Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Na mezinárodní scéně čelí Izrael čím dál ostřejší kritice ze strany svých tradičních spojenců. Velká Británie, Francie a Kanada plánují zavedení sankcí namířených proti izraelským osadám na Západním břehu. Britský ministr zahraničí Ed Miliband v této souvislosti obvinil izraelské osadníky z provádění etnických čistek vůči palestinským komunitám.
Výrazný posun v náladách veřejnosti zaznamenávají také Spojené státy americké. Podle červencového průzkumu institutu Pew vyjádřilo 62 procent amerických respondentů negativní názor na Netanjahuovu vládu. Průzkum mezi americkými Židy navíc ukázal, že 60 procent z nich si přeje jeho porážku v nadcházejících říjnových volbách.
Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon obhajoval postoj své vlády s tím, že kritika je důsledkem dezinformací a předpojatosti. Danon připustil, že Izrael prošel velmi náročným tříletým obdobím, avšak zdůraznil hrdost na dosažené výsledky. Podle něj bude Netanjahu ve svém vystoupení vyzdvihovat úspěchy země a vysvětlovat další kroky nutné ke splnění válečných cílů.
Příjezd izraelského premiéra doprovázejí v New Yorku rozsáhlé protestní akce. Demonstranti naplánovali pochod z Bryant Parku přímo k sídlu Organizace spojených národů na Turtle Bay. Zástupci Palestiny zároveň vyzvali mezinárodní diplomatické mise k odchodu ze sálu během Netanjahuova projevu na znamení nesouhlasu.
Projev izraelského lídra je směřován nejen ke světovým představitelům, ale především k domácím voličům před nadcházejícími volbami. Netanjahu se snaží izraelské veřejnosti dokázat, že má situaci plně pod kontrolou. Současně oslovuje pravicové publikum ve Spojených státech ve snaze získat politickou podporu.
Během své návštěvy New Yorku, která má trvat méně než čtyřiadvacet hodin, se Netanjahu nesetká s Donaldem Trumpem ani s dalšími vrcholnými americkými představiteli. Představitel americké administrativy potvrdil, že izraelská delegace o schůzku žádala, avšak žádné setkání nebylo zorganizováno. Izraelská strana zdůvodnila rychlý návrat do vlasti probíhající volební kampaní a nadcházejícími svátky Sukot.
Vztahy mezi oběma zeměmi narážejí na řadu sporných bodů včetně katastrofální humanitární situace v Gaze a rozšiřování osad na Západním břehu. Plánovaná výstavba v oblasti E1 by fyzicky oddělila východní Jeruzalém od zbytku Západního břehu Jordánu. Američtí demokratičtí senátoři v reakci na to předložili návrh zákona o uvalení sankcí na subjekty, které tuto výstavbu umožňují.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
