Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
Vědci definují náhlou změnu jako klimatický nebo environmentální posun, který probíhá mnohem rychleji, než se očekávalo. Tyto změny jsou velmi znepokojující, protože se mohou samy zesilovat. Například tání mořského ledu vede k tomu, že tmavší oceány absorbují více tepla, což způsobuje další tání. Jakmile jsou tyto procesy spuštěny, je velice obtížné je zvrátit.
Od roku 2014 se rozsah mořského ledu okolo Antarktidy dramaticky zmenšuje. Vědci zjistili, že tyto změny jsou bezprecedentní a přesahují přirozenou variabilitu posledních staletí. Zmenšující se mořský led má dalekosáhlé důsledky.
Led má totiž vysokou odrazivost, která odráží teplo zpět do vesmíru. S jeho úbytkem pohlcuje tmavší oceán více tepla, a urychluje tak další tání. Kromě toho jsou teď ledové šelfy vystaveny většímu vlnobití, což vede k jejich rozpadu. Tání ledu také zpomaluje hlubokomořské proudy, které hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.
Ledové šelfy v západní Antarktidě a v některých oblastech východní Antarktidy začínají tát. Od 90. let 20. století se ztráta ledu zvýšila šestkrát. Západní antarktický ledový příkrov sám o sobě obsahuje dostatek ledu, aby zvýšil hladinu moře o více než pět metrů. Přitom platí, že by se tento ledový příkrov mohl zhroutit i bez dalšího oteplování.
Náhlé změny postihují také biologické systémy. Ekosystémy na souši i v moři se mění v důsledku oteplování, nestabilních ledových podmínek a lidské činnosti. Znečištění a invazivní druhy představují pro ekosystémy novou hrozbu. Ačkoli jsou pro ochranu přírody důležité mezinárodní dohody, jako je například Smlouva o Antarktidě, jedinou cestou, jak zaručit přežití živočichů, jako jsou tučňáci císařští a rypouši, je razantní omezení emisí skleníkových plynů.
Probudíme-li se ze snu o neměnné Antarktidě, pochopíme, že tento kontinent se mění s znepokojující rychlostí. Tyto náhlé změny jsou důsledkem tepla, které se hromadí kvůli emisím skleníkových plynů.
Jedinou možností, jak se vyhnout dalším změnám, je snížit emise a udržet globální oteplování co nejblíže k hranici 1,5 °C. Vlády, podniky a pobřežní komunity se musí připravit na budoucnost, kdy budou tyto náhlé změny nevyhnutelné. To, co se děje v Antarktidě, nezůstane jen tam, ale pocítíme to všichni.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
