Vzhledem k rostoucímu počtu vln veder a jejich nebezpečným důsledkům pro zdraví obyvatel začíná být čím dál důležitější hledat způsoby, jak města mohou ochladit své prostředí. Podle odborníků a vědeckých studií mohou pomoci jednoduché úpravy krajiny, jako jsou zelené plochy, bílá vozovka nebo vodní prvky, které přirozeně snižují teplotu a zmírňují dopady extrémních veder.
Během silné vlny veder, která zasáhla Prahu v červnu 2022, ukázaly satelitní snímky, jak městské parky a řeka Vltava pomáhají udržet město chladnější, píše BBC. Zatímco teploty na pevných plochách dosahovaly až 45 °C, modré a zelené oblasti na satelitních snímcích indikují chlazení způsobené vodními a zelenými plochami. Takové městské mapy teplot vytvářejí cenný nástroj pro plánování a řízení městské infrastruktury s cílem přizpůsobit se klimatickým změnám.
V roce 2022 v Evropě zemřelo na následky veder více než 20 000 lidí, a teploty v některých oblastech překonaly 40 °C, což byl historický milník. V USA, zejména v Texasu, byla situace podobná, kde během posledních dvou týdnů došlo k minimálně 13 úmrtím souvisejícím s extrémním horkem.
Data, která jsou pravidelně sbírána Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), ukazují nejen extrémní teploty na pevných plochách měst, ale i chladnější oblasti, které jsou výsledkem přítomnosti parků a vodních ploch. Studie ukázala, že čtvrti do 10 minut chůze od parku jsou až o 3 °C chladnější než okolní oblasti.
Glynn Hulley, atmosférický výzkumný vědec na NASA, vysvětluje, že tato data mohou pomoci identifikovat horké zóny, ohrožené oblasti a zhodnotit účinnost opatření na zmírnění veder. V Los Angeles například městská rada používá satelitní snímky k označení nejvíce zasažených oblastí, kde byly následně aplikovány speciální nátěry na silnice, které odrážejí sluneční záření a snižují teplotu na ulicích o 1–2 °C.
Satelitní technologie, které monitorují teplotu povrchu země, ukázaly, že oblasti s větší vegetací a vodními prvky mohou být až o 12 °C chladnější než jiné části měst. Tento typ mapování teplot je stále důležitější, jak se vlny veder stávají častějšími v důsledku klimatických změn. Vědci jako Marta Olazabal z Basque Centre for Climate Change v Španělsku tvrdí, že tyto mapy jsou klíčové pro plánování měst, která se snaží přizpůsobit změnám klimatu.
Města jako New York, Berlín nebo Barcelona již zavedla opatření, která zahrnují malování střech, podporu zeleně a změny v městském designu s cílem zlepšit klima ve městech. Ve městech jako Seville nebo Rotterdam se zase vysazují stromy nebo se instalují zelené střechy, které pomáhají snižovat teplotu.
V Paříži byla vytvořena síť „cool islands“, což jsou oblasti, kde mohou obyvatelé vyhledat úlevu, včetně parků, lesů a bazénů, propojených chladnými pěšími cestami pokrytými stromy. Město také zřídilo aplikaci, která ukazuje, jak se do těchto chladných místech dostat. Podobné plány byly realizovány i v Montrealu, kde zavedli opatření, která vedla ke snížení průměrného počtu úmrtí během vlny veder.
Vzhledem k těmto příkladům a novým technologiím se očekává, že satelitní snímky pomohou městům při plánování a budoucím boji s horkem, což se stane ještě důležitější kvůli rostoucí frekvenci vln veder a klimatickým změnám, které je budou dál zesilovat.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
