Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Přivítání na vojenské základně nedaleko Washingtonu doprovázel rozsáhlý ceremoniál plný vojenských poct. Čínskou delegaci čekal třicet metrů dlouhý červený koberec obklopený příslušníky amerických ozbrojených sil a slavnostní vyhlášení státních hymen obou zemí. Během ceremoniálu nad přítomnými státníky přeletěly dva nadzvukové bombové letouny B-1.
Oficiální program celého setkání je naplánován na dva dny a zahrnuje řadu slavnostních i pracovních bodů. Čínského prezidenta čeká formální přivítání na jižním trávníku Bílého domu, soukromé posezení u čaje i prohlídka Národního archivu. Součástí programu je rovněž oficiální státní večeře pořádaná na jeho počest.
Příjezd čínského prezidenta doprovázelo oznámení o prodloužení takzvané dohody z Pusanu, která představuje dočasné příměří v obchodní válce mezi oběma mocnostmi. Americký ministr financí Scott Bessent potvrdil, že se Spojené státy a Čína dohodly na posunutí platnosti této dohody o dva měsíce. Bessent se předtím setkal s čínským vicepremiérem Che Li-fengem a následně pro stanici Fox News uvedl, že platnost příměří se prodlužuje do desátého ledna.
Odbourání napětí v obchodních vztazích a řešení obchodní války představuje pouze část z řady náročných témat, kterými se oba státníci zabývají. Klíčovým bodem jednání je také souboj o dominanci v oblasti vývoje umělé inteligence a širší geopolitická nestabilita. Bílý dům proto na státní večeři pozval významné osobnosti z amerického technologického sektoru. Mezi hosty mají být zástupci společností OpenAI, Apple, xAI, Microsoft, Nvidia nebo Meta.
Americká administrativa dlouhodobě zdůrazňuje, že prvenství ve vývoji umělé inteligence znamená i vedoucí postavení v globální ekonomice a vojenství. Donald Trump odmítá obavy některých odborníků a manažerů, že by rychlý rozvoj těchto technologií mohl představovat bezpečnostní riziko pro lidstvo. Namísto omezení naopak prosazuje masivní investice, které mají Spojeným státům zajistit vítězství nad čínskou konkurencí. Na své sociální síti Truth Social nedávno napsal, že kdo zvítězí v souboji o umělou inteligenci, ten se stane celkovým vítězem.
Pečlivě naplánovaný přivítací ceremoniál na letecké základně však přinesl i nečekaný moment, který zachytily přítomné kamery. Při poslechu americké státní hymny se přímo nad červeným kobercem prohnaly vojenské letouny, jejichž hlasitý zvuk amerického prezidenta viditelně překvapil. Zaznamenané záběry ukázaly, jak Donald Trump při přeletu letadel trhl hlavou, zatímco Si Ťin-pching i obě první dámy zůstali zcela bez hnutí. Tento okamžik se rychle rozšířil na sociálních sítích, přičemž v oficiálním střihu ceremoniálu vydaném poradci Bílého domu již obsažen nebyl.
Celá státní návštěva je koncipována s důrazem na ceremoniální pocty, čímž Američané opětují vřelé přivítání, kterého se Trumpovi dostalo při jeho předchozí cestě do Číny. Rozhodnutí osobního přivítání na letištní ploše ukazuje, jaký důraz americký prezident přikládá vyjádření úcty čínskému vůdci. První dáma Melania Trumpová v rozhovoru pro televizi Fox News uvedla, že čínskou delegaci je potřeba na americké půdě přivítat s maximálním respektem.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.