Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění dosahuje podpora Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku přibližně čtyřiceti dvou procent. Strana tak výrazně vede před Křesťanskodemokratickou unií kancléře Friedricha Merze, která dosahuje zhruba polovičních preferencí. Na třetím místě se drží Levice, zatímco koaliční sociální demokraté se pohybují těsně nad pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do parlamentu. Zelení pak svádí nejistý boj o překročení tohoto volebního prahu.
Klíčovým faktorem pro budoucí vývoj bude přesné rozložení mandátů po sečtení všech hlasů. Pokud se sociálním demokratům i Zeleným podaří do zemského sněmu probojovat, mohly by tradiční demokratické strany vytvořit složitou koalici. V opačném případě však hrozí, že strana získá většinu k samostatnému vládnutí, případně s podporou levicově populistické Aliance Sahry Wagenknechtové. Takový scénář by v Německu vyvolal politickou krizi nepamatovaných rozměrů.
Volební kalendář navíc nabízí další klíčová hlasování v poměrně krátkém časovém odstupu. Dva týdny po volbách v Sasku-Anhaltsku zamíří k voličským urnám obyvatelé Meklenburska-Předního Pomořanska a také spolkové země Berlín. Také v těchto regionech vykazuje krajní pravice značný nárůst voličské přízně. Tento vývoj staví zavedené politické strany do mimořádně složité pozice.
Případné volební úspěchy radikálních sil mohou vyvolat vážné otřesy i na spolkové úrovni v Berlíně. Odborníci varují před možným rozpadem spolkové vládní koalice nebo dokonce výměnou na postu spolkového kancléře. Německo, které dlouhodobě staví na politické stabilitě, čelí těmto politickým turbulencím v době hospodářského útlumu. Vývoj v zemi proto s velkým očekáváním sledují také zahraniční lídři.
Pozornost vývoji věnuje ruský prezident Vladimir Putin, i když vztahy mezi oběma zeměmi po invazi na Ukrajinu výrazně ochladly. Napětí v poslední době dále zvýšil i nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku. Východní spolkové země si však nadále udržují k Rusku specifický vztah, čehož volební kampaň plně využívá. Kandidát Ulrich Siegmund otevřeně vyzývá k ukončení protiruských sankcí a požaduje návrat výuky ruského jazyka do škol či obnovení studentských výměn.
Zájem o vývoj v německé politice neskrývá ani americký prezident Donald Trump, jehož administrativa navazuje kontakty s představiteli pravicového hnutí. Washington vnímá tuto politickou sílu jako možného spojence v evropském prostoru. Pětatřicetiletý Siegmund, který dříve pracoval jako obchodní zástupce, si přitom buduje specifickou image. K mladým voličům promlouvá skrze sociální sítě, zatímco starším generacím slibuje návrat k bezpečnému a tradičnímu Německu.
Volební program strany pro Sasko-Anhaltsko obsahuje řadu radikálních návrhů zaměřených na vnitřní bezpečnost i kulturu. Volební lídr požaduje masové deportace žadatelů o azyl a zrušení statusu válečných uprchlíků pro Ukrajince. Dále plánuje odebrat finance veřejnoprávním médiím, zakázat progresivní symboly ve školách a zavést daňové úlevy pro tradiční rodiny. Součástí programu je také kritika uměleckého hnutí Bauhaus ve prospěch podpory tradičního německého umění.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.