Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Jedná se o takzvané „pásmo pevností“, jak ho nazývají sami Rusové. Tvoří ho série opevněných měst, městeček a osad na západě Doněcké oblasti, které ukrajinské síly drží pod kontrolou. Pásmo zhruba spojuje město Slovjansk na severu s Kosťantynivkou, která se nachází asi 50 kilometrů jižněji.
Vzhledem k rovinatému terénu, který Ukrajina nemá, se musí spoléhat na budování městských bariér. Města a obce je totiž obtížné dobýt. Budovy, zejména ty velké, poskytují ideální krytí a palebná postavení pro obránce. Vstup do městských oblastí je složitý, jelikož ulice fungují jako cesty. Tyto zjevné trasy mohou být bráněny minovými poli, překážkami a krycí palbou. Suť navíc znesnadňuje pohyb, a městská prostředí tak výrazně zvýhodňují obránce.
Taktikou útočné síly by podle webu The Conversation bylo pokusit se takové městské oblasti obklíčit a poté je oblehnout. Cílem je zabránit jejich zásobování a vynutit si kapitulaci. Tento scénář jsme mohli pozorovat u Mariupolu, který se podařilo Rusům dobýt hned na začátku války. Další alternativou je „vytlačení“ ukrajinských sil. V takovém případě jsou města obklíčena ze tří stran, což donutí ukrajinské jednotky stáhnout se jedinou zbývající cestou. Ruské síly poté opuštěná města obsadí.
Takovýto typ útoku byl ale Rusům prozatím znemožněn. Důvodem je komplexní série ukrajinských obranných linií, které byly vybudovány mezi městy a vesnicemi v doněckém „pásmu pevností“. Tyto linie se skládají z minových polí, protitankových překážek, dělostřelecké palby a masivního používání dronů. Rusové tak nejsou schopni prorazit těmito liniemi, a obklíčit tak větší města v opevněném pásu.
Je životně důležité, aby Ukrajina tento pás udržela, protože se zdá, že hlavním cílem letní ofenzívy Ruska je prolomit tuto obrannou bariéru. Ruští zajatí vojáci uvedli, že jde o „poslední tah“, který má rozhodnout o výsledku války. Podle Institutu pro studium války, by Rusům trvalo několik let, než by dokázali pásmo dobýt.
Z tohoto důvodu je snazší pochopit, proč Putin přednesl takový požadavek. To, čeho nelze dosáhnout na bojišti, se nyní snaží získat prostřednictvím mírové dohody zprostředkované s pomocí USA. Získání kontroly nad západní částí Doněcké oblasti je klíčové pro vítězství ve válce. Putin si to uvědomuje. Pokud by se Doněcká oblast a její „pásmo pevností“ vzdaly, otevřela by se Rusům cesta na západ. Rusové by pak mohli postupovat směrem k Dněpru.
Pokud by se ruské jednotky dostaly až k Dněpru, je těžké si představit, že by Ukrajina nepřistoupila na další strategicky škodlivé územní požadavky ze strany Moskvy. S takovým scénářem by se další průběh války odvíjel od toho, zda se Ukrajina nevzdá svého „pásma pevností“ v západním Doněcku.
Požadavek, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, by mohl pocházet z pozice slabosti, nikoli síly. Putin nemůže čekat roky, než se mu podaří dobýt města a vesnice. Podle spolehlivých zpráv o stavu ruské ekonomiky si totiž Rusko nemůže dovolit vést válku příliš dlouho. Ale i tak by Kyjev mohl být pod tlakem Trumpovy administrativy, aby na požadavky přistoupil. Pokud by se tak stalo, pro Ukrajinu by to mohlo znamenat porážku v celé válce.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.