Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohly spolehnout.
Tento znatelný odklon od Washingtonu je podle analytiků reakcí na dlouhodobější americké kroky, mezi něž patří vojenské intervence na Blízkém východě, územní nároky vůči Grónsku, hrozby vyklizením evropských základen či zpochybňování samotného smyslu Severoatlantické aliance. Evropané sice neztrácejí naději, že se situace po skončení prezidentského mandátu Donalda Trumpa opět zklidní, přesto volí pragmatickou cestu posilování vlastní soběstačnosti. Místo spoléhání se na zámořskou mocnost začínají lidé projevovat překvapivou důvěru v solidaritu a obrannou pomoc od svých bezprostředních evropských sousedů.
Detailní pohled na statistiky z Rakouska, Bulharska, Dánska, Estonska, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Nizozemska, Polska, Portugalska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie odhaluje, že jednoznačně za spojence považuje USA v průměru jen 11 procent lidí, což znamená prudký propad oproti předchozím obdobím. Většina sice stále vidí Ameriku jako nepostradatelného partnera, nezanedbatelná část veřejnosti ji však již vnímá jako hospodářského konkurenta či přímo geopolitického protivníka.
S výjimkou Bulharska se napříč kontinentem – a to i v zemích s výrazným vlivem krajní pravice – lidé shodují, že v případě nouze by jim pomohly ostatní evropské státy. Kvůli tomu roste ochota zvyšovat národní obranné rozpočty, přičemž jedinou zemí se silným odporem vůči vyšším armádním výdajům zůstává Itálie. Skoro polovina Evropanů, konkrétně 47 procent, navíc schvaluje myšlenku krytí těchto zvýšených nákladů pomocí společných unijních půjček, což má největší odezvu v Portugalsku, Dánsku, Španělsku a Nizozemsku.
Snaha omezit strategickou závislost se projevuje také v požadavcích na nákupy vojenské techniky. Evropané chtějí, aby jejich vlády nakupovaly zbraně primárně od domácích, evropských výrobců, což podporují zejména v Dánsku, Nizozemsku a Švédsku, zatímco o něco vlažnější postoj k tomuto kroku mají ve Velké Británii a Španělsku. Lidé však jedním dechem odmítají, aby se vyšší výdaje na armádu promítly do škrtů v sociální oblasti či jiných veřejných rozpočtech, přičemž nejhlasitěji se proti takovým škrtům staví v Itálii, Rakousku a Německu.
Myšlenka úplného nahrazení NATO novou obrannou strukturou složenou výhradně z unijních států se mezi lidmi velké podpory nedočkala, když pro ni hlasovalo pouhých 29 procent respondentů. Více než 60 procent obyvatel Francie, Španělska, Dánska, Nizozemska a Švédska se domnívá, že ke zlepšení transatlantických vztahů postačí odchod Donalda Trumpa z čela Spojených států. V otázce energetické bezpečnosti zůstává veřejné mínění nekompromisní – i přes vysoké ceny energií 44 procent dotázaných odmítá možnost obnovení dovozu ruské ropy a plynu. Naopak téma budoucího rozšíření Evropské unie o Ukrajinu kontinent silně rozděluje; proti jejímu přijetí v současné situaci se staví respondenti v Maďarsku, Bulharsku, Rakousku, Německu, a překvapivě i v Estonsku, které se jinak řadí k největším politickým podporovatelům Kyjeva.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.