Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Plán počítá s nasazením až 60 000 vojáků pro jeho střežení. Vytvoření zóny by však mohlo zatížit evropské jednotky, které se již nyní snaží připravit na 300 000 vojáků, aby mohli posílit východní křídlo NATO.
Donald Trump vyloučil nasazení amerických pozemních sil, ale uvedl, že USA poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky. Ty by mohly být na úrovni článku 5 NATO. Slib Washingtonu poskytnout Ukrajině vzdušnou podporu, včetně bezletové zóny a ničení ruských letadel, přinesl Evropě úlevu. Rusko ale má také své požadavky, jako je vzdání se Donbasu, zrušení ukrajinských ambicí vstoupit do NATO a udržení neutrality.
V současné době se diskutuje o řadě bezpečnostních plánů, které mají Ukrajinu chránit před budoucí agresí. Jedním z nich je koalice ochotných - skupina evropských zemí, které by vyslaly do Ukrajiny vojáky k udržení míru, jakmile by bylo podepsáno příměří.
Podle experta na obranu, plukovníka Philipa Ingrama, by se tento plán mohl ukázat jako politicky a ekonomicky neproveditelný, protože by si vyžádal enormní náklady. Navíc by Evropa musela být připravena na případné útoky proti Rusku, pokud by porušilo dohodu, což se ale podle něj pravděpodobně nestane.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov navíc ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Ve středu se Rusko jasně postavilo proti myšlence rozmístění evropských mírových sil na ukrajinském území. Tento postoj zásadně odporuje dřívějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský vůdce Vladimir Putin s takovým řešením souhlasí.
Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, během tiskové konference zdůraznil, že Moskva má k otázce vyslání evropských vojáků na Ukrajinu jednoznačně „negativní postoj“. Dále uvedl, že jedním z hlavních kořenů a příčin ruské invaze z roku 2022 bylo rozšiřování Severoatlantické aliance, ke kterému docházelo v uplynulém čtvrtstoletí. Jeho slova tak opět podtrhují oficiální narativ Kremlu.
Včerejší útoky Ruska na Kyjev, při nichž zahynulo 23 lidí, rozzuřily evropské představitele a odsoudili je. Prezident Volodymyr Zelenskyj po evropských lídrech požaduje jasnou definici bezpečnostních záruk.
Tlak na Putina, aby zasedl k jednacímu stolu se Zelenským, narůstá od nedávného summitu Bílého domu. V Anchorage se ale nedosáhlo žádného pokroku směrem k mírové dohodě. Plán, který navrhuje vytvoření nárazníkové zóny, by pro Ukrajinu mohl znamenat další územní ústupky a je otázkou, zda by ho Kyjev přijal.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Honza Dědek se v úterý definitivně rozloučil s Primou, což není žádná novinka. Moderátor se s televizí nedohodl na pokračování spolupráce, která tak pro tuto chvíli končí. Dědek každopádně ukázal, že je možné se rozloučit na úrovni.
Česká politika má stále stejného a jasného hegemona. Další průzkum potvrdil prvenství hnutí ANO v případě konání voleb do Poslanecké sněmovny. Ukázalo to šetření agentury NMS pro server novinky.cz. Zajímavý je ale nadále souboj o druhé místo a roli hlavního Babišova vyzyvatele.
Americký prezident Donald Trump v neděli slaví kulaté 80. narozeniny. Gratulace mu dorazila i z Česka. Ministerstvo zahraničních věcí zveřejnilo pozoruhodný text přání šéfa české diplomacie Petra Macinky (Motoristé).
Není žádným tajemstvím, že náš nejslavnější zpěvák Karel Gott byl úspěšný i za hranicemi Česka, respektive Československa. A protože se jeho dcera Charlotte rozhodla zpívat v angličtině, tak by se s největší pravděpodobností také ráda dostala do povědomí lidí v cizině. Možná už má našlápnuto.
Více než 140 lidí již v Demokratické republice Kongo podlehlo ebole během aktuální epidemie, která znepokojuje Afriku i zbytek světa. Do pátku se potvrdilo přes 700 případů závažného onemocnění.
Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.
Řidiči, kterým ještě letos skončí platnost řidičského průkazu, mohou k jeho výměně využít moderní digitální cestu přes Portál dopravy. Upozorňuje na to ministerstvo dopravy. Elektronické podání žádosti plně využívá propojenost státních registrů, je rychlé, bezpečné a levnější. Počet řidičů, kteří dávají přednost digitální formě před osobní návštěvou úřadu, roste.