Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Hlavní změnou oproti dosavadnímu stavu je výslovný zákaz zřizování vojenských základen a provádění citlivých investic ze strany států mimo alianci NATO. Dohoda umožňuje Američanům modernizovat a rozšířit jejich dosavadní aktivity na vesmírné základně Pituffik. Zároveň zakládá možnost vybudovat dvě nové obranné oblasti v lokalitách Narsarsuaq na jihu a Mestersvig na východě ostrova. Dokument rovněž garantuje zachování amerického vojenského přístupu i v případě, že by Grónsko v budoucnu vyhlásilo nezávislost na Dánském království.
Bezpečnostní analytik Mark Cancian z Centra pro strategická a mezinárodní studia pro CNN uvedl, že celkový nárůst americké vojenské přítomnosti bude velmi mírný. Podle jeho odhadů by se mohl počet dodatečně rozmístěných amerických vojáků pohybovat pod hranicí padesáti osob. Cancian vysvětlil, že krok zapadá do širšího rámce rozshiřování aktivit v Arktidě ze strany řady světových aktérů. Restrikce namířené proti zemím mimo NATO jsou podle analytiků jednoznačně cíleny na zamezení vlivu Číny a Ruska.
Donald Trump označil dohodu za nástroj k zajištění trvalé kontroly nad bezpečností tohoto strategického území. Během předchozích vyjádření americká administrativa opakovaně zdůrazňovala, že vliv v oblasti je nezbytný pro bezpečnost samotných Spojených států. Text dohody rovněž odkazuje na plánovaný americký systém protiraketové obrany nazvaný Golden Dome. Vybudování tohoto obranného štítu však zůstává dlouhodobým projektem, jehož realizace si vyžádá ještě několik let.
Význam arktického regionu v posledních letech roste v důsledku úbytku ledové pokrývky, což otevírá nové mořské cestovní trasy pro globální obchod. Bývalá představitelka amerického ministerstva obrany Iris Fergusonová upozornila, že předchozí politické spory dočasně narušily bezpečnostní prostředí v Arktidě. Zároveň však zdůraznila, že výsledný dokument posouvá všechny zúčastněné strany ke společným cílům. Nová dohoda podle ní uspokojivě řeší dlouhodobě otevřenou otázku budoucího vojenského přístupu pro případ grónské nezávislosti.
Zřízení nových vojenských bodů v Narsarsuaqu a Mestersvigu bude vyžadovat rozsáhlé investice do místní infrastruktury. Stavební úpravy musí zajistit nejen ubytování pro personál, ale i odpovídající ochranu vojenské techniky v náročných klimatických podmínkách. Fergusonová poznamenala, že většina dohodnutých bodů mohla být schválena i bez předchozí ostré rétoriky. Vzhledem k okolnostem však podepsaný pakt vyhodnotila jako nejlepší možný výsledek, kterého bylo možné dosáhnout.
Generální tajemník NATO Mark Rutte podpis bezpečnostní dohody přivítal a označil jej za významný krok pro kolektivní bezpečnost. Ve svém vyjádření zdůraznil, že posílení bezpečnosti v Arktidě a Severním Atlantiku je klíčové pro Evropu i Severní Ameriku. Rostoucí role Aliance v tomto regionu podle Rutteho přispěje ke stabilnější a bezpečnější budoucnosti všech členských států. Dánská premiérka Mette Frederiksenová rovněž vyjádřila spokojenost a označila dohodu za přínosnou pro všechny zúčastněné strany.
Zástupci americké Demokratické strany naopak vyjednaný pakt podrobili kritice a poukázali na předchozí nátlak vůči spojencům. Senátorka Jeanne Shaheenová uvedla, že prezident měsíce hrozil Dánsku a ignoroval vůli obyvatel Grónska. Výsledná dohoda podle ní pouze vrací vzájemné obranné vztahy do stavu, v jakém se nacházely před vzplanutím celého sporu. Než vstoupí pakt v platnost, musí jej ještě oficiálně schválit parlamentní orgány v Dánsku a Grónsku.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.
Rusko v souvislosti s blížícími se mírovými rozhovory vystupňovalo útoky na ukrajinskou ekonomiku a energetickou infrastrukturu, které přicházející zimu zasahují dříve a razantněji než v předchozích letech. Podle nezávislých panelů OSN tyto cílené útoky na civilní a energetické systémy představují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Ruský prezident Vladimir Putin se tímto způsobem snaží zlomit ukrajinskou obranyschopnost poté, co na frontě ve Východní Ukrajině nezaznamenal výraznější pokrok.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že ruské síly použily při nočním útoků na klíčové energetické zařízení v zemi balistické rakety typu KN-23 severokorejské výroby. Ukrajinská protivzdušná obrana dokázala v důsledku akutního nedostatku systémů Patriot zneškodnit pouze čtyři z celkového počtu třiceti šesti přilétajících balistických raket, přičemž prezident vyzval Washington k urychlení dodávek před zimní sezónou a nadcházejícími jednáními v Abú Dhabí.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
