Zelenskyj: USA jsou jedinou mocností na světě, která může přimět Rusko ukončit válku

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj, foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 21. prosince 2025 19:35
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Spojené státy americké jsou jedinou mocností na světě, která má dostatečný vliv na to, aby přiměla Rusko k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině.

Toto vyjádření zaznělo v klíčovém okamžiku, kdy se zraky světové diplomacie upírají k Miami, kde probíhají čerstvá jednání mezi zástupci Kyjeva a Moskvy.

Zelenskyj tímto výrokem potvrdil, že klíč k mírovému řešení vidí především ve Washingtonu a v jeho schopnosti vyvinout na Kreml efektivní tlak.

Podle ukrajinského lídra není žádná jiná země schopna sehrát roli tak silného prostředníka, který by dokázal garantovat stabilitu budoucích dohod. Miami se tak stalo nečekaným centrem diplomatického úsilí, kam se sjeli diplomaté obou válčících stran i mezinárodní pozorovatelé.

Ačkoliv jsou detaily jednání na Floridě zatím drženy v tajnosti, přítomnost týmů z Ukrajiny i Ruska naznačuje, že pod americkým dohledem dochází k intenzivnímu hledání východiska z krize.

Pro Zelenského je zapojení USA zárukou, že Ukrajina nebude nucena k nevýhodným ústupkům bez odpovídajících bezpečnostních garancí. Ruská strana se k Zelenského výrokům oficiálně nevyjádřila, nicméně samotná účast ruských diplomatů v Miami napovídá, že Moskva je ochotna o amerických návrzích minimálně diskutovat. 

Poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov ale důrazně odmítl spekulace o připravovaných trojstranných rozhovorech. Podle něj se o formátu zahrnujícím Spojené státy, Rusko a Ukrajinu v tuto chvíli vůbec nejedná.

Ušakov uvedl, že tato iniciativa nebyla seriózně prodiskutována a podle jeho informací se žádné takové setkání v Miami ani jinde nepripravuje. Kreml se tak snaží utlumit očekávání, která vyvolala přítomnost diplomatů na Floridě. Ruská strana zřejmě preferuje spíše bilaterální jednání nebo jiné formáty, které by více vyhovovaly jejím strategickým zájmům.

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina musí zformovat další vojenské brigády, obává se nové ruské ofenzivy

Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.

Novinky
Venezuela

Největší otřesy za sto let. Co zatím víme o zemětřesení ve Venezuele?

Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.

Novinky
Ilustrační foto

Chystá se přelomové rozhodnutí. Evropská komise chce přesunout cloudové služby gigantů pod unijní pravidla

Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům chce od Kongresu dalších 87 miliard dolarů na válku s Íránem

Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.