Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Podle nejnovější zprávy tamního ministerstva zdravotnictví vzrostl celkový počet obětí izraelských útoků na 73 456, píše The Guardian. Většinu z těchto obětí tvoří ženy a děti. Masivní vojenská operace byla zahájena v reakci na přeshraniční útok pod vedením hnutí Hamás na jižní Izrael z října roku 2023. Během tohoto původního útoku zahynulo přibližně 1 200 lidí.
I přes podepsané příměří z loňského října útoky v oblasti nadále pokračují. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od uzavření dohody o klidu zbraní zahynulo při izraelských akcích nejméně 1 320 lidí. Pravidelné incidenty tak opakovaně narušují deklarované zastavení bojů. Bezpečnostní situace obyvatel na palestinském území zůstává i nadále velmi nestabilní.
Zástupci hnutí Hamás obviňují druhou stranu z opakovaného porušování dohodnutého příměří. Podle jejich vyjádření Izrael svými vojenskými kroky přímo maří úsilí o naplnění širšího mírového plánu. Tento širší koncept, předložený Spojenými státy, měl za cíl trvale ukončit válku v Pásmu Gazy. Místo zklidnění situace však nadále dochází k novým vojenským střetům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu k vyjednávání uvedl, že jakýkoliv posun v dohodě o příměří je podmíněn odzbrojením hnutí Hamás. Podle jeho slov nelze očekávat pokrok v rozhovorech ani případné stažení izraelských sil z území bez splnění tohoto klíčového požadavku. Tel Aviv trvá na tom, že odzbrojení ozbrojenců je nezbytným předpokladem pro další fázi jednání. Tímto postojem se rozhovory o stažení vojsk dostaly do slepé uličky.
Právní experti a odborníci na lidská práva se v souvislosti s vývojem konfliktu zabývají hodnocením dopadů vojenských operací na civilní obyvatelstvo. Řada z nich dospěla k závěru, že jednání vojska naplňuje znaky genocidy vůči palestinskému obyvatelstvu. Tento čin představuje podle mezinárodního práva vůbec nejzávažnější mezinárodní zločin. Závěry odborníků vycházejí z rozsáhlých analýz přímo z místa konfliktu.
Shromážděné důkazy podle nezávislých pozorovatelů podporují tvrzení o systematickém ničení životních podmínek obyvatelstva. Početné zprávy poukazují na vysoké počty civilních obětí i destrukci infrastruktury. Detailní záznamy dokumentují dlouhodobé dopady vojenských úderů na obytné čtvrti v celém Pásmu Gazy. Situace v oblasti je proto dlouhodobě předmětem sledování ze strany mezinárodních institucí.
Izrael veškerá obvinění z páchání genocidy na území Pásma Gazy rozhodně odmítá. Představitelé země tvrdí, že vojenské operace jsou zaměřeny výhradně proti ozbrojeným skupinám a jejich infrastruktuře. Vládní činitelé opakovaně deklarují, že jejich cílem je obrana vlastní bezpečnosti a zamezení dalším útokům. Oficiální místa proto odmítají jakoukoliv odpovědnost za páchané mezinárodní zločiny.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.