Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění dosahuje podpora Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku přibližně čtyřiceti dvou procent. Strana tak výrazně vede před Křesťanskodemokratickou unií kancléře Friedricha Merze, která dosahuje zhruba polovičních preferencí. Na třetím místě se drží Levice, zatímco koaliční sociální demokraté se pohybují těsně nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu. Zelení pak svádí nejistý boj o překročení tohoto volebního prahu.
Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj bude přesné rozložení mandátů po sečtení všech hlasů. Pokud se sociálním demokratům i Zeleným podaří do zemského sněmu probojovat, mohly by tradiční demokratické strany vytvořit složitou koalici. V opačném případě však hrozí, že strana získá většinu k samostatnému vládnutí, případně s podporou levicově populistické Aliance Sahry Wagenknechtové. Takový scénář by v Německu vyvolal politickou krizi nepamatovaných rozměrů.
Volební kalendář navíc nabízí další klíčová hlasování v poměrně krátkém časovém odstupu. Dva týdny po volbách v Sasku-Anhaltsku zamíří k voličským urnám obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska a také spolkové země Berlín. Také v těchto regionech vykazuje krajní pravice značný nárůst voličské přízně. Tento vývoj staví zavedené politické strany do mimořádně složité pozice.
Případné volební úspěchy radikálních sil mohou vyvolat vážné otřesy i na spolkové úrovni v Berlíně. Odborníci varují před možným rozpadem spolkové vládní koalice nebo dokonce výměnou na postu spolkového kancléře. Německo, které dlouhodobě staví na politické stabilitě, čelí těmto politickým turbulencím v době hospodářského útlumu. Vývoj v zemi proto s velkým očekáváním sledují také zahraniční lídři.
Pozornost vývoji věnuje ruský prezident Vladimir Putin, i když vztahy mezi oběma zeměmi po invazi na Ukrajinu výrazně ochladly. Napětí v poslední době dále zvýšil i nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku. Východní spolkové země si však nadále udržují k Rusku specifický vztah, čehož volební kampaň plně využívá. Kandidát Ulrich Siegmund otevřeně vyzývá k ukončení protiruských sankcí a požaduje návrat výuky ruského jazyka do škol či obnovení studentských výměn.
Zájem o vývoj v německé politice neskrývá ani americký prezident Donald Trump, jehož administrativa navazuje kontakty s představiteli pravicového hnutí. Washington vnímá tuto politickou sílu jako možného spojence v evropském prostoru. Pětatřicetiletý Siegmund, který dříve pracoval jako obchodní zástupce, si přitom buduje specifickou image. K mladým voličům promlouvá skrze sociální sítě, zatímco starším generacím slibuje návrat k bezpečnému a tradičnímu Německu.
Volební program strany pro Sasko-Anhaltsko obsahuje řadu radikálních návrhů zaměřených na vnitřní bezpečnost i kulturu. Volební lídr požaduje masové deportace žadatelů o azyl a zrušení statusu válečných uprchlíků pro Ukrajince. Dále plánuje odebrat finance veřejnoprávním médiím, zakázat progresivní symboly ve školách a zavést daňové úlevy pro tradiční rodiny. Součástí programu je také kritika uměleckého hnutí Bauhaus ve prospěch podpory tradičního německého umění.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.