Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
Pro místní humanitární organizace je vyhlášení hladomoru jen potvrzením situace, která už trvá dlouho. Imad Almadhoun, který pracuje pro organizaci Drops of Mercy, říká, že zpoždění stálo životy.
Bez oficiálního označení hladomoru bylo vyvíjeno menší úsilí na zajištění příměří a přístupu k pomoci. S tímto názorem souhlasí i organizace Gaza Soup Kitchen, která byla založena na začátku války a nyní má deset distribučních center. Podle její pracovnice Mai Almadhoun utrpení trvá již dlouhé měsíce.
Khalid Qadas, fotograf a mluvčí Gaza Soup Kitchen, říká, že situace není jen humanitární krizí, ale „každodenní tragédií“. Podle něj se jídlo stalo luxusem a většinu si lidé nemohou dovolit kvůli vysokým cenám a ztrátě práce. Mnoho obyvatel Gazy jí jen proto, aby přežilo, ne proto, aby se stravovalo zdravě. Dětem se nedostává mléka ani správné výživy.
Mai Almadhoun říká, že se denně setkávají s matkami, které celé dny nejedí, jen aby zajistily jídlo svým dětem. Místní organizace jsou závislé na individuálních darech. Gaza Soup Kitchen potřebuje denně přibližně 15 000 eur na to, aby mohla dodávat jídlo a vodu.
Nedostatek jídla je zapříčiněn blokádami ze strany izraelské armády. Izrael, který kontroluje veškerý přístup do Gazy, obviňuje Hamas z rabování pomoci. Tvrdí, že humanitární organizace nedělají pro distribuci dost. Tyto organizace ale tvrdí, opak a obviňují Izrael z toho, že na distribuci pomoci uvalil nebezpečná omezení.
Imad Almadhoun dodává, že i když se do Gazy dostane omezené množství pomoci, často se nedostane k těm nejpotřebnějším. Dav zoufalých lidí se shromažďuje kolem nákladních aut s humanitární pomocí, která jsou často rabována, než se dostanou k rodinám v útulcích a táborech. Imad dodává, že distribuční centra Gaza Humanitarian Foundation, která je podporovaná Izraelem a Spojenými státy, se stala pastí smrti. Od konce května zde bylo zabito téměř 900 lidí, kteří se pokoušeli dostat k jídlu.
Humanitární krizi v Gaze ještě více prohlubuje nová vojenská operace, kterou ohlásila izraelská armáda. Jejím cílem je získat kontrolu nad městem a donutit zbývající obyvatele k evakuaci. Khalid Qadas se obává, že by to znamenalo další utrpení. „Myšlenka na další vysídlení mě děsí, stejně jako tisíce rodin zde,“ dodal s tím, že to znamená další stany, nemoci a ponižování.
Navzdory strachu, který se stal každodenním společníkem obyvatel Gazy, Imad říká, že se jeho tým nevzdá a bude pomáhat do posledního okamžiku, protože „toto je naše komunita a nemůžeme ji opustit“.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.