Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Platforma funguje jako takzvaná superaplikace, která v sobě spojuje širokou škálu služeb od bankovnictví přes zprávy až po státní agendu. Konceptem připomíná čínskou aplikaci WeChat, jež slouží jako hlavní nástroj tamní státní kontroly nad obyvatelstvem. Na rozdíl od Číny však byla tato technologie v Rusku vnucena populaci, která byla dlouho zvyklá na relativně volný přístup k internetu. Aplikace v sobě obsahuje řadu mikroaplikací zaměřených na každodenní život.
Forenzní výzkum odborníků z Michiganské univerzity nyní odhalil rozsáhlé sledovací schopnosti tohoto softwaru. Docentka počítačových věd Roya Ensafi pro The Guardian uvedla, že systém představuje v podstatě zadní vrátka do celého ekosystému zařízení uživatele. Aplikace dokáže bez vědomí majitele pořizovat snímky obrazovky, číst zprávy, sledovat platby a vystupovat pod identitou uživatele. Výzkumníci zároveň varují, že přes ni lze do zařízení vkládat kód a spouštět kybernetické útoky.
K používání platformy jsou systematicky tlačeni zaměstnanci státní správy, učitelé, studenti i žáci. Učitelka z jedné z moskevských škol potvrdila, že vedení nařídilo přesunout veškerou komunikaci s rodiči i zadávání domácích úkolů výhradně do rozhraní aplikace Max. Podobné zkušenosti mají i vysokoškolští studenti v Petrohradu, kterým byl přístup do budov a na koleje podmíněn generováním QR kódů v této aplikaci. Lidé vnímají, že nemají faktickou možnost odmítnout.
Mezi ruskou politickou a podnikatelskou elitou je však používání nového nástroje podle zdrojů z těchto kruhů spíše hrané. Lidé z okolí Kremlu si pro tyto účely pořizují vedlejší telefony výhradně s instalací aplikace Max, aby vyhověli oficiálním požadavkům. Pro běžnou denní komunikaci a soukromé rozhovory nadále preferují šifrované služby jako Telegram nebo Signal. V politických kruzích tak nová platforma ve skutečnosti k reálným rozhovorům téměř neslouží.
Aplikace zatím nedokázala plně nahradit Telegram ani v roli hlavního zdroje zpravodajství, neboť veřejné kanály zde dosud nejsou dostatečně rozvinuté. Běžní uživatelé se sice shodují na moderním vzhledu rozhraní, současně ale vyjadřují obavy ze ztráty soukromí a neustálého dohledu. Mnozí z nich přiznávají, že aplikaci používají pouze ze zvyku a z důvodu, že alternativní zahraniční platformy se stávají těžko dostupnými.
Podle profesorky Ensafi představuje ruský postup varovný příklad rychlého budování digitálního autoritářství. Zatímco Číně trvalo vybudování podobného systému kontroly třicet pět let, Rusku k prosazení státně kontrolovaného internetu stačila pouhá dekáda. Vyvinutý model podle výzkumníků může sloužit jako návod pro další autoritářské režimy ve světě. Společnost VKontakte ani provozovatelé aplikace Max na žádosti o vyjádření nereagovali.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.