Chtěli porážkou Íránu změnit Blízký východ. Víc se Trump a Netanjahu splést nemohli

Benjamin Netanjahu
Benjamin Netanjahu, foto: facebook Benjamin Netanjahu
Klára Marková 12. června 2026 20:11
Sdílej:

Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.

Posledním vážným incidentem se stalo íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache. Teherán tím jasně demonstroval, že je stále schopen působit Američanům citelné ztráty a že ze svých cílů nehodlá ustoupit. Pro íránské vedení znamená úspěch zajištění vlastního přežití a uznání kontroly nad strategickým Hormuzským průlivem. Bílý dům a armádní velení nyní hledají způsob, jak na ztrátu stroje reagovat a ukázat sílu, aniž by ohrozili sice pomalý, ale stále běžící diplomatický proces. Skutečnost, že posádka vrtulníku pád přežila, zřejmě zabránila mnohem tvrdší americké odvetě.

Americký prezident vsadil na uzavření dohody s Teheránem, která by znovu zprovoznila Hormuzský průliv a otevřela cestu k rozhovorům o íránském jaderném programu a zásobách obohaceného uranu. Vzhledem k tomu, že nynější válka nemá u americké veřejnosti podporu, usiluje Trump o ukončení konfliktu, které by mohl doma prezentovat jako úspěch. To je však mimořádně složité, protože klíčová námořní tepna je kvůli zablokování kompletně paralyzována již od února.

Oba státníci tak na vlastní kůži poznávají, že rozpoutat válku je podstatně snazší než ji dovést k vítěznému konci. Když na konci února zahájili proti Íránu vojenské tažení, mluvili ve svých poselstvích o blížícím se dějinném zvratu a konci tamního režimu. Trump tehdy ze svého floridského sídla Mar-a-Lago vzkázal íránské opozici, že její svoboda je na dosah, a vyzval občany, aby kvůli masivnímu bombardování nevycházeli a následně převzali moc v zemi.

Následující dopoledne vystoupil s projevem také Netanjahu ze střechy ministerstva obrany v Tel Avivu a s obdobnou jistotou mluvil o neodvratném zničení teroristického režimu, o které podle svých slov usiloval dlouhých čtyřicet let. Izraelský premiér po celou svou kariéru tvrdil, že hlavní hrozbou pro jeho zemi není palestinská otázka, nýbrž právě Teherán, přičemž předchozí americké prezidenty se mu k úderu přemluvit nepodařilo. Více než dva roky od útoku Hamásu z října 2023 ujišťoval občany, že vojenská síla s podporou USA zajistí bezpečnou budoucnost, přičemž vždy upřednostňoval zbraně před diplomacií.

Zatímco dříve Netanjahu působil jako neochvějný vůdce, poté, co mu Trump nařídil zrušit plánovaný útok na Bejrút, připomínal podle komentátorů spíše vyfouknutý balon. To reflektuje selhání jeho strategie ohýbat region silou. Trump přitom očekával rychlý úspěch po vzoru nedávného zásahu ve Venezuele, kde americká armáda zajala tamního prezidenta s chotí, převezla je do vězení v New Yorku a dosadila poddajného nástupce. Šéf Bílého domu to považoval za učebnicový příklad změny režimu na rozdíl od vleklých válek v Iráku či Afghánistánu. Nyní však musí obě hlavy státu analyzovat, proč jejich obrovská vojenská převaha selhala.

Oba politici viděli v Teheránu režim oslabený ekonomickou krizí, sankcemi a korupcí, na který navíc dolehlo ochromení jeho spojenců, tedy Hamásu v Gaze, Hizballáhu v Libanonu a syrského prezidenta Bašára Asada, jenž musel uprchnout do Moskvy. Samotný Írán navíc v lednu tvrdě potlačil masové domácí protesty. Trump s Netanjahuem však podcenili houževnatost tamního vedení, když se mylně domnívali, že likvidace nejvyššího duchovního vůdce způsobí vnitřní kolaps systému. Přecenili efektivitu vojenské síly proti aparátu, který čelí hrozbám téměř půl století a disponuje propracovanou koncepcí národní bezpečnosti opřenou o náboženské přesvědčení.

Konflikt tvrdě zasáhl i arabské státy v Perském zálivu, které jsou spojenci USA a v některých případech i Izraele, přičemž škody se netýkají pouze ušlých zisků z prodeje ropy. Tyto země investovaly obrovské prostředky do vybudování oázy stability a mezinárodního byznysu, avšak investoři a turisté nyní sledují, jak se tato vize kvůli válce rozplývá. Íránské vedení naopak věří, že své přežití a schopnost ochromit globální ekonomiku útoky na sousedy dokáže proměnit v dlouhodobý odstrašující nástroj vůči Washingtonu a Tel Avivu.

Nová generace íránských vůdců, která nahradila zabité představitele, vykazuje stejný ideologický radikalismus, ale je mnohem ochotnější riskovat v existenčním boji. Strategií Teheránu je propojení bojů v Libanonu s děním v Zálivu, čímž dává Trumpovi najevo, že nemůže očekávat dohodu, dokud Izrael pokračuje v bombardování Libanonu a snaze zničit hnutí Hizballáh. Tím, že Trump omezil izraelské plány na útok proti Bejrútu s odkazem na blížící se dohodu, fakticky toto propojení obou bojišť uznal. To Netanjahu označil za naprosto nepřijatelné, avšak americký prezident evidentně upřednostňuje vlastní zájmy a ukončení války před izraelskou snahou o úplné ochromení Teheránu. Izraelská armáda sice útok na libanonskou metropoli zrušila, na jih Libanonu však dál útočí velmi tvrdě, a bez zásadního diplomatického průlomu tak nelze v brzké době očekávat ani otevření klíčového Hormuzského průlivu.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Trump si pohrává s myšlenkou, že je nejmocnějším mužem v dějinách

Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.

Počasí
Ilustrační fotografie

Další extrémní počasí se blíží. Jak přežít čtyřicetistupňová vedra?

Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.

Novinky
V Moskvě probíhá velká armádní přehlídka v rámci oslav výročí konce druhé světové války. (9.5.2025)

Kreml už shání vojáky i ve školách. Cílí na studenty s horším prospěchem

Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.

Novinky
Ilustrační fotografie

Malou částku s jistotou, nebo risk s milionovým ziskem? Psychologové vysvětlili, proč si jednu z možností vybere většina lidí

Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.