Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohly spolehnout.
Tento znatelný odklon od Washingtonu je podle analytiků reakcí na dlouhodobější americké kroky, mezi něž patří vojenské intervence na Blízkém východě, územní nároky vůči Grónsku, hrozby vyklizením evropských základen či zpochybňování samotného smyslu Severoatlantické aliance. Evropané sice neztrácejí naději, že se situace po skončení prezidentského mandátu Donalda Trumpa opět zklidní, přesto volí pragmatickou cestu posilování vlastní soběstačnosti. Místo spoléhání se na zámořskou mocnost začínají lidé projevovat překvapivou důvěru v solidaritu a obrannou pomoc od svých bezprostředních evropských sousedů.
Detailní pohled na statistiky z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie odhaluje, že jednoznačně za spojence považuje USA v průměru jen 11 procent lidí, což znamená prudký propad oproti předchozím obdobím. Většina sice stále vidí Ameriku jako nepostradatelného partnera, nezanedbatelná část veřejnosti ji však již vnímá jako hospodářského konkurenta či přímo geopolitického protivníka.
S výjimkou Bulharska se napříč kontinentem – a to i v zemích s výrazným vlivem krajní pravice – lidé shodují, že v případě nouze by jim pomohly ostatní evropské státy. Kvůli tomu roste ochota zvyšovat národní obranné rozpočty, přičemž jedinou zemí se silným odporem vůči vyšším armádním výdajům zůstává Itálie. Skoro polovina Evropanů, konkrétně 47 procent, navíc schvaluje myšlenku krytí těchto zvýšených nákladů pomocí společných unijních půjček, což má největší odezvu v Portugalsku, Dánsku, Španělsku a Nizozemsku.
Snaha omezit strategickou závislost se projevuje také v požadavcích na nákupy vojenské techniky. Evropané chtějí, aby jejich vlády nakupovaly zbraně primárně od domácích, evropských výrobců, což podporují zejména v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, zatímco o něco vlažnější postoj k tomuto kroku mají ve Velké Británii a Španělsku. Lidé však jedním dechem odmítají, aby se vyšší výdaje na armádu promítly do škrtů v sociální oblasti či jiných veřejných rozpočtech, přičemž nejhlasitěji se proti takovým škrtům staví v Itálii, Rakousku a Německu.
Myšlenka úplného nahrazení NATO novou obrannou strukturou složenou výhradně z unijních států se mezi lidmi velké podpory nedočkala, když pro ni hlasovalo pouhých 29 procent respondentů. Více než 60 procent obyvatel Francie, Španělska, Dánska, Nizozemska a Švédska se domnívá, že ke zlepšení transatlantických vztahů postačí odchod Donalda Trumpa z čela Spojených států. V otázce energetické bezpečnosti zůstává veřejné mínění nekompromisní – i přes vysoké ceny energií 44 procent dotázaných odmítá možnost obnovení dovozu ruské ropy a plynu. Naopak téma budoucího rozšíření Evropské unie o Ukrajinu kontinent silně rozděluje; proti jejímu přijetí v současné situaci se staví respondenti v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Německu, a překvapivě i v Estonsku, které se jinak řadí k největším politickým podporovatelům Kyjeva.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.