Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
Pro místní humanitární organizace je vyhlášení hladomoru jen potvrzením situace, která už trvá dlouho. Imad Almadhoun, který pracuje pro organizaci Drops of Mercy, říká, že zpoždění stálo životy.
Bez oficiálního označení hladomoru bylo vyvíjeno menší úsilí na zajištění příměří a přístupu k pomoci. S tímto názorem souhlasí i organizace Gaza Soup Kitchen, která byla založena na začátku války a nyní má deset distribučních center. Podle její pracovnice Mai Almadhoun utrpení trvá již dlouhé měsíce.
Khalid Qadas, fotograf a mluvčí Gaza Soup Kitchen, říká, že situace není jen humanitární krizí, ale „každodenní tragédií“. Podle něj se jídlo stalo luxusem a většinu si lidé nemohou dovolit kvůli vysokým cenám a ztrátě práce. Mnoho obyvatel Gazy jí jen proto, aby přežilo, ne proto, aby se stravovalo zdravě. Dětem se nedostává mléka ani správné výživy.
Mai Almadhoun říká, že se denně setkávají s matkami, které celé dny nejedí, jen aby zajistily jídlo svým dětem. Místní organizace jsou závislé na individuálních darech. Gaza Soup Kitchen potřebuje denně přibližně 15 000 eur na to, aby mohla dodávat jídlo a vodu.
Nedostatek jídla je zapříčiněn blokádami ze strany izraelské armády. Izrael, který kontroluje veškerý přístup do Gazy, obviňuje Hamas z rabování pomoci. Tvrdí, že humanitární organizace nedělají pro distribuci dost. Tyto organizace ale tvrdí, opak a obviňují Izrael z toho, že na distribuci pomoci uvalil nebezpečná omezení.
Imad Almadhoun dodává, že i když se do Gazy dostane omezené množství pomoci, často se nedostane k těm nejpotřebnějším. Dav zoufalých lidí se shromažďuje kolem nákladních aut s humanitární pomocí, která jsou často rabována, než se dostanou k rodinám v útulcích a táborech. Imad dodává, že distribuční centra Gaza Humanitarian Foundation, která je podporovaná Izraelem a Spojenými státy, se stala pastí smrti. Od konce května zde bylo zabito téměř 900 lidí, kteří se pokoušeli dostat k jídlu.
Humanitární krizi v Gaze ještě více prohlubuje nová vojenská operace, kterou ohlásila izraelská armáda. Jejím cílem je získat kontrolu nad městem a donutit zbývající obyvatele k evakuaci. Khalid Qadas se obává, že by to znamenalo další utrpení. „Myšlenka na další vysídlení mě děsí, stejně jako tisíce rodin zde,“ dodal s tím, že to znamená další stany, nemoci a ponižování.
Navzdory strachu, který se stal každodenním společníkem obyvatel Gazy, Imad říká, že se jeho tým nevzdá a bude pomáhat do posledního okamžiku, protože „toto je naše komunita a nemůžeme ji opustit“.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.