Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Posledním vážným incidentem se stalo íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache. Teherán tím jasně demonstroval, že je stále schopen působit Američanům citelné ztráty a že ze svých cílů nehodlá ustoupit. Pro íránské vedení znamená úspěch zajištění vlastního přežití a uznání kontroly nad strategickým Hormuzským průlivem. Bílý dům a armádní velení nyní hledají způsob, jak na ztrátu stroje reagovat a ukázat sílu, aniž by ohrozili sice pomalý, ale stále běžící diplomatický proces. Skutečnost, že posádka vrtulníku pád přežila, zřejmě zabránila mnohem tvrdší americké odvetě.
Americký prezident vsadil na uzavření dohody s Teheránem, která by znovu zprovoznila Hormuzský průliv a otevřela cestu k rozhovorům o íránském jaderném programu a zásobách obohaceného uranu. Vzhledem k tomu, že nynější válka nemá u americké veřejnosti podporu, usiluje Trump o ukončení konfliktu, které by mohl doma prezentovat jako úspěch. To je však mimořádně složité, protože klíčová námořní tepna je kvůli zablokování kompletně paralyzována již od února.
Oba státníci tak na vlastní kůži poznávají, že rozpoutat válku je podstatně snazší než ji dovést k vítěznému konci. Když na konci února zahájili proti Íránu vojenské tažení, mluvili ve svých poselstvích o blížícím se dějinném zvratu a konci tamního režimu. Trump tehdy ze svého floridského sídla Mar-a-Lago vzkázal íránské opozici, že její svoboda je na dosah, a vyzval občany, aby kvůli masivnímu bombardování nevycházeli a následně převzali moc v zemi.
Následující dopoledne vystoupil s projevem také Netanjahu ze střechy ministerstva obrany v Tel Avivu a s obdobnou jistotou mluvil o neodvratném zničení teroristického režimu, o které podle svých slov usiloval dlouhých čtyřicet let. Izraelský premiér po celou svou kariéru tvrdil, že hlavní hrozbou pro jeho zemi není palestinská otázka, nýbrž právě Teherán, přičemž předchozí americké prezidenty se mu k úderu přemluvit nepodařilo. Více než dva roky od útoku Hamásu z října 2023 ujišťoval občany, že vojenská síla s podporou USA zajistí bezpečnou budoucnost, přičemž vždy upřednostňoval zbraně před diplomacií.
Zatímco dříve Netanjahu působil jako neochvějný vůdce, poté, co mu Trump nařídil zrušit plánovaný útok na Bejrút, připomínal podle komentátorů spíše vyfouknutý balon. To reflektuje selhání jeho strategie ohýbat region silou. Trump přitom očekával rychlý úspěch po vzoru nedávného zásahu ve Venezuele, kde americká armáda zajala tamního prezidenta s chotí, převezla je do vězení v New Yorku a dosadila poddajného nástupce. Šéf Bílého domu to považoval za učebnicový příklad změny režimu na rozdíl od vleklých válek v Iráku či Afghánistánu. Nyní však musí obě hlavy státu analyzovat, proč jejich obrovská vojenská převaha selhala.
Oba politici viděli v Teheránu režim oslabený ekonomickou krizí, sankcemi a korupcí, na který navíc dolehlo ochromení jeho spojenců, tedy Hamásu v Gaze, Hizballáhu v Libanonu a syrského prezidenta Bašára Asada, jenž musel uprchnout do Moskvy. Samotný Írán navíc v lednu tvrdě potlačil masové domácí protesty. Trump s Netanjahuem však podcenili houževnatost tamního vedení, když se mylně domnívali, že likvidace nejvyššího duchovního vůdce způsobí vnitřní kolaps systému. Přecenili efektivitu vojenské síly proti aparátu, který čelí hrozbám téměř půl století a disponuje propracovanou koncepcí národní bezpečnosti opřenou o náboženské přesvědčení.
Konflikt tvrdě zasáhl i arabské státy v Perském zálivu, které jsou spojenci USA a v některých případech i Izraele, přičemž škody se netýkají pouze ušlých zisků z prodeje ropy. Tyto země investovaly obrovské prostředky do vybudování oázy stability a mezinárodního byznysu, avšak investoři a turisté nyní sledují, jak se tato vize kvůli válce rozplývá. Íránské vedení naopak věří, že své přežití a schopnost ochromit globální ekonomiku útoky na sousedy dokáže proměnit v dlouhodobý odstrašující nástroj vůči Washingtonu a Tel Avivu.
Nová generace íránských vůdců, která nahradila zabité představitele, vykazuje stejný ideologický radikalismus, ale je mnohem ochotnější riskovat v existenčním boji. Strategií Teheránu je propojení bojů v Libanonu s děním v Zálivu, čímž dává Trumpovi najevo, že nemůže očekávat dohodu, dokud Izrael pokračuje v bombardování Libanonu a snaze zničit hnutí Hizballáh. Tím, že Trump omezil izraelské plány na útok proti Bejrútu s odkazem na blížící se dohodu, fakticky toto propojení obou bojišť uznal. To Netanjahu označil za naprosto nepřijatelné, avšak americký prezident evidentně upřednostňuje vlastní zájmy a ukončení války před izraelskou snahou o úplné ochromení Teheránu. Izraelská armáda sice útok na libanonskou metropoli zrušila, na jih Libanonu však dál útočí velmi tvrdě, a bez zásadního diplomatického průlomu tak nelze v brzké době očekávat ani otevření klíčového Hormuzského průlivu.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.