Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Plán počítá s nasazením až 60 000 vojáků pro jeho střežení. Vytvoření zóny by však mohlo zatížit evropské jednotky, které se již nyní snaží připravit na 300 000 vojáků, aby mohli posílit východní křídlo NATO.
Donald Trump vyloučil nasazení amerických pozemních sil, ale uvedl, že USA poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky. Ty by mohly být na úrovni článku 5 NATO. Slib Washingtonu poskytnout Ukrajině vzdušnou podporu, včetně bezletové zóny a ničení ruských letadel, přinesl Evropě úlevu. Rusko ale má také své požadavky, jako je vzdání se Donbasu, zrušení ukrajinských ambicí vstoupit do NATO a udržení neutrality.
V současné době se diskutuje o řadě bezpečnostních plánů, které mají Ukrajinu chránit před budoucí agresí. Jedním z nich je koalice ochotných - skupina evropských zemí, které by vyslaly do Ukrajiny vojáky k udržení míru, jakmile by bylo podepsáno příměří.
Podle experta na obranu, plukovníka Philipa Ingrama, by se tento plán mohl ukázat jako politicky a ekonomicky neproveditelný, protože by si vyžádal enormní náklady. Navíc by Evropa musela být připravena na případné útoky proti Rusku, pokud by porušilo dohodu, což se ale podle něj pravděpodobně nestane.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov navíc ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Ve středu se Rusko jasně postavilo proti myšlence rozmístění evropských mírových sil na ukrajinském území. Tento postoj zásadně odporuje dřívějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský vůdce Vladimir Putin s takovým řešením souhlasí.
Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, během tiskové konference zdůraznil, že Moskva má k otázce vyslání evropských vojáků na Ukrajinu jednoznačně „negativní postoj“. Dále uvedl, že jedním z hlavních kořenů a příčin ruské invaze z roku 2022 bylo rozšiřování Severoatlantické aliance, ke kterému docházelo v uplynulém čtvrtstoletí. Jeho slova tak opět podtrhují oficiální narativ Kremlu.
Včerejší útoky Ruska na Kyjev, při nichž zahynulo 23 lidí, rozzuřily evropské představitele a odsoudili je. Prezident Volodymyr Zelenskyj po evropských lídrech požaduje jasnou definici bezpečnostních záruk.
Tlak na Putina, aby zasedl k jednacímu stolu se Zelenským, narůstá od nedávného summitu Bílého domu. V Anchorage se ale nedosáhlo žádného pokroku směrem k mírové dohodě. Plán, který navrhuje vytvoření nárazníkové zóny, by pro Ukrajinu mohl znamenat další územní ústupky a je otázkou, zda by ho Kyjev přijal.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.