Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Letadlová loď se v současné době vrací do Spojených států po prodloužené misi. Během operací na moři sloužilo na plavidle přibližně pět tisíc členů posádky. Americké námořnictvo dříve připustilo určité logistické problémy se zásobováním, odmítlo však tvrzení, že by na lodi vypukla hluboká psychická krize. Plavidlo se nyní plaví domů po ukončení devítiměsíční služby.
Úřadující tajemník ve své odpovědi upřesnil, že osm zasažených námořníků patřilo k různým složkám úderné skupiny. Jednalo se o členy hlavní posádky plavidla, příslušníky leteckého křídla i personál doprovodných torpédoborců. K dispozici jim během mise bylo pět duchovních a několik odborníků na duševní zdraví. Jejich úkolem bylo zajišťovat duchovní a emocionální potřeby posádky během náročného pobytu na moři.
Příbuzní námořníků již dříve upozorňovali na zhoršující se životní podmínky a problémy s hygienou na palubě. Zprávy zmiňovaly nefunkční potrubí a nedostatek čerstvých potravin. Cao ve svém dopise připustil, že na lodi došlo k dočasným lokálním poruchám vodovodního systému a odsolovacích zařízení. Potvrdil také, že nabídka jídel byla po krátkou dobu z provozních důvodů omezená.
Senátorka Kirsten Gillibrandová z výboru pro ozbrojené složky ostrým způsobem zkritizovala předchozí reakce vládních činitelů na zprávy o podmínkách na lodi. Zacházení s vojáky označila za zcela nepřijatelné a poukázala na neúctu vůči služebně zařazeným osobám. Problémy, které byly dříve označovány za nepravdivé zprávy, se podle ní ukázaly jako vážné a neustále se zhoršující. Zdůraznila přitom, že vojáci a jejich rodiny přinášejí každodenně obrovské oběti.
Nasazení letadlové lodi začalo vyplutím z Kalifornie směrem do Jihočínského moře. Před zahájením útoků na Írán bylo plavidlo přemístěno do oblasti Blízkého východu. Původní termín ukončení mise byl plánován na květen, ale rozkaz k návratu byl opakovaně odkládán. K vystřídání plavidla došlo až po příchodu letadlové lodi USS George Washington.
Cestou zpět do mateřského přístavu se námořníci zastavili v Thajsku, kde dostali první příležitost vystoupit na pevninu. Během zastávky v turistickém letovisku Pattaya navštívili místní obchody, pláže a zábavní podniky. Zastávka přišla po rekordních dvou sta padesáti dnech strávených nepřetržitě na moři. Členové posádky tak získali krátký čas na odpočinek před pokračováním plavby do Ameriky.
Sebevraždy zůstávají podle analýz vojenských dat jednou z hlavních příčin úmrtí v americkém námořnictvu a námořní pěchotě. Údaje úřadu pro veterány ukazují, že míra sebevražd u bývalých vojáků je výrazně vyšší než u civilního obyvatelstva. Dlouhodobé nasazení a izolace od rodin zvyšují psychický tlak na sloužící personál. Námořní síly se s tímto problémem potýkají dlouhodobě napříč všemi složkami.
Studie zaměřená na téměř tisíc námořníků ukázala na specifickou psychickou zátěž, které čelí posádky válečných lodí. Vojáky sloužící na plavidlech trápí nejvyšší míra závažného psychického stresu ze všech složek ozbrojených sil. Vědci jako hlavní stresové faktory identifikovali neustálý hluk, náročné harmonogramy a nedostatek času na spánek a odpočinek. Špatné životní podmínky na lodích tyto problémy během dlouhých plaveb dále prohlubují.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.