Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Páteční den byl v Kyjevě vyhlášen dnem smutku. Mezi 23 oběťmi čtvrtečního útoku byly i čtyři děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že osm lidí se pohřešuje a 53 jich bylo zraněno. Vyzval západní spojence k uvalení dalších sankcí. Dále sdělil, že Rusko shromažďuje až 100 000 vojáků poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny a připravuje se na ofenzivu.
V reakci na útoky v Kyjevě vydala evropská vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallas prohlášení, v němž obvinila Rusko z ignorování mezinárodního práva a podkopávání mírového úsilí. Nazvala útoky na civilisty válečnými zločiny. Zdůraznila, že útoky jen posilují odhodlání EU podporovat Ukrajinu. Prohlášení podpořily všechny členské státy EU kromě Maďarska, které vede Viktor Orbán, spojenec Putina.
Nejnovější útoky na ukrajinské hlavní město byly nejsmrtelnější od doby, kdy se Donald Trump setkal s Putinem v Americe. Tehdy si americký prezident rozložil pro Putina červený koberec. Macron a Merz v této souvislosti varovali, že pokud Putin odmítne setkání se Zelenským, bude to Trump vnímat jako další pokus, jak ho „přechytračit“.
Kallas sdělila, že poslední útoky jsou dalším důkazem, že se Putin mírovým snahám jen vysmívá. Evropská unie proto slíbila zavést 19. balíček sankcí proti Rusku. Kromě toho navýší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a bude se jednat o zabavení ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur, které jsou zmrazené v bloku.
Ředitel British Council na Ukrajině Colm McGivern řekl, že při čtvrtečním náletu byl zraněn bezpečnostní strážce a kyjevské sídlo britské kulturní organizace je nepoužitelné. McGivern řekl, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by se britské prostory staly terčem útoku, je známo, že se Rusko opakovaně zaměřuje na vzdělávací a kulturní infrastrukturu.
McGivern řekl, že 120 zaměstnanců pobočky se dušuje, že budou pokračovat v kulturních aktivitách. Podle něj je v Kyjevě cítit hněv a kolegové jsou odhodlanější než kdy dříve posílit vztahy s Velkou Británií.
Ministři obrany EU, kteří se sešli v Kodani, diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kallas chce přemístit výcvikovou misi EU tak, aby ukrajinští vojáci mohli být školeni uvnitř Ukrajiny. Od roku 2022 se programu zúčastnilo 80 000 ukrajinských vojáků. Poslední útoky jen umocnily výzvy k použití ruských zmrazených aktiv.
Šakalienė vyjádřila podporu zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich předání Ukrajině. Tvrdí, že by to Putinovi poskytlo „velmi dobrou motivaci“ k jednacímu stolu. EU už má sice dohodu o použití zisků z ruských aktiv pro Ukrajinu, ale s přímým zabavením váhá, protože se obává oslabení důvěry investorů ve finanční instituce eurozóny.
Ministři zahraničí EU budou o použití zmrazených ruských aktiv jednat v sobotu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU „posouvá práci na ruských zmrazených aktivech, aby přispěla k obraně a rekonstrukci Ukrajiny“. Mluvčí později upřesnila, že se odkazovala na použití zisků, které v roce 2025 vygenerovaly pro Ukrajinu devět miliard eur, nikoliv na samotná aktiva.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.