Více než 4 000 obyvatel Tuvalu, tedy přes jednu třetinu populace tohoto tichomořského ostrovního státu, podalo žádost o přesídlení do Austrálie. Učinili tak v rámci nového australského vízového programu, který byl spuštěn jako reakce na zhoršující se dopady klimatických změn, zejména stoupající hladinu moří.
Tuvalu, nacházející se zhruba na půli cesty mezi Havají a Austrálií, má podle posledních údajů kolem 10 000 obyvatel. Leží na nízkých atolech, přičemž žádná část země nevystupuje výše než šest metrů nad mořskou hladinu. To z něj činí jedno z nejohroženějších míst na světě v souvislosti s rostoucí hladinou oceánů.
Austrálie 16. června otevřela přihlašovací okno pro nový vízový program „Falepili Mobility Pathway“, který potrvá přibližně měsíc. V jeho rámci bude mezi červencem a lednem 2026 vylosováno 280 uchazečů, kteří získají trvalý pobyt, přístup ke zdravotní péči, vzdělání a možnost pracovat v Austrálii.
Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že tento krok naplňuje společnou vizi „důstojné mobility“ pro Tuvalce, jejichž životy jsou čím dál více ovlivňovány klimatickými změnami.
Podle premiéra Tuvalu Feletiho Tea bude do roku 2050 více než polovina země pravidelně zaplavována přílivy, do konce století pak až 90 %. Hlavní město Fongafale je vystavěno na úzkém pásu země širokém místy pouhých 20 metrů. „Interní přesídlení v rámci Tuvalu není možné – jsme úplně plochá země,“ řekl Teo na konferenci OSN o oceánech ve francouzském Nice. „Nemáme kam ustoupit.“
Nový vízový program je součástí širší dohody mezi Austrálií a Tuvalu, uzavřené v roce 2023, která kromě environmentální pomoci zahrnuje i vojenskou ochranu Tuvalu ze strany Austrálie. Canberra navíc deklarovala, že uzná státní suverenitu Tuvalu i v případě, že bude celé území neobyvatelné. „Státnost a suverenita Tuvalu bude uznána i navzdory důsledkům stoupající hladiny moří,“ uvádí se ve smlouvě.
Tuvalu se v posledních letech snaží připravit i na nejhorší scénář. Na klimatickém summitu COP27 v Egyptě v roce 2022 oznámilo, že chce být prvním státem na světě, který kompletně přesune svou státní správu do digitálního prostoru. Digitálně chce zrekonstruovat své území, uchovat kulturu a historii a dál fungovat jako stát i bez fyzického území. Austrálie tento koncept tzv. „digitální suverenity“ uznala.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jeho země sdílí vizi „mírového, stabilního a prosperujícího regionu“, a že Austrálie je pro své tichomořské partnery spolehlivým spojencem.
To ostře kontrastuje s přístupem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech. Ta podle agentury AP zvažuje rozšíření seznamu zemí s imigračními restrikcemi o dalších 36 států, včetně Tuvalu. Na černé listině se již nachází dvanáct zemí, včetně Afghánistánu, Íránu a Libye, a částečné omezení se týká dalších sedmi.
Tuvalu i jeho pacifičtí sousedé, jako Tonga a Vanuatu, byli podle AP vyzváni k přísnějšímu prověřování cestujících a řešení statusu svých občanů žijících v USA bez oprávnění, jinak mohou čelit obdobným zákazům vstupu.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.