Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Plán počítá s nasazením až 60 000 vojáků pro jeho střežení. Vytvoření zóny by však mohlo zatížit evropské jednotky, které se již nyní snaží připravit na 300 000 vojáků, aby mohli posílit východní křídlo NATO.
Donald Trump vyloučil nasazení amerických pozemních sil, ale uvedl, že USA poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky. Ty by mohly být na úrovni článku 5 NATO. Slib Washingtonu poskytnout Ukrajině vzdušnou podporu, včetně bezletové zóny a ničení ruských letadel, přinesl Evropě úlevu. Rusko ale má také své požadavky, jako je vzdání se Donbasu, zrušení ukrajinských ambicí vstoupit do NATO a udržení neutrality.
V současné době se diskutuje o řadě bezpečnostních plánů, které mají Ukrajinu chránit před budoucí agresí. Jedním z nich je koalice ochotných - skupina evropských zemí, které by vyslaly do Ukrajiny vojáky k udržení míru, jakmile by bylo podepsáno příměří.
Podle experta na obranu, plukovníka Philipa Ingrama, by se tento plán mohl ukázat jako politicky a ekonomicky neproveditelný, protože by si vyžádal enormní náklady. Navíc by Evropa musela být připravena na případné útoky proti Rusku, pokud by porušilo dohodu, což se ale podle něj pravděpodobně nestane.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov navíc ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Ve středu se Rusko jasně postavilo proti myšlence rozmístění evropských mírových sil na ukrajinském území. Tento postoj zásadně odporuje dřívějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský vůdce Vladimir Putin s takovým řešením souhlasí.
Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, během tiskové konference zdůraznil, že Moskva má k otázce vyslání evropských vojáků na Ukrajinu jednoznačně „negativní postoj“. Dále uvedl, že jedním z hlavních kořenů a příčin ruské invaze z roku 2022 bylo rozšiřování Severoatlantické aliance, ke kterému docházelo v uplynulém čtvrtstoletí. Jeho slova tak opět podtrhují oficiální narativ Kremlu.
Včerejší útoky Ruska na Kyjev, při nichž zahynulo 23 lidí, rozzuřily evropské představitele a odsoudili je. Prezident Volodymyr Zelenskyj po evropských lídrech požaduje jasnou definici bezpečnostních záruk.
Tlak na Putina, aby zasedl k jednacímu stolu se Zelenským, narůstá od nedávného summitu Bílého domu. V Anchorage se ale nedosáhlo žádného pokroku směrem k mírové dohodě. Plán, který navrhuje vytvoření nárazníkové zóny, by pro Ukrajinu mohl znamenat další územní ústupky a je otázkou, zda by ho Kyjev přijal.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.