Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Bylo však i hůře, alespoň z hlediska úrody chmele. Třeba roku 2015. Tehdy česká produkce chmele meziročně propadla přibližně o 35 procent, z 6202 na zhruba 4100 tun. Také tehdy udeřilo sucho a horko. A podobně jako letos se problém netýkal pouze množství. Obsah alfa hořkých kyselin u Žateckého poloraného červeňáku spadl z dlouhodobého průměru kolem 3,4 procenta na pouhých 2,2 až 2,4 procenta. Právě rok 2015 je dodnes považován za jeden z nejhorších z hlediska kvality českého chmele.
Jenže… Žádný pivní cenový šok se před jedenácti lety nekonal.
Podle údajů ČSÚ stálo půllitrové světlé lahvové výčepní pivo v lednu 2015 v průměru 10,93 koruny. V prosinci, tedy již několik měsíců po katastrofální sklizni, stálo 10,51 koruny. Bylo tedy dokonce levnější. U značkového světlého lahvového ležáku se průměrná cena zvýšila z 21,10 na 21,32 koruny, tedy přibližně o jedno procento. Ani zde tedy nebyla po třetinovém propadu úrody patrná žádná chmelová cenová rána.
Podobný obrázek poskytují ceny sudového piva od výrobců, které jsou nejlepším vodítkem pro vývoj nákladů na točené pivo. Průměrná cena výčepního sudového piva činila v lednu 2015 zhruba 1985 korun za hektolitr a v prosinci 1994 korun. Za celý rok tedy stoupla pouze o 0,4 procenta. U sudového ležáku dokonce prakticky stagnovala: z 2728 korun za hektolitr v lednu na 2725 korun v prosinci.
Rok 2015 tak ukazuje, že ani propad úrody chmele o třetinu nemusí znamenat citelné zdražení piva. Důvodem je zejména to, že chmel tvoří jen poměrně malou část celkových nákladů pivovaru. Pivovary navíc pracují se zásobami a pěstitelé mají s odběrateli dlouhodobé kontrakty. Stejné argumenty ostatně letos používají samotní chmelaři, podle nichž by se slabší sklizeň neměla přímo promítnout do ceny piva.
To ovšem neznamená, že pivo letos na podzim nezdraží. Celkové ekonomické prostředí je totiž proti roku 2015 podstatně jiné.
Před jedenácti lety českým výrobcům výrazně pomáhal propad cen ropy. Pohonné hmoty v Česku během roku 2015 zlevnily o 13,3 procenta a levná ropa tlumila inflaci prakticky v celé Evropě. Zlevňovala dopravu a přímo či nepřímo snižovala náklady na výrobu řady obalových a dalších materiálů. Celková průměrná inflace v Česku tehdy činila pouhých 0,3 procenta. Hrozbou bylo mnohem spíše plošné zlevňování, takže Česká národní banka se dokonce snažila inflaci uměle zvýšit, a to intervenčním oslabením české koruny.
Dnes je situace naprosto odlišná. A pivovar neplatí pouze chmel a slad. Hradí také energie, pohonné hmoty, sklo, plechovky, etikety, dopravu a především zaměstnance. A u půllitru vypitého v restauraci se k tomu přidávají mzdy obsluhy, nájem a další náklady gastronomie. Právě ceny služeb a mzdové náklady dnes vytvářejí inflační tlak, který v roce 2015 v nynější intenzitě rozhodně neexistoval.
Letošní špatná sklizeň chmele tedy může vypadat dramaticky, ale sama o sobě není důvodem k dramatickému zdražení piva. Rok 2015 je toho názorným důkazem. Pivo přesto letos zdražit může, a poměrně citelně. Pokud na podzim pivovary či restaurace upraví ceníky, hlavního viníka bude třeba hledat spíše v celkovém růstu nákladů – v energiích, obalech, dopravě a zejména mzdách a službách – než na letošních vyprahlých českých chmelnicích.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.