Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
Pro místní humanitární organizace je vyhlášení hladomoru jen potvrzením situace, která už trvá dlouho. Imad Almadhoun, který pracuje pro organizaci Drops of Mercy, říká, že zpoždění stálo životy.
Bez oficiálního označení hladomoru bylo vyvíjeno menší úsilí na zajištění příměří a přístupu k pomoci. S tímto názorem souhlasí i organizace Gaza Soup Kitchen, která byla založena na začátku války a nyní má deset distribučních center. Podle její pracovnice Mai Almadhoun utrpení trvá již dlouhé měsíce.
Khalid Qadas, fotograf a mluvčí Gaza Soup Kitchen, říká, že situace není jen humanitární krizí, ale „každodenní tragédií“. Podle něj se jídlo stalo luxusem a většinu si lidé nemohou dovolit kvůli vysokým cenám a ztrátě práce. Mnoho obyvatel Gazy jí jen proto, aby přežilo, ne proto, aby se stravovalo zdravě. Dětem se nedostává mléka ani správné výživy.
Mai Almadhoun říká, že se denně setkávají s matkami, které celé dny nejedí, jen aby zajistily jídlo svým dětem. Místní organizace jsou závislé na individuálních darech. Gaza Soup Kitchen potřebuje denně přibližně 15 000 eur na to, aby mohla dodávat jídlo a vodu.
Nedostatek jídla je zapříčiněn blokádami ze strany izraelské armády. Izrael, který kontroluje veškerý přístup do Gazy, obviňuje Hamas z rabování pomoci. Tvrdí, že humanitární organizace nedělají pro distribuci dost. Tyto organizace ale tvrdí, opak a obviňují Izrael z toho, že na distribuci pomoci uvalil nebezpečná omezení.
Imad Almadhoun dodává, že i když se do Gazy dostane omezené množství pomoci, často se nedostane k těm nejpotřebnějším. Dav zoufalých lidí se shromažďuje kolem nákladních aut s humanitární pomocí, která jsou často rabována, než se dostanou k rodinám v útulcích a táborech. Imad dodává, že distribuční centra Gaza Humanitarian Foundation, která je podporovaná Izraelem a Spojenými státy, se stala pastí smrti. Od konce května zde bylo zabito téměř 900 lidí, kteří se pokoušeli dostat k jídlu.
Humanitární krizi v Gaze ještě více prohlubuje nová vojenská operace, kterou ohlásila izraelská armáda. Jejím cílem je získat kontrolu nad městem a donutit zbývající obyvatele k evakuaci. Khalid Qadas se obává, že by to znamenalo další utrpení. „Myšlenka na další vysídlení mě děsí, stejně jako tisíce rodin zde,“ dodal s tím, že to znamená další stany, nemoci a ponižování.
Navzdory strachu, který se stal každodenním společníkem obyvatel Gazy, Imad říká, že se jeho tým nevzdá a bude pomáhat do posledního okamžiku, protože „toto je naše komunita a nemůžeme ji opustit“.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.