Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Toto rozhodnutí se týká zpravodajských stanic CNN a MS NOW a také serveru Politico. Soudní příkaz dočasně ruší zákaz vstupu, který těmto redakcím udělila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tiskový přístup pro zasažená média musí být plně obnoven na dobu čtrnácti dnů, zatímco bude soudní spor dále pokračovat.
Vedení zasažených redakcí se po odebrání stálých vstupních karet obrátilo na soud s tvrzením, že krok prezidentské kanceláře je neústavní. Novinářům byly stálé akreditace zabaveny a od té doby jim byl odepřen přístup do budovy Bílého domu. Trumpova administrativa se u soudu bránila tvrzením, že dotčené organizace publikují nepravdivé zprávy a představují hrozbu pro národní bezpečnost. Kancelář prezidenta opírala své kroky mimo jiné o vyjádření představitelů ministerstva obrany.
Soudce Timothy Kelly ve svém zdůvodnění odmítl argumenty obhajoby a konstatoval, že žalující média pravděpodobně uspějí s tvrzením o porušení řádného právního procesu. Ve svém rozhodnutí zároveň vyjádřil značné pochybnosti o tom, že by krok Bílého domu byl skutečně motivován obavami o bezpečnost státu. Poukázal na původní prohlášení prezidentské kanceláře a upozornil, že v něm národní bezpečnost vůbec zmíněna nebyla. V soudním spisu podle něj chybí jakékoli skutkové podklady, které by prokazovaly, že odebrání karet bezpečnost skutečně ochrání.
Administrativa Bílého domu předložila soudu jako důvod pro zákaz řadu konkrétních článků, z nichž některé se věnovaly stavebním pracím v prezidentském sídle včetně výstavby nového společenského sálu. Soudce však zdůraznil, že ve většině případů napsali tyto sporné texty novináři, kteří stálou akreditaci do Bílého domu vůbec nevlastnili. U zbývajících článků pak administrativa nedokázala doložit, že by držení akreditace mělo pro jejich vznik zásadní význam. Soudce rovněž podotkl, že úředníci ministerstva obrany nemají žádné přímé povědomí o fungování novinářů v Bílém domě.
Rozhodnutí Bílého domu odebrat akreditace vyvolalo silný odpor napříč celou americkou mediální scénou. Hlavní televizní sítě se na protest proti postupu prezidentovy administrativy rozhodly pozastavit svou účast v takzvaném bazénovém zpravodajství. Tento zavedený systém umožňuje médiím sdílet natočené materiály z prezidentských akcí za účelem úspory nákladů a místa. Přerušení této dlouholeté spolupráce představuje výrazný gestický i praktický krok ze strany amerických televizí.
Na podporu žaloby podané stanicemi CNN, MS NOW a serverem Politico se oficiálně postavilo čtyřicet devět mediálních organizací. Mezi společníky podepsanými pod právním vyjádřením figurují například stanice CBS News a Fox News nebo deník The New York Times. Donald Trump dlouhodobě podrobuje novinářské organizace ostré kritice a jeho administrativa iniciovala právní kroky proti několika významným redakcím. Některé z těchto předchozích sporů skončily vyplacením mnohamilionových odškodnění, přičemž například žaloba proti stanici BBC stále pokračuje.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.