Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Posledním vážným incidentem se stalo íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache. Teherán tím jasně demonstroval, že je stále schopen působit Američanům citelné ztráty a že ze svých cílů nehodlá ustoupit. Pro íránské vedení znamená úspěch zajištění vlastního přežití a uznání kontroly nad strategickým Hormuzským průlivem. Bílý dům a armádní velení nyní hledají způsob, jak na ztrátu stroje reagovat a ukázat sílu, aniž by ohrozili sice pomalý, ale stále běžící diplomatický proces. Skutečnost, že posádka vrtulníku pád přežila, zřejmě zabránila mnohem tvrdší americké odvetě.
Americký prezident vsadil na uzavření dohody s Teheránem, která by znovu zprovoznila Hormuzský průliv a otevřela cestu k rozhovorům o íránském jaderném programu a zásobách obohaceného uranu. Vzhledem k tomu, že nynější válka nemá u americké veřejnosti podporu, usiluje Trump o ukončení konfliktu, které by mohl doma prezentovat jako úspěch. To je však mimořádně složité, protože klíčová námořní tepna je kvůli zablokování kompletně paralyzována již od února.
Oba státníci tak na vlastní kůži poznávají, že rozpoutat válku je podstatně snazší než ji dovést k vítěznému konci. Když na konci února zahájili proti Íránu vojenské tažení, mluvili ve svých poselstvích o blížícím se dějinném zvratu a konci tamního režimu. Trump tehdy ze svého floridského sídla Mar-a-Lago vzkázal íránské opozici, že její svoboda je na dosah, a vyzval občany, aby kvůli masivnímu bombardování nevycházeli a následně převzali moc v zemi.
Následující dopoledne vystoupil s projevem také Netanjahu ze střechy ministerstva obrany v Tel Avivu a s obdobnou jistotou mluvil o neodvratném zničení teroristického režimu, o které podle svých slov usiloval dlouhých čtyřicet let. Izraelský premiér po celou svou kariéru tvrdil, že hlavní hrozbou pro jeho zemi není palestinská otázka, nýbrž právě Teherán, přičemž předchozí americké prezidenty se mu k úderu přemluvit nepodařilo. Více než dva roky od útoku Hamásu z října 2023 ujišťoval občany, že vojenská síla s podporou USA zajistí bezpečnou budoucnost, přičemž vždy upřednostňoval zbraně před diplomacií.
Zatímco dříve Netanjahu působil jako neochvějný vůdce, poté, co mu Trump nařídil zrušit plánovaný útok na Bejrút, připomínal podle komentátorů spíše vyfouknutý balon. To reflektuje selhání jeho strategie ohýbat region silou. Trump přitom očekával rychlý úspěch po vzoru nedávného zásahu ve Venezuele, kde americká armáda zajala tamního prezidenta s chotí, převezla je do vězení v New Yorku a dosadila poddajného nástupce. Šéf Bílého domu to považoval za učebnicový příklad změny režimu na rozdíl od vleklých válek v Iráku či Afghánistánu. Nyní však musí obě hlavy státu analyzovat, proč jejich obrovská vojenská převaha selhala.
Oba politici viděli v Teheránu režim oslabený ekonomickou krizí, sankcemi a korupcí, na který navíc dolehlo ochromení jeho spojenců, tedy Hamásu v Gaze, Hizballáhu v Libanonu a syrského prezidenta Bašára Asada, jenž musel uprchnout do Moskvy. Samotný Írán navíc v lednu tvrdě potlačil masové domácí protesty. Trump s Netanjahuem však podcenili houževnatost tamního vedení, když se mylně domnívali, že likvidace nejvyššího duchovního vůdce způsobí vnitřní kolaps systému. Přecenili efektivitu vojenské síly proti aparátu, který čelí hrozbám téměř půl století a disponuje propracovanou koncepcí národní bezpečnosti opřenou o náboženské přesvědčení.
Konflikt tvrdě zasáhl i arabské státy v Perském zálivu, které jsou spojenci USA a v některých případech i Izraele, přičemž škody se netýkají pouze ušlých zisků z prodeje ropy. Tyto země investovaly obrovské prostředky do vybudování oázy stability a mezinárodního byznysu, avšak investoři a turisté nyní sledují, jak se tato vize kvůli válce rozplývá. Íránské vedení naopak věří, že své přežití a schopnost ochromit globální ekonomiku útoky na sousedy dokáže proměnit v dlouhodobý odstrašující nástroj vůči Washingtonu a Tel Avivu.
Nová generace íránských vůdců, která nahradila zabité představitele, vykazuje stejný ideologický radikalismus, ale je mnohem ochotnější riskovat v existenčním boji. Strategií Teheránu je propojení bojů v Libanonu s děním v Zálivu, čímž dává Trumpovi najevo, že nemůže očekávat dohodu, dokud Izrael pokračuje v bombardování Libanonu a snaze zničit hnutí Hizballáh. Tím, že Trump omezil izraelské plány na útok proti Bejrútu s odkazem na blížící se dohodu, fakticky toto propojení obou bojišť uznal. To Netanjahu označil za naprosto nepřijatelné, avšak americký prezident evidentně upřednostňuje vlastní zájmy a ukončení války před izraelskou snahou o úplné ochromení Teheránu. Izraelská armáda sice útok na libanonskou metropoli zrušila, na jih Libanonu však dál útočí velmi tvrdě, a bez zásadního diplomatického průlomu tak nelze v brzké době očekávat ani otevření klíčového Hormuzského průlivu.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.