Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Podle ukrajinské hlavy státu hledá ruský vůdce neustále nové spojence, kteří by mu pomohli v dalším zabíjení a získávání cizího území za každou cenu. Zelenskyj položil přítomným lídrům otázku, zda si dokážou Putina vůbec představit bez vedení války. Zopakoval, že čím více svobody k jednání Ruská federace dostane, tím nebezpečnějším se svět stává pro ostatní. Válka se podle něj z ohniska šíří do Afriky i Asie a přináší jen bolest a nové krize.
Členové Severoatlantické aliance čelí neustálým hybridním útokům v kybernetickém prostoru i narušování vzdušného prostoru drony. Zpravodajské služby navíc varují, že by se Moskva mohla pokusit o úder na křídlo či okrajové části aliance. Cílem takové akce by bylo otestovat odhodlání nejmocnější vojenské koalice na světě. Tyto hrozby potvrzují závažnost varování, která v New Yorku zazněla.
Zelenskyj ve své řeči zmínil také úlohu Severní Koreje, která vyslala své vojáky k podpoře ruské armády. Severokorejské jednotky na bojišti utrpěly těžké ztráty, což potvrdily i záběry z Pchjongjangu při uctívání padlých. Ukrajinský prezident označil zapojení korejských vojáků za šílenství a poukázal na to, že je Kim Čong-un využívá jako platidlo. Výměnou za to získává Severní Korea pokročilejší balistické rakety a moderní dronové technologie.
Pozornost byla věnována rovněž postoji Číny, jejíž lídr Si Ťin-pching v sále chyběl. Čínské firmy získávají z konfliktu výhody díky vývozu technologií a součástek zbraní do Ruska. Moskva tyto dodávky financuje hotovostí, kterou následně využívá k dalším válečným akcím. Asijské země by si podle ukrajinského prezidenta měly uvědomit rizika spojená se šířením této nákazy v jejich regionu.
Ukrajinská hlava státu zkritizovala Evropskou unii za nedávné zrušení sankcí proti dvěma ruským oligarchům. Tento krok podle něj pouze zpříjemňuje život bohatým Rusům, zatímco Putinovi poskytuje více času k posílání chudých obyvatel do bojiště. Rusko podle předložených údajů ztratilo za posledních osm měsíců 248 tisíc mrtvých a těžce raněných vojáků. Kyjev disponuje videozáznamy z dronů, které tyto masivní ztráty dokládají.
Na rozdíl od minulosti opustil ukrajinský prezident roli představitele země, která pouze žádá o pomoc. Zelenskyj prezentoval Ukrajinu jako stát technologických inovátorů v oblasti moderního vojenství. Příkladem je raketový program Freya, na kterém Kyjev spolupracuje s deseti dalšími státy včetně Velké Británie, Kanady, Francie a Německa. K tomuto vývojovému projektu bylo přizváno také Polsko.
Ukrajina buduje svůj bezpečnostní systém tak, aby posílila roli reálného poskytovatele ochrany pro ostatní partnery. Nabízená opatření již v praxi zafungovala a mohou pomoci zmenšit prostor pro rozpoutávání a šíření nových válek ve světě. Vedení země zdůrazňuje, že zkušenosti z obrany proti agresi představují účinný prostředek pro zamezení dalším globálním konfliktům.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.