Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Jedná se o takzvané „pásmo pevností“, jak ho nazývají sami Rusové. Tvoří ho série opevněných měst, městeček a osad na západě Doněcké oblasti, které ukrajinské síly drží pod kontrolou. Pásmo zhruba spojuje město Slovjansk na severu s Kosťantynivkou, která se nachází asi 50 kilometrů jižněji.
Vzhledem k rovinatému terénu, který Ukrajina nemá, se musí spoléhat na budování městských bariér. Města a obce je totiž obtížné dobýt. Budovy, zejména ty velké, poskytují ideální krytí a palebná postavení pro obránce. Vstup do městských oblastí je složitý, jelikož ulice fungují jako cesty. Tyto zjevné trasy mohou být bráněny minovými poli, překážkami a krycí palbou. Suť navíc znesnadňuje pohyb, a městská prostředí tak výrazně zvýhodňují obránce.
Taktikou útočné síly by podle webu The Conversation bylo pokusit se takové městské oblasti obklíčit a poté je oblehnout. Cílem je zabránit jejich zásobování a vynutit si kapitulaci. Tento scénář jsme mohli pozorovat u Mariupolu, který se podařilo Rusům dobýt hned na začátku války. Další alternativou je „vytlačení“ ukrajinských sil. V takovém případě jsou města obklíčena ze tří stran, což donutí ukrajinské jednotky stáhnout se jedinou zbývající cestou. Ruské síly poté opuštěná města obsadí.
Takovýto typ útoku byl ale Rusům prozatím znemožněn. Důvodem je komplexní série ukrajinských obranných linií, které byly vybudovány mezi městy a vesnicemi v doněckém „pásmu pevností“. Tyto linie se skládají z minových polí, protitankových překážek, dělostřelecké palby a masivního používání dronů. Rusové tak nejsou schopni prorazit těmito liniemi, a obklíčit tak větší města v opevněném pásu.
Je životně důležité, aby Ukrajina tento pás udržela, protože se zdá, že hlavním cílem letní ofenzívy Ruska je prolomit tuto obrannou bariéru. Ruští zajatí vojáci uvedli, že jde o „poslední tah“, který má rozhodnout o výsledku války. Podle Institutu pro studium války, by Rusům trvalo několik let, než by dokázali pásmo dobýt.
Z tohoto důvodu je snazší pochopit, proč Putin přednesl takový požadavek. To, čeho nelze dosáhnout na bojišti, se nyní snaží získat prostřednictvím mírové dohody zprostředkované s pomocí USA. Získání kontroly nad západní částí Doněcké oblasti je klíčové pro vítězství ve válce. Putin si to uvědomuje. Pokud by se Doněcká oblast a její „pásmo pevností“ vzdaly, otevřela by se Rusům cesta na západ. Rusové by pak mohli postupovat směrem k Dněpru.
Pokud by se ruské jednotky dostaly až k Dněpru, je těžké si představit, že by Ukrajina nepřistoupila na další strategicky škodlivé územní požadavky ze strany Moskvy. S takovým scénářem by se další průběh války odvíjel od toho, zda se Ukrajina nevzdá svého „pásma pevností“ v západním Doněcku.
Požadavek, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, by mohl pocházet z pozice slabosti, nikoli síly. Putin nemůže čekat roky, než se mu podaří dobýt města a vesnice. Podle spolehlivých zpráv o stavu ruské ekonomiky si totiž Rusko nemůže dovolit vést válku příliš dlouho. Ale i tak by Kyjev mohl být pod tlakem Trumpovy administrativy, aby na požadavky přistoupil. Pokud by se tak stalo, pro Ukrajinu by to mohlo znamenat porážku v celé válce.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?
Karel Šíp oslavil v červnu kulaté osmdesáté narozeniny, ale do důchodu v tom pravém slova smyslu stále neodešel. Občas se sice objeví jeho kritici, zároveň má populární moderátor nadále věrnou fanouškovskou základnu. Tito lidé se na něj mohou těšit i v následujících měsících.