Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
Náborové schéma funguje podle webu Kyiv Post na velmi podobném principu ve městech od Kampaly přes Káthmándú až po Havanu. Zájemcům bývá nabízena dobře placená práce v oblastech ochrany objektů, logistiky či stavebnictví, případně účast na sportovním či studijním programu. Po příjezdu do Ruska však nováčci dostanou k podpisu smlouvy v ruštině, jejichž obsahu nerozumí a nikdo jim ho nevysvětlí. Následně jsou jim odebrány cestovní pasy i mobilní telefony a po krátkém výcviku míří na frontovou linii.
Mezinárodní organizace a vyšetřovatelé popisují tento systém jako organizovanou síť, která cíleně využívá zranitelnosti nedokumentovaných migrantů, vězňů a zahraničních studentů. Mezinárodní federace pro lidská práva uvedla, že se jedná o promyšlený mezinárodní mechanismus, přičemž přibližně dvacet procent naverbovaných nepřežije první čtyři měsíce na frontě. Organizace Amnesty International označila nábor cizinců ze strany Ruska přímo za obchodování s lidmi. Náboroví zprostředkovatelé systematicky zneužívají tíživé ekonomické situace obětí v rozvojových zemích.
Rychlý nárůst počtu cizinců v ruské armádě dokládají i ukrajinské oficiální statistiky. Zatímco na konci předchozího roku bylo identifikováno přibližně čtrnáct set bojovníků z afrických zemí, v následujících měsících se jejich počet téměř zdvojnásobil. Ukrajinské úřady evidují stovky potvrzených úmrtí mezi těmito naverbovanými cizinci a desítky z nich drží v zajetí jako válečné zajatce. Největší počty naverbovaných mužů pocházejí z Keni, Egypta, Kamerunu, Ghany, Nigérie či Ugandy.
Reakce zahraničních vlád na odhalené praktiky na sobě nenechala dlouho čekat. Jihoafrická republika zajistila návrat desítek svých občanů poté, co poslali tísňová volání z frontových oblastí na Donbasu. Keňský ministr zahraničí jednal přímo v Moskvě, aby dosáhl příslibu, že keňští občané již nebudou do ruské armády přijímáni. Evropský parlament přijal rezoluci odsuzující klamavé náborové praktiky a nátlak směřovaný na občany rozvojových zemí.
Situace v Ugandě ilustruje, jak obtížné je pro rodiny naverbovaných mužů získat oficiální informace o osudu svých příbuzných. Příbuzní pohřešovaných mužů uvádějí, že náboráři slibovali práci řidičů s vysokým měsíčním platem, avšak komunikace po odjezdu rychle ustala. Ugandské velvyslanectví v Moskvě podle rodin neposkytuje dostatečnou pomoc a v některých případech dokonce předalo osoby snažící se o návrat zpět ruským úřadům. Na neoficiálních registrech sestavených rodinami tak figurují desítky jmen pohřešovaných osob.
Oficiální nóty zaslané ruským ministerstvem zahraničí do Ugandy potvrzují tragické osudy konkrétních mužů. Jedno z oznámení informovalo o ugandském občanovi, který se stal pohřešovaným při plnění úkolů v zóně speciální vojenské operace. Ruské úřady v nótě žádaly o kontaktování manželky a přípravu na případné poskytnutí vzorků DNA pro identifikaci. Další oficiální dokumenty již přímo potvrzovaly úmrtí dvou ugandských občanů na frontě.
Další dokumenty předané ugandskému ministerstvu zahraničí obsahují naléhavé žádosti rodin o pátrání po příbuzných. Manželka jednoho z naverbovaných mužů uvedla, že její manžel s ní naposledy komunikoval začátkem roku, kdy jí sdělil, že dostal zbraň a přesouvá se na frontu na Donbasu. K žádosti přiložila fotografii v zimní maskovací uniformě s Ruskem vydanou výstrojí a snímek útočné pušky. Rodina od té doby nemá o jeho dalším osudu žádné zprávy.
Příbuzní pohřešovaných ugandských občanů ukazují na síť zprostředkovatelů a náborářů, kteří od rodin vybírali peníze. Jeden z ugandských bojovníků, který se později vzdal ukrajinským silám, veřejně potvrdil, že sliby civilního zaměstnání byly lživé. Na kameru uvedl, že k podpisu vojenské smlouvy byl donucen pod hrozbou použití zbraně.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
