Drsné dopady extrémního počasí: Více než třetina obyvatel jednoho státu se musí přesídlit

Tuvalu, nacházející se zhruba na půli cesty mezi Havají a Austrálií, má podle posledních údajů kolem 10 000 obyvatel. Leží na nízkých atolech, přičemž žádná část země nevystupuje výše než šest metrů nad mořskou hladinu. To z něj činí jedno z nejohroženějších míst na světě v souvislosti s rostoucí hladinou oceánů.

Austrálie 16. června otevřela přihlašovací okno pro nový vízový program „Falepili Mobility Pathway“, který potrvá přibližně měsíc. V jeho rámci bude mezi červencem a lednem 2026 vylosováno 280 uchazečů, kteří získají trvalý pobyt, přístup ke zdravotní péči, vzdělání a možnost pracovat v Austrálii.

Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že tento krok naplňuje společnou vizi „důstojné mobility“ pro Tuvalce, jejichž životy jsou čím dál více ovlivňovány klimatickými změnami.

Podle premiéra Tuvalu Feletiho Tea bude do roku 2050 více než polovina země pravidelně zaplavována přílivy, do konce století pak až 90 %. Hlavní město Fongafale je vystavěno na úzkém pásu země širokém místy pouhých 20 metrů. „Interní přesídlení v rámci Tuvalu není možné – jsme úplně plochá země,“ řekl Teo na konferenci OSN o oceánech ve francouzském Nice. „Nemáme kam ustoupit.“

Nový vízový program je součástí širší dohody mezi Austrálií a Tuvalu, uzavřené v roce 2023, která kromě environmentální pomoci zahrnuje i vojenskou ochranu Tuvalu ze strany Austrálie. Canberra navíc deklarovala, že uzná státní suverenitu Tuvalu i v případě, že bude celé území neobyvatelné. „Státnost a suverenita Tuvalu bude uznána i navzdory důsledkům stoupající hladiny moří,“ uvádí se ve smlouvě.

Tuvalu se v posledních letech snaží připravit i na nejhorší scénář. Na klimatickém summitu COP27 v Egyptě v roce 2022 oznámilo, že chce být prvním státem na světě, který kompletně přesune svou státní správu do digitálního prostoru. Digitálně chce zrekonstruovat své území, uchovat kulturu a historii a dál fungovat jako stát i bez fyzického území. Austrálie tento koncept tzv. „digitální suverenity“ uznala.

Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jeho země sdílí vizi „mírového, stabilního a prosperujícího regionu“, a že Austrálie je pro své tichomořské partnery spolehlivým spojencem.

To ostře kontrastuje s přístupem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech. Ta podle agentury AP zvažuje rozšíření seznamu zemí s imigračními restrikcemi o dalších 36 států, včetně Tuvalu. Na černé listině se již nachází dvanáct zemí, včetně Afghánistánu, Íránu a Libye, a částečné omezení se týká dalších sedmi.

Tuvalu i jeho pacifičtí sousedé, jako Tonga a Vanuatu, byli podle AP vyzváni k přísnějšímu prověřování cestujících a řešení statusu svých občanů žijících v USA bez oprávnění, jinak mohou čelit obdobným zákazům vstupu.