Více než 4 000 obyvatel Tuvalu, tedy přes jednu třetinu populace tohoto tichomořského ostrovního státu, podalo žádost o přesídlení do Austrálie. Učinili tak v rámci nového australského vízového programu, který byl spuštěn jako reakce na zhoršující se dopady klimatických změn, zejména stoupající hladinu moří.
Tuvalu, nacházející se zhruba na půli cesty mezi Havají a Austrálií, má podle posledních údajů kolem 10 000 obyvatel. Leží na nízkých atolech, přičemž žádná část země nevystupuje výše než šest metrů nad mořskou hladinu. To z něj činí jedno z nejohroženějších míst na světě v souvislosti s rostoucí hladinou oceánů.
Austrálie 16. června otevřela přihlašovací okno pro nový vízový program „Falepili Mobility Pathway“, který potrvá přibližně měsíc. V jeho rámci bude mezi červencem a lednem 2026 vylosováno 280 uchazečů, kteří získají trvalý pobyt, přístup ke zdravotní péči, vzdělání a možnost pracovat v Austrálii.
Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že tento krok naplňuje společnou vizi „důstojné mobility“ pro Tuvalce, jejichž životy jsou čím dál více ovlivňovány klimatickými změnami.
Podle premiéra Tuvalu Feletiho Tea bude do roku 2050 více než polovina země pravidelně zaplavována přílivy, do konce století pak až 90 %. Hlavní město Fongafale je vystavěno na úzkém pásu země širokém místy pouhých 20 metrů. „Interní přesídlení v rámci Tuvalu není možné – jsme úplně plochá země,“ řekl Teo na konferenci OSN o oceánech ve francouzském Nice. „Nemáme kam ustoupit.“
Nový vízový program je součástí širší dohody mezi Austrálií a Tuvalu, uzavřené v roce 2023, která kromě environmentální pomoci zahrnuje i vojenskou ochranu Tuvalu ze strany Austrálie. Canberra navíc deklarovala, že uzná státní suverenitu Tuvalu i v případě, že bude celé území neobyvatelné. „Státnost a suverenita Tuvalu bude uznána i navzdory důsledkům stoupající hladiny moří,“ uvádí se ve smlouvě.
Tuvalu se v posledních letech snaží připravit i na nejhorší scénář. Na klimatickém summitu COP27 v Egyptě v roce 2022 oznámilo, že chce být prvním státem na světě, který kompletně přesune svou státní správu do digitálního prostoru. Digitálně chce zrekonstruovat své území, uchovat kulturu a historii a dál fungovat jako stát i bez fyzického území. Austrálie tento koncept tzv. „digitální suverenity“ uznala.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jeho země sdílí vizi „mírového, stabilního a prosperujícího regionu“, a že Austrálie je pro své tichomořské partnery spolehlivým spojencem.
To ostře kontrastuje s přístupem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech. Ta podle agentury AP zvažuje rozšíření seznamu zemí s imigračními restrikcemi o dalších 36 států, včetně Tuvalu. Na černé listině se již nachází dvanáct zemí, včetně Afghánistánu, Íránu a Libye, a částečné omezení se týká dalších sedmi.
Tuvalu i jeho pacifičtí sousedé, jako Tonga a Vanuatu, byli podle AP vyzváni k přísnějšímu prověřování cestujících a řešení statusu svých občanů žijících v USA bez oprávnění, jinak mohou čelit obdobným zákazům vstupu.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.
Evropské státy v těchto dnech čelí nečekaně silnému náporu chřipkových onemocnění, který způsobuje nově zmutovaný a velmi nakažlivý typ viru. Světová zdravotnická organizace vydala varování, že tato situace vystavuje nemocnice a ambulance v mnoha regionech enormní zátěži.
Britská vláda zaslala Romanu Abramovičovi poslední varování ohledně 2,5 miliardy liber pocházejících z prodeje fotbalového klubu Chelsea. Miliardář má nyní 90 dní na to, aby tyto prostředky převedl do fondu pro pomoc Ukrajině, jinak bude čelit soudnímu řízení. Premiér Keir Starmer potvrdil, že jde o definitivní ultimátum, po kterém už stát nebude váhat s tvrdými právními kroky. Peníze jsou v britské bance zmrazeny již od prodeje klubu v roce 2022.
Před rokem Donald Trump po svém volebním vítězství hřímal o „bezprecedentním a mocném mandátu“ a během lednové inaugurace tvrdil, že se celý národ rychle sjednocuje pod jeho agendou. Dnes, o necelý rok později, se však tato slova střetávají s tvrdou realitou průzkumů veřejného mínění. Ukazuje se totiž, že Trumpova podpora je pravděpodobně nejslabší v celé jeho politické kariéře.
Východně od Záporoží, v rovinaté krajině protkané zničenými vesnicemi, svádějí ukrajinské dronové posádky nekonečnou bitvu o udržení frontové linie. Právě zde, v úseku mezi obcemi Pokrovske a Huliaipole, dosáhlo Rusko v posledních týdnech nejvýraznějších územních zisků. Pro ukrajinské operátory, jako je třiatřicetiletý Dmytro ze specializovaného praporu „Scythian Griffins“, je každodenní realitou sledování tuctů videozáznamů a snaha zastavit nepřátelské infiltrátory dříve, než ovládnou strategické výšiny.
Válečná rétorika Kremlu v posledních dnech nabývá na intenzitě, což potvrdil i ruský prezident Vladimir Putin během svého středečního vystoupení před špičkami ministerstva obrany. Ve svém projevu nešetřil urážkami na adresu evropských představitelů, které bez obalu označil za „malá prasátka“.
Mediální gigant Warner Bros Discovery (WBD) ve středu oficiálně vyzval své akcionáře, aby odmítli nepřátelskou nabídku na převzetí od společnosti Paramount Skydance v hodnotě 108,4 miliardy dolarů. Správní rada WBD označila tuto nabídku za „naprosto nedostatečnou“ a plnou rizik. Celý spor se odehrává v kulisách tvrdé korporátní války o ovládnutí jednoho z nejvýznamnějších hollywoodských impérií.
Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu důrazně vyzvala evropské lídry, aby na nadcházejícím summitu v Bruselu bezodkladně rozhodli o financování Ukrajiny. Ve svém projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku zdůraznila, že zajištění prostředků pro Kyjev na další dva roky je naprostou prioritou. Podle jejích slov má Unie na stole dvě cesty – buď využije výnosy ze zmrazených aktiv, nebo se jako celek zadluží.
Spojené státy si v hlubinách oceánů stále udržují převahu nad Čínou, ale tento náskok se v posledních letech dramaticky zmenšuje. Rychlá expanze a modernizace čínského ponorkového loďstva představuje přímou výzvu pro americkou dominanci, která trvala od dob studené války. Strategická rovnováha v Indo-Pacifiku se tak začíná posouvat, což nutí obě velmoci k horečným přípravám na případný podmořský střet.
Imigrace patří v rámci Evropské unie k nejvíce rozdělujícím tématům, což se v poslední době jasně ukazuje i v Německu. Země prochází výraznou proměnou veřejného i politického postoje. Kancléř Friedrich Merz nedávno prohlásil, že Syřané již v Německu nemají nárok na azyl, a vláda je začíná motivovat k dobrovolnému návratu do vlasti.
