Vzhledem k rostoucímu počtu vln veder a jejich nebezpečným důsledkům pro zdraví obyvatel začíná být čím dál důležitější hledat způsoby, jak města mohou ochladit své prostředí. Podle odborníků a vědeckých studií mohou pomoci jednoduché úpravy krajiny, jako jsou zelené plochy, bílá vozovka nebo vodní prvky, které přirozeně snižují teplotu a zmírňují dopady extrémních veder.
Během silné vlny veder, která zasáhla Prahu v červnu 2022, ukázaly satelitní snímky, jak městské parky a řeka Vltava pomáhají udržet město chladnější, píše BBC. Zatímco teploty na pevných plochách dosahovaly až 45 °C, modré a zelené oblasti na satelitních snímcích indikují chlazení způsobené vodními a zelenými plochami. Takové městské mapy teplot vytvářejí cenný nástroj pro plánování a řízení městské infrastruktury s cílem přizpůsobit se klimatickým změnám.
V roce 2022 v Evropě zemřelo na následky veder více než 20 000 lidí, a teploty v některých oblastech překonaly 40 °C, což byl historický milník. V USA, zejména v Texasu, byla situace podobná, kde během posledních dvou týdnů došlo k minimálně 13 úmrtím souvisejícím s extrémním horkem.
Data, která jsou pravidelně sbírána Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), ukazují nejen extrémní teploty na pevných plochách měst, ale i chladnější oblasti, které jsou výsledkem přítomnosti parků a vodních ploch. Studie ukázala, že čtvrti do 10 minut chůze od parku jsou až o 3 °C chladnější než okolní oblasti.
Glynn Hulley, atmosférický výzkumný vědec na NASA, vysvětluje, že tato data mohou pomoci identifikovat horké zóny, ohrožené oblasti a zhodnotit účinnost opatření na zmírnění veder. V Los Angeles například městská rada používá satelitní snímky k označení nejvíce zasažených oblastí, kde byly následně aplikovány speciální nátěry na silnice, které odrážejí sluneční záření a snižují teplotu na ulicích o 1–2 °C.
Satelitní technologie, které monitorují teplotu povrchu země, ukázaly, že oblasti s větší vegetací a vodními prvky mohou být až o 12 °C chladnější než jiné části měst. Tento typ mapování teplot je stále důležitější, jak se vlny veder stávají častějšími v důsledku klimatických změn. Vědci jako Marta Olazabal z Basque Centre for Climate Change v Španělsku tvrdí, že tyto mapy jsou klíčové pro plánování měst, která se snaží přizpůsobit změnám klimatu.
Města jako New York, Berlín nebo Barcelona již zavedla opatření, která zahrnují malování střech, podporu zeleně a změny v městském designu s cílem zlepšit klima ve městech. Ve městech jako Seville nebo Rotterdam se zase vysazují stromy nebo se instalují zelené střechy, které pomáhají snižovat teplotu.
V Paříži byla vytvořena síť „cool islands“, což jsou oblasti, kde mohou obyvatelé vyhledat úlevu, včetně parků, lesů a bazénů, propojených chladnými pěšími cestami pokrytými stromy. Město také zřídilo aplikaci, která ukazuje, jak se do těchto chladných místech dostat. Podobné plány byly realizovány i v Montrealu, kde zavedli opatření, která vedla ke snížení průměrného počtu úmrtí během vlny veder.
Vzhledem k těmto příkladům a novým technologiím se očekává, že satelitní snímky pomohou městům při plánování a budoucím boji s horkem, což se stane ještě důležitější kvůli rostoucí frekvenci vln veder a klimatickým změnám, které je budou dál zesilovat.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
