Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Někteří pracovníci stanice CNN se však hned brzy ráno potýkali s problémy při vstupu do budovy. Reportérce Betsy Kleinové a kameramanovi byl odepřen vstup do areálu Bílého domu, aniž by jim ostraha sdělila jakýkoliv důvod. Jeden z producentů televize CNN naopak prošel bezpečnostní kontrolou se svou kartou bez komplikací. Vedení stanice potvrdilo, že se bude v průběhu běžné pracovní doby nadále snažit o zajištění vstupu pro všechny své zaměstnance.
Soudce Kelly odmítl argumenty vlády, která odebrání akreditací obhajovala zájmy národní bezpečnosti. V písemném odůvodnění zdůraznil, že před podáním žaloby neexistovaly žádné důkazy naznačující, že by krok prezidenta souvisel s bezpečností státu. Donald Trump při oznámení zákazu naopak výslovně hovořil o údajném šíření lží a negativním zpravodajství ze strany dotčených médií. Dodatečná vysvětlení zaslaná Bílým domem po podání žaloby označil soudce za nejasná a rozporuplná.
Podle soudce Kellyho americká administrativa porušila základní principy právního státu, když novinářům neposkytla možnost se před odebráním karet vyjádřit. Obecné pravidlo vyžaduje, aby lidé dostali upozornění a prostor k obhajobě dříve, než je stát zbaví jejich práv. Vydané předběžné opatření platí čtrnáct dní a v této fázi proti němu nelze podat okamžité odvolání. Během následujících dvou týdnů budou obě strany předkládat soudci další právní argumenty a důkazy.
Celý spor začal poté, co Donald Trump na sociálních sítích oznámil zákaz vstupu pro zmiňovaná tři média. Prezident svůj krok odůvodnil tím, že tyto redakce opakovaně publikují falešné zprávy. Televizní stanice a server Politico reagovaly podáním žaloby, v níž požádaly soud o pozastavení nebo úplné zrušení tohoto nařízení. Právní zástupce médií u soudu argumentoval tím, že zákaz porušuje předchozí soudní rozhodnutí a vychází pouze z osobní nevraživosti prezidenta vůči novinářům.
Advokát Ted Boutrous, který žalující redakce zastupuje, označil rozhodnutí soudce za důležité vítězství pro svobodu tisku a právní stát. Upozornil na to, že se obhajoba národní bezpečností objevila ze strany vlády až několik dní po vyhlášení zákazu. Poukázal také na skutečnost, že články kritizované Bílým domem představují zcela běžnou novinářskou práci. Jedna z namítaných zpráv stanice CNN o plánované přestavbě krytu pod Východním křídlem byla navíc publikována měsíce předtím, než úřady reportérce obnovily akreditaci.
Právník ministerstva spravedlnosti Michael Velchik u soudu tvrdil, že dotčené redakce svými texty ohrozily bezpečnost státu a prezident má právo rozhodovat o přístupu do Bílého domu. Soudce Kelly však dospěl k závěru, že novinářům bez předběžného opatření hrozí nenapravitelná újma. Ve svém verdiktu zdůraznil, že veřejnost má zásadní zájem na zachování svobodného tisku, který funguje jako klíčový zprostředkovatel mezi vládou a občany. Kelly v této souvislosti připomněl podobný případ z roku 2018, kdy řešil odebrání akreditace reportérovi CNN Jimu Acostovi.
Krok Trumpovy administrativy vyvolal vlnu solidarity napříč celou americkou mediální scénou. Pět hlavních televizních sítí v reakci na vyloučení CNN z novinářského poolu uvedlo, že nebude vysílat prezidentovy projevy. Téměř padesát dalších zpravodajských organizací podepsalo vyjádření na podporu žaloby a vyzvalo k okamžitému zrušení zákazu. Asociace dopisovatelů z Bílého domu zdůraznila, že vláda nesmí zakazovat novinářům přístup jen proto, že se jí nelíbí jejich zpravodajství.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.