Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
Vědci definují náhlou změnu jako klimatický nebo environmentální posun, který probíhá mnohem rychleji, než se očekávalo. Tyto změny jsou velmi znepokojující, protože se mohou samy zesilovat. Například tání mořského ledu vede k tomu, že tmavší oceány absorbují více tepla, což způsobuje další tání. Jakmile jsou tyto procesy spuštěny, je velice obtížné je zvrátit.
Od roku 2014 se rozsah mořského ledu okolo Antarktidy dramaticky zmenšuje. Vědci zjistili, že tyto změny jsou bezprecedentní a přesahují přirozenou variabilitu posledních staletí. Zmenšující se mořský led má dalekosáhlé důsledky.
Led má totiž vysokou odrazivost, která odráží teplo zpět do vesmíru. S jeho úbytkem pohlcuje tmavší oceán více tepla, a urychluje tak další tání. Kromě toho jsou teď ledové šelfy vystaveny většímu vlnobití, což vede k jejich rozpadu. Tání ledu také zpomaluje hlubokomořské proudy, které hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.
Ledové šelfy v západní Antarktidě a v některých oblastech východní Antarktidy začínají tát. Od 90. let 20. století se ztráta ledu zvýšila šestkrát. Západní antarktický ledový příkrov sám o sobě obsahuje dostatek ledu, aby zvýšil hladinu moře o více než pět metrů. Přitom platí, že by se tento ledový příkrov mohl zhroutit i bez dalšího oteplování.
Náhlé změny postihují také biologické systémy. Ekosystémy na souši i v moři se mění v důsledku oteplování, nestabilních ledových podmínek a lidské činnosti. Znečištění a invazivní druhy představují pro ekosystémy novou hrozbu. Ačkoli jsou pro ochranu přírody důležité mezinárodní dohody, jako je například Smlouva o Antarktidě, jedinou cestou, jak zaručit přežití živočichů, jako jsou tučňáci císařští a rypouši, je razantní omezení emisí skleníkových plynů.
Probudíme-li se ze snu o neměnné Antarktidě, pochopíme, že tento kontinent se mění s znepokojující rychlostí. Tyto náhlé změny jsou důsledkem tepla, které se hromadí kvůli emisím skleníkových plynů.
Jedinou možností, jak se vyhnout dalším změnám, je snížit emise a udržet globální oteplování co nejblíže k hranici 1,5 °C. Vlády, podniky a pobřežní komunity se musí připravit na budoucnost, kdy budou tyto náhlé změny nevyhnutelné. To, co se děje v Antarktidě, nezůstane jen tam, ale pocítíme to všichni.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
