Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Tato formulace je přitom v naprostém rozporu s květnovým prohlášením Evropské komise, která v dopise adresovaném průmyslovým organizacím ujišťovala, že normy EU pro bezpečnost a životní prostředí nejsou předmětem jednání. Nová situace proto vyvolává poplach u spotřebitelských organizací.
Podle nich by povolení amerických aut v Evropě mohlo ohrozit emisní normy a navíc by mohlo vést k nárůstu počtu úmrtí na silnicích. Americké vozy jsou totiž v průměru větší a těžší než jejich evropští protějšci. Závažným rozdílem jsou také bezpečnostní standardy. Zatímco EU klade velký důraz na ochranu chodců a má zavedený systém nouzového brzdění, USA tuto povinnost zavádějí až od roku 2029.
Přestože dohoda dává naději na změny, cesta k nim je plná překážek. Jakékoli úpravy evropských zákonů by si vyžádaly zásadní revizi schvalovacího procesu a souhlas Evropského parlamentu a členských zemí, což je politicky velmi složité, upozornil server Politico s tím, že nová dohoda tedy neznamená, že by po evropských silnicích najednou začaly jezdit například monster trucky.
Hlavní rozdíly tkví v samotném schvalování vozidel. V USA výrobce jednoduše prohlašuje, že jeho vozidlo odpovídá všem příslušným americkým normám. V Evropské unii musí být každý vůz schválený národním schvalovacím orgánem v jedné ze členských zemí. Ten pak vydá certifikaci, která je platná ve všech zemích Unie. Jedná se o velmi zdlouhavý a složitý proces.
Americké vozy se sice na evropské silnice dostávají, ale jsou schvalovány individuálně, nikoli hromadně. Širší výjimka by tak umožnila výrazně větší a rychlejší export.
Prezident Spojených států Donald Trump dlouhodobě tlačí na to, aby se americké pick-upy objevily v Evropě, a nedostatek těchto vozidel označuje za projev protekcionismu. Otázkou ale zůstává, zda by je evropští spotřebitelé skutečně kupovali.
Americká automobilka Ford, která v Evropě působí dlouhodobě, se zaměřuje na prodej SUV a hatchbacků. Oblíbené pick-upy F-150 zde neprodává. Stejně tak i evropské a americké SUV se od sebe liší velikostí – americké jsou průměrně o metr delší.
Problematické by mohly být i neustálé obchodní spory. Nedávno schválená dohoda je výsledkem snížení cel ze strany USA, které ovšem Trump hrozí znovu navýšit. To by mohlo narušit další jednání a celé dohodě postavit do cesty další významné překážky.
Bývalému princi Andrewovi, jenž aktuálně vystupuje jako Andrew Mountbatten-Windsor, zůstane alespoň jeden z titulů, který souvisí s britskou metropolí. Informovala o tom BBC. Pravidla totiž odebrání titulu neumožňují.
Ve vedení Poslanecké sněmovny zůstává i po dnešku jedno neobsazené místo. Už potřetí se ho snažil obsadit opoziční zástupce Vít Rakušan (STAN), který byl jediným kandidátem v páteční volbě. Přesto neuspěl.
Praha není jediným velkým městem v Česku, které je zásadním způsobem spjaté s osobou Karla Gotta. Náš nejslavnější zpěvák se totiž v hlavním městě nenarodil. V Plzni, odkud Gott pocházel, už vymýšlejí, jak známého rodáka připomenout.
Spojené státy se jako jeden z hlavních aktérů nynějšího konfliktu na Blízkém východě také snaží postarat o své občany, kteří po sobotním zahájení operací zůstali v ohrožené oblasti. V pátečním příspěvku na sociální síti Truth Social to potvrdil americký prezident Donald Trump.
Březen je prvním měsícem meteorologického jara. Za okny tomu zatím všechno nasvědčuje, ale návrat chladnějšího počasí není v jeho průběhu zcela vyloučen. Do Česka by dokonce ještě mohl vpadnout arktický vzduch.
Evropská komise se při plánování dalšího rozšiřování Evropské unie soustředí na jeden hlavní cíl, kterým je snaha zabránit tomu, aby se z budoucích členských států stalo další Maďarsko. Jako modelový příklad pro otestování nových a přísnějších pravidel má sloužit Černá Hora. Tato balkánská země je v současnosti nejblíže dokončení přístupových rozhovorů a její budoucí smlouva by měla nastavit standardy i pro ostatní kandidáty.
Válka na Blízkém východě způsobila v regionální letecké dopravě bezprecedentní chaos, který uvěznil na cestách stovky tisíc lidí. Od 28. února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán, bylo podle údajů serveru Flightradar24 zrušeno téměř 14 000 plánovaných letů. Tento výpadek se dotkl velkých letišť v deseti zemích celého regionu.
Maďarský premiér Viktor Orbán a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si vyměnili ostré hrozby kvůli poškozenému ropovodu, kterým proudí ruská ropa. Orbán na sociálních sítích ve čtvrtek prohlásil, že hodlá ukrajinskou blokádu ropy prolomit silou. Zdůraznil, že v jeho kampani za obnovení dodávek ruské suroviny do Maďarska neexistuje prostor pro dohody ani kompromisy.
Íránská reformistická fronta, která před osmnácti měsíci pomohla k vítězství prezidentu Masúdu Pezeškijánovi, vyzvala k jmenování takového nejvyššího duchovního vůdce, který by dokázal čelit americké propagandě vykreslující Írán jako válečného štváče. Podle zprávy íránského deníku Donya-e-Eqtesad reformisté naznačují, že volba nového vedení musí světu vyslat poselství míru a přátelství, čímž by se posílily protiválečné protesty na globální scéně.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo tři dosud chybějící záznamy FBI, které popisují výpovědi svědkyně v souvislosti s neověřeným obviněním prezidenta Donalda Trumpa ze sexuálního napadení. Tyto dokumenty, známé jako formuláře „302“, byly součástí rozsáhlého archivu vyšetřování Jeffreyho Epsteina, ale v původně publikované sadě dat na začátku letošního roku chyběly. Analýza stanice CNN odhalila, že v online databázi scházely desítky podobných záznamů, což vedlo k jejich dodatečnému zveřejnění.
Téměř týden po zahájení společných americko-izraelských úderů na Írán pokračují v celém regionu intenzivní boje. Izrael spustil další rozsáhlou vlnu náletů na Teherán i na pozice Hizballáhu v libanonském Bejrútu. Výbuchy v noci rozzářily oblohu nad íránskou metropolí a podle tamních médií byla zasažena i rušná nákupní třída.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.