Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Plán počítá s nasazením až 60 000 vojáků pro jeho střežení. Vytvoření zóny by však mohlo zatížit evropské jednotky, které se již nyní snaží připravit na 300 000 vojáků, aby mohli posílit východní křídlo NATO.
Donald Trump vyloučil nasazení amerických pozemních sil, ale uvedl, že USA poskytnou Ukrajině bezpečnostní záruky. Ty by mohly být na úrovni článku 5 NATO. Slib Washingtonu poskytnout Ukrajině vzdušnou podporu, včetně bezletové zóny a ničení ruských letadel, přinesl Evropě úlevu. Rusko ale má také své požadavky, jako je vzdání se Donbasu, zrušení ukrajinských ambicí vstoupit do NATO a udržení neutrality.
V současné době se diskutuje o řadě bezpečnostních plánů, které mají Ukrajinu chránit před budoucí agresí. Jedním z nich je koalice ochotných - skupina evropských zemí, které by vyslaly do Ukrajiny vojáky k udržení míru, jakmile by bylo podepsáno příměří.
Podle experta na obranu, plukovníka Philipa Ingrama, by se tento plán mohl ukázat jako politicky a ekonomicky neproveditelný, protože by si vyžádal enormní náklady. Navíc by Evropa musela být připravena na případné útoky proti Rusku, pokud by porušilo dohodu, což se ale podle něj pravděpodobně nestane.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov navíc ve středu prohlásil, že Rusko má k myšlence rozmístění evropských mírových jednotek na ukrajinském území negativní postoj. Tímto výrokem zpochybnil dřívější tvrzení Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský prezident Vladimir Putin nemá s takovou misí problém. Podle Peskova byla expanze NATO na východ v posledním čtvrtstoletí jedním z hlavních důvodů, které vedly k ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Ve středu se Rusko jasně postavilo proti myšlence rozmístění evropských mírových sil na ukrajinském území. Tento postoj zásadně odporuje dřívějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se nechal slyšet, že ruský vůdce Vladimir Putin s takovým řešením souhlasí.
Mluvčí Kremlu, Dmitrij Peskov, během tiskové konference zdůraznil, že Moskva má k otázce vyslání evropských vojáků na Ukrajinu jednoznačně „negativní postoj“. Dále uvedl, že jedním z hlavních kořenů a příčin ruské invaze z roku 2022 bylo rozšiřování Severoatlantické aliance, ke kterému docházelo v uplynulém čtvrtstoletí. Jeho slova tak opět podtrhují oficiální narativ Kremlu.
Včerejší útoky Ruska na Kyjev, při nichž zahynulo 23 lidí, rozzuřily evropské představitele a odsoudili je. Prezident Volodymyr Zelenskyj po evropských lídrech požaduje jasnou definici bezpečnostních záruk.
Tlak na Putina, aby zasedl k jednacímu stolu se Zelenským, narůstá od nedávného summitu Bílého domu. V Anchorage se ale nedosáhlo žádného pokroku směrem k mírové dohodě. Plán, který navrhuje vytvoření nárazníkové zóny, by pro Ukrajinu mohl znamenat další územní ústupky a je otázkou, zda by ho Kyjev přijal.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
