Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Podle nejnovější zprávy tamního ministerstva zdravotnictví vzrostl celkový počet obětí izraelských útoků na 73 456, píše The Guardian. Většinu z těchto obětí tvoří ženy a děti. Masivní vojenská operace byla zahájena v reakci na přeshraniční útok pod vedením hnutí Hamás na jižní Izrael z října roku 2023. Během tohoto původního útoku zahynulo přibližně 1 200 lidí.
I přes podepsané příměří z loňského října útoky v oblasti nadále pokračují. Ministerstvo zdravotnictví v Gaze uvádí, že od uzavření dohody o klidu zbraní zahynulo při izraelských akcích nejméně 1 320 lidí. Pravidelné incidenty tak opakovaně narušují deklarované zastavení bojů. Bezpečnostní situace obyvatel na palestinském území zůstává i nadále velmi nestabilní.
Zástupci hnutí Hamás obviňují druhou stranu z opakovaného porušování dohodnutého příměří. Podle jejich vyjádření Izrael svými vojenskými kroky přímo maří úsilí o naplnění širšího mírového plánu. Tento širší koncept, předložený Spojenými státy, měl za cíl trvale ukončit válku v Pásmu Gazy. Místo zklidnění situace však nadále dochází k novým vojenským střetům.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu k vyjednávání uvedl, že jakýkoliv posun v dohodě o příměří je podmíněn odzbrojením hnutí Hamás. Podle jeho slov nelze očekávat pokrok v rozhovorech ani případné stažení izraelských sil z území bez splnění tohoto klíčového požadavku. Tel Aviv trvá na tom, že odzbrojení ozbrojenců je nezbytným předpokladem pro další fázi jednání. Tímto postojem se rozhovory o stažení vojsk dostaly do slepé uličky.
Právní experti a odborníci na lidská práva se v souvislosti s vývojem konfliktu zabývají hodnocením dopadů vojenských operací na civilní obyvatelstvo. Řada z nich dospěla k závěru, že jednání vojska naplňuje znaky genocidy vůči palestinskému obyvatelstvu. Tento čin představuje podle mezinárodního práva vůbec nejzávažnější mezinárodní zločin. Závěry odborníků vycházejí z rozsáhlých analýz přímo z místa konfliktu.
Shromážděné důkazy podle nezávislých pozorovatelů podporují tvrzení o systematickém ničení životních podmínek obyvatelstva. Početné zprávy poukazují na vysoké počty civilních obětí i destrukci infrastruktury. Detailní záznamy dokumentují dlouhodobé dopady vojenských úderů na obytné čtvrti v celém Pásmu Gazy. Situace v oblasti je proto dlouhodobě předmětem sledování ze strany mezinárodních institucí.
Izrael veškerá obvinění z páchání genocidy na území Pásma Gazy rozhodně odmítá. Představitelé země tvrdí, že vojenské operace jsou zaměřeny výhradně proti ozbrojeným skupinám a jejich infrastruktuře. Vládní činitelé opakovaně deklarují, že jejich cílem je obrana vlastní bezpečnosti a zamezení dalším útokům. Oficiální místa proto odmítají jakoukoliv odpovědnost za páchané mezinárodní zločiny.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera.
Meteorologický podzim je už teď v plném proudu a za týden to bude platit dvojnásob. Počasí by mělo odpovídat tomu, že se ještě více vzdálíme od léta. Lidem se například bude hodit deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany.
Britská královská rodina zažívá období návratů. Po princi Harrym a jeho ženě Meghan se má na Ostrovy vrátit také někdejší vévodkyně z Yorku Sarah Fergusonová, bývalá manželka zkompromitovaného prince Andrewa. Informovala o tom britská stanice BBC.
V Česku se medvědi vyskytují jen výjimečně. O to větší může být strach některých lidí z těchto obávaných šelem. Samici se dvěma mláďaty měly v pátek spatřit děti u hřiště na Vizovicku.
Americký prezident Donald Trump přitvrzuje ve svém tlaku na tamní centrální banku. Včera pohrozil, že pokud Federální rezervní systém nesníží úrokové sazby, Spojené státy přestanou obchodovat se zeměmi, vůči nimž vykazují obchodní deficit. „Snižte sazby, nebo přestanu obchodovat se zeměmi, vůči nimž máme deficit,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social. Výslovně dodal, že takový postup by podle něj byl dokonce „lepší než cla“.
Ukrajina se připravuje na významnou víkendovou návštěvu. Ze Spojených států amerických dorazí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Dvojice diplomatů se zastaví i v Rusku, informovala britská stanice BBC.
Od úterý sice máme meteorologický podzim, ale v některých částech Evropy nadále panuje horké léto. Upozornila na to britská stanice BBC. Nad 40 stupňů vystoupila odpolední maxima například ve Francii či Španělsku, kde dokonce padl letošní teplotní rekord.
Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba ANO) představili ve čtvrtek novou generaci mobilní aplikace EZKarta. Aplikace získala zcela nový vzhled a výrazně rozšiřuje množství zdravotních informací, ke kterým mají lidé přístup přímo ve svém telefonu.
Česko bude příští týden na pohřbu zesnulého norského krále Haralda V. reprezentovat prezident Petr Pavel. Účast hlavy státu na smutečním obřadu v Oslu potvrdil Pražský hrad. Harald zemřel na konci srpna, bylo mu 89 let.
Exprezident Miloš Zeman se sice už přes tři roky drží mimo vrcholovou politiku, ale k dění na politické scéně se vyjadřuje neustále.
Američané i Britové se konečně dočkali. Americký prezident Donald Trump poprvé okomentoval návrat prince Harryho a jeho manželky Meghan z USA do Velké Británie.