Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Jedná se o takzvané „pásmo pevností“, jak ho nazývají sami Rusové. Tvoří ho série opevněných měst, městeček a osad na západě Doněcké oblasti, které ukrajinské síly drží pod kontrolou. Pásmo zhruba spojuje město Slovjansk na severu s Kosťantynivkou, která se nachází asi 50 kilometrů jižněji.
Vzhledem k rovinatému terénu, který Ukrajina nemá, se musí spoléhat na budování městských bariér. Města a obce je totiž obtížné dobýt. Budovy, zejména ty velké, poskytují ideální krytí a palebná postavení pro obránce. Vstup do městských oblastí je složitý, jelikož ulice fungují jako cesty. Tyto zjevné trasy mohou být bráněny minovými poli, překážkami a krycí palbou. Suť navíc znesnadňuje pohyb, a městská prostředí tak výrazně zvýhodňují obránce.
Taktikou útočné síly by podle webu The Conversation bylo pokusit se takové městské oblasti obklíčit a poté je oblehnout. Cílem je zabránit jejich zásobování a vynutit si kapitulaci. Tento scénář jsme mohli pozorovat u Mariupolu, který se podařilo Rusům dobýt hned na začátku války. Další alternativou je „vytlačení“ ukrajinských sil. V takovém případě jsou města obklíčena ze tří stran, což donutí ukrajinské jednotky stáhnout se jedinou zbývající cestou. Ruské síly poté opuštěná města obsadí.
Takovýto typ útoku byl ale Rusům prozatím znemožněn. Důvodem je komplexní série ukrajinských obranných linií, které byly vybudovány mezi městy a vesnicemi v doněckém „pásmu pevností“. Tyto linie se skládají z minových polí, protitankových překážek, dělostřelecké palby a masivního používání dronů. Rusové tak nejsou schopni prorazit těmito liniemi, a obklíčit tak větší města v opevněném pásu.
Je životně důležité, aby Ukrajina tento pás udržela, protože se zdá, že hlavním cílem letní ofenzívy Ruska je prolomit tuto obrannou bariéru. Ruští zajatí vojáci uvedli, že jde o „poslední tah“, který má rozhodnout o výsledku války. Podle Institutu pro studium války, by Rusům trvalo několik let, než by dokázali pásmo dobýt.
Z tohoto důvodu je snazší pochopit, proč Putin přednesl takový požadavek. To, čeho nelze dosáhnout na bojišti, se nyní snaží získat prostřednictvím mírové dohody zprostředkované s pomocí USA. Získání kontroly nad západní částí Doněcké oblasti je klíčové pro vítězství ve válce. Putin si to uvědomuje. Pokud by se Doněcká oblast a její „pásmo pevností“ vzdaly, otevřela by se Rusům cesta na západ. Rusové by pak mohli postupovat směrem k Dněpru.
Pokud by se ruské jednotky dostaly až k Dněpru, je těžké si představit, že by Ukrajina nepřistoupila na další strategicky škodlivé územní požadavky ze strany Moskvy. S takovým scénářem by se další průběh války odvíjel od toho, zda se Ukrajina nevzdá svého „pásma pevností“ v západním Doněcku.
Požadavek, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, by mohl pocházet z pozice slabosti, nikoli síly. Putin nemůže čekat roky, než se mu podaří dobýt města a vesnice. Podle spolehlivých zpráv o stavu ruské ekonomiky si totiž Rusko nemůže dovolit vést válku příliš dlouho. Ale i tak by Kyjev mohl být pod tlakem Trumpovy administrativy, aby na požadavky přistoupil. Pokud by se tak stalo, pro Ukrajinu by to mohlo znamenat porážku v celé válce.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.