Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohly spolehnout.
Tento znatelný odklon od Washingtonu je podle analytiků reakcí na dlouhodobější americké kroky, mezi něž patří vojenské intervence na Blízkém východě, územní nároky vůči Grónsku, hrozby vyklizením evropských základen či zpochybňování samotného smyslu Severoatlantické aliance. Evropané sice neztrácejí naději, že se situace po skončení prezidentského mandátu Donalda Trumpa opět zklidní, přesto volí pragmatickou cestu posilování vlastní soběstačnosti. Místo spoléhání se na zámořskou mocnost začínají lidé projevovat překvapivou důvěru v solidaritu a obrannou pomoc od svých bezprostředních evropských sousedů.
Detailní pohled na statistiky z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie odhaluje, že jednoznačně za spojence považuje USA v průměru jen 11 procent lidí, což znamená prudký propad oproti předchozím obdobím. Většina sice stále vidí Ameriku jako nepostradatelného partnera, nezanedbatelná část veřejnosti ji však již vnímá jako hospodářského konkurenta či přímo geopolitického protivníka.
S výjimkou Bulharska se napříč kontinentem – a to i v zemích s výrazným vlivem krajní pravice – lidé shodují, že v případě nouze by jim pomohly ostatní evropské státy. Kvůli tomu roste ochota zvyšovat národní obranné rozpočty, přičemž jedinou zemí se silným odporem vůči vyšším armádním výdajům zůstává Itálie. Skoro polovina Evropanů, konkrétně 47 procent, navíc schvaluje myšlenku krytí těchto zvýšených nákladů pomocí společných unijních půjček, což má největší odezvu v Portugalsku, Dánsku, Španělsku a Nizozemsku.
Snaha omezit strategickou závislost se projevuje také v požadavcích na nákupy vojenské techniky. Evropané chtějí, aby jejich vlády nakupovaly zbraně primárně od domácích, evropských výrobců, což podporují zejména v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, zatímco o něco vlažnější postoj k tomuto kroku mají ve Velké Británii a Španělsku. Lidé však jedním dechem odmítají, aby se vyšší výdaje na armádu promítly do škrtů v sociální oblasti či jiných veřejných rozpočtech, přičemž nejhlasitěji se proti takovým škrtům staví v Itálii, Rakousku a Německu.
Myšlenka úplného nahrazení NATO novou obrannou strukturou složenou výhradně z unijních států se mezi lidmi velké podpory nedočkala, když pro ni hlasovalo pouhých 29 procent respondentů. Více než 60 procent obyvatel Francie, Španělska, Dánska, Nizozemska a Švédska se domnívá, že ke zlepšení transatlantických vztahů postačí odchod Donalda Trumpa z čela Spojených států. V otázce energetické bezpečnosti zůstává veřejné mínění nekompromisní – i přes vysoké ceny energií 44 procent dotázaných odmítá možnost obnovení dovozu ruské ropy a plynu. Naopak téma budoucího rozšíření Evropské unie o Ukrajinu kontinent silně rozděluje; proti jejímu přijetí v současné situaci se staví respondenti v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Německu, a překvapivě i v Estonsku, které se jinak řadí k největším politickým podporovatelům Kyjeva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.