Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
Vědci definují náhlou změnu jako klimatický nebo environmentální posun, který probíhá mnohem rychleji, než se očekávalo. Tyto změny jsou velmi znepokojující, protože se mohou samy zesilovat. Například tání mořského ledu vede k tomu, že tmavší oceány absorbují více tepla, což způsobuje další tání. Jakmile jsou tyto procesy spuštěny, je velice obtížné je zvrátit.
Od roku 2014 se rozsah mořského ledu okolo Antarktidy dramaticky zmenšuje. Vědci zjistili, že tyto změny jsou bezprecedentní a přesahují přirozenou variabilitu posledních staletí. Zmenšující se mořský led má dalekosáhlé důsledky.
Led má totiž vysokou odrazivost, která odráží teplo zpět do vesmíru. S jeho úbytkem pohlcuje tmavší oceán více tepla, a urychluje tak další tání. Kromě toho jsou teď ledové šelfy vystaveny většímu vlnobití, což vede k jejich rozpadu. Tání ledu také zpomaluje hlubokomořské proudy, které hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.
Ledové šelfy v západní Antarktidě a v některých oblastech východní Antarktidy začínají tát. Od 90. let 20. století se ztráta ledu zvýšila šestkrát. Západní antarktický ledový příkrov sám o sobě obsahuje dostatek ledu, aby zvýšil hladinu moře o více než pět metrů. Přitom platí, že by se tento ledový příkrov mohl zhroutit i bez dalšího oteplování.
Náhlé změny postihují také biologické systémy. Ekosystémy na souši i v moři se mění v důsledku oteplování, nestabilních ledových podmínek a lidské činnosti. Znečištění a invazivní druhy představují pro ekosystémy novou hrozbu. Ačkoli jsou pro ochranu přírody důležité mezinárodní dohody, jako je například Smlouva o Antarktidě, jedinou cestou, jak zaručit přežití živočichů, jako jsou tučňáci císařští a rypouši, je razantní omezení emisí skleníkových plynů.
Probudíme-li se ze snu o neměnné Antarktidě, pochopíme, že tento kontinent se mění s znepokojující rychlostí. Tyto náhlé změny jsou důsledkem tepla, které se hromadí kvůli emisím skleníkových plynů.
Jedinou možností, jak se vyhnout dalším změnám, je snížit emise a udržet globální oteplování co nejblíže k hranici 1,5 °C. Vlády, podniky a pobřežní komunity se musí připravit na budoucnost, kdy budou tyto náhlé změny nevyhnutelné. To, co se děje v Antarktidě, nezůstane jen tam, ale pocítíme to všichni.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
