Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
Vědci definují náhlou změnu jako klimatický nebo environmentální posun, který probíhá mnohem rychleji, než se očekávalo. Tyto změny jsou velmi znepokojující, protože se mohou samy zesilovat. Například tání mořského ledu vede k tomu, že tmavší oceány absorbují více tepla, což způsobuje další tání. Jakmile jsou tyto procesy spuštěny, je velice obtížné je zvrátit.
Od roku 2014 se rozsah mořského ledu okolo Antarktidy dramaticky zmenšuje. Vědci zjistili, že tyto změny jsou bezprecedentní a přesahují přirozenou variabilitu posledních staletí. Zmenšující se mořský led má dalekosáhlé důsledky.
Led má totiž vysokou odrazivost, která odráží teplo zpět do vesmíru. S jeho úbytkem pohlcuje tmavší oceán více tepla, a urychluje tak další tání. Kromě toho jsou teď ledové šelfy vystaveny většímu vlnobití, což vede k jejich rozpadu. Tání ledu také zpomaluje hlubokomořské proudy, které hrají klíčovou roli v regulaci globálního klimatu.
Ledové šelfy v západní Antarktidě a v některých oblastech východní Antarktidy začínají tát. Od 90. let 20. století se ztráta ledu zvýšila šestkrát. Západní antarktický ledový příkrov sám o sobě obsahuje dostatek ledu, aby zvýšil hladinu moře o více než pět metrů. Přitom platí, že by se tento ledový příkrov mohl zhroutit i bez dalšího oteplování.
Náhlé změny postihují také biologické systémy. Ekosystémy na souši i v moři se mění v důsledku oteplování, nestabilních ledových podmínek a lidské činnosti. Znečištění a invazivní druhy představují pro ekosystémy novou hrozbu. Ačkoli jsou pro ochranu přírody důležité mezinárodní dohody, jako je například Smlouva o Antarktidě, jedinou cestou, jak zaručit přežití živočichů, jako jsou tučňáci císařští a rypouši, je razantní omezení emisí skleníkových plynů.
Probudíme-li se ze snu o neměnné Antarktidě, pochopíme, že tento kontinent se mění s znepokojující rychlostí. Tyto náhlé změny jsou důsledkem tepla, které se hromadí kvůli emisím skleníkových plynů.
Jedinou možností, jak se vyhnout dalším změnám, je snížit emise a udržet globální oteplování co nejblíže k hranici 1,5 °C. Vlády, podniky a pobřežní komunity se musí připravit na budoucnost, kdy budou tyto náhlé změny nevyhnutelné. To, co se děje v Antarktidě, nezůstane jen tam, ale pocítíme to všichni.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.
Od začátku atomového věku před osmdesáti lety bylo ve světě odpáleno více než 2 000 jaderných zbraní. Jejich devastující účinky na lidské zdraví a životní prostředí pociťují lidé i dnes. Přestože od posledních nadzemních testů uplynuly desítky let, jaderné účty nejsou zdaleka vyrovnané. Mnoho komunit, které byly vystaveny radioaktivnímu spadu, stále bojuje s trvalými zdravotními a psychologickými následky.
Mimo západní svět Rusko v tichosti rozšiřuje svůj mediální vliv. Pomocí státem financovaných médií, jako jsou RT a Sputnik, se mu daří získávat si globální publikum, zvláště v Latinské Americe, Africe, na Blízkém východě a v jihovýchodní Asii. Tuto expanzi uspěchaně spustilo poté, co západní země zavedly rozsáhlé sankce a omezily vysílání těchto kanálů, které označily za nástroje šíření dezinformací.
Agáta Hanychová už má letos letní dovolenou za sebou, s manželem Mirkem Dopitou byla opět na indonéském ostrově Bali. Tentokrát ale zažila něco, co se jí zarylo opravdu hluboko do paměti.
Severokorejci před zraky diktátora Kim Čong-una provedli test dvou nových raket, informovala BBC s odkazem na prohlášení severokorejských státních médií. Rakety mají sloužit zejména k protivzdušné obraně.
Celé Česko před časem s nadějí sledovala, když se Dáda Patrasová nechala hospitalizovat v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Podle posledního vyjádření Felixe Slováčka si však manželka na pobyt v zařízení nepamatuje.
