Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Sánchez podle The Guardian zdůraznil, že klíčem k vyřešení celé krizové situace je naopak úzká přeshraniční spolupráce obou sousedních zemí. Jakýkoliv nedostatek důvěry vůči Maroku by podle něj současný složitý stav ve španělské enklávě pouze dále zhoršil.
K rozsáhlému narušení hranice došlo při hromadném pokusu desítek tisíc lidí proniknout na španělské území. Při snaze dostat se do evropské enklávy přišlo o život nejméně 141 osob, které se pokusily překonat hraniční zábrany nebo přeplavat moře.
Celkově se o vstup pokusilo přibližně 70 tisíc mužů, žen a dětí, což vyvolalo vážnou humanitární i politickou krizi. Incident zároveň znovu rozdmýchal debaty o migrační politice a bezpečnosti v rámci celé Evropské unie.
Přestože se převážná většina běženců po několika týdnech vrátila zpět na marocké území, situace v samotné Ceutě zůstává napjatá. V ulicích města se nadále nachází přibližně 1 500 migrantů, z nichž zhruba 1 200 tvoří nezletilé osoby.
Španělský premiér v této souvislosti přislíbil, že úřady brzy zajistí dostatečné ubytovací kapacity pro všechny zbývající osoby. Přítomnost stovek lidí bez přístřeší však v místě způsobuje značné třenice mezi příchozími a místními obyvateli.
Pedro Sánchez připsal vinu za masivní vlnu organizovaným zločineckým gangům, které podle něj šířily mezi lidmi dezinformace. Převaděči lživě tvrdili, že nedávné rozhodnutí španělského nejvyššího soudu znemožňuje deportaci kohokoliv, kdo do enklávy doplave.
Falešné zprávy se masově šířily prostřednictvím účtů na sociálních sítích spojených s mezinárodními aktéry. Podle španělského premiéra šlo o profily napojené na Rusko, Izrael a mezinárodní krajní pravici, které migraci zneužívají k útokům na Evropu.
Pokračující přítomnost běženců bez řádného zázemí vede v ulicích Ceuty ke stále častějším střetům s policií i místním obyvatelstvem. Někteří z migrantů přespávají na plážích, přičemž došlo k případům, kdy jim místní obyvatelé zapálili jejich osobní věci.
Bezpečnostní složky nedávno zatkly čtyři marocké občany, kteří házeli kamení na španělské vojáky strážící hranici. Napjatá atmosféra tak v severoafrické enklávě vyvolává čím dál větší obavy o udržení veřejného pořádku.
Postup vládního kabinetu se stal terčem ostré kritiky ze strany španělské konzervativní opozice. Předseda Lidové strany Alberto Núñez Feijóo obvinil vládu z toho, že selhala při ochraně obyvatel Ceuty a nezabránila masovému narušení hranic.
Opoziční lídr zdůraznil, že kabinet nedělal nic pro odvrácení původní krize a nepodniká dostatečné kroky ani proti současné eskalaci. Podle lidovců se bezpečnostní situace v enklávě každým dnem zhoršuje bez přiměřené reakce ze strany státu.
Ještě tvrdší rétoriku vůči vládní politice zvolil předseda krajně pravicové strany Vox Santiago Abascal. Události v Ceutě označil za přímo organizovanou invazi a válečný akt ze strany Maroka, kterému španělský premiér podřízeně přihlíží.
Abascal tvrdí, že vládní kabinet je vůči Maroku v podřízeném postavení, a proto není schopen na situaci adekvátně reagovat. Opoziční představitelé tak využívají krizový stav k intenzivnímu tlaku na centrální vládu v Madridu.
V médiích se objevily spekulace, že Rabat mohl masový přechod hranic vyvolat v reakci na sblížení Španělska s Alžírskem. Pedro Sánchez však uvedl, že k takovým tvrzením neexistují žádná zjištění zpravodajských služeb.
Znovu zopakoval, že vzájemná spolupráce s Marokem je z jeho pohledu jednoznačně pozitivní. Vyřešení celé krize je podle španělského premiéra možné výhradně prostřednictvím dalšího společného postupu obou zemí.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.