BBC: Jak přežít extrémní počasí? Satelitní snímky odhalily, jak se Praha vypořádává s vlnou veder

Během silné vlny veder, která zasáhla Prahu v červnu 2022, ukázaly satelitní snímky, jak městské parky a řeka Vltava pomáhají udržet město chladnější, píše BBC. Zatímco teploty na pevných plochách dosahovaly až 45 °C, modré a zelené oblasti na satelitních snímcích indikují chlazení způsobené vodními a zelenými plochami. Takové městské mapy teplot vytvářejí cenný nástroj pro plánování a řízení městské infrastruktury s cílem přizpůsobit se klimatickým změnám.

V roce 2022 v Evropě zemřelo na následky veder více než 20 000 lidí, a teploty v některých oblastech překonaly 40 °C, což byl historický milník. V USA, zejména v Texasu, byla situace podobná, kde během posledních dvou týdnů došlo k minimálně 13 úmrtím souvisejícím s extrémním horkem.

Data, která jsou pravidelně sbírána Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS), ukazují nejen extrémní teploty na pevných plochách měst, ale i chladnější oblasti, které jsou výsledkem přítomnosti parků a vodních ploch. Studie ukázala, že čtvrti do 10 minut chůze od parku jsou až o 3 °C chladnější než okolní oblasti.

Glynn Hulley, atmosférický výzkumný vědec na NASA, vysvětluje, že tato data mohou pomoci identifikovat horké zóny, ohrožené oblasti a zhodnotit účinnost opatření na zmírnění veder. V Los Angeles například městská rada používá satelitní snímky k označení nejvíce zasažených oblastí, kde byly následně aplikovány speciální nátěry na silnice, které odrážejí sluneční záření a snižují teplotu na ulicích o 1–2 °C.

Satelitní technologie, které monitorují teplotu povrchu země, ukázaly, že oblasti s větší vegetací a vodními prvky mohou být až o 12 °C chladnější než jiné části měst. Tento typ mapování teplot je stále důležitější, jak se vlny veder stávají častějšími v důsledku klimatických změn. Vědci jako Marta Olazabal z Basque Centre for Climate Change v Španělsku tvrdí, že tyto mapy jsou klíčové pro plánování měst, která se snaží přizpůsobit změnám klimatu.

Města jako New York, Berlín nebo Barcelona již zavedla opatření, která zahrnují malování střech, podporu zeleně a změny v městském designu s cílem zlepšit klima ve městech. Ve městech jako Seville nebo Rotterdam se zase vysazují stromy nebo se instalují zelené střechy, které pomáhají snižovat teplotu.

V Paříži byla vytvořena síť „cool islands“, což jsou oblasti, kde mohou obyvatelé vyhledat úlevu, včetně parků, lesů a bazénů, propojených chladnými pěšími cestami pokrytými stromy. Město také zřídilo aplikaci, která ukazuje, jak se do těchto chladných místech dostat. Podobné plány byly realizovány i v Montrealu, kde zavedli opatření, která vedla ke snížení průměrného počtu úmrtí během vlny veder.

Vzhledem k těmto příkladům a novým technologiím se očekává, že satelitní snímky pomohou městům při plánování a budoucím boji s horkem, což se stane ještě důležitější kvůli rostoucí frekvenci vln veder a klimatickým změnám, které je budou dál zesilovat.