní prostředí nejsou předmětem jednání. Nová situace proto vyvolává poplach u spotřebitelských organizací.
Podle nich by povolení amerických aut v Evropě mohlo ohrozit emisní normy a navíc by mohlo vést k nárůstu počtu úmrtí na silnicích. Americké vozy jsou totiž v průměru větší a těžší než jejich evropští protějšci. Závažným rozdílem jsou také bezpečnostní standardy. Zatímco EU klade velký důraz na ochranu chodců a má zavedený systém nouzového brzdění, USA tuto povinnost zavádějí až od roku 2029.
Přestože dohoda dává naději na změny, cesta k nim je plná překážek. Jakékoli úpravy evropských zákonů by si vyžádaly zásadní revizi schvalovacího procesu a souhlas Evropského parlamentu a členských zemí, což je politicky velmi složité, upozornil server Politico s tím, že nová dohoda tedy neznamená, že by po evropských silnicích najednou začaly jezdit například monster trucky.
Hlavní rozdíly tkví v samotném schvalování vozidel. V USA výrobce jednoduše prohlašuje, že jeho vozidlo odpovídá všem příslušným americkým normám. V Evropské unii musí být každý vůz schválený národním schvalovacím orgánem v jedné ze členských zemí. Ten pak vydá certifikaci, která je platná ve všech zemích Unie. Jedná se o velmi zdlouhavý a složitý proces.
Americké vozy se sice na evropské silnice dostávají, ale jsou schvalovány individuálně, nikoli hromadně. Širší výjimka by tak umožnila výrazně větší a rychlejší export.
Prezident Spojených států Donald Trump dlouhodobě tlačí na to, aby se americké pick-upy objevily v Evropě, a nedostatek těchto vozidel označuje za projev protekcionismu. Otázkou ale zůstává, zda by je evropští spotřebitelé skutečně kupovali.
Americká automobilka Ford, která v Evropě působí dlouhodobě, se zaměřuje na prodej SUV a hatchbacků. Oblíbené pick-upy F-150 zde neprodává. Stejně tak i evropské a americké SUV se od sebe liší velikostí – americké jsou průměrně o metr delší.
Problematické by mohly být i neustálé obchodní spory. Nedávno schválená dohoda je výsledkem snížení cel ze strany USA, které ovšem Trump hrozí znovu navýšit. To by mohlo narušit další jednání a celé dohodě postavit do cesty další významné překážky.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.