Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Ukrajinský prezident zveřejnil obsah gratulace dva dny po jejím obdržení. Zdůraznil přitom hluboké vazby, které obě společnosti, ekonomiky a kultury dlouhodobě spojují. Izraelský premiér k oficiálnímu textu připojil také ručně psanou poznámku. V ní připomněl jejich nedávné osobní setkání ve Washingtonu.
K tomuto krátkému rozhovoru došlo na konci července během pohřbu amerického senátora Lindseye Grahama. Obě hlavy států si tehdy potřásly rukama a krátce spolu promluvily. Jednalo se o jejich první osobní kontakt od září roku 2023 a první hlášenou konverzaci od ledna 2025. Přestože se nepodařilo zorganizovat formální bilaterální schůzku, atmosféra setkání byla popsána jako srdečná.
Ve stejný den spolu telefonicky hovořili také ministři zahraničí obou zemí Gideon Sa'ar a Andrij Sybiha. Šéf izraelské diplomacie pozval svého ukrajinského kolegu k návštěvě Izraele. Sa'ar rovněž označil Írán za ekvivalentní bezpečnostní riziko pro obě národní entity. Vyjádřil přání dále prohlubovat vzájemnou kooperaci v klíčových oblastech.
Tento vývoj představuje znatelnou změnu po několika letech komplikovaných vztahů mezi Kyjevem a Jeruzalémem. Izrael od počátku ruské invaze poskytoval Ukrajině humanitární pomoc, pokročilé technologie včasného varování, generátory a součásti pro systémy Patriot. Dlouhodobě však odmítal žádosti o dodávky těžkých izraelských zbraňových systémů. Zároveň udržoval otevřené komunikační kanály s Moskvou.
Vztahy mezi oběma státy utrpěly vážnou trhlinu v dubnu kvůli zásilkám obilí do přístavu Haifa. Ukrajina tvrdila, že tato pšenice pochází z okupovaných ukrajinských území a byla ukradena Ruskem. Incident se vyostřil po příjezdu ruské lodi Abinsk do izraelského přístavu. Ukrajinská strana požadovala zabavení nákladu a vyšetřování, avšak plavidlo přístav opustilo bez zásahu místních úřadů.
Napětí se dále vystupňovalo při přiblížení druhé lodi Panormitis s podobným sporným nákladem. Ukrajinská diplomacie si následně předvolala tehdejšího izraelského velvyslance Michaela Brodského a připravila oficiální protestní nótu. Izraelský ministr zahraničí Sa'ar tehdy veřejnou kritiku odmítl jako neefektivní diplomacii. Izraelské úřady později uvedly, že ukrajinská žádost o právní pomoc obsahovala věcné mezery a nedostatek důkazů.
Izraelský dovozce nakonec náklad z lodi Panormitis odmítl převzít. Veřejný spor však naplno odhalil hlubší rozporuplnost ohledně vojenské pomoci i ukrajinského hlasování na půdě OSN. Záležitost také ukázala značné nedostatky ve způsobu, jakým obě vlády vzájemně komunikovaly. Následné diplomatické uvolnění tak přišlo až s novým vývojem na Blízkém východě.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vytvořil mezi Kyjevem a Jeruzalémem výrazně širší společnou řeč. Rusko totiž na Ukrajině rozsáhle využívá útočné drony Šáhid íránské výroby. Ukrajinské ozbrojené síly díky tomu získaly mnohaleté zkušenosti s jejich zachycováním a likvidací. Tyto stejné bezpilotní prostředky přitom představují zásadní hrozbu pro bezpečnost Izraele.
Již v březnu izraelská strana oslovila Ukrajinu s možností spolupráce v oblasti obrany proti íránským bezpilotním letounům. Zástupci ukrajinské prezidentské kanceláře potvrdili otevřenost ke sdílení operačních zkušeností i vlastních vyvinutých dronů. Kyjev na oplátku očekával posílení izraelské vojenské podpory. Ukrajina následně nabídla svoje zkušenosti i dalším partnerům v regionu Blízkého východu.
Současné zlepšení vztahů však pravděpodobně nepovede k okamžité zásadní změně izraelské politiky vůči Ukrajině. V Izraeli se totiž 27. října konají parlamentní volby. Po sečtení hlasů zahájí prezident konzultace s politickými stranami a pověří jednoho z poslanců sestavením vlády. Podle zákona má kandidát na sestavení koalice 28 dní s možností prodloužení o dalších 14 dní.
Celý proces vyjednávání o nové vládě tak může pokračovat až do prosince nebo i déle. Zdroje z diplomacie uvádějí, že před ukončením voleb a zformováním nového kabinetu nelze očekávat žádná zásadní rozhodnutí. Největší prostor pro rozšíření izraelské pomoci se otevřel zhruba před dvěma lety. Nadcházející volby rozhodnou o tom, zda v úřadu zůstane Benjamin Netanjahu, nebo moc přebere nová koalice.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.