Více než 4 000 obyvatel Tuvalu, tedy přes jednu třetinu populace tohoto tichomořského ostrovního státu, podalo žádost o přesídlení do Austrálie. Učinili tak v rámci nového australského vízového programu, který byl spuštěn jako reakce na zhoršující se dopady klimatických změn, zejména stoupající hladinu moří.
Tuvalu, nacházející se zhruba na půli cesty mezi Havají a Austrálií, má podle posledních údajů kolem 10 000 obyvatel. Leží na nízkých atolech, přičemž žádná část země nevystupuje výše než šest metrů nad mořskou hladinu. To z něj činí jedno z nejohroženějších míst na světě v souvislosti s rostoucí hladinou oceánů.
Austrálie 16. června otevřela přihlašovací okno pro nový vízový program „Falepili Mobility Pathway“, který potrvá přibližně měsíc. V jeho rámci bude mezi červencem a lednem 2026 vylosováno 280 uchazečů, kteří získají trvalý pobyt, přístup ke zdravotní péči, vzdělání a možnost pracovat v Austrálii.
Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že tento krok naplňuje společnou vizi „důstojné mobility“ pro Tuvalce, jejichž životy jsou čím dál více ovlivňovány klimatickými změnami.
Podle premiéra Tuvalu Feletiho Tea bude do roku 2050 více než polovina země pravidelně zaplavována přílivy, do konce století pak až 90 %. Hlavní město Fongafale je vystavěno na úzkém pásu země širokém místy pouhých 20 metrů. „Interní přesídlení v rámci Tuvalu není možné – jsme úplně plochá země,“ řekl Teo na konferenci OSN o oceánech ve francouzském Nice. „Nemáme kam ustoupit.“
Nový vízový program je součástí širší dohody mezi Austrálií a Tuvalu, uzavřené v roce 2023, která kromě environmentální pomoci zahrnuje i vojenskou ochranu Tuvalu ze strany Austrálie. Canberra navíc deklarovala, že uzná státní suverenitu Tuvalu i v případě, že bude celé území neobyvatelné. „Státnost a suverenita Tuvalu bude uznána i navzdory důsledkům stoupající hladiny moří,“ uvádí se ve smlouvě.
Tuvalu se v posledních letech snaží připravit i na nejhorší scénář. Na klimatickém summitu COP27 v Egyptě v roce 2022 oznámilo, že chce být prvním státem na světě, který kompletně přesune svou státní správu do digitálního prostoru. Digitálně chce zrekonstruovat své území, uchovat kulturu a historii a dál fungovat jako stát i bez fyzického území. Austrálie tento koncept tzv. „digitální suverenity“ uznala.
Australský premiér Anthony Albanese prohlásil, že jeho země sdílí vizi „mírového, stabilního a prosperujícího regionu“, a že Austrálie je pro své tichomořské partnery spolehlivým spojencem.
To ostře kontrastuje s přístupem administrativy prezidenta Donalda Trumpa ve Spojených státech. Ta podle agentury AP zvažuje rozšíření seznamu zemí s imigračními restrikcemi o dalších 36 států, včetně Tuvalu. Na černé listině se již nachází dvanáct zemí, včetně Afghánistánu, Íránu a Libye, a částečné omezení se týká dalších sedmi.
Tuvalu i jeho pacifičtí sousedé, jako Tonga a Vanuatu, byli podle AP vyzváni k přísnějšímu prověřování cestujících a řešení statusu svých občanů žijících v USA bez oprávnění, jinak mohou čelit obdobným zákazům vstupu.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
