Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
Náborové schéma funguje podle webu Kyiv Post na velmi podobném principu ve městech od Kampaly přes Káthmándú až po Havanu. Zájemcům bývá nabízena dobře placená práce v oblastech ochrany objektů, logistiky či stavebnictví, případně účast na sportovním či studijním programu. Po příjezdu do Ruska však nováčci dostanou k podpisu smlouvy v ruštině, jejichž obsahu nerozumí a nikdo jim ho nevysvětlí. Následně jsou jim odebrány cestovní pasy i mobilní telefony a po krátkém výcviku míří na frontovou linii.
Mezinárodní organizace a vyšetřovatelé popisují tento systém jako organizovanou síť, která cíleně využívá zranitelnosti nedokumentovaných migrantů, vězňů a zahraničních studentů. Mezinárodní federace pro lidská práva uvedla, že se jedná o promyšlený mezinárodní mechanismus, přičemž přibližně dvacet procent naverbovaných nepřežije první čtyři měsíce na frontě. Organizace Amnesty International označila nábor cizinců ze strany Ruska přímo za obchodování s lidmi. Náboroví zprostředkovatelé systematicky zneužívají tíživé ekonomické situace obětí v rozvojových zemích.
Rychlý nárůst počtu cizinců v ruské armádě dokládají i ukrajinské oficiální statistiky. Zatímco na konci předchozího roku bylo identifikováno přibližně čtrnáct set bojovníků z afrických zemí, v následujících měsících se jejich počet téměř zdvojnásobil. Ukrajinské úřady evidují stovky potvrzených úmrtí mezi těmito naverbovanými cizinci a desítky z nich drží v zajetí jako válečné zajatce. Největší počty naverbovaných mužů pocházejí z Keni, Egypta, Kamerunu, Ghany, Nigérie či Ugandy.
Reakce zahraničních vlád na odhalené praktiky na sobě nenechala dlouho čekat. Jihoafrická republika zajistila návrat desítek svých občanů poté, co poslali tísňová volání z frontových oblastí na Donbasu. Keňský ministr zahraničí jednal přímo v Moskvě, aby dosáhl příslibu, že keňští občané již nebudou do ruské armády přijímáni. Evropský parlament přijal rezoluci odsuzující klamavé náborové praktiky a nátlak směřovaný na občany rozvojových zemí.
Situace v Ugandě ilustruje, jak obtížné je pro rodiny naverbovaných mužů získat oficiální informace o osudu svých příbuzných. Příbuzní pohřešovaných mužů uvádějí, že náboráři slibovali práci řidičů s vysokým měsíčním platem, avšak komunikace po odjezdu rychle ustala. Ugandské velvyslanectví v Moskvě podle rodin neposkytuje dostatečnou pomoc a v některých případech dokonce předalo osoby snažící se o návrat zpět ruským úřadům. Na neoficiálních registrech sestavených rodinami tak figurují desítky jmen pohřešovaných osob.
Oficiální nóty zaslané ruským ministerstvem zahraničí do Ugandy potvrzují tragické osudy konkrétních mužů. Jedno z oznámení informovalo o ugandském občanovi, který se stal pohřešovaným při plnění úkolů v zóně speciální vojenské operace. Ruské úřady v nótě žádaly o kontaktování manželky a přípravu na případné poskytnutí vzorků DNA pro identifikaci. Další oficiální dokumenty již přímo potvrzovaly úmrtí dvou ugandských občanů na frontě.
Další dokumenty předané ugandskému ministerstvu zahraničí obsahují naléhavé žádosti rodin o pátrání po příbuzných. Manželka jednoho z naverbovaných mužů uvedla, že její manžel s ní naposledy komunikoval začátkem roku, kdy jí sdělil, že dostal zbraň a přesouvá se na frontu na Donbasu. K žádosti přiložila fotografii v zimní maskovací uniformě s Ruskem vydanou výstrojí a snímek útočné pušky. Rodina od té doby nemá o jeho dalším osudu žádné zprávy.
Příbuzní pohřešovaných ugandských občanů ukazují na síť zprostředkovatelů a náborářů, kteří od rodin vybírali peníze. Jeden z ugandských bojovníků, který se později vzdal ukrajinským silám, veřejně potvrdil, že sliby civilního zaměstnání byly lživé. Na kameru uvedl, že k podpisu vojenské smlouvy byl donucen pod hrozbou použití zbraně.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.