Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Jedná se o takzvané „pásmo pevností“, jak ho nazývají sami Rusové. Tvoří ho série opevněných měst, městeček a osad na západě Doněcké oblasti, které ukrajinské síly drží pod kontrolou. Pásmo zhruba spojuje město Slovjansk na severu s Kosťantynivkou, která se nachází asi 50 kilometrů jižněji.
Vzhledem k rovinatému terénu, který Ukrajina nemá, se musí spoléhat na budování městských bariér. Města a obce je totiž obtížné dobýt. Budovy, zejména ty velké, poskytují ideální krytí a palebná postavení pro obránce. Vstup do městských oblastí je složitý, jelikož ulice fungují jako cesty. Tyto zjevné trasy mohou být bráněny minovými poli, překážkami a krycí palbou. Suť navíc znesnadňuje pohyb, a městská prostředí tak výrazně zvýhodňují obránce.
Taktikou útočné síly by podle webu The Conversation bylo pokusit se takové městské oblasti obklíčit a poté je oblehnout. Cílem je zabránit jejich zásobování a vynutit si kapitulaci. Tento scénář jsme mohli pozorovat u Mariupolu, který se podařilo Rusům dobýt hned na začátku války. Další alternativou je „vytlačení“ ukrajinských sil. V takovém případě jsou města obklíčena ze tří stran, což donutí ukrajinské jednotky stáhnout se jedinou zbývající cestou. Ruské síly poté opuštěná města obsadí.
Takovýto typ útoku byl ale Rusům prozatím znemožněn. Důvodem je komplexní série ukrajinských obranných linií, které byly vybudovány mezi městy a vesnicemi v doněckém „pásmu pevností“. Tyto linie se skládají z minových polí, protitankových překážek, dělostřelecké palby a masivního používání dronů. Rusové tak nejsou schopni prorazit těmito liniemi, a obklíčit tak větší města v opevněném pásu.
Je životně důležité, aby Ukrajina tento pás udržela, protože se zdá, že hlavním cílem letní ofenzívy Ruska je prolomit tuto obrannou bariéru. Ruští zajatí vojáci uvedli, že jde o „poslední tah“, který má rozhodnout o výsledku války. Podle Institutu pro studium války, by Rusům trvalo několik let, než by dokázali pásmo dobýt.
Z tohoto důvodu je snazší pochopit, proč Putin přednesl takový požadavek. To, čeho nelze dosáhnout na bojišti, se nyní snaží získat prostřednictvím mírové dohody zprostředkované s pomocí USA. Získání kontroly nad západní částí Doněcké oblasti je klíčové pro vítězství ve válce. Putin si to uvědomuje. Pokud by se Doněcká oblast a její „pásmo pevností“ vzdaly, otevřela by se Rusům cesta na západ. Rusové by pak mohli postupovat směrem k Dněpru.
Pokud by se ruské jednotky dostaly až k Dněpru, je těžké si představit, že by Ukrajina nepřistoupila na další strategicky škodlivé územní požadavky ze strany Moskvy. S takovým scénářem by se další průběh války odvíjel od toho, zda se Ukrajina nevzdá svého „pásma pevností“ v západním Doněcku.
Požadavek, aby se Kyjev vzdal celé Doněcké oblasti, by mohl pocházet z pozice slabosti, nikoli síly. Putin nemůže čekat roky, než se mu podaří dobýt města a vesnice. Podle spolehlivých zpráv o stavu ruské ekonomiky si totiž Rusko nemůže dovolit vést válku příliš dlouho. Ale i tak by Kyjev mohl být pod tlakem Trumpovy administrativy, aby na požadavky přistoupil. Pokud by se tak stalo, pro Ukrajinu by to mohlo znamenat porážku v celé válce.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.