Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Přivítání na vojenské základně nedaleko Washingtonu doprovázel rozsáhlý ceremoniál plný vojenských poct. Čínskou delegaci čekal třicet metrů dlouhý červený koberec obklopený příslušníky amerických ozbrojených sil a slavnostní vyhlášení státních hymen obou zemí. Během ceremoniálu nad přítomnými státníky přeletěly dva nadzvukové bombové letouny B-1.
Oficiální program celého setkání je naplánován na dva dny a zahrnuje řadu slavnostních i pracovních bodů. Čínského prezidenta čeká formální přivítání na jižním trávníku Bílého domu, soukromé posezení u čaje i prohlídka Národního archivu. Součástí programu je rovněž oficiální státní večeře pořádaná na jeho počest.
Příjezd čínského prezidenta doprovázelo oznámení o prodloužení takzvané dohody z Pusanu, která představuje dočasné příměří v obchodní válce mezi oběma mocnostmi. Americký ministr financí Scott Bessent potvrdil, že se Spojené státy a Čína dohodly na posunutí platnosti této dohody o dva měsíce. Bessent se předtím setkal s čínským vicepremiérem Che Li-fengem a následně pro stanici Fox News uvedl, že platnost příměří se prodlužuje do desátého ledna.
Odbourání napětí v obchodních vztazích a řešení obchodní války představuje pouze část z řady náročných témat, kterými se oba státníci zabývají. Klíčovým bodem jednání je také souboj o dominanci v oblasti vývoje umělé inteligence a širší geopolitická nestabilita. Bílý dům proto na státní večeři pozval významné osobnosti z amerického technologického sektoru. Mezi hosty mají být zástupci společností OpenAI, Apple, xAI, Microsoft, Nvidia nebo Meta.
Americká administrativa dlouhodobě zdůrazňuje, že prvenství ve vývoji umělé inteligence znamená i vedoucí postavení v globální ekonomice a vojenství. Donald Trump odmítá obavy některých odborníků a manažerů, že by rychlý rozvoj těchto technologií mohl představovat bezpečnostní riziko pro lidstvo. Namísto omezení naopak prosazuje masivní investice, které mají Spojeným státům zajistit vítězství nad čínskou konkurencí. Na své sociální síti Truth Social nedávno napsal, že kdo zvítězí v souboji o umělou inteligenci, ten se stane celkovým vítězem.
Pečlivě naplánovaný přivítací ceremoniál na letecké základně však přinesl i nečekaný moment, který zachytily přítomné kamery. Při poslechu americké státní hymny se přímo nad červeným kobercem prohnaly vojenské letouny, jejichž hlasitý zvuk amerického prezidenta viditelně překvapil. Zaznamenané záběry ukázaly, jak Donald Trump při přeletu letadel trhl hlavou, zatímco Si Ťin-pching i obě první dámy zůstali zcela bez hnutí. Tento okamžik se rychle rozšířil na sociálních sítích, přičemž v oficiálním střihu ceremoniálu vydaném poradci Bílého domu již obsažen nebyl.
Celá státní návštěva je koncipována s důrazem na ceremoniální pocty, čímž Američané opětují vřelé přivítání, kterého se Trumpovi dostalo při jeho předchozí cestě do Číny. Rozhodnutí osobního přivítání na letištní ploše ukazuje, jaký důraz americký prezident přikládá vyjádření úcty čínskému vůdci. První dáma Melania Trumpová v rozhovoru pro televizi Fox News uvedla, že čínskou delegaci je potřeba na americké půdě přivítat s maximálním respektem.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.