Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Bylo však i hůře, alespoň z hlediska úrody chmele. Třeba roku 2015. Tehdy česká produkce chmele meziročně propadla přibližně o 35 procent, z 6202 na zhruba 4100 tun. Také tehdy udeřilo sucho a horko. A podobně jako letos se problém netýkal pouze množství. Obsah alfa hořkých kyselin u Žateckého poloraného červeňáku spadl z dlouhodobého průměru kolem 3,4 procenta na pouhých 2,2 až 2,4 procenta. Právě rok 2015 je dodnes považován za jeden z nejhorších z hlediska kvality českého chmele.
Jenže… Žádný pivní cenový šok se před jedenácti lety nekonal.
Podle údajů ČSÚ stálo půllitrové světlé lahvové výčepní pivo v lednu 2015 v průměru 10,93 koruny. V prosinci, tedy již několik měsíců po katastrofální sklizni, stálo 10,51 koruny. Bylo tedy dokonce levnější. U značkového světlého lahvového ležáku se průměrná cena zvýšila z 21,10 na 21,32 koruny, tedy přibližně o jedno procento. Ani zde tedy nebyla po třetinovém propadu úrody patrná žádná chmelová cenová rána.
Podobný obrázek poskytují ceny sudového piva od výrobců, které jsou nejlepším vodítkem pro vývoj nákladů na točené pivo. Průměrná cena výčepního sudového piva činila v lednu 2015 zhruba 1985 korun za hektolitr a v prosinci 1994 korun. Za celý rok tedy stoupla pouze o 0,4 procenta. U sudového ležáku dokonce prakticky stagnovala: z 2728 korun za hektolitr v lednu na 2725 korun v prosinci.
Rok 2015 tak ukazuje, že ani propad úrody chmele o třetinu nemusí znamenat citelné zdražení piva. Důvodem je zejména to, že chmel tvoří jen poměrně malou část celkových nákladů pivovaru. Pivovary navíc pracují se zásobami a pěstitelé mají s odběrateli dlouhodobé kontrakty. Stejné argumenty ostatně letos používají samotní chmelaři, podle nichž by se slabší sklizeň neměla přímo promítnout do ceny piva.
To ovšem neznamená, že pivo letos na podzim nezdraží. Celkové ekonomické prostředí je totiž proti roku 2015 podstatně jiné.
Před jedenácti lety českým výrobcům výrazně pomáhal propad cen ropy. Pohonné hmoty v Česku během roku 2015 zlevnily o 13,3 procenta a levná ropa tlumila inflaci prakticky v celé Evropě. Zlevňovala dopravu a přímo či nepřímo snižovala náklady na výrobu řady obalových a dalších materiálů. Celková průměrná inflace v Česku tehdy činila pouhých 0,3 procenta. Hrozbou bylo mnohem spíše plošné zlevňování, takže Česká národní banka se dokonce snažila inflaci uměle zvýšit, a to intervenčním oslabením české koruny.
Dnes je situace naprosto odlišná. A pivovar neplatí pouze chmel a slad. Hradí také energie, pohonné hmoty, sklo, plechovky, etikety, dopravu a především zaměstnance. A u půllitru vypitého v restauraci se k tomu přidávají mzdy obsluhy, nájem a další náklady gastronomie. Právě ceny služeb a mzdové náklady dnes vytvářejí inflační tlak, který v roce 2015 v nynější intenzitě rozhodně neexistoval.
Letošní špatná sklizeň chmele tedy může vypadat dramaticky, ale sama o sobě není důvodem k dramatickému zdražení piva. Rok 2015 je toho názorným důkazem. Pivo přesto letos zdražit může, a poměrně citelně. Pokud na podzim pivovary či restaurace upraví ceníky, hlavního viníka bude třeba hledat spíše v celkovém růstu nákladů – v energiích, obalech, dopravě a zejména mzdách a službách – než na letošních vyprahlých českých chmelnicích.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.