Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohly spolehnout.
Tento znatelný odklon od Washingtonu je podle analytiků reakcí na dlouhodobější americké kroky, mezi něž patří vojenské intervence na Blízkém východě, územní nároky vůči Grónsku, hrozby vyklizením evropských základen či zpochybňování samotného smyslu Severoatlantické aliance. Evropané sice neztrácejí naději, že se situace po skončení prezidentského mandátu Donalda Trumpa opět zklidní, přesto volí pragmatickou cestu posilování vlastní soběstačnosti. Místo spoléhání se na zámořskou mocnost začínají lidé projevovat překvapivou důvěru v solidaritu a obrannou pomoc od svých bezprostředních evropských sousedů.
Detailní pohled na statistiky z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie odhaluje, že jednoznačně za spojence považuje USA v průměru jen 11 procent lidí, což znamená prudký propad oproti předchozím obdobím. Většina sice stále vidí Ameriku jako nepostradatelného partnera, nezanedbatelná část veřejnosti ji však již vnímá jako hospodářského konkurenta či přímo geopolitického protivníka.
S výjimkou Bulharska se napříč kontinentem – a to i v zemích s výrazným vlivem krajní pravice – lidé shodují, že v případě nouze by jim pomohly ostatní evropské státy. Kvůli tomu roste ochota zvyšovat národní obranné rozpočty, přičemž jedinou zemí se silným odporem vůči vyšším armádním výdajům zůstává Itálie. Skoro polovina Evropanů, konkrétně 47 procent, navíc schvaluje myšlenku krytí těchto zvýšených nákladů pomocí společných unijních půjček, což má největší odezvu v Portugalsku, Dánsku, Španělsku a Nizozemsku.
Snaha omezit strategickou závislost se projevuje také v požadavcích na nákupy vojenské techniky. Evropané chtějí, aby jejich vlády nakupovaly zbraně primárně od domácích, evropských výrobců, což podporují zejména v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, zatímco o něco vlažnější postoj k tomuto kroku mají ve Velké Británii a Španělsku. Lidé však jedním dechem odmítají, aby se vyšší výdaje na armádu promítly do škrtů v sociální oblasti či jiných veřejných rozpočtech, přičemž nejhlasitěji se proti takovým škrtům staví v Itálii, Rakousku a Německu.
Myšlenka úplného nahrazení NATO novou obrannou strukturou složenou výhradně z unijních států se mezi lidmi velké podpory nedočkala, když pro ni hlasovalo pouhých 29 procent respondentů. Více než 60 procent obyvatel Francie, Španělska, Dánska, Nizozemska a Švédska se domnívá, že ke zlepšení transatlantických vztahů postačí odchod Donalda Trumpa z čela Spojených států. V otázce energetické bezpečnosti zůstává veřejné mínění nekompromisní – i přes vysoké ceny energií 44 procent dotázaných odmítá možnost obnovení dovozu ruské ropy a plynu. Naopak téma budoucího rozšíření Evropské unie o Ukrajinu kontinent silně rozděluje; proti jejímu přijetí v současné situaci se staví respondenti v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Německu, a překvapivě i v Estonsku, které se jinak řadí k největším politickým podporovatelům Kyjeva.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
Fotbalové mistrovství světa v roce 2026 se do historie zapíše jako jedno z nejekonomičtějších a zároveň nejkurióznějších vůbec. Turnaj se poprvé odehrává pod taktovkou tří spolupořadatelů – USA, Kanady a Mexika –, kteří se paradoxně nacházejí uprostřed ostré obchodní války. Geopolitické napětí navíc eskaluje i mimo severoamerický kontinent, což se projevilo těsně před zahájením šampionátu, kdy americký prezident Donald Trump teprve v posledních minutách odvolal hrozící letecké údery na Írán, který je zároveň jedním z účastníků turnaje.
Spojené státy a Írán se podle prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ocitly na prahu uzavření míru. Šéf Bílého domu uvedl, že rýsující se dohoda ho vedla k odvolání chystaných leteckých a raketových úderů. Podle jeho slov zbývá doladit poslední detaily na papíře a k podpisu dokumentů by mohlo dojít na evropské půdě během několika dnů, což by znamenalo faktický konec celého konfliktu.
