Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Páteční den byl v Kyjevě vyhlášen dnem smutku. Mezi 23 oběťmi čtvrtečního útoku byly i čtyři děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že osm lidí se pohřešuje a 53 jich bylo zraněno. Vyzval západní spojence k uvalení dalších sankcí. Dále sdělil, že Rusko shromažďuje až 100 000 vojáků poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny a připravuje se na ofenzivu.
V reakci na útoky v Kyjevě vydala evropská vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallas prohlášení, v němž obvinila Rusko z ignorování mezinárodního práva a podkopávání mírového úsilí. Nazvala útoky na civilisty válečnými zločiny. Zdůraznila, že útoky jen posilují odhodlání EU podporovat Ukrajinu. Prohlášení podpořily všechny členské státy EU kromě Maďarska, které vede Viktor Orbán, spojenec Putina.
Nejnovější útoky na ukrajinské hlavní město byly nejsmrtelnější od doby, kdy se Donald Trump setkal s Putinem v Americe. Tehdy si americký prezident rozložil pro Putina červený koberec. Macron a Merz v této souvislosti varovali, že pokud Putin odmítne setkání se Zelenským, bude to Trump vnímat jako další pokus, jak ho „přechytračit“.
Kallas sdělila, že poslední útoky jsou dalším důkazem, že se Putin mírovým snahám jen vysmívá. Evropská unie proto slíbila zavést 19. balíček sankcí proti Rusku. Kromě toho navýší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a bude se jednat o zabavení ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur, které jsou zmrazené v bloku.
Ředitel British Council na Ukrajině Colm McGivern řekl, že při čtvrtečním náletu byl zraněn bezpečnostní strážce a kyjevské sídlo britské kulturní organizace je nepoužitelné. McGivern řekl, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by se britské prostory staly terčem útoku, je známo, že se Rusko opakovaně zaměřuje na vzdělávací a kulturní infrastrukturu.
McGivern řekl, že 120 zaměstnanců pobočky se dušuje, že budou pokračovat v kulturních aktivitách. Podle něj je v Kyjevě cítit hněv a kolegové jsou odhodlanější než kdy dříve posílit vztahy s Velkou Británií.
Ministři obrany EU, kteří se sešli v Kodani, diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kallas chce přemístit výcvikovou misi EU tak, aby ukrajinští vojáci mohli být školeni uvnitř Ukrajiny. Od roku 2022 se programu zúčastnilo 80 000 ukrajinských vojáků. Poslední útoky jen umocnily výzvy k použití ruských zmrazených aktiv.
Šakalienė vyjádřila podporu zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich předání Ukrajině. Tvrdí, že by to Putinovi poskytlo „velmi dobrou motivaci“ k jednacímu stolu. EU už má sice dohodu o použití zisků z ruských aktiv pro Ukrajinu, ale s přímým zabavením váhá, protože se obává oslabení důvěry investorů ve finanční instituce eurozóny.
Ministři zahraničí EU budou o použití zmrazených ruských aktiv jednat v sobotu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU „posouvá práci na ruských zmrazených aktivech, aby přispěla k obraně a rekonstrukci Ukrajiny“. Mluvčí později upřesnila, že se odkazovala na použití zisků, které v roce 2025 vygenerovaly pro Ukrajinu devět miliard eur, nikoliv na samotná aktiva.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).