Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Právní závazky podle expertů z OSN vycházejí ze závazné mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace přijaté v roce 1965. Argumentace se tedy neopírá o právní normy, které platily v době samotného fungování obchodu s otroky. Výbor tento přístup označil za zásadní změnu dosavadního paradigmatu v debatách o historické odpovědnosti. Tímto způsobem chce předejít situacím, kdy se jednotlivé vlády zaštiťují historickými argumenty, aby odmítly jakékoliv nároky na odškodnění.
Transatlantický obchod s otroky představoval podle zprávy výboru vůbec největší nucené přesídlení obyvatelstva v lidských dějinách. Mezi patnáctým a devatenáctým stoletím bylo takto zotročeno a prodáno nejméně dvanáct a půl milionu Afričanů. Následky tohoto masivního přemísťování lidí formují strukturu společnosti v mnoha zemích dodnes. Dokument OSN výslovně uvádí, že dotčené státy musejí zavést komplexní nápravná opatření pro lidi afrického původu.
Volání po odškodnění, které zahrnuje oficiální omluvy i finanční kompenzace, v posledních letech na mezinárodní scéně výrazně sílí. Odpůrci těchto kroků však namítají, že dnešní instituce a státní útvary by neměly nést odpovědnost za zločiny spáchané v minulosti. Složitost celé problematiky dokládá i postoj Evropské unie a Velké Británie. Obě tyto strany se v březnu zdržely hlasování o rezoluci OSN týkající se otázky otrokářství.
Některé státy se dosud před soudy bránily tvrzením, že obchod s otroky nebyl v době svého fungování podle tehdejšího mezinárodního práva nelegální. K tomuto právnímu argumentu, označovanému jako princip mezipředpisového práva, se vlády často utíkaly při odmítání žalob. Dokument OSN však zdůrazňuje, že bez ohledu na tehdejší právní úpravu zůstávají státy vázány svými současnými závazky. Současné mezinárodní úmluvy je přímo zavazují k odstraňování strukturálních nerovností ve společnosti.
Výbor ve svém materiálu upozorňuje, že samotná finanční kompenzace pro nápravu historických křivd zdaleka nestačí. Státy by měly přistoupit k celkově transformativním opatřením v mnoha oblastech veřejného života. Dokument doporučuje například zpřístupnění dosud uzavřených archivů či úpravu veřejných pomníků a památníků. Důležitým krokem má být také zřizování nezávislých komisí pravdy, které pomohou s objektivním vyhodnocením minulosti.
Na přípravě nového dokumentu se podílela také expertka výboru Pela Boker Wilsonová z Libérie. Ta vyjádřila očekávání, že jednotlivé státy nezůstanou pouze u obecných projevů lítosti, ale přistoupí k revizi svých zákonů a politik. Výbor podle jejích slov vyzývá smluvní strany k přijetí konkrétních a smysluplných kroků v praxi. Hlavním cílem těchto opatření je potvrdit důstojnost lidí, jejichž utrpení bylo v minulosti popíráno, zlehčováno nebo zapomenuto.
Zveřejněné pokyny Výboru pro odstranění rasové diskriminace pokrývají všechny aspekty právní nápravy pro lidi afrického původu. Dokument může být v budoucnu citován přímo v soudních síních při projednávání konkrétních žalob. Výbor tímto krokem nabízí právní základ pro posuzování nároků spojených s následky historického zotročování. Materiál apeluje na smluvní státy, aby komplexně řešily všechny formy přetrvávající diskriminace.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.