Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
Pro místní humanitární organizace je vyhlášení hladomoru jen potvrzením situace, která už trvá dlouho. Imad Almadhoun, který pracuje pro organizaci Drops of Mercy, říká, že zpoždění stálo životy.
Bez oficiálního označení hladomoru bylo vyvíjeno menší úsilí na zajištění příměří a přístupu k pomoci. S tímto názorem souhlasí i organizace Gaza Soup Kitchen, která byla založena na začátku války a nyní má deset distribučních center. Podle její pracovnice Mai Almadhoun utrpení trvá již dlouhé měsíce.
Khalid Qadas, fotograf a mluvčí Gaza Soup Kitchen, říká, že situace není jen humanitární krizí, ale „každodenní tragédií“. Podle něj se jídlo stalo luxusem a většinu si lidé nemohou dovolit kvůli vysokým cenám a ztrátě práce. Mnoho obyvatel Gazy jí jen proto, aby přežilo, ne proto, aby se stravovalo zdravě. Dětem se nedostává mléka ani správné výživy.
Mai Almadhoun říká, že se denně setkávají s matkami, které celé dny nejedí, jen aby zajistily jídlo svým dětem. Místní organizace jsou závislé na individuálních darech. Gaza Soup Kitchen potřebuje denně přibližně 15 000 eur na to, aby mohla dodávat jídlo a vodu.
Nedostatek jídla je zapříčiněn blokádami ze strany izraelské armády. Izrael, který kontroluje veškerý přístup do Gazy, obviňuje Hamas z rabování pomoci. Tvrdí, že humanitární organizace nedělají pro distribuci dost. Tyto organizace ale tvrdí, opak a obviňují Izrael z toho, že na distribuci pomoci uvalil nebezpečná omezení.
Imad Almadhoun dodává, že i když se do Gazy dostane omezené množství pomoci, často se nedostane k těm nejpotřebnějším. Dav zoufalých lidí se shromažďuje kolem nákladních aut s humanitární pomocí, která jsou často rabována, než se dostanou k rodinám v útulcích a táborech. Imad dodává, že distribuční centra Gaza Humanitarian Foundation, která je podporovaná Izraelem a Spojenými státy, se stala pastí smrti. Od konce května zde bylo zabito téměř 900 lidí, kteří se pokoušeli dostat k jídlu.
Humanitární krizi v Gaze ještě více prohlubuje nová vojenská operace, kterou ohlásila izraelská armáda. Jejím cílem je získat kontrolu nad městem a donutit zbývající obyvatele k evakuaci. Khalid Qadas se obává, že by to znamenalo další utrpení. „Myšlenka na další vysídlení mě děsí, stejně jako tisíce rodin zde,“ dodal s tím, že to znamená další stany, nemoci a ponižování.
Navzdory strachu, který se stal každodenním společníkem obyvatel Gazy, Imad říká, že se jeho tým nevzdá a bude pomáhat do posledního okamžiku, protože „toto je naše komunita a nemůžeme ji opustit“.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.