BBC: Jak přežít extrémní počasí? Satelitní snímky odhalily, jak se Praha vypořádává s vlnou veder

Teplotní mapa Prahy
Teplotní mapa Prahy, foto: ESA
Klára Marková 2. srpna 2025 17:50
Sdílej:

Vzhledem k rostoucímu počtu vln veder a jejich nebezpečným důsledkům pro zdraví obyvatel začíná být čím dál důležitější hledat způsoby, jak města mohou ochladit své prostředí. Podle odborníků a vědeckých studií mohou pomoci jednoduché úpravy krajiny, jako jsou zelené plochy, bílá vozovka nebo vodní prvky, které přirozeně snižují teplotu a zmírňují dopady extrémních veder.

Během silné vlny veder, která zasáhla Prahu v červnu 2022, ukázaly satelitní snímky, jak městské parky a řeka Vltava pomáhají udržet město chladnější, píše BBC. Zatímco teploty na pevných plochách dosahovaly až 45 °C, modré a zelené oblasti na satelitních snímcích indikují chlazení způsobené vodními a zelenými plochami. Takové městské mapy teplot vytvářejí cenný nástroj pro plánování a řízení městské infrastruktury s cílem přizpůsobit se klimatickým změnám.

V roce 2022 v Evropě zemřelo na následky veder více než 20 000 lidí, a teploty v některých oblastech překonaly 40 °C, což byl historický milník. V USA, zejména v Texasu, byla situace podobná, kde během posledních dvou týdnů došlo k minimálně 13 úmrtím souvisejícím s extrémním horkem.

Data, která jsou pravidelně sbírána Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), ukazují nejen extrémní teploty na pevných plochách měst, ale i chladnější oblasti, které jsou výsledkem přítomnosti parků a vodních ploch. Studie ukázala, že čtvrti do 10 minut chůze od parku jsou až o 3 °C chladnější než okolní oblasti.

Glynn Hulley, atmosférický výzkumný vědec na NASA, vysvětluje, že tato data mohou pomoci identifikovat horké zóny, ohrožené oblasti a zhodnotit účinnost opatření na zmírnění veder. V Los Angeles například městská rada používá satelitní snímky k označení nejvíce zasažených oblastí, kde byly následně aplikovány speciální nátěry na silnice, které odrážejí sluneční záření a snižují teplotu na ulicích o 1–2 °C.

Satelitní technologie, které monitorují teplotu povrchu země, ukázaly, že oblasti s větší vegetací a vodními prvky mohou být až o 12 °C chladnější než jiné části měst. Tento typ mapování teplot je stále důležitější, jak se vlny veder stávají častějšími v důsledku klimatických změn. Vědci jako Marta Olazabal z Basque Centre for Climate Change v Španělsku tvrdí, že tyto mapy jsou klíčové pro plánování měst, která se snaží přizpůsobit změnám klimatu.

Města jako New York, Berlín nebo Barcelona již zavedla opatření, která zahrnují malování střech, podporu zeleně a změny v městském designu s cílem zlepšit klima ve městech. Ve městech jako Seville nebo Rotterdam se zase vysazují stromy nebo se instalují zelené střechy, které pomáhají snižovat teplotu.

V Paříži byla vytvořena síť „cool islands“, což jsou oblasti, kde mohou obyvatelé vyhledat úlevu, včetně parků, lesů a bazénů, propojených chladnými pěšími cestami pokrytými stromy. Město také zřídilo aplikaci, která ukazuje, jak se do těchto chladných místech dostat. Podobné plány byly realizovány i v Montrealu, kde zavedli opatření, která vedla ke snížení průměrného počtu úmrtí během vlny veder.

Vzhledem k těmto příkladům a novým technologiím se očekává, že satelitní snímky pomohou městům při plánování a budoucím boji s horkem, což se stane ještě důležitější kvůli rostoucí frekvenci vln veder a klimatickým změnám, které je budou dál zesilovat. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Čína přišla s nápadem, jak se vypořádat s rekordně nízkou porodností. Lidi nahradí roboti

Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.

Novinky
Ursula von der Leyenová

„Skutečné evropské probuzení“ je pouze začátek, prohlásila na MSC von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.

Novinky
Andrii Sybiha

Sybiha: Z dvacetibodového mírového plánu zbývá projednat tři body

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.

Novinky
Friedrich Merz

Merz: Spojené státy už nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně

Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.