Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Trump na sociálních sítích zveřejnil mapu, na které označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Na toto gesto reagoval náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharibabadi, který amerického prezidenta podrobil ostré kritice. Íránský diplomat uvedl, že blud amerického lídra ohledně Hormuzského průlivu bude brzy napraven. Teherán zároveň zdůraznil, že vodní cesta nebude plně otevřena, dokud Washington nesplní íránské podmínky.
Souběžně s vyostřenou rétorikou finišují jednání mezi Íránem a Ománem o dohodě zaměřené na řízení lodní dopravy v průlivu. Bílý dům však vyjádřil zásadní nesouhlas s některými částmi připravovaného ujednání mezi oběma státy. Washingtonu vadí zejména plánovaná společná správa výstupní trasy a vybírání dobrovolných poplatků od proplouvajících plavidel. Americká administrativa dokonce hrozila vojenským zásahem proti Ománu, pokud by dohodou narušil americké zájmy.
Egyptské ministerstvo zahraničí naopak podle France24 vyjádřilo naději, že dohoda mezi Íránem a Ománem by mohla otevřít cestu k návratu k jednáním. Podle Káhiry by obnovený dialog mohl vést ke komplexní dohodě a posílení stability v celém blízkovýchodním regionu. Prohlášení zaznělo po setkání egyptského ministra zahraničí Badra Abdelattyho s jeho ománským protějškem. Šedesátidenní vyjednávací období mezi USA a Íránem totiž skončilo bez jakéhokoliv jasného výsledku.
Bezpečnostní situace v samotném průlivu zůstává nadále velmi napjatá a přímé dopady pociťuje mezinárodní přeprava. Neidentifikovaný projektil zasáhl strojovnu lodi opouštějící průliv poblíž ománského pobřeží a způsobil zranění či smrt člena posádky. Ománská pobřežní stráž okamžitě vyrazila na pomoc zasaženému plavidlu a úřady zahájily vyšetřování. Celkový počet potvrzených průjezdů Hormuzským průlivem v minulém týdnu poklesl o téměř dvacet procent.
Provoz přes alternativní trasy naopak zaznamenal mírný nárůst, což dokládají nejnovější data lodní dopravy. Průjezdů přes průliv Báb al-Mandab přibylo o necelých sedm procent, přičemž výrazně ubylo lodí vypínajících své lokalizační systémy. Významné napětí zasáhlo také Spojené arabské emiráty, jejichž ministerstvo obrany oznámilo dopad dvou íránských balistických raket. Jedna ze střel dopadla přímo do výsostných vod emirátského státu a druhá těsně v jejich blízkosti.
Íránské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího Esmaila Baghaeiho obvinění ze strany Emirátů rozhodně odmítlo. Teherán označil tato tvrzení za bezpředmětná a škodlivá pro snahy o posílení důvěry mezi zeměmi v regionu. Spojené arabské emiráty přesto v reakci na bezpečnostní incident oznámily okamžité pozastavení veškerého obchodu a finančních transakcí s Íránem. Omezení obchodních vztahů má zůstat v platnosti až do odvolání.
Regionální konflikt se dál rozhořívá i na dalších frontách Blízkého východu. Jemenští povstalci Hútíové, podporovaní Íránem, prohlásili, že podnikli dronový útok na ropnou rafinérii v Saúdské Arábii. Terčem úderu se stalo zařízení státní ropné společnosti Saudi Aramco, přičemž saúdské úřady škody bezprostředně nepotvrdily. Hútíové tím dále stupňují svoje výpadky proti cílům v Saúdské Arábii i proti námořní dopravě v Rudém moři.
K vojenským konfrontacím dochází také v Pásmu Gazy, kde izraelský úder zasáhl čtvrť Šatí v Gaza City. Při náletu zahynulo šest lidí včetně jednoho dítěte a dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Izraelská armáda uvedla, že cílem byli velitelé hnutí Hamás, kteří plánovali útoky proti izraelským jednotkám. Od uzavření příměří v říjnu si pokračující izraelské letecké údery podle palestinských zdravotníků vyžádaly již přes dvanáct set lidských životů.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.