Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
I přes odmítavý postoj Washingtonu se na půdě Rady bezpečnosti OSN uskutečnila jednání za účasti šéfů předních technologických společností. Generální ředitel firmy OpenAI Sam Altman zdůraznil nutnost mezinárodní spolupráce a připomněl, že i soupeřící země se v historii dokázaly spojit v zájmu společného dobra. Šéf společnosti Anthropic Dario Amodei varoval, že špatně zvládnutý vývoj umělé inteligence může představovat riziko pro lidstvo jako celek. Zároveň vyzval ke stanovení společných globálních standardů pro testování pokročilých modelů.
Iniciativa technologických lídrů následovala po deklaraci přijaté více než dvěma desítkami zemí v čele s Finskem a Norskem. Tento dokument požaduje zřízení globálního dohledového režimu zaměřeného na bezpečnost umělé inteligence a trvá na tom, že technologie musí zůstat pod lidským dohledem a kontrolou. Ke klíčové deklaraci se však nepřipojily dvě nejvýznamnější mocnosti v oboru, tedy Spojené státy a Čína. Právě v těchto dvou zemích přitom sídlí drtivá většina společností stojících za vývojem nejvyspělejších modelů.
Odborníci na kybernetickou bezpečnost upozorňují, že absence hlavních hráčů znemožňuje dosažení reálných výsledků. Bývalý koordinátor amerického ministerstva zahraničí Christopher Painter uvedl, že neúčast USA zásadně snižuje efektivitu jakýchkoli globálních opatření. Podle dalšího experta Jamese Lewise je vynechání tvůrců devadesáti procent veškeré umělé inteligence zásadním problémem. Závazky menších států o nepoužívání technologie jako zbraně podle něj nemají bez účasti klíčových mocností praktický význam.
Postoj Číny k mezinárodnímu dohledu nabízí na rozdíl od americké pozice jisté náznaky ochoty k dialogu. Čínský stálý zástupce při OSN Fu Cung na zasedání Rady bezpečnosti prohlásil, že jeho země podporuje včasný vznik globálního rámce správy založeného na konsensu. Generální tajemník OSN António Guterres ve svém vystoupení zdůraznil, že vlády s největšími kapabilitami v oblasti umělé inteligence nesou zároveň největší odpovědnost vůči lidstvu. Trump i čínský prezident Si Ťin-pching však mají o této problematice během své schůzky jednat pouze okrajově.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval světové lídry, aby se nestávali vazaly dvou hlavních světových mocností v otázkách umělé inteligence. Vyjádřil přání, aby se suverénní státy spojily při vývoji otevřených a nezávislých modelů. Další evropské státy sice vyjadřují frustraci z amerického odmítnutí globálních правил, avšak jejich zástupci se vyhýbají otevřené kritice amerického prezidenta. Francie zároveň potvrdila svůj záměr nadále se podílet na pracích OSN zaměřených na kybernetickou bezpečnost.
Kritikou vůči americkému postoji nešetřili ani zástupci vědecké komunity a odborných panelů OSN. Spolupředsedkyně Nezávislého mezinárodního vědeckého panelu pro umělou inteligenci Maria Ressaová varovala, že svět se nachází blízko pomyslného okraje propasti. Připomněla, že Spojené státy hlasovaly proti vzniku tohoto vědeckého orgánu již při jeho zakládání. Zpráva jejího panelu o rizicích má přitom sloužit jako základ pro nadcházející globální dialog o správě umělé inteligence v New Yorku.
Snahy o regulaci probíhají v atmosféře rostoucích obav veřejnosti z nekontrolovaného vývoje technologií. Průzkumy ukazují, že většina dospělých obyvatel v USA, Kanadě i Evropě podporuje pozastavení vývoje umělé inteligence z důvodu obav z možných hrozeb. Hlavní centrum debaty se však přesto přesouvá přímo do Washingtonu, kde americký prezident hostí čínskou delegaci. Na slavnostní večeři pořádané pro čínského lídra byli pozváni i významní představitelé technologického sektoru včetně Sama Altmana.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.