Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Páteční den byl v Kyjevě vyhlášen dnem smutku. Mezi 23 oběťmi čtvrtečního útoku byly i čtyři děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že osm lidí se pohřešuje a 53 jich bylo zraněno. Vyzval západní spojence k uvalení dalších sankcí. Dále sdělil, že Rusko shromažďuje až 100 000 vojáků poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny a připravuje se na ofenzivu.
V reakci na útoky v Kyjevě vydala evropská vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallas prohlášení, v němž obvinila Rusko z ignorování mezinárodního práva a podkopávání mírového úsilí. Nazvala útoky na civilisty válečnými zločiny. Zdůraznila, že útoky jen posilují odhodlání EU podporovat Ukrajinu. Prohlášení podpořily všechny členské státy EU kromě Maďarska, které vede Viktor Orbán, spojenec Putina.
Nejnovější útoky na ukrajinské hlavní město byly nejsmrtelnější od doby, kdy se Donald Trump setkal s Putinem v Americe. Tehdy si americký prezident rozložil pro Putina červený koberec. Macron a Merz v této souvislosti varovali, že pokud Putin odmítne setkání se Zelenským, bude to Trump vnímat jako další pokus, jak ho „přechytračit“.
Kallas sdělila, že poslední útoky jsou dalším důkazem, že se Putin mírovým snahám jen vysmívá. Evropská unie proto slíbila zavést 19. balíček sankcí proti Rusku. Kromě toho navýší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a bude se jednat o zabavení ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur, které jsou zmrazené v bloku.
Ředitel British Council na Ukrajině Colm McGivern řekl, že při čtvrtečním náletu byl zraněn bezpečnostní strážce a kyjevské sídlo britské kulturní organizace je nepoužitelné. McGivern řekl, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by se britské prostory staly terčem útoku, je známo, že se Rusko opakovaně zaměřuje na vzdělávací a kulturní infrastrukturu.
McGivern řekl, že 120 zaměstnanců pobočky se dušuje, že budou pokračovat v kulturních aktivitách. Podle něj je v Kyjevě cítit hněv a kolegové jsou odhodlanější než kdy dříve posílit vztahy s Velkou Británií.
Ministři obrany EU, kteří se sešli v Kodani, diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kallas chce přemístit výcvikovou misi EU tak, aby ukrajinští vojáci mohli být školeni uvnitř Ukrajiny. Od roku 2022 se programu zúčastnilo 80 000 ukrajinských vojáků. Poslední útoky jen umocnily výzvy k použití ruských zmrazených aktiv.
Šakalienė vyjádřila podporu zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich předání Ukrajině. Tvrdí, že by to Putinovi poskytlo „velmi dobrou motivaci“ k jednacímu stolu. EU už má sice dohodu o použití zisků z ruských aktiv pro Ukrajinu, ale s přímým zabavením váhá, protože se obává oslabení důvěry investorů ve finanční instituce eurozóny.
Ministři zahraničí EU budou o použití zmrazených ruských aktiv jednat v sobotu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU „posouvá práci na ruských zmrazených aktivech, aby přispěla k obraně a rekonstrukci Ukrajiny“. Mluvčí později upřesnila, že se odkazovala na použití zisků, které v roce 2025 vygenerovaly pro Ukrajinu devět miliard eur, nikoliv na samotná aktiva.
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.