Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Hlavní změnou oproti dosavadnímu stavu je výslovný zákaz zřizování vojenských základen a provádění citlivých investic ze strany států mimo alianci NATO. Dohoda umožňuje Američanům modernizovat a rozšířit jejich dosavadní aktivity na vesmírné základně Pituffik. Zároveň zakládá možnost vybudovat dvě nové obranné oblasti v lokalitách Narsarsuaq na jihu a Mestersvig na východě ostrova. Dokument rovněž garantuje zachování amerického vojenského přístupu i v případě, že by Grónsko v budoucnu vyhlásilo nezávislost na Dánském království.
Bezpečnostní analytik Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia pro CNN uvedl, že celkový nárůst americké vojenské přítomnosti bude velmi mírný. Podle jeho odhadů by se mohl počet dodatečně rozmístěných amerických vojáků pohybovat pod hranicí padesáti osob. Cancian vysvětlil, že krok zapadá do širšího rámce rozshiřování aktivit v Arktidě ze strany řady světových aktérů. Restrikce namířené proti zemím mimo NATO jsou podle analytiků jednoznačně cíleny na zamezení vlivu Číny a Ruska.
Donald Trump označil dohodu za nástroj k zajištění trvalé kontroly nad bezpečností tohoto strategického území. Během předchozích vyjádření americká administrativa opakovaně zdůrazňovala, že vliv v oblasti je nezbytný pro bezpečnost samotných Spojených států. Text dohody rovněž odkazuje na plánovaný americký systém protiraketové obrany nazvaný Golden Dome. Vybudování tohoto obranného štítu však zůstává dlouhodobým projektem, jehož realizace si vyžádá ještě několik let.
Význam arktického regionu v posledních letech roste v důsledku úbytku ledové pokrývky, což otevírá nové mořské cestovní trasy pro globální obchod. Bývalá představitelka amerického ministerstva obrany Iris Fergusonová upozornila, že předchozí politické spory dočasně narušily bezpečnostní prostředí v Arktidě. Zároveň však zdůraznila, že výsledný dokument posouvá všechny zúčastněné strany ke společným cílům. Nová dohoda podle ní uspokojivě řeší dlouhodobě otevřenou otázku budoucího vojenského přístupu pro případ grónské nezávislosti.
Zřízení nových vojenských bodů v Narsarsuaqu a Mestersvigu bude vyžadovat rozsáhlé investice do místní infrastruktury. Stavební úpravy musí zajistit nejen ubytování pro personál, ale i odpovídající ochranu vojenské techniky v náročných klimatických podmínkách. Fergusonová poznamenala, že většina dohodnutých bodů mohla být schválena i bez předchozí ostré rétoriky. Vzhledem k okolnostem však podepsaný pakt vyhodnotila jako nejlepší možný výsledek, kterého bylo možné dosáhnout.
Generální tajemník NATO Mark Rutte podpis bezpečnostní dohody přivítal a označil jej za významný krok pro kolektivní bezpečnost. Ve svém vyjádření zdůraznil, že posílení bezpečnosti v Arktidě a Severním Atlantiku je klíčové pro Evropu i Severní Ameriku. Rostoucí role Aliance v tomto regionu podle Rutteho přispěje ke stabilnější a bezpečnější budoucnosti všech členských států. Dánská premiérka Mette Frederiksenová rovněž vyjádřila spokojenost a označila dohodu za přínosnou pro všechny zúčastněné strany.
Zástupci americké Demokratické strany naopak vyjednaný pakt podrobili kritice a poukázali na předchozí nátlak vůči spojencům. Senátorka Jeanne Shaheenová uvedla, že prezident měsíce hrozil Dánsku a ignoroval vůli obyvatel Grónska. Výsledná dohoda podle ní pouze vrací vzájemné obranné vztahy do stavu, v jakém se nacházely před vzplanutím celého sporu. Než vstoupí pakt v platnost, musí jej ještě oficiálně schválit parlamentní orgány v Dánsku a Grónsku.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
