Vzhledem k rostoucímu počtu vln veder a jejich nebezpečným důsledkům pro zdraví obyvatel začíná být čím dál důležitější hledat způsoby, jak města mohou ochladit své prostředí. Podle odborníků a vědeckých studií mohou pomoci jednoduché úpravy krajiny, jako jsou zelené plochy, bílá vozovka nebo vodní prvky, které přirozeně snižují teplotu a zmírňují dopady extrémních veder.
Během silné vlny veder, která zasáhla Prahu v červnu 2022, ukázaly satelitní snímky, jak městské parky a řeka Vltava pomáhají udržet město chladnější, píše BBC. Zatímco teploty na pevných plochách dosahovaly až 45 °C, modré a zelené oblasti na satelitních snímcích indikují chlazení způsobené vodními a zelenými plochami. Takové městské mapy teplot vytvářejí cenný nástroj pro plánování a řízení městské infrastruktury s cílem přizpůsobit se klimatickým změnám.
V roce 2022 v Evropě zemřelo na následky veder více než 20 000 lidí, a teploty v některých oblastech překonaly 40 °C, což byl historický milník. V USA, zejména v Texasu, byla situace podobná, kde během posledních dvou týdnů došlo k minimálně 13 úmrtím souvisejícím s extrémním horkem.
Data, která jsou pravidelně sbírána Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), ukazují nejen extrémní teploty na pevných plochách měst, ale i chladnější oblasti, které jsou výsledkem přítomnosti parků a vodních ploch. Studie ukázala, že čtvrti do 10 minut chůze od parku jsou až o 3 °C chladnější než okolní oblasti.
Glynn Hulley, atmosférický výzkumný vědec na NASA, vysvětluje, že tato data mohou pomoci identifikovat horké zóny, ohrožené oblasti a zhodnotit účinnost opatření na zmírnění veder. V Los Angeles například městská rada používá satelitní snímky k označení nejvíce zasažených oblastí, kde byly následně aplikovány speciální nátěry na silnice, které odrážejí sluneční záření a snižují teplotu na ulicích o 1–2 °C.
Satelitní technologie, které monitorují teplotu povrchu země, ukázaly, že oblasti s větší vegetací a vodními prvky mohou být až o 12 °C chladnější než jiné části měst. Tento typ mapování teplot je stále důležitější, jak se vlny veder stávají častějšími v důsledku klimatických změn. Vědci jako Marta Olazabal z Basque Centre for Climate Change v Španělsku tvrdí, že tyto mapy jsou klíčové pro plánování měst, která se snaží přizpůsobit změnám klimatu.
Města jako New York, Berlín nebo Barcelona již zavedla opatření, která zahrnují malování střech, podporu zeleně a změny v městském designu s cílem zlepšit klima ve městech. Ve městech jako Seville nebo Rotterdam se zase vysazují stromy nebo se instalují zelené střechy, které pomáhají snižovat teplotu.
V Paříži byla vytvořena síť „cool islands“, což jsou oblasti, kde mohou obyvatelé vyhledat úlevu, včetně parků, lesů a bazénů, propojených chladnými pěšími cestami pokrytými stromy. Město také zřídilo aplikaci, která ukazuje, jak se do těchto chladných místech dostat. Podobné plány byly realizovány i v Montrealu, kde zavedli opatření, která vedla ke snížení průměrného počtu úmrtí během vlny veder.
Vzhledem k těmto příkladům a novým technologiím se očekává, že satelitní snímky pomohou městům při plánování a budoucím boji s horkem, což se stane ještě důležitější kvůli rostoucí frekvenci vln veder a klimatickým změnám, které je budou dál zesilovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
