Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Íránská ekonomika se ještě před vyhlášením nových amerických opatření stala paralelním bojištěm, na kterém úřady ztrácejí kontrolu. Americký dolar dosáhl na volném trhu rekordní hodnoty přibližně dvou milionů riálů. Statistické údaje ukazují, že meziroční inflace dosáhla více než osmdesáti čtyř procent, zatímco průměrná roční míra inflace přesáhla šedesát pět procent. Nedostatek devizových rezerv v zemi dále zrychluje znehodnocování íránské měny.
Dopady cenového skoku se podle The Guardian nejcitelněji projevují na cenách základních potravin v obchodech. Rostlinný olej v zemi meziročně podražil o téměř čtyři sta procent, zatímco ceny vajec vzrostly o necelá tři sta procent. Výrazné zdražení zasáhlo také kuřecí a červené maso, jejichž ceny stouply o více než sto procent. Výsledkem je výrazný pokles poptávky po mase, která se meziročně snížila o polovinu, a naopak prudký nárůst spotřeby levnějších potravin, jako jsou brambory.
Kolaps kupní síly nutí íránské domácnosti k zásadním změnám v každodenním životě. Rodiny omezují nákupy nového oblečení, šetří na kvalitě stravy a odkládají nezbytnou lékařskou péči. Zástupci veřejnosti upozorňují, že pro značnou část populace již není tématem pořízení bydlení nebo automobilu, ale plynulé přežití do konce měsíce. Základní potraviny se staly cenově nedostupnými i pro střední a pracovní třídu.
Krize se projevuje také v energetickém sektoru, kde města čelí vážným výpadkům v zásobování palivy. Před čerpacími stanicemi v Teheránu a v dalších velkých městech se tvoří dlouhé fronty automobilů, které blokují dopravu v ulicích. Řada benzinek musela zůstat zcela uzavřena. Úřady vysvětlují vzniklé fronty panickým nákupem vyvolaným fámami o plánovaném zvýšení cen nebo poškozením ropných skladů při nedávných vojenských úderech.
Představitelé vlády již několik týdnů vedou jednání o možném zvýšení cen ropy s cílem omezit nákladné státní dotace. Politická reprezentace si je však vědoma vysokého rizika, neboť náhlé zdražení paliv v minulosti vyvolalo masové a násilné protesty. Veřejné rozhořčení navíc umocňuje přiznání vládních činitelů, že se státu nedaří bojovat s pašováním paliva. Vedení země připouští, že do nelegálního obchodu s palivy jsou zapojeny vlivné politické skupiny.
Informovanost veřejnosti o reálném rozsahu chudoby se bude podle všeho dále snižovat. Mluvčí íránské vlády oznámila, že jakékoliv budoucí statistiky o chudobě v zemi budou zveřejňovány pouze se souhlasem Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Zprávy o klesající životní úrovni se tak stávají utajovanou státní informací. Vedení země navíc apeluje na vlastenectví obyvatel a vyzývá je k omezení spotřeby pohonných hmot a k úsporám.
Eskalace ekonomických problémů je podle odborníků přímým důsledkem neschopnosti Íránu vyvážet ropu kvůli americké blokádě. Zástupci energetického sektoru upozorňují, že ropné vrty bez přístupu k zákazníkům nepřinášejí ekonomice žádný zisk a generují pouze vysoké náklady na těžbu a skladování. Někteří íránští představitelé v této situaci nabádají mladé lidi k domácí malovýrobě základního zboží. Analytici však takové rady přirovnávají k neúspěšným historickým pokusům o hospodářskou soběstačnost.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.