Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Páteční den byl v Kyjevě vyhlášen dnem smutku. Mezi 23 oběťmi čtvrtečního útoku byly i čtyři děti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že osm lidí se pohřešuje a 53 jich bylo zraněno. Vyzval západní spojence k uvalení dalších sankcí. Dále sdělil, že Rusko shromažďuje až 100 000 vojáků poblíž města Pokrovsk na východě Ukrajiny a připravuje se na ofenzivu.
V reakci na útoky v Kyjevě vydala evropská vysoká představitelka pro zahraniční věci Kaja Kallas prohlášení, v němž obvinila Rusko z ignorování mezinárodního práva a podkopávání mírového úsilí. Nazvala útoky na civilisty válečnými zločiny. Zdůraznila, že útoky jen posilují odhodlání EU podporovat Ukrajinu. Prohlášení podpořily všechny členské státy EU kromě Maďarska, které vede Viktor Orbán, spojenec Putina.
Nejnovější útoky na ukrajinské hlavní město byly nejsmrtelnější od doby, kdy se Donald Trump setkal s Putinem v Americe. Tehdy si americký prezident rozložil pro Putina červený koberec. Macron a Merz v této souvislosti varovali, že pokud Putin odmítne setkání se Zelenským, bude to Trump vnímat jako další pokus, jak ho „přechytračit“.
Kallas sdělila, že poslední útoky jsou dalším důkazem, že se Putin mírovým snahám jen vysmívá. Evropská unie proto slíbila zavést 19. balíček sankcí proti Rusku. Kromě toho navýší vojenskou pomoc pro Ukrajinu a bude se jednat o zabavení ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur, které jsou zmrazené v bloku.
Ředitel British Council na Ukrajině Colm McGivern řekl, že při čtvrtečním náletu byl zraněn bezpečnostní strážce a kyjevské sídlo britské kulturní organizace je nepoužitelné. McGivern řekl, že ačkoli nic nenasvědčuje tomu, že by se britské prostory staly terčem útoku, je známo, že se Rusko opakovaně zaměřuje na vzdělávací a kulturní infrastrukturu.
McGivern řekl, že 120 zaměstnanců pobočky se dušuje, že budou pokračovat v kulturních aktivitách. Podle něj je v Kyjevě cítit hněv a kolegové jsou odhodlanější než kdy dříve posílit vztahy s Velkou Británií.
Ministři obrany EU, kteří se sešli v Kodani, diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kallas chce přemístit výcvikovou misi EU tak, aby ukrajinští vojáci mohli být školeni uvnitř Ukrajiny. Od roku 2022 se programu zúčastnilo 80 000 ukrajinských vojáků. Poslední útoky jen umocnily výzvy k použití ruských zmrazených aktiv.
Šakalienė vyjádřila podporu zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich předání Ukrajině. Tvrdí, že by to Putinovi poskytlo „velmi dobrou motivaci“ k jednacímu stolu. EU už má sice dohodu o použití zisků z ruských aktiv pro Ukrajinu, ale s přímým zabavením váhá, protože se obává oslabení důvěry investorů ve finanční instituce eurozóny.
Ministři zahraničí EU budou o použití zmrazených ruských aktiv jednat v sobotu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen uvedla, že EU „posouvá práci na ruských zmrazených aktivech, aby přispěla k obraně a rekonstrukci Ukrajiny“. Mluvčí později upřesnila, že se odkazovala na použití zisků, které v roce 2025 vygenerovaly pro Ukrajinu devět miliard eur, nikoliv na samotná aktiva.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.