Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Íránská ekonomika se ještě před vyhlášením nových amerických opatření stala paralelním bojištěm, na kterém úřady ztrácejí kontrolu. Americký dolar dosáhl na volném trhu rekordní hodnoty přibližně dvou milionů riálů. Statistické údaje ukazují, že meziroční inflace dosáhla více než osmdesáti čtyř procent, zatímco průměrná roční míra inflace přesáhla šedesát pět procent. Nedostatek devizových rezerv v zemi dále zrychluje znehodnocování íránské měny.
Dopady cenového skoku se podle The Guardian nejcitelněji projevují na cenách základních potravin v obchodech. Rostlinný olej v zemi meziročně podražil o téměř čtyři sta procent, zatímco ceny vajec vzrostly o necelá tři sta procent. Výrazné zdražení zasáhlo také kuřecí a červené maso, jejichž ceny stouply o více než sto procent. Výsledkem je výrazný pokles poptávky po mase, která se meziročně snížila o polovinu, a naopak prudký nárůst spotřeby levnějších potravin, jako jsou brambory.
Kolaps kupní síly nutí íránské domácnosti k zásadním změnám v každodenním životě. Rodiny omezují nákupy nového oblečení, šetří na kvalitě stravy a odkládají nezbytnou lékařskou péči. Zástupci veřejnosti upozorňují, že pro značnou část populace již není tématem pořízení bydlení nebo automobilu, ale plynulé přežití do konce měsíce. Základní potraviny se staly cenově nedostupnými i pro střední a pracovní třídu.
Krize se projevuje také v energetickém sektoru, kde města čelí vážným výpadkům v zásobování palivy. Před čerpacími stanicemi v Teheránu a v dalších velkých městech se tvoří dlouhé fronty automobilů, které blokují dopravu v ulicích. Řada benzinek musela zůstat zcela uzavřena. Úřady vysvětlují vzniklé fronty panickým nákupem vyvolaným fámami o plánovaném zvýšení cen nebo poškozením ropných skladů při nedávných vojenských úderech.
Představitelé vlády již několik týdnů vedou jednání o možném zvýšení cen ropy s cílem omezit nákladné státní dotace. Politická reprezentace si je však vědoma vysokého rizika, neboť náhlé zdražení paliv v minulosti vyvolalo masové a násilné protesty. Veřejné rozhořčení navíc umocňuje přiznání vládních činitelů, že se státu nedaří bojovat s pašováním paliva. Vedení země připouští, že do nelegálního obchodu s palivy jsou zapojeny vlivné politické skupiny.
Informovanost veřejnosti o reálném rozsahu chudoby se bude podle všeho dále snižovat. Mluvčí íránské vlády oznámila, že jakékoliv budoucí statistiky o chudobě v zemi budou zveřejňovány pouze se souhlasem Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Zprávy o klesající životní úrovni se tak stávají utajovanou státní informací. Vedení země navíc apeluje na vlastenectví obyvatel a vyzývá je k omezení spotřeby pohonných hmot a k úsporám.
Eskalace ekonomických problémů je podle odborníků přímým důsledkem neschopnosti Íránu vyvážet ropu kvůli americké blokádě. Zástupci energetického sektoru upozorňují, že ropné vrty bez přístupu k zákazníkům nepřinášejí ekonomice žádný zisk a generují pouze vysoké náklady na těžbu a skladování. Někteří íránští představitelé v této situaci nabádají mladé lidi k domácí malovýrobě základního zboží. Analytici však takové rady přirovnávají k neúspěšným historickým pokusům o hospodářskou soběstačnost.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.