Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Jedná se o takzvané „pásmo pevností“, jak ho nazývají sami Rusové. Tvoří ho série opevněných měst, městeček a osad na západě Doněcké oblasti, které ukrajinské síly drží pod kontrolou. Pásmo zhruba spojuje město Slovjansk na severu s Kosťantynivkou, která se nachází asi 50 kilometrů jižněji.
Vzhledem k rovinatému terénu, který Ukrajina nemá, se musí spoléhat na budování městských bariér. Města a obce je totiž obtížné dobýt. Budovy, zejména ty velké, poskytují ideální krytí a palebná postavení pro obránce. Vstup do městských oblastí je složitý, jelikož ulice fungují jako cesty. Tyto zjevné trasy mohou být bráněny minovými poli, překážkami a krycí palbou. Suť navíc znesnadňuje pohyb, a městská prostředí tak výrazně zvýhodňují obránce.
Taktikou útočné síly by podle webu The Conversation bylo pokusit se takové městské oblasti obklíčit a poté je oblehnout. Cílem je zabránit jejich zásobování a vynutit si kapitulaci. Tento scénář jsme mohli pozorovat u Mariupolu, který se podařilo Rusům dobýt hned na začátku války. Další alternativou je „vytlačení“ ukrajinských sil. V takovém případě jsou města obklíčena ze tří stran, což donutí ukrajinské jednotky stáhnout se jedinou zbývající cestou. Ruské síly poté opuštěná města obsadí.
Takovýto typ útoku byl ale Rusům prozatím znemožněn. Důvodem je komplexní série ukrajinských obranných linií, které byly vybudovány mezi městy a vesnicemi v doněckém „pásmu pevností“. Tyto linie se skládají z minových polí, protitankových překážek, dělostřelecké palby a masivního používání dronů. Rusové tak nejsou schopni prorazit těmito liniemi, a obklíčit tak větší města v opevněném pásu.
Je životně důležité, aby Ukrajina tento pás udržela, protože se zdá, že hlavním cílem letní ofenzívy Ruska je prolomit tuto obrannou bariéru. Ruští zajatí vojáci uvedli, že jde o „poslední tah“, který má rozhodnout o výsledku války. Podle Institutu pro studium války, by Rusům trvalo několik let, než by dokázali pásmo dobýt.
Z tohoto důvodu je snazší pochopit, proč Putin přednesl takový požadavek. To, čeho nelze dosáhnout na bojišti, se nyní snaží získat prostřednictvím mírové dohody zprostředkované s pomocí USA. Získání kontroly nad západní částí Doněcké oblasti je klíčové pro vítězství ve válce. Putin si to uvědomuje. Pokud by se Doněcká oblast a její „pásmo pevností“ vzdaly, otevřela by se Rusům cesta na západ. Rusové by pak mohli postupovat směrem k Dněpru.
Pokud by se ruské jednotky dostaly až k Dněpru, je těžké si představit, že by Ukrajina nepřistoupila na další strategicky škodlivé územní požadavky ze strany Moskvy. S takovým scénářem by se další průběh války odvíjel od toho, zda se Ukrajina nevzdá svého „pásma pevností“ v západním Doněcku.
Požadavek, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, by mohl pocházet z pozice slabosti, nikoli síly. Putin nemůže čekat roky, než se mu podaří dobýt města a vesnice. Podle spolehlivých zpráv o stavu ruské ekonomiky si totiž Rusko nemůže dovolit vést válku příliš dlouho. Ale i tak by Kyjev mohl být pod tlakem Trumpovy administrativy, aby na požadavky přistoupil. Pokud by se tak stalo, pro Ukrajinu by to mohlo znamenat porážku v celé válce.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.