Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Ukrajinský prezident zveřejnil obsah gratulace dva dny po jejím obdržení. Zdůraznil přitom hluboké vazby, které obě společnosti, ekonomiky a kultury dlouhodobě spojují. Izraelský premiér k oficiálnímu textu připojil také ručně psanou poznámku. V ní připomněl jejich nedávné osobní setkání ve Washingtonu.
K tomuto krátkému rozhovoru došlo na konci července během pohřbu amerického senátora Lindseye Grahama. Obě hlavy států si tehdy potřásly rukama a krátce spolu promluvily. Jednalo se o jejich první osobní kontakt od září roku 2023 a první hlášenou konverzaci od ledna 2025. Přestože se nepodařilo zorganizovat formální bilaterální schůzku, atmosféra setkání byla popsána jako srdečná.
Ve stejný den spolu telefonicky hovořili také ministři zahraničí obou zemí Gideon Sa'ar a Andrij Sybiha. Šéf izraelské diplomacie pozval svého ukrajinského kolegu k návštěvě Izraele. Sa'ar rovněž označil Írán za ekvivalentní bezpečnostní riziko pro obě národní entity. Vyjádřil přání dále prohlubovat vzájemnou kooperaci v klíčových oblastech.
Tento vývoj představuje znatelnou změnu po několika letech komplikovaných vztahů mezi Kyjevem a Jeruzalémem. Izrael od počátku ruské invaze poskytoval Ukrajině humanitární pomoc, pokročilé technologie včasného varování, generátory a součásti pro systémy Patriot. Dlouhodobě však odmítal žádosti o dodávky těžkých izraelských zbraňových systémů. Zároveň udržoval otevřené komunikační kanály s Moskvou.
Vztahy mezi oběma státy utrpěly vážnou trhlinu v dubnu kvůli zásilkám obilí do přístavu Haifa. Ukrajina tvrdila, že tato pšenice pochází z okupovaných ukrajinských území a byla ukradena Ruskem. Incident se vyostřil po příjezdu ruské lodi Abinsk do izraelského přístavu. Ukrajinská strana požadovala zabavení nákladu a vyšetřování, avšak plavidlo přístav opustilo bez zásahu místních úřadů.
Napětí se dále vystupňovalo při přiblížení druhé lodi Panormitis s podobným sporným nákladem. Ukrajinská diplomacie si následně předvolala tehdejšího izraelského velvyslance Michaela Brodského a připravila oficiální protestní nótu. Izraelský ministr zahraničí Sa'ar tehdy veřejnou kritiku odmítl jako neefektivní diplomacii. Izraelské úřady později uvedly, že ukrajinská žádost o právní pomoc obsahovala věcné mezery a nedostatek důkazů.
Izraelský dovozce nakonec náklad z lodi Panormitis odmítl převzít. Veřejný spor však naplno odhalil hlubší rozporuplnost ohledně vojenské pomoci i ukrajinského hlasování na půdě OSN. Záležitost také ukázala značné nedostatky ve způsobu, jakým obě vlády vzájemně komunikovaly. Následné diplomatické uvolnění tak přišlo až s novým vývojem na Blízkém východě.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vytvořil mezi Kyjevem a Jeruzalémem výrazně širší společnou řeč. Rusko totiž na Ukrajině rozsáhle využívá útočné drony Šáhid íránské výroby. Ukrajinské ozbrojené síly díky tomu získaly mnohaleté zkušenosti s jejich zachycováním a likvidací. Tyto stejné bezpilotní prostředky přitom představují zásadní hrozbu pro bezpečnost Izraele.
Již v březnu izraelská strana oslovila Ukrajinu s možností spolupráce v oblasti obrany proti íránským bezpilotním letounům. Zástupci ukrajinské prezidentské kanceláře potvrdili otevřenost ke sdílení operačních zkušeností i vlastních vyvinutých dronů. Kyjev na oplátku očekával posílení izraelské vojenské podpory. Ukrajina následně nabídla svoje zkušenosti i dalším partnerům v regionu Blízkého východu.
Současné zlepšení vztahů však pravděpodobně nepovede k okamžité zásadní změně izraelské politiky vůči Ukrajině. V Izraeli se totiž 27. října konají parlamentní volby. Po sečtení hlasů zahájí prezident konzultace s politickými stranami a pověří jednoho z poslanců sestavením vlády. Podle zákona má kandidát na sestavení koalice 28 dní s možností prodloužení o dalších 14 dní.
Celý proces vyjednávání o nové vládě tak může pokračovat až do prosince nebo i déle. Zdroje z diplomacie uvádějí, že před ukončením voleb a zformováním nového kabinetu nelze očekávat žádná zásadní rozhodnutí. Největší prostor pro rozšíření izraelské pomoci se otevřel zhruba před dvěma lety. Nadcházející volby rozhodnou o tom, zda v úřadu zůstane Benjamin Netanjahu, nebo moc přebere nová koalice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.