Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Trump na sociálních sítích zveřejnil mapu, na které označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Na toto gesto reagoval náměstek íránského ministra zahraničí Kazem Gharibabadi, který amerického prezidenta podrobil ostré kritice. Íránský diplomat uvedl, že blud amerického lídra ohledně Hormuzského průlivu bude brzy napraven. Teherán zároveň zdůraznil, že vodní cesta nebude plně otevřena, dokud Washington nesplní íránské podmínky.
Souběžně s vyostřenou rétorikou finišují jednání mezi Íránem a Ománem o dohodě zaměřené na řízení lodní dopravy v průlivu. Bílý dům však vyjádřil zásadní nesouhlas s některými částmi připravovaného ujednání mezi oběma státy. Washingtonu vadí zejména plánovaná společná správa výstupní trasy a vybírání dobrovolných poplatků od proplouvajících plavidel. Americká administrativa dokonce hrozila vojenským zásahem proti Ománu, pokud by dohodou narušil americké zájmy.
Egyptské ministerstvo zahraničí naopak podle France24 vyjádřilo naději, že dohoda mezi Íránem a Ománem by mohla otevřít cestu k návratu k jednáním. Podle Káhiry by obnovený dialog mohl vést ke komplexní dohodě a posílení stability v celém blízkovýchodním regionu. Prohlášení zaznělo po setkání egyptského ministra zahraničí Badra Abdelattyho s jeho ománským protějškem. Šedesátidenní vyjednávací období mezi USA a Íránem totiž skončilo bez jakéhokoliv jasného výsledku.
Bezpečnostní situace v samotném průlivu zůstává nadále velmi napjatá a přímé dopady pociťuje mezinárodní přeprava. Neidentifikovaný projektil zasáhl strojovnu lodi opouštějící průliv poblíž ománského pobřeží a způsobil zranění či smrt člena posádky. Ománská pobřežní stráž okamžitě vyrazila na pomoc zasaženému plavidlu a úřady zahájily vyšetřování. Celkový počet potvrzených průjezdů Hormuzským průlivem v minulém týdnu poklesl o téměř dvacet procent.
Provoz přes alternativní trasy naopak zaznamenal mírný nárůst, což dokládají nejnovější data lodní dopravy. Průjezdů přes průliv Báb al-Mandab přibylo o necelých sedm procent, přičemž výrazně ubylo lodí vypínajících své lokalizační systémy. Významné napětí zasáhlo také Spojené arabské emiráty, jejichž ministerstvo obrany oznámilo dopad dvou íránských balistických raket. Jedna ze střel dopadla přímo do výsostných vod emirátského státu a druhá těsně v jejich blízkosti.
Íránské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího Esmaila Baghaeiho obvinění ze strany Emirátů rozhodně odmítlo. Teherán označil tato tvrzení za bezpředmětná a škodlivá pro snahy o posílení důvěry mezi zeměmi v regionu. Spojené arabské emiráty přesto v reakci na bezpečnostní incident oznámily okamžité pozastavení veškerého obchodu a finančních transakcí s Íránem. Omezení obchodních vztahů má zůstat v platnosti až do odvolání.
Regionální konflikt se dál rozhořívá i na dalších frontách Blízkého východu. Jemenští povstalci Hútíové, podporovaní Íránem, prohlásili, že podnikli dronový útok na ropnou rafinérii v Saúdské Arábii. Terčem úderu se stalo zařízení státní ropné společnosti Saudi Aramco, přičemž saúdské úřady škody bezprostředně nepotvrdily. Hútíové tím dále stupňují svoje výpadky proti cílům v Saúdské Arábii i proti námořní dopravě v Rudém moři.
K vojenským konfrontacím dochází také v Pásmu Gazy, kde izraelský úder zasáhl čtvrť Šatí v Gaza City. Při náletu zahynulo šest lidí včetně jednoho dítěte a dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Izraelská armáda uvedla, že cílem byli velitelé hnutí Hamás, kteří plánovali útoky proti izraelským jednotkám. Od uzavření příměří v říjnu si pokračující izraelské letecké údery podle palestinských zdravotníků vyžádaly již přes dvanáct set lidských životů.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.