Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Právní závazky podle expertů z OSN vycházejí ze závazné mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace přijaté v roce 1965. Argumentace se tedy neopírá o právní normy, které platily v době samotného fungování obchodu s otroky. Výbor tento přístup označil za zásadní změnu dosavadního paradigmatu v debatách o historické odpovědnosti. Tímto způsobem chce předejít situacím, kdy se jednotlivé vlády zaštiťují historickými argumenty, aby odmítly jakékoliv nároky na odškodnění.
Transatlantický obchod s otroky představoval podle zprávy výboru vůbec největší nucené přesídlení obyvatelstva v lidských dějinách. Mezi patnáctým a devatenáctým stoletím bylo takto zotročeno a prodáno nejméně dvanáct a půl milionu Afričanů. Následky tohoto masivního přemísťování lidí formují strukturu společnosti v mnoha zemích dodnes. Dokument OSN výslovně uvádí, že dotčené státy musejí zavést komplexní nápravná opatření pro lidi afrického původu.
Volání po odškodnění, které zahrnuje oficiální omluvy i finanční kompenzace, v posledních letech na mezinárodní scéně výrazně sílí. Odpůrci těchto kroků však namítají, že dnešní instituce a státní útvary by neměly nést odpovědnost za zločiny spáchané v minulosti. Složitost celé problematiky dokládá i postoj Evropské unie a Velké Británie. Obě tyto strany se v březnu zdržely hlasování o rezoluci OSN týkající se otázky otrokářství.
Některé státy se dosud před soudy bránily tvrzením, že obchod s otroky nebyl v době svého fungování podle tehdejšího mezinárodního práva nelegální. K tomuto právnímu argumentu, označovanému jako princip mezipředpisového práva, se vlády často utíkaly při odmítání žalob. Dokument OSN však zdůrazňuje, že bez ohledu na tehdejší právní úpravu zůstávají státy vázány svými současnými závazky. Současné mezinárodní úmluvy je přímo zavazují k odstraňování strukturálních nerovností ve společnosti.
Výbor ve svém materiálu upozorňuje, že samotná finanční kompenzace pro nápravu historických křivd zdaleka nestačí. Státy by měly přistoupit k celkově transformativním opatřením v mnoha oblastech veřejného života. Dokument doporučuje například zpřístupnění dosud uzavřených archivů či úpravu veřejných pomníků a památníků. Důležitým krokem má být také zřizování nezávislých komisí pravdy, které pomohou s objektivním vyhodnocením minulosti.
Na přípravě nového dokumentu se podílela také expertka výboru Pela Boker Wilsonová z Libérie. Ta vyjádřila očekávání, že jednotlivé státy nezůstanou pouze u obecných projevů lítosti, ale přistoupí k revizi svých zákonů a politik. Výbor podle jejích slov vyzývá smluvní strany k přijetí konkrétních a smysluplných kroků v praxi. Hlavním cílem těchto opatření je potvrdit důstojnost lidí, jejichž utrpení bylo v minulosti popíráno, zlehčováno nebo zapomenuto.
Zveřejněné pokyny Výboru pro odstranění rasové diskriminace pokrývají všechny aspekty právní nápravy pro lidi afrického původu. Dokument může být v budoucnu citován přímo v soudních síních při projednávání konkrétních žalob. Výbor tímto krokem nabízí právní základ pro posuzování nároků spojených s následky historického zotročování. Materiál apeluje na smluvní státy, aby komplexně řešily všechny formy přetrvávající diskriminace.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.