Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Páteční den byl v Kyjevě vyhlášen dnem smutku. Mezi 23 oběťmi čtvrtečního útoku byly i čtyři děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že osm lidí se pohřešuje a 53 jich bylo zraněno. Vyzval západní spojence k uvalení dalších sankcí. Dále sdělil, že Rusko shromažďuje až 100 000 vojáků poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny a připravuje se na ofenzivu.
V reakci na útoky v Kyjevě vydala evropská vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallas prohlášení, v němž obvinila Rusko z ignorování mezinárodního práva a podkopávání mírového úsilí. Nazvala útoky na civilisty válečnými zločiny. Zdůraznila, že útoky jen posilují odhodlání EU podporovat Ukrajinu. Prohlášení podpořily všechny členské státy EU kromě Maďarska, které vede Viktor Orbán, spojenec Putina.
Nejnovější útoky na ukrajinské hlavní město byly nejsmrtelnější od doby, kdy se Donald Trump setkal s Putinem v Americe. Tehdy si americký prezident rozložil pro Putina červený koberec. Macron a Merz v této souvislosti varovali, že pokud Putin odmítne setkání se Zelenským, bude to Trump vnímat jako další pokus, jak ho „přechytračit“.
Kallas sdělila, že poslední útoky jsou dalším důkazem, že se Putin mírovým snahám jen vysmívá. Evropská unie proto slíbila zavést 19. balíček sankcí proti Rusku. Kromě toho navýší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a bude se jednat o zabavení ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur, které jsou zmrazené v bloku.
Ředitel British Council na Ukrajině Colm McGivern řekl, že při čtvrtečním náletu byl zraněn bezpečnostní strážce a kyjevské sídlo britské kulturní organizace je nepoužitelné. McGivern řekl, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by se britské prostory staly terčem útoku, je známo, že se Rusko opakovaně zaměřuje na vzdělávací a kulturní infrastrukturu.
McGivern řekl, že 120 zaměstnanců pobočky se dušuje, že budou pokračovat v kulturních aktivitách. Podle něj je v Kyjevě cítit hněv a kolegové jsou odhodlanější než kdy dříve posílit vztahy s Velkou Británií.
Ministři obrany EU, kteří se sešli v Kodani, diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kallas chce přemístit výcvikovou misi EU tak, aby ukrajinští vojáci mohli být školeni uvnitř Ukrajiny. Od roku 2022 se programu zúčastnilo 80 000 ukrajinských vojáků. Poslední útoky jen umocnily výzvy k použití ruských zmrazených aktiv.
Šakalienė vyjádřila podporu zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich předání Ukrajině. Tvrdí, že by to Putinovi poskytlo „velmi dobrou motivaci“ k jednacímu stolu. EU už má sice dohodu o použití zisků z ruských aktiv pro Ukrajinu, ale s přímým zabavením váhá, protože se obává oslabení důvěry investorů ve finanční instituce eurozóny.
Ministři zahraničí EU budou o použití zmrazených ruských aktiv jednat v sobotu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU „posouvá práci na ruských zmrazených aktivech, aby přispěla k obraně a rekonstrukci Ukrajiny“. Mluvčí později upřesnila, že se odkazovala na použití zisků, které v roce 2025 vygenerovaly pro Ukrajinu devět miliard eur, nikoliv na samotná aktiva.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.