Více než 4 000 obyvatel Tuvalu, tedy přes jednu třetinu populace tohoto tichomořského ostrovního státu, podalo žádost o přesídlení do Austrálie. Učinili tak v rámci nového australského vízového programu, který byl spuštěn jako reakce na zhoršující se dopady klimatických změn, zejména stoupající hladinu moří.
Tuvalu, nacházející se zhruba na půli cesty mezi Havají a Austrálií, má podle posledních údajů kolem 10 000 obyvatel. Leží na nízkých atolech, přičemž žádná část země nevystupuje výše než šest metrů nad mořskou hladinu. To z něj činí jedno z nejohroženějších míst na světě v souvislosti s rostoucí hladinou oceánů.
Austrálie 16. června otevřela přihlašovací okno pro nový vízový program „Falepili Mobility Pathway“, který potrvá přibližně měsíc. V jeho rámci bude mezi červencem a lednem 2026 vylosováno 280 uchazečů, kteří získají trvalý pobyt, přístup ke zdravotní péči, vzdělání a možnost pracovat v Austrálii.
Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že tento krok naplňuje společnou vizi „důstojné mobility“ pro Tuvalce, jejichž životy jsou čím dál více ovlivňovány klimatickými změnami.
Podle premiéra Tuvalu Feletiho Tea bude do roku 2050 více než polovina země pravidelně zaplavována přílivy, do konce století pak až 90 %. Hlavní město Fongafale je vystavěno na úzkém pásu země širokém místy pouhých 20 metrů. „Interní přesídlení v rámci Tuvalu není možné – jsme úplně plochá země,“ řekl Teo na konferenci OSN o oceánech ve francouzském Nice. „Nemáme kam ustoupit.“
Nový vízový program je součástí širší dohody mezi Austrálií a Tuvalu, uzavřené v roce 2023, která kromě environmentální pomoci zahrnuje i vojenskou ochranu Tuvalu ze strany Austrálie. Canberra navíc deklarovala, že uzná státní suverenitu Tuvalu i v případě, že bude celé území neobyvatelné. „Státnost a suverenita Tuvalu bude uznána i navzdory důsledkům stoupající hladiny moří,“ uvádí se ve smlouvě.
Tuvalu se v posledních letech snaží připravit i na nejhorší scénář. Na klimatickém summitu COP27 v Egyptě v roce 2022 oznámilo, že chce být prvním státem na světě, který kompletně přesune svou státní správu do digitálního prostoru. Digitálně chce zrekonstruovat své území, uchovat kulturu a historii a dál fungovat jako stát i bez fyzického území. Austrálie tento koncept tzv. „digitální suverenity“ uznala.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jeho země sdílí vizi „mírového, stabilního a prosperujícího regionu“, a že Austrálie je pro své tichomořské partnery spolehlivým spojencem.
To ostře kontrastuje s přístupem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech. Ta podle agentury AP zvažuje rozšíření seznamu zemí s imigračními restrikcemi o dalších 36 států, včetně Tuvalu. Na černé listině se již nachází dvanáct zemí, včetně Afghánistánu, Íránu a Libye, a částečné omezení se týká dalších sedmi.
Tuvalu i jeho pacifičtí sousedé, jako Tonga a Vanuatu, byli podle AP vyzváni k přísnějšímu prověřování cestujících a řešení statusu svých občanů žijících v USA bez oprávnění, jinak mohou čelit obdobným zákazům vstupu.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
